Lze vyrobit bezlepkový kvásek? RSS

Osobni zkusenost nemam, ale v te FB skupine pecempecen uz par bezlepkovych chlebu probehlo. Kvasek myslim startuji vetsinou z kukuricne nebo pohankove mouky a potom pecou z nejakych tech smesovych bezlepkovych muk.

Tady je jeden z receptu odtamtud. Bezlepkový kváskový chléb

Kvásek založíme z vlažné vody a Jizerky s pomocí špetičky droždí. Denně přikrmujeme, dokud kvásek není krásně kysele voňavý-mně to trvalo 3 dny. Mělajsem ho v dóze přikrytý igelitem, který jsem propíchla. Normálně v kuchyni na lince.

Když je kvásek zralý, přilejeme do něj vlažnou vodu a přidáme Jizerku, aby těsto mělo hustější konzistenci-nesmí se roztékat. Zpracováváme vařečkou. Nezapomeneme kus oddělit pro příště. Do těsta pak přidáme lžíci soli a další ingredience podle chuti – kmín, sezam, len, slunečnici, dýni… zamýcháme a přikryté dáme kynout. Po cca 3 hodinách by mělo být hotovo-záleží na teplotě, ve které těsto kyne. Do trouby vložíme vhodnou nádobu i s víkem, ve které budeme chleba péct a vše rozpálíme na 250oC. Mezitím těsto v míse párkrát vařečkou přeložíme. Když je vše rozpálené, opatrně vyjmeme nádobu z trouby a těsto z mísy do ní přesuneme. Přikryjeme víkem a necháme péct při 250oC cca 10–15 minut. Pak víko sundáme adopékáme dalších 15–20 minut-pohlídíme barvu. Poté chléb vyndáme a rychle potřeme z obou stran studenou vodou. Dáme vychladit na mřížku.

↪ 3 Kytka:

↪ 1 Madla81: Madlo, ten recept je od paní Tatiany H., abych uvedla autora. Já zakládala bezlepkový z pohankové mouky, kvasilo to spontánně pěkně, ale až moc rychle a vzhledem k tomu, že peču bezlepkově jen jednou za týden, za dva…nakonec se zkazil. Podle mě je u tohoto lepší začít se špetkou droždí/jogurtu, má fakt tendenci se zvrhnout klidně už druhý den (mluvíme teda o té pohance). Ještě k tomu dám něco dohromady, smyčka se začíná utahovat i kolem naší rodiny:)
Kvásek ze směsí je lepší v tom, že už v něm jsou obsažená různá pojidla (xanthanová guma atd.), takže to líp drží a bubliny jsou zřetelnější.
Jo a chuť chlebů se hodně zvedne i prostým použitím „poliše“, jako u baget – prostě špetka droždí a cca 20–30 % mouky nechat předkvasit. Teď teda odebírám druhý den z toho prefermentu lžíci a nechávám ho jako startér pro příště v lednici místo droždí,ale vzhledem k nepravidelnému rytmu krmení sílu nadzvednout bochník sám o sobě nemá, nicméně droždí do chleba stačí málo – na půl kila mouky (4 díly bezlepkové směsi Schär nebo M&S a jeden díl celozrnné pohanky) jsem minule dala asi 10 g čerstvého a kynulo to úplně nádherně.

↪ 4 farfalla: Já věděla, že nezklameš! Zkusím vyrobit pohankový a snad mi půjde i rýžový (na sladké pečení, přeci jen je rýže přirozeně nasládlá), tak snad to nějak půjde.

↪ 3 Kytka: Díky moc, určitě vyzkouším!

Jsem strašně ráda, že se tu najde tolik lidí, kteří se rádi podělí o své zkušenosti.

↪ 1 Madla81: Zkušenost = nejde mi to.

Ale nemám v úmyslu používat hotové mouky, natož směsi, protože v tom jsou věci, které synovi dávat k jídlu nechci. Jenže jsou to právě ony lepivé věci, které těsto konstrukčně drží místo lepku, tj. když použiju mouky bez těchto přídavků, tak to prostě nedrží a neutáhne.
Tyhle náhražkové lepivěci obsahují nejen kompletní směsi na pečení, ale i bezlepkové mouky typu Jizerka (ta má tuším guarovou gumu).

Jediné, co se mi daří, je (kvůli chuti) předem část těsta nechat s droždím déle v chladu a pak domíchat zbytek a upéci.
Jako „konstrukční bílkovinu“ pak používám vejce nebo samotný bílek.

Ale z těch kupovaných směsných mouk to asi půjde, mají „vylepšené technické vlastnosti“.

Jo, a pokud není ten někdo, kvůli komu pečete bezlepkově, citlivý i na avenin, tak hodně pomůže používaní ovsa, je lepivý a těstu pomůže, myslím, že i kvásku by dal větší šance.

V této bezlepkové souvislosti – nevíte někdo, kde koupit kaštanovou mouku? U nás na periferii ji nevedou.

↪ 6 kami: Abych se upřesnila – tou směsí myslím bezlepkovou mouku, ne komplet směs na pečení (se solí, kořením, cukrem atd.). A pohankovou používám Šmajstrlovu – líp se začíná s tou ne úplně celozrnnou.. A fakt mi výsledky s jogurtem/droždím na startu mi připadaly lepší a nezvrhávalo se to hned v počáteční citlivé fázi, zkoušela jsi to? I obrázky těch kukuřičných chlebů-kvásků vypadaly super.
Kaštanovou mouku mají myslím v naší zdravé výživě na Vinohradské, omrknu to ještě.
Jinak sestra, kvůli které to zase řeším víc, je kromě pšenice alergická i na vaječný bílek (ale prý se jí zdá blbý i žito a oves, tak raději zatím nic), takže to jako pojidlo nepoužiju, ale ještě mám v plánu vyzkoušet psyllium nebo nadrcené lněné semínko, to taky vytváří celkem slušný sliz:)

↪ 7 farfalla: To bys byla hodná, kdybys dala vědět zahlédnutí kaštanové mouky. MHD do centra s kočárem je adrenalin, který si raději dopřávám jen v nutných případech :)

Ony i ty směsové bezlepkové mouky právě obsahují věci ne úplně pěkné. A nemyslím hotové směsi, myslím Jizerku a spol. Přinejmenším obsahují luštěninové mouky a ty nechci, hlavně ne sojové a lupinové.
Ony ty luštěninové nevadí celiakům, ale u alergie na lepek je riziko alergizace lupinou velice vysoké a sojou dost vysoké, takže je lepší to nepoužívat, protože alergie na sóju je slušný problém, je to ve spoustě věcí. A často se to pak kříží s dalšími luštěninami.

Syn má alergii na lepek, ne celiakii. Proto se jim vyhýbám.

Bezproblémové z tohoto hlediska jsou jen jednodruhové – používám rýžovou, jahelnou, kukuřičnou a pohankovou (mouky mám německé z Drážďan, obaly vyhozené, mám je přesypané, tak nevím, co jsou konkrétně zač a jak se ne/podobají Šmajstrlovi). A zkusila bych i tu kaštanovou.

Dávám jogurt i droždí. Převážně používám jahelnou (plus vařené jáhly na zvláčnění) a nepracuje to nijak extra. Když nedám vajíčko, tak je to pak takové keclé.

Ptam se asi jako tydyt, ale co je spatneho na guarove gume?
Jinak ad kastanova mouka, videla jsem ji dvakrat a pokazde byla dost draha.

↪ 9 irresistible: další alergen, i když ne tak silný.
Cena mouky mi je dost lhostejná, drahá mi nevadí, peču stejně jen pidichleby – o no toho sedmnáctiměsíční dítě ještě tolik nesní :)

↪ 10 kami: dik, jo, to je mi jasne, ze z toho asi nebudete delat dvoukilove pecny:-)
Na tu gumu jsem se ptala, neb jsem ji onehda nahodne koupila pribuzne, ktera je tez alergicka na lepek, tak me to zaujalo.

↪ 11 irresistible: Proto je potřeba rozlišovat celiakii a alergii na lepek – jsou to dvě naprosto jiné věci.
Pro celiaky přítomnost slušné palety i dost silných alergenů v bezlepkových směsných moukách nepředstavuje problém, protože celiakie má jiný podklad, dalo by se říci autoimunitní.
Kdežto alergici na lepek mají tendenci k rozvoji alergií na další věci, takže dávat jim pravidelně silné alergeny je spíš dráždění hada bosou nohou a může zvýšit pravděpodobnost senzibilizace. Třeba u sóji se to stává dost často.

↪ 6 kami: kaštanová mouka – v Praze běžně Country Life, Biovinohrady na Vinohradské u zastávky Radhošťská, biopotraviny na Černokostelecké u zastávky Vinice.
Zkusila bych se v jakékoli zdravé výživě poptat, většinou není problém a objednají Vám ji.

↪ 13 Maroni: Díky, dnes byla v naší místní prodejně jiná paní než obvykle a najednou není objednání kaštanové mouky problém :)

↪ 6 kami: Díky, díky moc! Já včera zkoušela poprvé péct, měla jsem mouku Unimix (asi nejlepší složení, jen kukuřičný, bramborový, modifikovaný kukuřičný šrob, rýžová mouka a cukr). Na složení Jizerky jsem se dívala a nestačila jsem se divit. Jenže s tím Unimixem se mi špatně pracovalo, jak je to tak hrozně škrobnaté, je to i nepříjemné a dotek. Ale bezlepkové loupáčky byly moc dobré (i když já tam ten škrob prostě cítila hodně) a pohankový chleba (3 díly Unimixu a 1,5 dílu pohankové mouky) se vyvedl výborně, chutnal dokonce i našemu staršímu, který bezlepkovku řešit nemusí.
Ale protože celiakie straší našeho nejmladšího (16 měsíců), chtěla jsem se vás zeptat na poměry jednotlivých muk, protože ty směsi prostě používat nechci. Zatím mám doma klasiku – pohankovou, kukuřčnoua rýžovou mouku, bramborový a kukuřičný škrob. Určitě budou třeba jiné poměry a jiné mouky/škroby na těsta litá, kynutá, piškotová (lze vůbec z bezlepkové udělat nadýchaný piškot, asi ne, že?), na sladké a na slané pečení. Já v tom teď strašně lítám, takže se asi ptám jak dutohlav. Každopádně za každou radu moc děkuju!

↪ 15 Madla81: Madlo, naopak, na piškoty jsou vlastně vysokolepkové mouky zbytné – jestli jsi někdy slyšela o cake flour, tak je to směs mouky a škrobu, díky které je pak výsledek o dost jemnější a do piškotových, třených atd. těst se používá často (podobně když nakoukneš do složení kupovaných bábovek a muffinů). Vlastně u všeho sladkého se skoro nikdy nedoporučuje dlouho míchat, abys lepek moc nevypracovala – těsta jsou pak gumová a tuhá. Podrží ti to vejce.
Klasický piškot se škrobem, kukuřičnou moukou nebo s mletými mandlemi/ořechy/má­kem úplně v pohodě, jen je jemný a má sklony se trhat, takže opatrně s přenosem.
Mimochodem, jeden z hitů maminkovských a vařicích serveru je i pudingová bábovka bez mouky, která přesně na tom stojí – je jemná a vláčná:)

↪ 15 Madla81: Kupuju výhradně jednodruhové mouky a míchám si je. Nechci péci ze škrobu – není to z výživového hlediska dobré, chybí tam všechno to, co je v obilovinách užitečné. Takže škrob používám leda na pudink, eventuálně na zahušťování (i když moc nezahušťuju, ale když už, tak tím škrobem).

Peču z jahelné, rýžové a kukuřičné. Občas z pohankové. Teď mám objednanou kaštanovou, ještě nepřišla, takže zatím nemám vyzkoušeno.
Zatím jsem si netroufla zkusit mleté ořechy či mandle, syn je alergický hodně a navíc na řadu věcí, tak zkouším velmi opatrně a výhradně ve všední dny v pracovní době naší lékařky :)

Piškotky jsou nesnesitelná snadnost pečení – ty dělám z rýžové mouky a jsou parádní, akorát víc drobí, ale zas jsou hodně nadýchané. Dělám je na 1 vejce 1 lžíce mouky a půllžíce cukru.

Křehká a litá těsta jsou také v pohodě, tam akorát pozor na kypřicí prášek, některé obsahují příměs pšeničné mouky. Řeším to používáním sody, abych se nepřehmátla. Do litých a křehkých používám cca 2/3 kukuřičné a 1/3 rýžové nebo jahelné nebo pohankové. Chce to nešetřit na vejcích, pak to dělá krásná těsta.

Nejproblematičtější je kynuté, jelikož tam prostě ten lepek chybí. Tj. jednak to hůř kyne (a vykyne to pořádně jen jednou, tj. chleba zadělám a dám rovnou do formy vyložené pečpapírem a v ní to kynu). Dávám do těsta, jak už jsem psala, vejce, popř. samotný bílek (ten dám dneska, protože mám dva bílky zbylé od vanilkové zmrzliny:) ). Když je tam taková pevná bílkovina, tak tomu udrží dobrou strukturu.

Druhá „vada“ bezlepkového je, že je to taková víc dusivka než lepkové pečivo. Řeším to zvláčňováním těsta jogurtem/vařenými jáhlami/vařenou rýží/nastrouhanou vařenou bramborou. A vždy do těsta dávám nějaký tuk, buď rozpuštěné máslo, nebo olej. Je to pak docela i jedlé.

Těsto zadělávám droždím. Problematika kvásku se mi zatím nepovedla.

A tedy hlavně – pečiva peču poměrně málo a raději vařím tak, aby to bylo primárně bezlepkové a ne náhražkové. Bezlepkové obilniny se, co naplat, na výrobu pečiva nehodí. Ale jsou báječné na kaše a placky, tak se postupně přeorientovávám na vaření jídel tohoto typu. Pečivo peču na takové situace, kdy by to bylo nešikovné mít jídlo „na lžičku“, prostě tam, kde potřebuju strčit malému něco do ruky. Takže spíš na výlety a tak. Ale i to se dá řešit „slanou palačinkou“. Použitelná je také např. opečená polenta.
Doma mu spíš dělám různé kaše s přimíchávaným ovocem, jogurtem… Jedem hlavně na jáhlách, protože je to tuzemská plodina. Chtěla jsem koupit taky rosičku, ale zatím jsem nesehnala.

Vlastně ani nemám moc v plánu rozvíjet nadměrně pekařský repertoár. Spíš se hlouběji zadumávám do primárně bezlepkových národních kuchyní, kde jídla žádné náhražkování lepku nepředpokládají.

↪ 17 kami: Souhlas, obzvlášť s posledním odstavcem. Ale já to asi ještě budu zkoušet, „moji bezlepkáři“ chleba rádi (a ten části pohankový chutnal i mně).

↪ 18 farfalla: Chápu, já také občas něco upeču:) Proč taky ne, že.
Ale snažím se odbourat „pečivový stereotyp“ – strašně moc lidí třeba snídá, svačí i večeří pečivo. A to u bezlepkové diety je nesmysl. Alespoň u jídel, která se jedí doma, je mnohem lepší neplácat do toho divné věci a uvařit si něco normálního, primárně bezlepkového.

↪ 15 Madla81: Ještě jedna drobná rada – osvědčilo se mi pro dítě zadělávat chleba vývarem :) přece jen, třeba rýžová mouka je výživově slabší, tak mu tam takhle dodám nějaké slušné živiny :) A chuti chleba to docela svědčí.

↪ 19 kami: A k tomu omáčky, guláše a polévky zahušťované moukou, k nim knedlík nebo těstoviny (třeba s omáčkou na bázi bešamelu, ech)… Aspoň mimo chleba a koláče se mouku snažím vynechávat, už tak toho máme děsnou spotřebu.
Škoda, že třeba vietnamskou kuchyni sestra nemusí… Z celé Asie jen samotnou rýži, žádné koření, omáčky, divné bylinky, rýžové nudle, samotné pohankové taky nic moc. Konzervativnost lidi žene k vymýšlení bezlepkových vánoček, chlebů, knedlíků, hlavně moc ten jídelníček neměnit,ale ono se to časem změní, myslím.

↪ 20 farfalla: Tak třeba do lasagní ten bešamel i patří :) – ale chápu a mluvíš mi z duše. Nic nezměnit a jíst pořád stejný vzhled a tvar, i když je toho dosaženo za cenu příkrého sešupu nutriční hodnoty (a příkrého vzestupu pracnosti a ceny).

Ještě chápu třeba tu bezlepkovou vánočku, která je ve zdejších končinách nejen pečivem, ale spíš symbolem a předmětem určitých tradic. Zrovna o vánočku se asi i sama pokusím. Stejně, jako jsem vyrobila bezlepkový dort k prvním narozeninám, protože i já mám ráda tradici fotky s dortem a jednou svíčkou :)

Ale nechápu to lpění na každodenních, často nijak zvlášť zajímavých pokrmech, které náhražkou lepkové mouky něčím hodně podivným většinou ztratí i ty poslední zbytky zajímavosti, které snad měly.

Primárně bezlepková nejsou jen jídla asijská (tam je mimochodem u alergie na lepek dost nepříjemná všudypřítomná soja, která ráda alergizuje citlivé jedince). Zkus se podívat na latinoamerické kuchyně. Bezlepková je např. mexická, ale ta je dost pikantní, což našinci často nesedí. Ale kamarádka mi poradila Guatemalu – to je vlastně tradiční mayská kuchyně, používá suroviny nám blízké (fazole, zeleniny dnes tady běžně používané) a jako hlavní obilovinu kukuřici. A není, narozdíl od Mexika, pálivá.
Za pozornost stojí i tradiční kreolská kuchyně, ale překvapivě i některé evropské, zejména jižní, třeba v italské kuchyni se dá najít řada bezlepkových věcí. Ony se hodně jedly i tu v Čechách, než byly převálcovány tou kejdovinou, která se dnes vydává za „tradiční českou kuchyni“. Třeba právě ty spousty kaší a placek ze zajímavých bezlepkových obilnin jsou tady doma. Doporučuju knížky M.Beranové a výstavu, která je teď v Letohrádku Kinských.
A (pšššt:) kdybys náhodou měla zájem, tak cca za měsíc a půl by mi měla vyjít kuchařka, v níž je více než 170 primárně bezlepkových receptů (samozřejmě označených), které jsou českému jazýčku celkem blízké, není to nijak brutální exotika. Ale zatím pšššt;)

↪ 20 farfalla: Tak třeba do lasagní ten bešamel i patří :) – ale chápu a mluvíš mi z duše. Nic nezměnit a jíst pořád stejný vzhled a tvar, i když je toho dosaženo za cenu příkrého sešupu nutriční hodnoty (a příkrého vzestupu pracnosti a ceny).

Ještě chápu třeba tu bezlepkovou vánočku, která je ve zdejších končinách nejen pečivem, ale spíš symbolem a předmětem určitých tradic. Zrovna o vánočku se asi i sama pokusím. Stejně, jako jsem vyrobila bezlepkový dort k prvním narozeninám, protože i já mám ráda tradici fotky s dortem a jednou svíčkou :)

Ale nechápu to lpění na každodenních, často nijak zvlášť zajímavých pokrmech, které náhražkou lepkové mouky něčím hodně podivným většinou ztratí i ty poslední zbytky zajímavosti, které snad měly.

Primárně bezlepková nejsou jen jídla asijská (tam je mimochodem u alergie na lepek dost nepříjemná všudypřítomná soja, která ráda alergizuje citlivé jedince). Zkus se podívat na latinoamerické kuchyně. Bezlepková je např. mexická, ale ta je dost pikantní, což našinci často nesedí. Ale kamarádka mi poradila Guatemalu – to je vlastně tradiční mayská kuchyně, používá suroviny nám blízké (fazole, zeleniny dnes tady běžně používané) a jako hlavní obilovinu kukuřici. A není, narozdíl od Mexika, pálivá.
Za pozornost stojí i tradiční kreolská kuchyně, ale překvapivě i některé evropské, zejména jižní, třeba v italské kuchyni se dá najít řada bezlepkových věcí. Ony se hodně jedly i tu v Čechách, než byly převálcovány tou kejdovinou, která se dnes vydává za „tradiční českou kuchyni“. Třeba právě ty spousty kaší a placek ze zajímavých bezlepkových obilnin jsou tady doma. Doporučuju knížky M.Beranové a výstavu, která je teď v Letohrádku Kinských.
A (pšššt:) kdybys náhodou měla zájem, tak cca za měsíc a půl by mi měla vyjít kuchařka, v níž je více než 170 primárně bezlepkových receptů (samozřejmě označených), které jsou českému jazýčku celkem blízké, není to nijak brutální exotika. Ale zatím pšššt;)

Omlouvám se, nevím, proč je to tu dvakrát.

↪ 21 kami: Jasně, já ty zvyky a rituály taky chápu (navíc třeba to sladké je bezlepkové často ještě lepší.., teda nemá-li člověk alergii na madle a ořechy), ale všednodenní vymýšlení, jak udělat k vepřo-zelu knedlík, to je legrační:)

Latinskoamerická kuchyně jasně, ale já teda už žiju ve vlastním, takže dotčeným osobám moc nenavařím, pálivé navíc sestra nerada (i když v Mexiku se jí jinak líbilo, ale jídlo nic moc, krom guacamole:), vaření a poznávání nových jídel ji nějak extra neba, luštěniny a kojení, to je zatím blbý… jednoduše, nové kousky konzervativním typům servírovat tak po troškách a spíš donést čas od času ten chleba:)… A to nemluvím o asi milionu dalších jídel, co alergizují, uf.

Nicméně kuchařka je obrovské překvapení, těším se!

↪ 22 kami: Naprosto souhlasím! Jenže já prostě na chlebu fakt ulítávám a i náš šestnáctiměsíční, jehož se bezlepkovka taky týká, vždycky vyžaduje k jídlu i „něco do ruky“. Přijde mi hrozně nedojedený, teď, jak jsem mu nasadila bezlepkovou dietu, tak se vyloženě cpe. Kaše mu dělám na večer a také se snažím vařit přirozeně bezlepková jídla, ale holt bohužel patřím k lidem, kteří si kus pečiva odepřít nedokáží. Ale je to o vůli, to je jasné.

A na kuchařku se ohromně těším!

↪ 22 kami: Jo, jinak bohužel u nás doma je s těmi kašemi problém v tom, že malý má ještě alergii na bílkovinu kravského mléka, takže mléko nemůže a jakákoli kaše na vodě prostě není moc dobrá a taky z výživového hlediska je to pak docela chudé. Jogurt, máslo, trochu tvrdého sýra (typu parmezán) bohudík snáší docela dobře. Takže to řeším kašemi z pohankového Zajíce, ale sama tomu nejsem ráda a radši bych našla nějakou přijatelnější alternativu. Nenapadá vás něco?

↪ 23 farfalla: Souhlasím, není potřeba vzít hradby konzervativismu útokem :)

K luštěninám při kojení – obvykle lze jíst bez úhony červenou čočku (fantastická na zahušťování polévek místo mouky), cizrnu a – překvapivě – frijoles refritos. U posledního nevím, čím to je, možná se ty sacharidy nějak naštěpí tou dvojitou tepelnou úpravou? Fakt nevím, nečetla jsem zatím vysvětlení.

↪ 24 Madla81: Nevidím důvod nejíst vůbec žádné pečivo – má tu určitou kulturní tradici a třeba sendvič na výlet se z něčeho jiného než pečiva dělá trochu obtížně:)
Ale dávat dítěti bezlepkové pečivo jen kvůli „něčemu do ruky“ – to už považuju za nesmysl. Bezlepkové pečivo vlastně pro dítě není vůbec vhodné – sama píšete, že jste vlastně upekla „ze škrobu se škrobem“ – dítě k životu samostatný škrob vůbec nepotřebuje, potřebu v pohodě pokryje ze škrobu přítomného v ovoci, zelenině a celých obilninách třeba v těch kaších. Tohle jsou pro něj prázdné kalorie.
Jako „něco do ruky“ na mlsání, ucpání pusy v MHD…;) používám já sama hlavně plátky salátové okurky. A na „něco do ruky“, co má zasytit – používám primárně bezlepkové věci, které jsou rukou uchopitelné. Super jsou např. bretaňské galettes (lze je motat do wrapů a je to hned jak v KFC:) ), ruské bliny, nebo třeba opečená polenta, kterou jsem už zmiňovala výše (pokud jste byla někdy v Osteria da Clara, tak tam je přímo jejich vlajkovou lodí předkrm v podobě opečené polenty namazané paštikou).

Obilné kaše navíc nemusejí být jen sladké (to je opět trochu český stereotyp) – vařím běžně obilné kaše „naslano“ (teda nesolím je, na to je zatím malý, ale myslím tím, že je nesladím) – a do té obilné kaše zamíchám to, co by jinak bylo položeno na pečivo – třeba na kostičky vajíčko natvrdo, nasekanou zeleninu, sýr… no cokoli. Další verzí je opět placka, která se obloží – na talíři je to ještě snazší, to třeba galette vypadá verlkolepě.

↪ 25 Madla81: Tohle nějak nedává smysl. Alergie maličkých dětí (zejména na kravské mléko) se vyznačují tím, že mají tendenci samy vymizet do cca 2 – 3 let věku, ale pouze v případě, že je zcela eliminován příslušný alergen (u dospělých alergií už je to složitější, tam naopak někdy může pomoci desenzibilizace malými dávkami alergenu).
Tj. pokud má Vaše dítě skutečně alergii na kravské mléko, tak je předpokládám na speciální náhradní mléčné výživě, má buď štěpené peptidy, nebo přímo aminokyselinový hydrolyzát. A tuhle mléčnou náhradu zamícháte do té kaše místo normálního mléka, je výživově udělaná dobře, takže nahradí plně mléko.

Ale alergik na bílkovinu kravského mléka nesmí žádné mléčné produkty, jinak je tím alergie trvale přiživována a sniží se značně možnost jejího vymizení.

Nebo alergii na mléčnou bílkovinu vůbec nemá a pak není důvod nepoužívat normálně mléko (u 16měsíčního asi spíš ještě dětské sušené, ale už se dá začínat klidně pomalu s plným). Z toho, co píšete (jogurt ano, mléko ne) by se spíš mohlo jednat o deficit laktasy, což vůbec nemá nic společného s alergiemi, je to zcela benigní věc a řešitelná velmi snadno buď používáním mléčných výrobků se spotřebovanou laktósou, nebo i vyráběných zbavených laktosy (Sinlac).

Jogurt bývá někdy lépe snášen i alergiky, protože v něm je mléčná bílkovina maličko pozměněná. Ale máslo obsahuje mléčné bílkoviny v nezměněné podobě – tj. snášenlivost másla alergii takřka vylučuje.

A ještě k chuti kaší – když dělám občas sladkou nemléčnou, tak ji zadělávám do ovocného rozvaru (naše prtě je alergické bohužel mimojiné na jabka, takže používám hlavně hruškový, ale v létě třeba borůvkový).
Jinak slané kaše vařím z vývaru.

↪ 26 kami: Moc děkuju za vyčerpávající­odpověď, hodně mi pomohla. Malý asi vyloženě alergii na kravské mléko nemá, jen jsem prostě odpozorovala, že po čistém mléce má zažívací problémy (průjem, zvracení, bolest břicha) a když jsem to konzultovala s dětskou lékařkou, řekla mi, že je to intolerance bílkoviny kravského mléka a že by to do dvou, třech let mělo vymizet. Žádné testy mu neprováděla. Takže teď tedy nevím, oč se jedná a jestli to časem vymizí. Bohužel žiju na malém městě a výrobky se spotřebovanou laktózou či zbavených laktózy tu zatím moc nepotkávám, takže jsem to zatím řešila tím pohankovým Zajícem.
Tak děkuju moc za tipy, hodně prtěmi (a potažmo i mě) obohatí a zlepší jídelníček.

↪ 27 Madla81: No tak to je zvláštní. Ale chodíte někam na imunologii kvůli té alergii na lepek, ne? Tak tam to můžete probrat s imunologem.
Navíc při alergii na lepek (na kterou se, pokud to chápu, přišlo teď) jsou střeva pěkně poničená a reagují pak neadekvátně i na potraviny, na které žádná alergie není, jen jsou prostě těžší na trávení.
Já tohle prostě nechápu. Při alergii na kravské mléko je na předpis to speciální štěpené mléko. Pokud vím, tak je tam preskripční omezení pro PLDD (snad na 4 kusy), tj. stejně je pak potřeba dítě poslat na imunologii, aby mu to tam předepisovali. A nechápu vůbec takové odmávnutí trávicích problémů dítěte „to vymizí“ bez zjištění, co to je a zda to vůbec šanci na vymizení má.
Navíc dítě s alergiemi má obecně horší vstřebávání všeho, takže když je mu omezeno mléko, tak musí dostat ten vápník odjinud – pokud už není kojeno, tak z těch štěpených mlék. Tohle přece takhle nejde.

Pokud by šlo skutečně o alergii na bílkovinu kravského mléka, tak ta sice většinou vymizí, ale pokud se to dítě s alergenem nesetkává (imunita maličkého dítěte ještě umí „zapomenout“, laicky řečeno). Když se s ním setkává, tak to šanci na vymizení dost snižuje.

Na druhou stranu, problémy pouze po čistém mléce a snášení všech ostatních mléčných výrobků bývá typické pro intoleranci laktosy. To nevymizí a zůstává na celý život, ale nemá to žádné negativní vedlejší problémy, je to vlastně zdravý stav. Ale i tam je potřeba to nějak pořešit s příjmem vápníku, takže jsou pak ta SInlac mléka tuším taky na předpis.
Výrobky se spotřebovanou laktosou = výrobky, kde laktosu „sežraly“ bakterie – třeba jogurt.

P.S.: Existuje i intolerance bílkoviny kravského mléka, je to ovšem něco naprosto jiného než alergie (je to na podkladě IgG protilátek), u dítěte je to velice nepravděpodobné a vymizení téměř vyloučené.

Prostě „To je intolerance bílkoviny kravského mléka, to do dvou let vymizí“ je blábol, při němž se mi otvírá kudla v kapse. To je myslím jeden z nejhrubších výrazů, který jsem kdy na tomhle webu použila.

↪ 28 kami: Zatím ještě celiakii ani alergii na lepek nemá synek prokázanou, čekám na výsledky testů, ale bezlepkovou dietu jsem mu nasadila z „výzkumných“ důvodů a jsem opravdu překvapena, jak moc dobře na ni reaguje (ustaly průjmy, bolesti břicha, dítko se doslova „rozežralo“), takže možná zatím zbytečně čeřím vodu.
Leč problém s nesnášenlivostí mléka dosud vyřešen není, jak se tedy zjišťuje, podobně jako u lepku testem z krve?

↪ 29 Madla81: Tak to je špatné, jetli mu nedáváte lepek, pokud ještě nebyl na odběru sliznice. To pak úplně zkreslí výsledky. Lepek se nevysazuje před dovyšetřením.

Nebo tím myslíte, že na odběru krve i sliznice už byl a jen čekáte na ten výsledek?

Alergie na bílkovinu kravského mléka se zjišťuje jak krevními testy, tak i kožními testy, je to věc alergologie/i­munologie. 16 měsíců už je dost velký, testy krevní jsou pořádně průkazné cca od roka věku. Ale kožní mnohem dřív, ty už klidně v půlroce.
A případně pak eliminačně/re­expozičním testem, ale tam nevím přesně, kolik týdnů se používá (tuším tři) a je to fakt striktní, i bez čehokoli hovězího, bez všech výrobků se stopami BKM…
Ale nevím to přesně, nejsem imunolog, imunologie se mě profesně dotýká jen opravdu maličkým cípkem.