Lingvistika na smetaně aneb SVÍČKOVÁ RSS

Já jsem jako malá svíčkové omáčce moc nedůvěřovala, protože svíčky se přece nejí. :) Znala jsem jenom tu omáčku. To že se tak říká i kusu masa jsem zjistila až později.

Jinak taky moc nechápu, proč se tomu říká svíčková, když se vetšinou používá jiné maso. Leda že by v tom opravdu byly ty svíčky :).

Já na tom nevidím nic špatného, je to prostě všeobecně zažitý pojem. To by bylo jako tvrdit, že když si dám jen jednu nožičku párku, tak to nebude párek, protože ten je nazvaný podle toho, že je v páru :-D

Možná je to nemoc způsobená studiem práv, ale jakkoli se to v běžné řeči používá, zejména v postředí restaurace (ale nejen tam – už jsem zažil zklamání, že nás někdo pozval expressis verbis na svíčkovou a pak bylo servírováno nějaké jiné (pro mne subjektivně rozhodně méně chutné) maso se smetanovou omáčkou) mně to přijde dost problematické a zavánějící klamáním spotřebitele.

Příklad: v jedné hospodě, kam jinak velmi rád chodím, protože vaří velmi dobře, mají občas na lístku hotovku „sekaná svíčková“ (teď nevím, jestli je to s dovětkem „na smetaně“ nebo ne, ale to je myslím skoro jedno). Jak si má spotřebitel uvědomit, že to je nějaké mleté maso na smetanové omáčce? Podle ceny to nejde, za podobné ceny mají občas i regulérní svíčkovou na smetaně (disclaimer: možná je to zručně upravený faux-filet nebo něco podobného, nejsem takový expert, abych to s jistotou poznal, ale rozhodně to je kvalitní kus hovězího).

Když to bude králík se „svíčkovou“ omáčkou, tak se většinou píše králík na smetaně a ne třeba králičí svíčková.

A naopak jehněčí svíčková je obvykle opravdu příslušný sval z jehněte, nejčastěji ogrilovaný.

A konečně svíčková stroganoff nemá se „svíčkovou“ omáčkou nic společného, je to zase ten kus masa udělaný podle pana stroganoffa .

Takže z mého pohledu „svíčková“ by mělo být jídlo vyrobené z příslušného kusu masa (pokud není hovězí, mělo by být označeno příslušným přídavným jménem), ideálně v jídelním lístku doplněno dovětkem „na smetaně“, „stroganoff“ a podobně, aby konzument veděl, co si objednává.

A jiné maso, které doprovází smetanová „svíčková“ omáčka je něco na smetaně nebo něco na smetaně a la svíčková (analogicky ke kuře a la bažant ).

Bivoj Velice kvalitní příspěvek.

pasazovarevolta Jenže párek je skutečně pár, čili dvě nožičky. Aby nedocházelo ke zmatení prodejce, říkám naprosto jasně „dva páry, neboli čtyři nožičky“. A stejně by mě neměl plést prodávající „svíčkovou“, když prodává mletou fašírku z bůh ví čeho.

Podobná debata běžela, myslím u Matesoly, o šampáňu.
Hezky se to čte a jsem rád, že někdo se zajímá o čistotu vyjadřování. Držím palce.

Jenže proč by se to ona omáčka, o které je řeč, měla opisovat výrazem „nějaké maso na smetaně“? Vždyť jednak nemusí mít ona omáčka se smetanou nic společného, dá se udělat i dietnější verze jen s mlékem, a jednak smetanová omáčka nemusí být nutně jen zde předkládaná omáčka z kořenové zeleniny a smetany, ale varianty smetanové omáčky mohou být různé. Dělávám různé smetanové omáčky, nejoblíbenější je smetanová omáčka s kapary, a to nemá s oním masem na smetaně vůbec nic společného. :-)

Výrazně souhlasím s Juanou – svíčková na smetaně je tradiční název pokrmu. Je-li však svíčková (maso) nahrazeno jiným hovězím, je třeba také označit tento pokrm a špikované zadní na smetaně není to správné. Nemáte pak tušení, že se nejedná jen o zredukovanou smetanu. Jako schůdný kompromis bych viděl označování konkrétní části skotu, ze které je Svíčková omáčka (ha!) zhotovena. V praxi to je tak, že řeknu, že budu dělat v neděli svíčkovou a přítelkyně se optá, jaké maso budu kupovat…

Ad 1
1. Protože jste purista, ale ne jazykovědec, trápí Vás jev, který je v jazyce, myslím, dost obvyklý – přenesení významu slova, ev. nějaká metonymie…jazyk se neustále vyvíjí, proměňuje a teprve PO ustálení se kodifikuje.
Jazyk je dohoda: platí to, co se používá a čemu lidé rozumějí.
Máme tedy dva významy téhož slova, s tím se dá žít – ke klamání spotřebitelů by však docházet nemělo.

2. Sekaná svíčková: zde původně skutečně šlo o mleté maso ze svíčkové, uvádí to ještě např. Kejřová před 100 lety.

3. Svíčkovou jako omáčku u Kejřky nenajdeme, na zač. 70. let uvádí J.. Fialová:
Hovězí pečeně na zelenině se smetanou (všeobecně nazývaná svíčková).
Na netu dnes najdeme řadu receptů pod návem svíčková omáčka i svíčková pečeně na smetaně, i jiné varianty.
Ukázka, jak se jazyk vyvíjí.

ad Juana: pokud explicitně řeknete/napíšete něco se svíčkovou omáčkou, tak mi to může připadat divné (a možná budu dělat vtípky o omáčce ze svíček), ale je to aspoň srozumitelné. ale jakmile to je jen svíčková, já si to objednám (nebo to pod tímto názvem dostanu na stůl na návštěvě) a budu postrádat (mj.) svíčkovou strictu sensu a smetanu, tak se budu cítít ošizen. Když to bude na návštěvě, tak Vás nejspíš budu považovat za škrtounského snoba, který chce oslnit luxusním jídlem a nechce se mu zaplatit za odpovídající suroviny, když ve restauraci, tak asi budu chtít vrátit jídlo a, když se nedohodneme, nebudu chtít zaplatit a možná na Vás pošlu ČOIku.

ad Kanibal: uznávám, že špikované zadní na smetaně zní divně, ale popisuje to klíčové složky a podle mne to má jednu neoddiskutovatelnou výhodu: jako konzument si pravděpodobně uvědomím, že to může být leccos, a buď je mi to jedno, nebo se zeptám. takže to podle mne správné je. jak to tak čtu, tak začínám mít dojem, že ta (nejen) Zdeňkem Pohlreichem tak kritizovaná prsa paní nadlesní jsou vlastně ideální: zákazník si pod tím názvem nemůže představit vůbec žádné jídlo a prostě se musí zeptat.

ad vilemina: při rostoucí komplexitě naší společnosti už asi 500 let prostě není možné obsáhnout všechny oblasti lidské činnosti, takže třeba moje přítelkyně (velmi inteligentní s VŠ vzděláním a milovnice tatarského bifteku) pozná svíčkovou od krkovičky jen podle cedulky. a to potom nepřesné názvosloví může být i o zdraví. takže si myslím, že současná společnost už si nevystačí s živým jazykem a prostě ho musí mít kodifikovaný, i když je ve vývinu.

10: Něco se svíčkovou omáčkou zní divně, to se prostě v běžné řeči nepoužívá a ochraňuj nás všechna existující božstva, kdybychom se měli pokoušet v běžné řeči domlouvat právničtinou.
Doporučil bych spíš použít zažitý název svíčková na smetaně a do závorky nebo jiným vhodným způsobem doplnit použitý druh masa. Tak to bude česky a člověk se vyhne žalobě když se k němu zrovna přijdou najíst právníci. (-:

Já souhlasím s Kytkou. Navíc Svíčková na smetaně je našimi „odborníky“ vyhlášena jako národní jídlo, kdy receptura projektu Czech specials připouští použití hovězího zadního. O nutnosti změnit název tu nic není. V povinostech certifikovaných restauracích je rovněž dvoujazyčný jídelní lístek…a jak myslíte, že je to přeložené do angličtiny…hádáte správně Sirloin in cream sauce a to pak už sakra zavaní klamáním spotřebitele puristi nepuristi.

Svíčková z jiného masa než podhřbetního je stejně lingvisticky nesprávná, jako třeba svíčková Stroganoff;)

Historicky – tedy z hlediska lingvistického původu – svíčková označuje pečeni z konkrétního hovězího svalu – m. illiopsoas. Tj. musí to být z tohoto kusu masa, ale též musí být vcelku upečena jako klasická pečeně.
Název pochází pokud vím už někdy ze 14. stol. Řezničtí tovaryši pracovali v létě do cca 17h, v zimě do cca 14h. Ke změně docházelo někdy v říjnu, ten večer, kdy končila dlouhá pracovní doba, dostávali tovaryši tzv. pečeni při svíčkách. A jednalo se o upečený právě onen zmíněný kus masa. Daná úprava masa (tedy pečení) je možná lépe vidět v němčině – ve slově Lendenbraten je už obsažena.

Co z toho plyne? Je-li „svíčková“ ve skutečnosti „pečeně ze svíčkové“, jedná se o přenesení významu slova jak směrem jedním (u použití jiného masa, leč „svíčkovým“ upečením), tak směrem druhým – používáním výrazu „svíčková“ pouze pro druh masa, připraveného ale úplně jinak.

Jazykový purista může tedy pronášet ohnivou filipiku proti „svíčkové z králíka“, ale aby zůstal nestranným, je třeba zároveň tepat zlořád označování „svíčková Stroganoff“, Tournedos ze svíčkové"… nuž směle do toho :)))))))

Není lepší připustit přenesení významu slov? ;)

Kami: m. psoas major, aspoň u krávy, nás to tak kdysi učili. Možná se ale mezitím terminologie změnila, nevím. ;-)

Hm, psoas major je sice součást m. iliopsoas, ale je fakt, že svíčková bude asi fakt jen ta psoatická část. Možná včetně psoas minor? Zvířátka můj obor nejsou :) Takže máte nejspíš pravdu ;)

Kami: tak jsem si vytáhla svou prastarou učebnici anatomie (R. Najbrt a kol.) a opravdu je to ten m. psoas major, podle tvaru určitě. Mám ho vybarvený modře, m. psoas minor žlutě a m. iliacus červeně, tvary odpovídají, tak to tak musí být, ne? ;-) :-D Termín m. iliopsoas se u zvířat podle všeho nepoužívá. BTW. Ani se neptejte, kdy jsem tu zkoušku dělala, ono už to ani není pravda, že jsem kdy něco takového uměla.
P.S. Přeju úspěšné zotavení po operaci; manžel byl z kraje března na tříselné kýle a ještě pořád se z toho úplně nevzpamatoval.

Takže: „Pane vrchní, dal bych si jeden psoas major in condimentum cum spuma lactis, se šesti knedlíky, kdyby to jako šlo…“
(za skloňování neručím!)

Pane J, to mi připomíná tohle: http://www.youtube.com/watch?… ;-)

18: Dobré!

12: sirloin je IMHO roštěná, takže by to mohlo dokonce i odpovídat. A pokud místo sirloin dostane tenderloin (tedy opravdu svíčkovou), tak se zlobit nebude ;)

Moc hezká diskuze, i když jsem na ni narazila rok po posledním příspěvku, potěšila.
Mně ten název dost vadí. Nikdy nevím, jestli ta svíčková je ze svíčkové a vždycky mi přijde blbý se ptát.
Nevíte, v kolika % restaurací používají pravou svíčkovou a v kolika falešnou, případně zadní?
A v jakých podnicích je na místě se zeptat, aby to nevypadalo, že ten podnik shazuju nebo abych zase nedostala nechápavý výraz a sprda typu „to přece dělaj z falešky všude“?

(Druhá věc je, že dělat svíčkovou ze svíčkové mi vždycky přišlo jako plýtvání dobrým masem. Takže ten název je o to stupidnější, když tam ta svíčková není.)

obecně k tématu – mně to neruší. Spíš mi vadí – ale naštěstí jsem to nikde neviděla – sekaná svíčková. To zní prostě příšerně.

↪ 21 AnickaP: Neznám jediný podnik, kde by dělali svíčkovou z hovězí svíčkové. Je to nejdražší maso, nejkvalitnější – a to co nejde použít na bifteky (palec a špička) – toho není tolik, aby se udělala hotovka dejme tomu pro 10 lidí. Možná, že v nějaké předražené hotelové restauraci byste se jí dočkala, ale jinak by mě ani nenapadlo uvažovat nad tím, že svíčková na mém talíři je dělaná z pravé svíčkové.

Jako milovník bifteků ( i zmiňované svíčkové na smetaně) užití této části masa s omáčkou a knedlíky (vlastně jako hotovku jakoukoliv- umíte si představit tohle maso s rajskou omáčkou?) navíc považuji za zvěrstvo a zabití dobrého masa.

Ívy, s tím, že je to zvěrstvo a zabití dobrého masa naprosto souhlasím. Ale nedávno jsem se o tom bavila s maminkou a ta svíčkovou ze svíčkové hájila. Starší generace holt není steaková a má ty české pečené sušené věci nějak navyklé.

Takže ani u Pohlreicha není svíčková ze svíčkové. A vidíte, já bych si naivně myslela, že aspoň ve slavných restauracích bude. Takže je myslím dost jednoznačné, že ten název je klamání spotřebitele, nevím, co se tu v tomhle směru řešilo. Tradice ať si trhnou ;)

Správný název by imo měl být „Pravá svíčková na smetaně“ a výraz „Svíčková na smetaně“ pak pro nepravou svíčkovou.

Pravá svíčková na smetaně je každopádně skvělá, velmi dobře ji připravují v historické restauraci Dačický dvůr v Kutné Hoře ;) (pozor mají i obyčejnou)

Obecně se mi Kutná Hora moc líbila, zmíněná restaurace byla ovšem vrcholem :)

Když se tedy podle stejného schematu stane to samé u kuřete na paprice, tak se může omáčce začít říkat kuřecí.
To se pak těším na ty králíky s kuřecí omáčkou :-D.
Babylon touhle logikou nepotřeboval boha, aby si lidi přestali rozumnět :)

↪ 25 Tavi: té omáčce se pokud vím říká na paprice, dělá se jak vepřové, tak kuře, králíka jsem tuším taky viděla. Takže mi to nějak nesedí, co píšete…