Odnos jídla z domácích kuchyní RSS

jinak se mi na facebooku kolem toho strhla debata ve smyslu co na to hygiena, berňák atd. Ale podle mně například u kváskové výměny, co dělá Míša, Juliana a spol. taky snad hygiena nechodí a nekontroluje kvalitu kvásku a nepožaduje se, aby se ta čokoláda, co člověk za kvásek dostane dala do daňového přiznání…

A solitarita, šedá ekonomika a sousedské vztahy mně prostě baví. A při představě, že bych čas od času mohla uvařit hrnec něco dobrého a třeba za láhev oliváče nebo skleničku pesta ze o to s někým podělit.

↪ 2 suanka: Ano, hygiena, berňák… atakdál.
Není to sice úplně totéž, o čem píšete, ale je to podobné. Oslovila mě kdysi paní, jestli bych nebyla ochotna pro ni vařit večeře v podobě porce navíc. Prostě tak, jak vařím denně rodině, jen bych jí z toho vždy odebrala porci a zakrabičkovala a ona by si to vyzvedla. Aby měla kvalitní domácí stravu i při velké pracovní vytíženosti. Sice jsem do toho jít nechtěla z osobních důvodů (mám s vařením až dost starostí kvůli synovým dietám), ale tak pro zajímavost jsem se porozhlédla, co taková věc obnáší, není-li dělána na černo. No a dá se říci, že je to de facto neprůchodné. A znova můžeme začít „hygiena, berňák…“ :)

Ale musím říci, že to taky považuju za škodu. Právě takováto rozšířená sousedská výpomoc v podobě „placeného hosta k večeři“ by mohla být velkou finanční pomocí právě pro ženy jako já, které mají na mateřské příjmy nula prd a menší přivýdělek by bodl, a zároveň hlavně kvůli dětem vaří opravdu kvalitně a pravidelně. A na druhé straně zároveň skvělá věc pro někoho, kdo je třeba hodně vytížený, single a nestíhá a ani nechce vařit denně pro jednoho, by to byla záruka domácího jídla. Bylo by to krásné :)

Ten Vámi popisovaný systém je podobný. I když mně by asi tolik neseděl, jelikož když jsem byla někdy účastna sousedských výpomocí (pekla jsem sousedkám vánoční cukroví, na druhé straně jsem si zas nechávala od jedné paní péct na svou svatbu apod.), tak ten, kdo to hodlal konzumovat, si vždy prohlédl kuchyň, kde se bude věc tvořit. I já jsem byla u té „pečicí paní“ doma a nejdřív jsem si prohlédla, jestli tam má čisto, nechala si ukázat, jak a kde to skladuje…abych nešla do neúměrného rizika.
A to si neumím při takové fluktuaci představit, jak by to člověk předem obhlížel.

ne ze by men nemoznost podobne cinnosti prekvapovala.. ale kdyz to tak vezmu kolem a kolem.. tak nemuzu pozvat ani sousedy na veceri… obzvlast kdyz mi za ni treba prinesou lahev vina.

↪ 4 milos: Ty pozvat můžete, protože to není pravidelná a soustavná činnost za účelem výdělku :)

no.. pravidelny to celkem je.. soustavny taky.. tu lahev.. taky ocekavam.. asi se pujdu udat.. :)

↪ 6 milos: To byste měl :D
Ono jde něco málo snad i dnes (nejsem si jista, protože vůbec nevím, jak s tím zahýbal nový občanský zákoník a jelikož už pro sousedky dávno nepeču, tak to moc nesleduju) páchat v rámci „sousedské výpomoci“. Ale právě nemůže to být soustavné a má to velmi nízký finanční strop. Tím pádem jednou v roce na Vánoce upéci sousedům dvě kila cukroví se do toho vejde, ale pravidelné vaření večeře je vyloučeno.

Takže je na jedné straně spousta lidí, co rádi vaří a vždycky toho navaří kotel na jedné straně a spousta zaneprázdněných, co by za možnost vyzvednout si něco čerstvě uvařeného rádi zaplatili/přispěli na suroviny. Já kdybych do toho šla tak určitě neformálně. Třeba uzavřená facebooková skupina, kde by se prostě napsalo – tři porce chilli con carne v Karlíně a zbytek by se nechal na účastnících transakce. :-)

↪ 8 suanka: zrovna facebook je idealni proto.. aby to driv anebo pozdeji nekdo aktivne prasknul. tohle muze asi fungovat jen mezi uzkou skupinou pratel…

↪ 8 suanka: Takovou věc můžete klidně provozovat jako záležitost skupinky kamarádů. Koneckonců, to provozuje spousta lidí, i já se třeba občas se sousedkou domluvím a jednou napeče či navaří ona pro obě, jednou já pro obě. A třeba v rámci vesnice, kde máme chalupu, to funguje i ve větším měřítku v rámci komunity. Tuzemskou tradici má třeba zabíjačka, že. Ale to je pořád takové přátelské vaření.
Jenže princip té věci výše je naopak v tom, že je otevřená nevenek i cizím lidem, kteří dle zájmu využijí „domácí restaurace“. A to už se takhle provozovat dá leda jako černá činnost, na kterou bych já neměla koule a musím říct, že ani žaludek, jaksi principiálně se mi nelegálnost výdělků příčí.
Jak je to vyřešené v tom Holandsku? Nevíte? Protože klidně může existovat nějaký právní rámec pro podnikání, které je menší než malé, ale přitom už přesáhlo přátelskou výpomoc.

Tak lidi co jako prvni resi hygienu a bernak jsou presne ti mdleho rozumu, kteri se pro tyto projekty nehodi. Ciste hypoteticky, kdybych se chtel do neceho takoveho zapojit, nemel bych problem zajemcum ukazat kuchyn, pripadne nafotit. Ale jakmile by me zacali otravovat s bernakem, tak je zavreno. Jak dvere, tak v srdci.

Celkove je mi myslenka DIY a komunit ohledne vareni moc sympaticka. A hodne se mi libi i treba Restaurant Day, velmi oblibeny ve svete, nastesti uz to dorazilo i k nam a nebylo by spatne, kdyby se nekdo z mistnich chtel zapojit a my meli moznost ochutnat co doma vari ;)
https://www.facebook.com/…antDayPrague
Jako pravne pruchozi bych to videl na zalozeni jakehosi privatniho klubu a co si clenove mezi sebou dohodnou to je jejich vec. Zpocatku nabrat cleny, ktery by o tyto sluzby meli zajem a pak to verejnosti uzavrit. Tezko nekdo ma doma kapacitu na to aby mohl delat jidlo pro desitky lidi. V cizine to take nikdo neresi a jakmile se nekam vlozi ceske urady, tam trava deset let neroste. Bohuzel..

A jeste jiny priklad v teto souvislosti, jeden muj byvaly sef byl klasicky singl, jenz po praci nemel cas ani chut na vareni a kdyz si jednou spocital co ho stoji jidlo po restauracich a nocni dovozy, dohodl se s pani odnekud z ruska, ze mu bude krome uklizeni bytu i varit. Co vypravel, tak mel stesti, protoze ho cekaly skvele borsce, soljanky, pelmene, pirohy a podobne zalezitosti. Stredoevropskou kuchyni samozrejme ovladala take. Vzdycky se jen na tyden dopredu dohodli co se zhruba bude varit, dal pani zalohu na suroviny(pak samozrejme i odmenu za vykonanou praci) a byli oba spokojeni. Nemusim snad pripominat, ze s cenou i kvalitou byl uplne nekde jinde. Domaci je domaci.

Takze ja velmi drzim palec, pokud by tohle vareni nekdo realizoval.

Strašně se mi ten nápad líbí!
Na FB každý, kdo uvaří lečo a čaj, sdílí fotku. Snad by stačilo dát foto ve skupině a objedávat přez zprávy, moc bych tomu fandila.

Mě se to taky moc líbí, šla bych do toho, jak vařič tak objednavatel, ale až se vrátím z vězení. Peču kamarádkám a jejichrodinám dorty, je to činnost opakující se, narozeniny mají každý rok ve stejný den. ;-( ))

nejsem si uplne jist ze se nekdo.. kdo se snazi dodrzovat predpisy.. a zakony.. atd… da oznacit za osobu mdleho rozumu… coz ovsem nemusi platit o tech co ty predpisy tvori… a vymahaji jejich dodrzovani…

nicmene.. jak rikam.. osobne bych se obaval sabotaze zevnitr /nejake sirsi/ skupiny. vsadim se ze by se urcite nasel nekdo.. komu by najednou bylo z jidla tuze spatne.. a mel potrebu to nahlasit..

↪ 11 Michal Máta: Tak tohle jste už opravdu hodně přehnal.

Tenhle večeřový systém je úplně boží! Hned bych se zapojila, neb vyvařovat vše po jedné porci je o dost komplikovaněkší než vařit pro dva nebo čtyři:)

Mně se na tom líbí nejvíc asi ten sociální prvek. Pokud by třeba starší lidé ve své čtvrti našli využití pro svůj volný čas a potkali se navzájem nebo se sousedy z okolí. V tom vidím budoucnost, protože osamělých starších lidí bude přibývat.

Nejvíc asi rozhoduje nastavení a definice té služby, pokud by tam chtěl někdo něco garantovat a ručit za všechny členy (respektive to postavit čistě na platbách), tak to je velmi náročné, to se podle mě s ohledem na nutné předpisy zrealizovat dá velmi obtížně jak píše Kami výše.

Ale představte si vyloženě jen model seznamky, kam vložím do svého profilu co rád vařím/vyrábím a zároveň co mi dělá radost přijímat. Šlo by jen o to propojit ty lidi, aby o sobě věděli a seznámili se. To jak se domluví, čistě na soukromé bázi je už čistě jejich věc.

To už pak není služba nebo obchod s jídly, ale jen „sociální síť“, která třeba supluje běžné sousedské lidské vztahy. Taková směna třeba na vesnici nebo s dobrými sousedskými vztahy existuje už od nepaměti, tohle by byla jen její podpora.

Jo a jinak se to znovu dotýká domácí výroby jídla (podobně jako třeba u těch koláčů pečených doma). Tam mi přijde pořád škoda, že nemáme třeba nějaké legislativní minimum přesně pro tyhle účely — např. stanovit max. roční příjem nebo jednoduchou formu zdanění, přidat k tomu jednoduché proškolení se zkouškou z hygieny/výrobní praxe pro daný obor, definovat zodpovědnost. Já jsem si jistý, že by to určitě prospělo :)

Co se týká daní, tak si nemyslím, že by nějaká paní na mateřské, co se podělí o pár večeří, byla hrozbou pro naši ekonomiku. Navíc příjmy z příležitostných činností do 20.000 Kč ročně (od 1.1.2015 do 30.000 Kč) jsou osvobozeny a kolik si asi tak myslíte, že si tím vydělá, po odečtení nákladů na suroviny?

Co se týká hygieny, když mi došly mé domácí džemy, objednala jsem si jich několik z fler.cz (nebo makronky z laskomin, jídla z Apetit pikniku…) a taky musím věřit, že ti lidé je dělali hygienicky a dali tam to, co deklarovali. Prostě – podle sebe soudím tebe, já bych si na tom taky dala záležet a nešidila bych.

Kdyby něco takového existovalo, klidně bych si od někoho jídlo objednala.
Pochybuju, že by měl horší hygienické podmínky než většina restaurací v Řecku, kde všichni s takovou chutí jíme…

Aby nevzniklo nedorozumeni, coz jde na internetu velmi snadno, tak „mdly rozum“ miril na vetu „jinak se mi na facebooku kolem toho strhla debata ve smyslu co na to hygiena, berňák“ protoze presne jak nekdo psal nahore, z techto lidi se rekrutuji lide, kteri puvodni dobry umysl iniciativne prasknou.

Je pekne dodrzovat zakony, ale znam lidi, kteri dost narazili, pokud si nekdo vzpomina na priklad s domaci vyrobou syru a nutnosti nakupu jedinych spravnych hygienickych nerez zarizeni made in EU za cenu okolo milionu korun. Tzn. pozadavek likvidacni. Coz nasledne vyustilo ve vykaslani se na oficialni cestu a prodej pres septandu, protoze jina moznost neni.

Teď je zrovna v kinech film na toto téma:
http://www.csfd.cz/…7-cizi-obed/
ještě se u toho můžete seznámit…

Je to vážně super nápad, tohle by mě hodně bavilo, vzhledem k tomu, že fakt vařím denně )a vařím toho hodně, prostě neumím uvařit jen málo). Ten sociální aspekt je na tom asi nejzábavnější, přesně tohle mě na vaření a pečení (krom toho procesu, kdy z pár věcí uděláte něco, nad čím pak lité dělají …mmmm…) baví.

Podle mne to, že v rámci večeře pro svou rodinu vaříte u jednu porci víc, představuje stále spíše činnost příležitostnou, i když je prováděna opakovaně.
Vždycky bylo poměrně běžné, že podnájemníci byli v podnájmu na byt a stravu, ale nikdy jsem neslyšel, že by z toho někdo dělal podnikání. Příjem by se samozřejmě měl zdanit, ale buď v rámci příjmu z pronájmu, nebo příležitostných činností.

Pokud je účelem společenský styk, tak dílčí realizace zisku (návštěvník přinesl chateau margaux, zatímco vy jste uvařili spaghetti aglio et olio) IMHO nevadí. Zisk nebyl účelem (pokud byste ovšem dopředu dojednávali výběr jídla a vína tak aby zisk vznikl, bylo by to komplikovanější – ale to snad nikdo nedělá.

Ten dort k narozeninám může stále být v rámci společenského styku (pokud jste zvána), nebo se stále může vejít do příležitostné činnosti.

Paní přes pelmeně asi daňový únik představuje, protože tam byl navíc i ten úklid a celkově to budí spíš dojem dohody o pracovní činnosti – ovšem tam aspoň nevidím potíže s hygienou, která do tohoto celkem moc mluvit nemá.

do otho margaux.. vs alio.. bych sel. tak kdo bude prvni? :)

↪ 19 Michal Máta: No, to jste si nevybral zrovna správný příklad, ten pán kecal od začátku do konce. Vím to z první ruky, věřte mi. Nakonec se to vyřešilo tak, že on se tváří, že žádnou výrobu nemá, příslušné orgány se zase tváří, že o ní nevědí (kontrolovat ji nemůžou, když neexistuje, že). Mimochodem, pokud byste viděl hygienické podmínky té výroby, určitě byste si od něj nic nekoupil.

Jinak jsem dostala kontakt na paní – Češku, co je do oné sítě zapojena v Holandsku. Po mailu vyzpovídám a dám samozřejmě vedět.

↪ 25 suanka: JJ, určitě zjistěte a pošlete alespoň odkaz, ať se na to můžeme mrknout ;)

↪ 17 pan Cuketka: Ano, třeba komunita starších lidí, kteří se střídají ve vaření! Něco ve stylu „u koho dnes obědváme?“ a potom káva a karty, to by bylo super.

↪ 27 Vanda: Jj to by bylo asi trochu jiného než to co běží v tom Nizozemsku, ale smysl to má velký :) Tak uvidíme. Třeba budoucí projekt na důchod :))

Ahoj, vydrzte chvilku, cca pred rokem jsme na tomto projektu zacli s kamaradem pracovat – tedy na sdileni jidla, nikoliv na jeho cilenem prodeji pres ulici (i kdyz asi bude na kazdem, jak si nastavi na hranice :) ve velmi kratke dobe to spustime. V malem jsme to uz vyzkouseli jinde a mame zkusenosti z podobneho projektu, ktery resi de facto totez jen pro jinou sluzbu – ubytovani. Socialni rozmer je na tom naprosto skvely. Se zapojenim senioru nas to take napadlo, ale pri cetnych hovorech s nimi vidim problem v tom, ze pro vetsinu je tezke pouzivat aktivneji it technologie, ktere jsou k tomu nezbytne :( mame vyreseny i legislativni otazky a pokud to nekdo nechce delat vyslovene na kseft (na takoveto lidi ani necilime) tak je to v pohode a neni potreba za tim hledat problemy.

↪ 29 vlada: Tak zrovna na tohle bych doporučoval dávat pozor.
Čím více podpůrných technologických struktur vytvoříte, tím méně přesvědčivá je argumentace, že nejde o podnikání, protože se ta činnost zjevně stává systematickou, což je důležitý atribut soustavnosti.