Lze vyrobit bezlepkový kvásek? RSS

↪ 28 kami: Kami, mluvíte mi z duše. Neustálé motání intolerance laktozy s alergii na bílkovinu kravského mléka na nejrůznějších maminkovských webech, ale i v rádoby serióznějšíchi médiích webech mě nepřestává vytáčet (viz např. nedávno zde http://www.lidovky.cz/…ra-chut.aspx?…). Nicméně že to často motají i doktoři, lékárníci, výživoví poradci…to je nebezpečný hazard se zdravím, nebezpečný a podle mě i trestný. S celiakií díkybohu vůbec nemám zkušenost, ale mám dojem, že tam často vládne podobná ignorance. Jste moc hodná, že to tu podrobně píšete, suplujete práci těch, kdo za to berou peníze a hrají si na polobohy.

↪ 30 kami: Ještě jednou díky moc. Zatím čekám jen na výsledky krevního testu.
On to bude běh na delší trať, žijeme na malém městě a nemáme tu ani gastroenterologa, ani alergologa/imu­nologa, takže při případných potížích a dalších vyšetřeních musíme být odveleni na příslušné pracoviště do Olomouce. A čekací lhůty na vyšetření jsou dlouhé. Tudíž jsem chtěla u synka vyzkoušet tak na cca týden/dva co budeem čekat na výsledky krve bezlepkovou dietu.
Chtěla jsem se zeptat na nutnost enterobiopsie, pokud bude již z krve jasný pozitivní výsledek, je nutné trápit dítko ještě takovýmto nepříjemným vyšetřením?
Děkuju moc za vyjasnění celé té „mléčné“ problematiky, jako většina laiků v tom holt lítám a pokud mi něco tvrdí lékařka, nemám důvod jí pak nevěřit.

Madlo, já jsem sice naprostý laik, ale jistou dobu jsem pročítala diskuse celiaků, protože jsem měla podezření, že touto chorobou trpím, takže jsem se při té příležitosti dozvěděla něco o těch biopsiích. Pokud si dobře vzpomínám, krevní testy jsou neprůkazné – mohou vyjít jak falešně pozitivní, tak falešně negativní. Jistotu máte, pouze pokud pozitivně vyjde biopsie. Je-li její výsledek negativní, může to znamenat, že pacient celiakii nemá, ale také že se lékaři zrovna trefili do části střeva, která není poškozená (poškození je obvykle nerovnoměrné). Pamatuji si, že někdo v tom fóru uvedl, že u něj či u jeho příbuzného byla celiakie prokázána až po osmém vyšetření.
Být Vámi, zamyslela bych se, jakou hodnotu pro Vás má papír s diagnózou. Sama vidíte, že chlapečkovi bezlepková strava svědčí, takže evidentně nějaký problém s lepkem má. Zdá se mi zbytečné jej několik týdnů trápit jídlem, které mu škodí, jen abyste se dozvěděla, že možná má nemoc, na niž existuje jediný lék – bezlepková dieta. Jediná „výhoda“, která z toho plyne, je příspěvek zdravotní pojišťovny na nákup těch nepříliš chutných škrobových směsí a jiných vysoce zpracovaných výrobků, které se ve zdravých výživách (!) prodávají jako bezlepkové. Vím, že se to asi dá použít i na přirozeně bezlepkové výrobky jako jáhly či pohanka, ale nemyslím, že to za to stojí.
Já osobně jsem biopsii nikdy nepodstoupila – přestala jsem jíst lepek dříve, než se mé zdravotní problémy mohly dostat do opravdu kritické fáze, a nyní by toto vyšetření již bylo bezpředmětné. Mám za sebou pouze dvojí vyšetření krve a při obou mi příslušné hodnoty vyšly tak nízké, že alergoložka uvedla, že celiakii skoro jistě nemám. Po vysazení lepku (v rozporu s jejím výslovným doporučením) mé stupňující se zdravotní potíže jako zázrakem ustaly a pod kontrolu jsem dostala i autoimunitní nemoci, jejichž rychlé zhoršování dříve představovalo v mém životě významný stresový faktor.

↪ 33 Jana: Ano, přesně takový zastávám názor i já. Synkovi bezlepková dieta prospívá a já opravdu nechci tak malé dítě trápit vyšetřením, které je nepříjemné i pro dospělého člověka. A navíc případně opakovaně.
Jen nevím, jestli ten štempl s diagnózou přeci jen nebudu potřebovat později, například kvůli stravování ve školce/škole.

To je pádný důvod, uznávám. Jenže si myslím, že bude spíše záležet na tom, na koho v té škole narazíte. Já třeba žádný papír nevlastním a věřím, že celiakii opravdu nemám, ale když pozřu větší než stopové množství lepku, do několika hodin na svém těle pozoruji nežádoucí projevy. Lidí jako já je hodně a bude nás přibývat – podle toho, co čtu, jsou v menšině lidé, kteří lepek tolerují, nikoli naopak (jakkoli to většina postižených netuší), takže předpokládám, že postoj společnosti se bude muset začít posouvat.
Jsem mimochodem hrdou majitelkou několika velmi vypečených a vzácných intolerancí na celkem běžné suroviny, na které podle mé alergoložky žádné testy neexistují. Musela jsem si na to přijít v sérii pokusů a omylů, což bylo velmi bolestivé a nerada na to vzpomínám. Tyto problémy se projevily až poté, co jsem se vymanila ze slastí a strastí hromadného stravování, ale kdybych jimi trpěla již v dětství, opravdu nevím, jak bych to prokazovala. Buď by mi zkrátka věřili, nebo by mě nechali válet se obden v křečích…

↪ 32 Madla81: Výsledky krevní nejsou pro diagnosu celiakie postačující, k té je potřeba i biopsie, u dětí se obvykle dělá šetrná biopsie kapslí.
Ale anti tTG jsou poměrně dost vypovídající, cca 80 – 90%.

Asi těžko Vám někdo může zabránit v odmítnutí vyšetření biopsie dítěte, jste zákonný zástupce, tj. mohl by to v tomto případě udělat pouze Váš muž.

Ale nepovažuju to za dobrý nápad.
Je rozhodně vhodné odlišit alergii na lepek od celiakie – což se bez příslušných vyšetření dost dobře nedá – protože u obou se stav zlepší po vysazení lepku, takže tím se to vůbec nepozná. Vzhledem k věku dítěte je hodně pravděpodobná alergie na lepek. Takže pokud se prokáže alergie, bylo by vyšetření na celiakii zbytné.

Obé má rozdílný vývoj a komplikace. Léčba je sice u obou shodná v bezlepkové dietě, ale liší se v případných podávaných lécích – u alergií jsou to antialergické léky. U celiakie jsou někdy potřeba kortikoidy, dapson a imunosupresiva.

Vědět, zda dítě má či nemá celiakii, má různé konsekvence. Jednak existují určité (ne moc velké) příspěvky – různě se to mění, naposled to bývalo jen pro nízkopříjmové rodiny. Ale teď to může být jinak, nesleduju to. Ale co třeba víte, jeslti se nerozhodne dítě být třeba v pubertě veganem? Pak by držení na bezdůvodné bezlepkové dietě (což nevíte, když nevíte, zda jde o celiakii, která přetrvá, nebo o alergii na lepek, která s velkou pravděpodobností do pár let vymizí, nebo klidně o něco úplně jiného, třeba, co já vím, Crohnovu chorobu…) bylo dost problém, protože u veganů je pšenice naprosto zásadním zdrojem bílkovin obsahujících tryptofan.
Vědět o celiakii je vhodné i kvůli hlídání potenciálních komplikací celiakie. Rizika komplikací se sice včasnou bezlepkovou dietou snižují, ale existuje i refrakterní sprue, ktreá na bezlepkovou dietu přestane po čase reagovat a aoutoimunitní proces běží nezávisle na ní.

Bezlepkovou dietou teď, pokud by syn na další vyšetření šel, můžete způsobit to, že se celiakie nepozná a přehlédne.
A zas na druhou stranu celoživotní striktní bezlepková dieta u člověka, který celiakii třeba vůbec nemá, je nesmysl. Jednak to nemá žádný zdravotní význam (vynechání lepku má zdravotní efekt pouze u celiakie, alergie na lepek a dráždivého tračníku; u zdravých lidí nemá efekt žádný – byť má někdy „vedlejší efekt“ v té podobě, že to vede u některých lidí k většímu přemýšlení o výživě a tím si zlepší svůj zdravotní stav, leč s lepkem to nesouvisí). A dál bezdůvodná bezlepková dieta člověku značně komplikuje život – od nepřijetí do školky, která nemá možnost speciálních diet, přes nepřijetí na letní tábory, pokud nemají možnost odděleného bezlepkového vaření, problém škol v přírodě, školních zájezdů, pokud není možnost zajistit bezlepkové stravování…

Přinejmenším po dobu, kdy čekáte na výsledky krevních testů (což bude max. 2 týdny) je vysazení lepku skutečně hloupost. Dva týdny neznamenají pro zdravotní stav nic zásadního, ale pokud by se našlo něco v té krvi, tak by následná další vyšetření byla k ničemu a muselo by se čekat a byla by pro ně potřeba následná reexpozice lepku, aby z nich potom bylo něco vidět. Což by byla zátěž větší než teď ta chvíle.

Jednou z komplikací celiakie je také druhotná laktosová intolerance, způsobená poškozením střevní sliznice. Tj, je to jen druhotné a pokud by se potvrdila celiakie, dá se očekávat, že během několika měsíců by laktosová intolerace vymizela a opět by se měnila možnost normálního pití mléka. Takže zase bez vědomí, že jde o celiakii, by dítě zbytečně dostávalo minimum mléčných výrobků naprosto bezdůvodně.

Zátěž kapslovou endoskopií je zbytečně démonizovaná, není to sice extra příjemné, ale je to krátké ambulantní vyšetření bez narkózy, žádná divočina.

↪ 36 kami: Děkuju za naprosto vyčerpávající sdělení. Myslíte, že i ty čtyři dny bezlepkové diety nějak vážně zkreslí výsledky biopsie, která bude cca až za měsíc?
Udivuje mě, že píšete, že kapslová endoskopie probíhá bez narkózy, já jsem se zatím téměř bšude dočetla, že právě u takto malých dětí probíhá s hospitalizací a pod narkózou (právě ta samotná narkóza u takto malého dítěte – 16. měsíců – mi přijde nejrizikovější).
Jinak samozřejmě reaguji jako každá běžná matka-nelékařka, tak jsem moc ráda, když mi někdo danou problematiku tak detailně vysvětlí, jako vy.
Myslím, že u synka nějaký problém s lepkem bude, takže se dle mého mínění bezlepkové dietě stejně nevyhneme, ale asi je opravdu dobré vědět, s čím se budeme muset potýkat. Druhotná laktosová intolerance se jej týká určitě, tak jsem ráda, že se to poté upraví.
Ještě jsem se chtěla zeptat, jak je to s genetickou zátěží v rodině při případně zjištěné celiakii či alergii na lepek, neměli bychom se s manželem a starším synkem též nechat otestovat, zda netrpíme skrytou celiakií? Moc děkuji.

↪ 37 Madla81: Čtyři dny stoprocentně nezkreslí vůbec nic :) Ale kdyžtak se zeptejte na příslušném pracovišti, co a jak.

Kapslová endoskopie se dá dělat bez narkózy. Ale jak u takto malých dětí, to přiznávám nevím, tam možná být musí, protože nespolupracují. Ale fakt nevím, není to můj obor.

Celková anestezie svá rizika má, ale není to nijak extrémně dramatické. Pokud je to první narkóza, tak já bych se sama za sebe ptala, zda má pracoviště k dispozici dantrolen a je schopno řešit případnou maligní hypertermii. Je to sice velice vzácné, ale protože se to předem neví, tak u člověka, který jde na první narkózu v životě, je pro mě lepší vědomí, když ho tam mají. Měl by být na všech větších pracovištích, v Olomouci jdete do fakultky? Tam ho určitě mít budou.

Genetická zátěž se s celiakií pojí – celiakie se významněji vyskytuje u nositelů některých alel HLA systému. Tj. pokud se u dítěte prokáže celiakie a je mu vyšetřeno i HLA (není nutno geneticky, HLA se dá vyšetřit mnohem jednodušeji a levněji „biochemicky“) a zjistí se nosičství vysoce rizikové alely, tak je jasné, že ji muselo zdědit po některém rodiči. A je samozřejmě možné, že ji může mít i sourozenec. A příslušný rodič (eventuálně sourozenec) by měl pak zvýšené riziko rozvoje celiakie.
Ale ani s rizikovou HLA alelou celiakii mít nemusí, je to jeden z faktorů, ale není jediný.
A naopak, dítě může mít celiakii i bez nosičství té rizikové alely.

↪ 38 kami: Kami, děkuju moc! A u vašeho malého enterobiopsii nedělalai? Je tedy nějaká možnost se jí při určité diagnóze přeci jen vyhnout?

↪ 39 Madla81: Ne, u našeho k enterobiopsii není důvod, mrňous má prokázanou alegii na lepek už cca od dvou měsíců věku, byl alergizovaný už přes mateřské mléko. Ve dvou měsících celiakie ani nepřichází v úvahu.

↪ 15 Madla81: zdravím :) ráda přispěji drobnou radou k bezlepkovému piškotu. 300g škrobu – používám mix z bramborového a kukuřičného škrobu (ale je to tak nějak jedno ;) , kypřící prášek (nemusí být, stačí lžička jedlé sody, nebo vynechat, většinou to udrží i vejce), 6 vajec -žloutky vyšlehat s 150ml oleje (doporučuji rýžový olej, na piškot je nejlepší, dle mých zkušeností), podle chuti vanilkový extrakt, vmíchat škrob s kypř. pr. (je hodně husté těsto) a postupně vmíchat vyšlehaný sníh s 120g cukru (dávám hnědý, třtinový – ale podle chuti…je možné dát víc, my moc „nesladíme“) …směs vlít do formy (bábovka, dort) a péct při 150°C cca 40 min. Doufám, že Vám to pomůže :)

↪ 25 Madla81: u veškerých Zajíců opatrně, oni obsahují kasein, což je mléčná bílkovina, dřív to neměli ve složení, asi před půl rokem to doplnili, protože museli ;) oni se tím tak nějak nechtějí moc chlubit, ale někomu to vadit může :( na kaše zkuste rýžový nápoj, tekutý, k dostání v DM, je sám o sobě nasládlý, ale jde to…a nebo použít kokosové mléko v plechovce

Milá Madlo, bezlepkových směsí se bát nemusíte, jsou lékařsky testované a pokud nemá Vaše dítě alergii na některou ze složek, je to nejjednodušší a nejpoživatelnější způsob pečení. Guma v jídle zní děsně, ale ono jde spíš o nešikovný překlad z angličtiny- xantan i guar jsou v podstatě stěny buněk, tedy druh vlákniny. Tu jíte v každém jablku. Mimochodem, pektin se na zahušťování používá taky a pokud tam chvete sypat něco, co nemá podobu bílého prášku, doporučuji Psyllium nebo chia semínka. Bez zahušťovadel se Vám bude všechno neskutečně drobit a nevydrží to déle než den- dva. A hlavně bude Vaše okolí prskat a říkat „Fuj, bezlepkový“.
Bezlepkový kvásek dělám, tedy nedělám, mám ho založený a bydlí mi v lednici. Pokud jste z Prahy, můžu se podělit, už je zase na čase, aby ho aspoň kus šel z domu. V zásadě jediný problém s bezlepkovou směsí typu Jizerka a kváskem je opravdu ten, že na škrob v jeho čisté formě se droždí vrhne tak rychle, že za den- dva máte zkvašeno, droždí chcípne hlady a na kvásek se Vám vrhnou bakterie octového kvašení a můžete celou sklenici vyhodit. Kvašení zbrzdíte solí, vlákninou, chladem, hrubším zrnem mouky a čímkoli, co není škrob- tedy i luštěninovou moukou. Sama Jizerka by byla v pořádku, kdyby v její poslední verzi nestáhli právě množství luštěninové mouky na minimum- je v ní pouze 3,5 % bílkovin, tedy je to v podstaě čistý škrob. Kvasí děsně rychle a ten proces od kvásku k acetonové břečce trvá tak den. Východiskem je pohanka, z té se pekl kdysi chleba na Valašsku, amaranth- vřele doporučuji, kaštanová mouka- cukr necukr kupodivu nekvasí zdaleka tak rychle, jak by se podle sladkosti zdálo. Z dražšího soudku Teff- taky vřele doporučuju, chleba založený na teffu a zadělaný pak Jizerkou je neskutečně blízký Šumavě. A quinoa, hlavně pro obsah bílkovin. Pak máme mouky, které nejsou ani tak mouka, tedy bílý, částečně rozpustný prášek, ale mleté zrmí, tedy udělají nerozpustná zrníčka ve vodě. Tam bych dala rýžovou mouku z českých zdravých výživ, jáhlovou mouku a českou kukuřičnou mouku. Dají se použít na kvásek, ne na těsto, ale spařené, aby se kvasinky vůbec dostaly ke škrobu.
Když peču z bzl. kvásku já, použiju cca lžičku kvásku na cca 200 g celozrnné mouky viz výše, nechám to zkvasit, přidám cca 300 g Jizerky, kmín, sůl a nechám vykynout podruhé. Můžete i v lednici- čím déle, tím lépe, o zrání těsta se tu už psalo, s bezlepkovým těstem to dělá zázraky.
Kvásek bydlí v lednici v zavřené sklenici. Nedostatek vzduchu a zima uspí kvasinky, takže si tak nevyskakujou, ale hlavně zadusí octové bakterie, takže se Vám kvásek nezmění na ocet. Při pečení, nebo tak jednou do týdne dosypu cca dvě lžíce mouky, doleju dvě- tři lžíce vody, promíchám.
Jinak celiakie není alergie- jenom neschopnost strávit lepek.S alergiemi to nemá nic společného a právě mléčně kvašené věci pomáhjí obnovit střevní mikroflóru, takže problémy s laktózou, častěji spíš než s kaseinem, se čato po nějaké době upraví samy. Tedy luštěniny Vám spíš zachraňují příjem bílkovin a sója už se zdaleka nepoužívá tak často- spíš cizrna a bílkoviny z bobů.
Co se týče zahraničních kuchyní- a Asií pozor. Veliký. Téměř ve všem je sojová omáčka. Její podstatnou složkou je pšenice. Pokud je opravdu dobře vyfermentovaná, bílkoviny jsou rozložené, pokud ne, máte problém. Z asijských kuchyní se můžete inspirovat tak leda Thajskou a Vietnamskou, zbytek je nutno dost rozsáhle přizpůsobovat. Mexická kuchyně je pálivá na úrovni omáček, pokud ji děláte doma, prostě tam nenalejete Tabasco, no. Jinak nesolí a nezahušťuje, takže ano, tudy cesta opravdu vede :). Můj vlastní kvásek je vypěstovaný na tzv. Mase harině, což je propařená kukuřice zbavená slupek, něco na způsob instantní bramborové kaše. Nekazí se, neplesniví, a kvasí dostatečně pomalu. A nemá výraznou vlastní chuť, narozdíl od pohanky. Tady v Čechách ji prodává firma Nuevo Progreso- sídlí v Mochově, obchod mají v Praze u Českomoravské. Náhodou jsem tam hned napoprvé nasypala asi nejlepší, co šlo
Jenom PS. Celiakie je ráda dědičná, zkusili jste si Vy, manžel, případně Vaši rodiče udělat testy? Abyste pak nezjistila, že se pomalu otravujete celý život, což se stalo mě. Enterobiopsie rozliší alergii od celiakie, tedy od poškození střeva patologickou reakcí na lepek. Teď už se nedělá operativně, jako dřív, dítě spolkne takovou malou kapsli s kamerkou a ta ho natočí zevnitř. Pokud chcete vědět, co přesně se v malém děje, dost bych na ní trvala. Už z toho důvodu, že alergie se může časem upravit, celiakie je na celý život a jak řečeno výše, vlmi ráda dědičná.

Jinak po přečtení příspěvků výš jednoznačně souhlasím s Kami- bezhlavý převod na bezlepkovou dietu může, zvlášť u malých dětí s rychlým metabolismem výsledky minimálně narušit. I když kdysi se prováděl takový dost drsný test, že se na dva týdny vysadil lepek a pak se do podezřelého nacpaly rohlíky a knedlíky, co to udělá. Nedoporučuju
Příspěvek na bzl. výživu stoprocentně dává VZP. Školky a školy by měly zařídit bezlepkové stravování, školy v přírodě jsou Vám většinou schopné vyjít vstříc, jde jen o sebekázeň Vašeho dítěte, jestli neuzobává od spolužáků. Proto bych se přimlouvala za co nejkvalitnější suroviny a co nejmlsnější kuchyň, aby to naopak svádělo lepkové spolužáky šemrat o Vaše nepřekonatelné sušenky. Já měla dceru navyklou na sendvičový oběd s sebou a když jela někam se školou, cestoval s ní chleba a pár balíčků těstovin.
Jinak ohledně narkózy- její riziko je výrazně menší, než rizika spojená s nedodržováním, ať vědomým či nevědomým, bezlepkové diety. Těch důsledků, a nejen trávicích prosím, je tolik, že jejich dokážou dost významně zkrátit život. Narozdíl od toho alergik si může otřeba i „zahřešit“, pozná sice hned, že to dělat neměl, ale dlouhodobé neurologické, imunologické, a bohoužel i kancerogenní důsledky to jeho zahřešení mít nebude. Rozhodně trvejte na testech i pro zbytek rodiny a občasné doktorské námitky, že celiakii mají přece jen malé děti, smeťte do koše. V zemích, kde se testy staly tak trochu módou, je přes polovinu nově diagnostikovaných celiaků mezi dospělými, včetně babiček a dědečků.
Kapsle na endoskopii je o něco větší, než želatinová kapsle s vitamíny, takže pokud je malý schopný spolknout větší tabletu, neměl by mít problémy ani s touto kamerkou.

↪ 43 Alex62: díky moc za návod na kvásek :) já byla poměrně zoufalá, že se mi při mých pokusech do dvou dnů zkazil :( s tou masa harinou jsem koketovala ;) takže jsem ráda, že to má někdo vyzkoušené.

↪ 41 iwwak: Díky moc za perfektní recept, určitě jej brzy vyzkouším!
A díky i za info ohledně Zajíců, přečetla jsem složení a je to tam. Takže jsem se nehala sestrou zásobit rýžovými mléky z DMka.

↪ 44 Alex62: Děkuju moc za Vaše oba velmi obsáhlé příspěvky, které mi neskutečně pomohly. Bohužel žiju v malém moravském městě na druhé straně republiky, takže Praha a možnost získání bezlepkového kvásku je pro mě meta nedosažitelná, ale díky vašim zkušenostem bezlepkový kvásek snad zmáknu.
Jinak já asijskou kuchyni moc nevařím, děti (tři a půl a roční – zatím jen z krve s podezřením na celiakii) na pálivé příliš nejsou a manžel není fanda do rýže. Ale se samotným bezlepkovým vařením problém nemám, horší je to s pečením, já jsem totiž hodně zatížená na chleba (kvůli nově zjištěné revmatoidní artritidě se také snažím lepek ve stravě omezit) a vůbec pečivo, takže snad se mi díky vašim radám bude v mých bezlepkových experimentech dařit čím dál víc.
O testování rodiny uvažuju hodně reálně, až se vyhrabeme ze zimních nemocí, jdu na to.
Se školkovým a školním stravováním je ten problém, že na malém městě se kuchařkám nevyplatí kvůli pár strávníkům s dietním omezením vařit jinak. takže až náš benjamínek doroste do patřičného věku, budu mu s sebou holt muset dávat krabičky s jídlem. Ale to zas takový problém nebude, stejně vařím v podstatě každý den, takže to půjde.
Malý bude muset enterobiopsii podstoupit nejspíš pod narkózou, ještě totiž nedorostl do věku, kdy zvládne spolknout tabletu. Trošku se toho bojím, jak to zvládne, ale asi je opravdu lepší vědět, oč se jedná. Celiakie je prostě děsná mrcha, tajně doufám, že se po enterobiopsii prokáže „jen“ alergie na lepek.

Pečete tu někdo bezlepkový chleba opravdu jenom smícháním několika bezlepkových jendodruhových mouk (kukuřičná, pohanková, rýžová…)? Třeba s přídavkem guarové gumy, psyllia nebo něčeho takového? Zajímalo by mě to kvůli příteli – má bezlepkovou dietu a je na chleba prostě zvyklý, myslím si, že ho jen tak nepředělám na snídání kaší apod.

Ráda bych zkusila něco takového z více důvodů:

• v mnoha směsech pro přípravu chleba je spousta škrobu a výživově to nemůže být hodnotné, stejně jsou na tom i bezlepkové mouky typu Jizerka, Mantlerka apod. – prostě škroby
  
• myslím si taky, že to vyjde podstatně levněji si to namíchat z různých druhů, než kupovat směsi hotové nebo ty dražší směsové „škrobové“ mouky – chystáme se bydlet spolu a budeme rádi za každou korunu :-/

Chtěla jsem tedy zkusit vyzkoumat, jestli to někdo takhle dělá + případně poprosit o recept… Moc by nám to pomohlo, a myslím, že nejen nám ;)

↪ 48 Lalaith: Levněji to myslím moc nevychází. Hodně zkušená je Alex, která psala výše. Já to zkoušela, ale musíte to mít hodně v ruce, je to trochu delší boj než směsi, které už jsou co do „funkce“ vyladěné.
Pro své blízké kombinuju Jizerku a celozrnnou pohanku, tím si to nějak vykompenzuju:)
Jestli se dostanete na FB, tak sepsala na Pečem pecen „míchačův manuál“, tam je leccos užitečného. https://www.facebook.com/…00303402075/

farfalla: Díky moc za odkaz, kouknu na to a něco vyzkoušíme :)

Bezlepkový kvásek doma vyrobit nelze. Dá se ale koupit velmi kvalitní bezlepkový kukuřičný kvásek od výrobce Sekowa. Ten je nepřekonatelný.

Dobrý den, mám alergii na lepek a intoleranci laktózy, jídelníček se mi docela radikálně změnil, nicméně jsem se naučila péct a používat bezlepkové směsi mouk jako Jizerka, Schar atd. Vím že to není úplně ono, navíc mi nedělá dobře soja ani lupina. Ráda bych se naučila vařit i péct z přirozeně bezlepkových mouk, nicméně bych ráda měla jídelníček vyvážený a plnohodnotný což se s kupou škrobu a gum nedá. Když jsem se snažila najít nějakou literaturu, kde bych se dozvěděla informace o bezl. moukách, jejich výživových hodnotách, vlastnostech případně v jakém poměru je mísit atd nikdy jsem nenašla nic kloudného. Tato diskuze mi přijde na úrovni a navíc příspěvky jsou nabité úžasnými radami a informacemi. Nemohli byste mi poradit kde takové informace najít? Předem moc děkuji.

Bezlepkový kvásek doma samozřejmě vyrobit lze. A to jak na divoko třeba z tefové a nebo pohankové celozrnné mouky – klasicky mouka voda, krmit a počkat a nebo rychleji a spolehlivěji z jakékoliv mouky a vodního kefíru a nebo mléčného kefíru a špetky droží – ten je připravený k zadělání do 24 hodin.

V blízké době se objeví bezlepkový poloinstatní kvásek od adveni medical (chleba z něj je do 48 hodin upečený) na kterém jsem se spolupodílela a tak si tím, že vyrobit jde jsem naprosto jistá ;-)

jinak je výtečná tahle kniha http://www.amazon.com/…p/B0065DWMZM