Džusy Ugo RSS

↪ 1 vlada: Fajn postřeh! (a chuť o kvalitu klidně po ochutnání rozporujte ;) Je to obyč malá PETka, trochu silnější, budu tady k tomu dávat ještě nějaké jejich vzdělávací video v českém znění.

Více o té konkrétní technologii je ale zde, mrkněte se: http://www.hiperbaric.com/en/hpp

„Pressures… inactivate the vegetative flora…“
praví článek. Včetně těch prospěšných kvasinek a přátelských breberek. Padni komu padni. Takže na chuť třeba k nerozeznání, ale úplně to samé jako čerstvě vymačkaná šťáva to přece jenom asi nebude, what?

↪ 3 Jednorožec: Šel jsem po tom samém, ale zas tak super sterilizační ten vysoký tlak není. Pokud by se šťáva v lahvičce stále nechladila pod těch 8 st. C, tak se v ní zrovna to kvašení taky postupně rozjede (nezkoušel jsem, četl jsem v nějakém pojednání o ošetření vysokým tlakem, ale klidně zkusím) + samozřejmě další drobné rozdíly tam určitě taky budou (pro chuť asi ne až tak zásadní).

↪ 1 vlada: k ošetření vysokým tlakem dochází v jiné nádobě, samozřejmě tlakové, takto konzervovaná šťáva je sterilní a sterilním rozlivem se nalije do normálních tenkostěnných PET lahviček
ošetření vysokým tlakem se řeší i za spolupráce katedry technologie masa a konzervace potravin na VŠCHT, je to dlouhodobý projekt
ošetřením tlakem dojde k roztrhání buněk, tedy i bakterií a kvasinek a ve vhodném prostření, tedy chlazeném a za podmínky sterilního zabalení věřím, že může vydržet dlouho

Moirain: Ale to je v přímém rozporu s tím co píše pan Cuketka, stejně tak je to i v přímém rozporu s tím co píše a kreslí web ugo. Dle toho totiž „paskalizace“ probíha již v lahvičkách. Cituji z webu: Lahvičky krátce vystaví vysokému tlaku…
Bohužel to na mě působí strašně zmateně, ten proces není nikde vysvětlen, vzhledem k tomu, že s věcmi na vysoké tlaky (tlakové lahve, kompresory, testy) přicházím do styku, to na mne působí hrozně nevěrohodně :( Velká pevná petka od Coca-Coly vydrží kolem 5 MPa, ta malé silná může vydržet víc o něco, ale rozhodně ne tolik, co se uvádí,, ale tak o dva řády méně. Pokud to probíhá někde mimo, tak opět narážím na problém s tím tlakem, nenapadá mě jak takový tlak vyvinout ani v čem – což neznamená, že taková technologie není, jen jí prostě neznám v takovém provedení, aby to mohlo ošetřovat tekutinu.

↪ 6 vlada: přiznám se upřímně, že jsem ten článek nečetla do konce, čerpala jsem ze znalostí právě z katedry, kterou jsem studovala, kde se to provádělo takto, případně se tlakem působilo na zavakuovanou zeleninu či ovoce, ošetření v pet lavích si nějak technicky neumím představit, ale ze školy už pár let jsem

↪ 6 vlada: ↪ 5 Moirain: Šťáva se opravdu neošetřuje zvlášť, ale už nalahvovaná (jen bez etiket). Podobně i třeba masné výrobky, pokud na HPP jdou, tak vždy ve finálním balení.

Tady máte polopatické a opravdu podrobné video o té technologii, včetně příkladů ošetření různých potravin a různých obalů (ke konci):

http://www.youtube.com/watch?…

Nic tajného v tom opravdu není, technologie je běžně ve světe rozšířená, stačí nespekulovat a projet veřejně dostupné zdroje (včetně studií, co to dělá se složením). Rozumná skepse je samozřejmě na místě vždy, psát tady něco, co je mimo mísu, bych si opravdu nedovolil ;)

↪ 6 vlada: jsem laik a nevím, jak je to ve skutečnosti. Ale ten váš příklad s potápěčskou lahví mi přijde mimo – namáhání nádoby, která má uvnitř vysoký tlak a kolem sebe atmosférický tlak (tedy dokud se s ní někdo nepotopí), bude něco úplně jiného, než namáhání nádoby, která má stejný (i když extrémně vysoký) tlak uvnitř i venku – pokud to ošetření probíhá před zavíčkováním, tak nebude docházet ani k žádné deformaci, pokud po zavíčkování, tak imho bude zase deformace minimální, protože uvnitř nebude vzduch, ale z velké části kapalina a jen troška vzduchu. Takže jestli PET láhev může vydržet 5 MPa vnitřního tlaku s atmosférickým venku, u tlaku působícího zvenku i zevnitř stejně (respektive zvenku na nádobu naplněnou nestlačitelnou kapalinou a ne plynem) bych se řádově větší výdrži nedivil.

Ještě jedno video (hodně spotřebitelsky laděné), stejná technologie, stejný typ balení produktu (gazpacho v PET):

http://www.youtube.com/watch?…

Videa poucna, ale porad tam je ten tlak desetinovej – 70 000 PSI. Max rikala pani 87k coz je 60 mega. Pokud je to delano takto, pak ta petka samozrejme vydrzi i daleko vice, akorat pri tech 600 mega se i „nestlacitelna“ voda stlaci o neco malo vice nez 15 pct, to by imho na te flasce nechalo stopy. Kazdopadne pokud je skutecne pravda tech 600, chtel bych videt tu linku. Uz na tu desetinu je to poradnej mastodont na to jakou to ma malou kapacitu. Ale cele je t o dost zajimave, o tom zadna.

↪ 11 vlada: Safra, ještě se tady pořádně procvičím ve fyzice! :)

Myslím, že tam máte početní chybu:

87000 PSI = 599,8 MPa

(což po zaokrouhlení odpovídá těch 600 MPa, jak uvádí Ugo na stránkách)

Pravda! Tak pak uz zbyva jen vyresit, jak to, ze se lahvicka nedeformuje pri tom patnactiprocentnim stlaceni :) ono to nakonec pujde :)