Bezpečnost syrového masa na tatarák RSS

↪ 1 snookie: ne, není to pravda :) Zmrazení ničí pouze „velké“ eukaryotní parazity typu tasemnice či toxoplasma. Bakterie ne. Viry také ne, ty naopak někdy přímo uchovává a v mrazu přežívají lépe.

Víc o tom v téhle diskusi http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?…

↪ 2 kami: Děkuji. Jste úžasná:-) Diskuzi jsem si pročetla. Řeším právě co v těhotenství radši vynechat. Bohužel mi chybí nějaké kvalifikované zdroje. Babských povídaček je všude hromada a taky mi připadá, že se spousta věcí až přehání…

Snookie: No, ja si pamatam, ze sestra v tehotenstve nejedla ziadne krvave maso, dokonca ani rostbif.

↪ 4 Vlado: Ona toho spousta holek nejí opravdu hodně. Nejí ryby, sýry, česnek, játra, mrkev, sushi, tatarák, čerstvé mléko, nepasterizované, míchaná vajíčka, čaj atd atd. Něco by se asi opravdu nemělo, ale spousta mi právě připadá přehnaná.

↪ 2 kami: Myslíte, že syrové mléko převařením ztrácí vitamíny, enyzymy a minerály nebo se tak děje převážně homogenizací?

↪ 6 snookie: Homogenizací mléko neztrácí minerály ani vitamíny, převařením jen maličko (jde hlavně o karotenoidy a vit. D – karotenoidům se nestane nic, vit. D se trochu ničí).
Nevím, co míníte těmi enzymy. Aktivita enzymů v mléce je spíše malá (myšleno hovězích enzymů – nemluvím o enzymech bakterií, které mléko kontaminují), i v syrovém. Převařením se enzymy ničí.
Homogenizací se enzymy spíše neničí, jak který, můžou se zničit ty hodně velké.
Ale k čemu a proč byste je tam vlastně chtěla mít?

Co v těhotenství jíst a nejíst – to záleží na Vás. Pro mě není představa osmi měsíců dietního omezení nic hrozného, takže jsem se během svých těhotenství vyhýbala celkem všemu, co jsem považovala za zbytečně rizikové. Řada žen se nevyhýbá a nic se nestane. A občas se holt stane. Z mých známých se stalo (kvůli potravinám) dvakrát – jeden předčasný porod kvůli listerióze, celkem bez následků, jeden předčasný porod kvůli blíže nerozpoznané alimentární nákaze (s největší pravděpodobností šlo o salmonelózu, ale nebyla dovyšetřená), s trvalými neurologickými následky. Mně by to za to nestálo. Ale to je opravdu otázka Vašeho osobního nastavení, toho, jaká by byla Vaše míra výčitek apod. To za vás nemůžu posuzovat.

Riziko představují na prvním místě infekce – tam není riziko poškození plodu uměrné dávce, prostě když potravina nákazu obsahuje, tak stačí sníst ji jednou. Sem patří hlavně toxoplasmosa (tatarák v těhotenství mi tedy připadá naprosto šílený nápad, to se na mě nezlobte) – nákaza 85 % z nedostatečně tepelně opracovaného masa, cca 10% z kočičího trusu (obvykle z půdy, spory se aktivují 24 – 48hod), 5% přímou inokulací – drobnými oděrkami rukou při práci se syrovým masem.
Dopad toxoplasmosy pro plod je v 1. trimestru úmrtí cca ve 30%, v dalších trimestrech poškození mozku + slepota. Toxoplasmosa v těhotenství je jasná indikace k přerušení těhotenství.

Další závažnou infekcí je listerióza. Listerie je půdní bakterie, k nákaze dochází obvykle buď ze špatně umyté zeleniny, nebo ze syrového mléka. Pak může také listerie druhotně kontaminovat „uleželé“ potraviny – zrající sýry a různé lahůdkářské výrobky.

Druhou skupinu rizik představují potraviny, kde je efekt úměrný dávce. Tam nějaké sem tam požití tolik nevadí, určující pro poškození plodu je množsví. Typicky alkohol – čím víc alkoholu těhotná vypije, tím větší riziko fetálního alkoholového syndromu a jeho závažnost.
Do téhle skupiny patří např. umělá sladidla, velké množství dlouho žijících ryb (akumulují těžké kovy), tavicí soli v tavených sýrech apod. – prostě vlastně věci, které se snažím nejíst moc ani netěhotná.

Čaj a káva – v těhotenství vadí, podle většiny studií cca víc než 2 šálky denně. Zejména proto, že blokují metabolismus kys. listové – její přeměnu na účinnou formu.
Ostatně, z tohoto důvodu je vysoký výskyt rozštěpů neurální trubice v Číně, protože tam ženy pijí čaj během těhotenství poměrně hodně.

Čaj a káva mimoto narušují vývoj skeletu a zvyšují riziko skeletárních deformit a zvyšují riziko růstové retardace. Dále při vyšší konzumaci kávy a čaje v druhé polovině těhotenství se zvyšuje riziko leukemie typu ALL u plodu.

Doporučovaný bezpečný limit je 200 g kofeinu/den.

Jo, ještě ta játra – v těhotenství způsobuje nadbytek vitamínu A postižení plodu. NAdbytek vitamínu A se najde většinou ve vitamínových doplňcích – proto na ně v těhotenství pozor. Dost vitamínu A je v játrech, ale dost znamená, že problém by činilo spořádání zhruba půlkila jater na posezení nejmín obden. Riziko v tomto směru představují pouze játra ledního medvěda, která vit.A obsahují v obrovském množství, v dávce smrtelné nejen pro plod, ale dokonce i pro dospělce, který je sní (proto se nejedí;) )

Ještě něco tam máte?
Česnek – tak to nechápu, asi většině těhotných vadí na žaludek, jinak nevím, proč ho nejíst.

Mrkev – blbost, v té je sice spousta vitamínu A, ale v podobě karotenu, tj. tělo si ho odbourává svým tempem. To by se muselo sníst nevím kolik kilo mrkve denně. Leda může být problém pití velkého množství mrkvové šťávy, tam by se možná dalo dostat na kritickou hladinu vit. A. Jinak ne.

Ryby – akorát ne ty hodně veliké dlouho žijící, akumulují ty těžké kovy. Ale jinak ryby naprosto v pohodě, naopak dobře kvůli jódu.
Míchaná vajíčka? Blbost. Vajíčka problém syrová, kvůli salmonelóze. tepelně opracovaná v klidu.
Sushi – no, tam mohou vadit jednak ryby dlouhožijící, jednak syrové ryby představují určité riziko alimentárních nákaz, citelně menší než syrové maso. Pak riziko infekce Anisakisem, ale to by mělo být hlídáno.

Sýry – z pasterizovaného mléka nezrající (typu lučina), nebo tvrdé typu ementál, jsou zcela v pohodě, naopak dobrý zdroj vápníku.
Problém představují sýry nepasterizované – riziko listeriózy. A sýry zrající – typu plísňových či zrajících pod mazem – mohou být listerií druhotně kontaminovány.

Víc tam toho nemáte.

↪ 7 kami: Teda mockrát děkuji za vyčerpávající info.
Co se mě týče, tak tatarák klidně vynechám. S tím problém nemám. A určitě se nezlobím za Váš názor:-) (V podstatě kvůli němu jsem toto vlákno založila, neboť umíte laikovy odborné znalosti podat velmi blbuvzdorně) .
Jde spíš o to, že moje teta, žijící v US se před několika lety naprosto zhlédla v této http://www.amazon.com/…p/0967089735 knize (nevím zda vám to něco říká). Našla jsem český blog http://vyzivujicitradice.cz/ zabývající se tímto směrem. Ona nás všechny na dálku instruuje co bychom měli a co ne. A teď co se dozvěděla o těhotenství mi neustále píše, jak je hrozně důležité pít syrové mléko, jíst syrové (grass fed organic) hovězí a caviche z tresek co jezdí chytat táta do norska (vše po tom třítýdenním zmražení). Každodenně jíst pouze tento http://vyzivujicitradice.cz/…/10/04/ryby/#… olej z tresčích jater v kombinaci s máselným olejem od stejné firmy a spoustu dalších věcí. Od základky tíhnu spíš k přírodní medicíně a mám tendenci nevěřit nevěřit všemu co vyprodukuje nejziskovější průmysl na světě. Asi to mám po tý tetě:-D. Takže spousta věcí, který tento směr tvrdí se mi zdá logická. Na druhou stranu uznávám, že i přesto mám neustálý pocit, že je celá kniha napsána účelově a demagogicky. Proto jsem chtěla znát názor například na to zmrazení i někoho kdo to vidí z té odborné strany a napadla jste mě vy:-) Právě jsem si myslela, že některé bakterie mráz může zničit, ale nevěděla jsem zda všechno.

↪ 8 snookie: Knížku neznám. Na základě odkazů, které jste vložila, mi to přijde, že jde pouze o obchodní záležitost – „nekupujte olej od potravinářského průmyslu, kupte náš tresčí olej“ – vpodstatě v každém odakzu tam vnucují nějaký výrobek jako základ spásy zdraví.
Můj dojem může být pochopitelně mylný.

„nestat se otrokem potravinářského průmyslu“ je jinak podle mě myšlenka dobrá, ba přímo skvělá. A řekla bych, že je to i dost nosná myšlenka celého tohoto páně Cuketkova blogu. Ale mám neodbytný pocit, že výše uvedená věc směřuje nikoli k osvobození z područenství, ale jen k přesunu z jednoho područenství do jiného, přesun zajištěn brnkáním na nyní velmi populární zelené struny. Vždyť akorát místo výrobků Kraft Foods vnucují výrobky nějaké své firmy:)

Syrové hovězí bych v těhotenství já sama nedala do pusy. Ovšem klidně bych dávala přednost grass fed hovězímu – tedy pokud možno kvalitnímu masu, to zas jó :) Jen bych si ho upekla.

Norské tresky bych si dala třeba pošírované, žádný podivný výrobek nějakého vykuka bych nepila – ale jedla bych rovnou ty ryby jako primární potravinu…

Logické mi připadá jíst potraviny, které od své primární podoby urazily co nejkratší cestu. Ale toho se pravděpodobně, podle ukázek, tahle kniha vůbec netýká.

Tak dnes som videl UPLNU zvrhlost – konzervovany tatarak. Respektive nieco v takom umelohmotnom baleni, v akom sa v malom predavaju salamy a sunky. Velky napis Tatarak, vyrobca nejaka ceska firma (zeby Umea? Nieco take), blizsie som to nemal odvahu skumat.

↪ 9 kami: Co jsem stačila projít, tak je to právě spíš o přírodní cestě. Takový návrat k tomu, jak to dělali předci než začal potravinářský průmysl. V podstatě vylučuje veškeré zprocesované výtvory, které si nechávají říkat potraviny. Říká, že hlavně díky tomu se tolik zvýšil výskyt autoimunitních onemocnění a civilizačních chorob. Téměř vylučuje pšenici a lepek, který zatěžuje trávení a vstřebávání živin a tím negativně ovlivňuje celý organismus. Všechny obilniny, luštěniny a ořechy se hodiny máčí pro lehčí stravitelnost. Hodně se využívá laktofermentace. Maso se často zpracovává hodiny při nízké teplotě. Často by se mělo zařazovat v syrové formě, jako tatarák či caviche. V podstatě se až na výjimky (jako keltská sůl nebo tyto dva oleje, získané speciální šetrnou fermentací a extarkcí jarního maslá od krav pasoucí se zasadně trávou, které se dohromady z nějakého důvodu doplňují tak, že vyléčí téměř všechno;-)) využívá především organických, základních a čerstvých potravin. Nejlépe si vše vypěstovat nebo najít místního farmáře od kterého si budu kupovat vajíčka, čerstvě nadojené mléko, nebo kus poraženého býčka. V zásadě se mi ten přístup líbí, nicméně jsem právě narazila na různá tvrzení díky nimž si držím spíš odstup. Ať už jde o odkazy na bůhví jaké (na první pohled chytlavé) výzkumy (jako krysy které se živily snídaňovými cereáliemi umřeli po týdnu oproti těm které jedly pouze jejich papírové obaly a žili 4× déle atd…) nebo právě takováto vyvrátitelná tvrzení, viz. to syrové maso. Většina zásad se zdá být v pořádku, ale ve chvíli kdy je těhotným doporučováno pít dostatek nepasterizovaného mléka, jíst syrové maso, kojencům dělat, v případech kdy neni matčino mléko, výživu opět z napasterizovaného mléka a batolatům dávat syrový žloutek s trochou jater, si říkám, že mi to připadá přehnané. Nutno dodat, že teta toto praktikuje se sestřenicemi i jejich dětmi a nikomu není nic a děti jsou naprosto zdravé a neznají žádnou dětskou nemoc včetně chřipky.

↪ 10 Vlado: Tak to je HNUS:-(

↪ 11 snookie: Odvolávání se na „předky“ je teď dost móda – ovšem předkové moji ani Vaši, pokud pocházíte zhruba z evropských končin, ani náhodou nepojídali syrové hovězí (max. občas v podobě sušeného masa – a to ne proto, že by chtěli, ale protože by jim jinak shnilo; ale ve zdejších končinách bylo obvyklejší uzení, máme tu málo průvanu a maso špatně schne). Natož ceviche – pokud se chcete připodobnit stravou předkům, tak už nemůžete jakživo sníst mořskou rybu, protože ty oni nikdy ani neviděli.
A ani sladkovodní ryby nebývalo zvykem jíst syrové. Oheň je na zdejším území používán už sakra dlouho. Ani lovci mamutů nehlodali syrové mamuty, pokud je k tomu nepřimělo zoufalství.

Syrové mléko obvykle pili, ale nijak extra moc. Spíše bylo součástí polévek a kaší. Ale dětem ho (mluvím stále o evropském kontextu) moc nedávali, klasickou dětskou stravou (pokud nebylo kojeno) byly zasmažené moučné kaše, dále polévky, hlavně z piva a vína (protože se věřilo, že jsou posilující a přibývá po nich krev), v bohatších rodinách vývary z masa a předžvýkané maso. Ty žloutky se malým dětem dávaly, obvykle zamíchané do některé polévky či kaše.
Syrová játra se nijak běžně nejedla, proto měl Minot dost problém přimět své pacienty k jejich konzumaci, teprve prokazatelná záchrana života postupně přesvědčila.

Kysané mléčné produkty se jedly celkem dost. Ale jiné, než se jedí teď – vlastně hlavně tvaroh a kyška. Chcete-li jíst jako předkové, budete muset oželet jogurt a kefír, to jsou nedávno importované kysané kultury.

Lepkových obilovin se jedlo hodně, koneckonců starší obilné odrůdy mají lepku více než ty dnešní. Máčeny a pomalu vařeny zřejmě byly, obecně pomalu vařená jídla byla velmi častá, zejména v podobě kaší. Klasicky se něco ráno zamíchalo, pořádně utemovalo, strčilo do horkých kamen a nechalo do návratu z pole dodělat, aby to bylo akorát k jídlu.

To, co popisujete, je nesmyslné, nemá to oporu ani v soudobé vědě, ale ani v historickém kontextu – těch „předcích“, na něž se to odvolává, aby si to dodalo zdání solidnosti, kterou to nemá. Prostě taková obskurní parodie.

Možná je to určitým způsobem pochopitelná a přirozená reakce na stravování odtržené od přípravy a původu jídla. Ale je to krok mimo, mávání předky je něco jako slovo „green“ v názvu Greenpan pánve – prostě to teď má marketingový efekt a s věcnou podstatou si nikdo hlavu neláme.

Nevím, kde přesně Vaše teta žije, ale ve většině oblastí USA dětské nemoci opravdu znát nemohou, protože proočkovanost je významně vyšší a očkuje se proti mnohem více nemocem. Takže se pak nemají jak nakazit dětskými nemocemi, není od koho. (Do toho se dál pouštět nechci, protože přístup USA k očkování osobně příliš neschvaluju. Ale každopádně nemají víceméně žádná ohniska dětských nemocí, kde by se mohli nakazit, narozdíl od Evropy).

Autoimunitní choroby jsou heterogenní skupina – je velmi pravděpodobné, spíše jisté, že některé z nich souvisejí s potravou. Mimoto ale souvisejí s velkou škálou dalších věcí, třeba s genetikou (třeba Bechtěrevovovu chorobou trpěli už faraoni 17. a 18. generace Starého Egypta – a zajímavé je, že u nich byla spjata se stejnou HLA alelou, jako v dnešní době). Ale asi hlavní podíl na rozvoji AI chorob mají infekce. A to paradoxně ne ty, které proděláme, ale ty, které neproděláme. Pravěpodobně nám v určitém věku chybí kontakt s některými infekcemi, které ovlivňovaly především TH1/TH2 rovnováhu v dřívějších dobách. Jenže potíž s tím je ta, že to pravděpodobně byly právě ty infekce, které značnou část dětské populace decimovaly. Menší „pérování“ imunitního systému v raném věku s velkou pravděpodobností vede k jeho „nevyžitosti“ a když neví roupama coby, tak se obrátí i špatným směrem. Jenže je to nejspíš daň za to, že z deseti dětí nezemře šest na infekční chorobu.

To samozřejmě nic nemění na tom, že bychom měli jíst jídlo, ne to, co jídlem už dávno není. v tomto se shoduju myslím jak s Vámi, tak i s většinou návštěvníků tohoto blogu. Ale výše předestřená věc je prostě pitomost, doufám, že vzniklá spíše z neznalosti než z chamtivého úmyslu jejích autorů.

↪ 13 kami: sakra, to je přííšerně dlouhý! V tom políčku to tak nevypadalo.

↪ 14 kami:
Kami, obsáhlejší možná, příšerně dlouhý(é) nikdy!
Čtu to se zájmem a přeposílám české snaše, v požehnaném stavu čeká naše druhé vnouče.

↪ 14 kami: Vzhledem k přínosnosti vašich vždy podložených názorů to určitě dlouhé neni. Vaše znalosti jsou obdivuhodné a děkuji za ně. Sama jsem zvědavá jaká bude tety argumentace na to přežívaní bakterií v mraženém mase;-)
Jak jsem psala, diky spoustě tvrzení to na mě působí často velmi fabulativně. Já si z toho beru především to, že drtivou většinu sortimentu v supermarketu obcházím už nějakp ten rok bez jakéhokoliv zájmu a s udivem sleduju co kolikrat maminky nacpou pro deti do kosiků.
Teta jen mimochodem žije v Miami a ani jedno dite nebylo nijak očkované, což jsme považovali zrovna v tomto „tranzitním“ městě za neuváženost. Naštěstí holky zatím zdravé jak řípa:-) (tu vlastně pijou každý den, tak by měly;-))

↪ 16 snookie: No, hádám, že nebude věřit tomu, co napíše nějaká ženská (a je to vůbec ženská:) na internetu;)

Spíš mi přijde úsměvné, že cosi, odvolávající se na „stravu předků před rozmachem potravinářského průmyslu“ považuje za základ třítýdenní zmrazení pod – 20. st. Asi byli předkové výhradně Eskymáci;) Vynález mrazničky přišel podstatně později než průnik potravinářského průmyslu (tehdy zejména konzerv) do domácností.

A v ledárnách ve sklepích fakt nebylo pod – 20 :)

Ale narazila jsem na cosi, co mě zaujalo a možná zaujme i Vás – výstava o stravě předků, vypadá to docela dobře http://www.nm.cz/…-zradlo.html – až na ten název:)

Výstava vypadá dobře, zajímaly by mě dobové názory na zásady správné výživy. Kdysi jsem četla Robinsonku a odtud si pamatuju, jak Janě říkala Tonička, že musí dávat pozor, aby se jí nedostala do jídla skořápka z vajíčka, že by to mohlo způsobit zánět slepého střeva. Nedávno jsem četla paměti nějaké známého českého psychiatra (jméno už nevím), který část knihy věnoval i době, ve které žil, mimojiné jídle. A ten tam zmiňoval i tuto pověru, že tomu lidé kdysi věřili. Pak taky že se nemá jít moc hrušek, neb mají jestli kamenné buňky (?) a způsobují jakousi nemoc, mám pocit, že ledvinové kameny:-)
A ta výstava mi připoměla, že mám v merku toto:
http://www.protisedi.cz/…-gastronomie
Nemáte, neznáte? Stojí to za to?

↪ 17 kami: Viděla jsem Vás v televizi a z těch těhotenství lze myslím celkem spolehlivě odhadnout, že nejste muž;-) Navíc jsem jí pro větší důvěryhodnost napsala, že znamá v rámci strudia mikrobiologie zkoumala vliv různých prostředí a teplot na parazity, bakterie a viry pod mikroskopem. Jestli bude mít tu mrazící teorii nějak podloženou, tak by neměl být problém to vyvrátit:-))
Jako základní metoda to určitě není. To by myslím došlo vetšině, že se bez elektriky mrazit nedá:-D Je to spíš takové moderní přispění k vyšší bezpečnosti. Alespoň že ty parazity to zahubí;-)
Výstava jinak vypadá zajímavě. Děkuji za tip…

↪ 18 irresistible: S tou skořápkou a slepým střevem mi to říkala babička (a asi i máma), když jsem byla malá, patrně se to nějak u nás v rodině dědí, stejně jako že když mi vleze do ucha škvor, tak mi prokousne ušní bubínek. Připadá mi to docela srandovní a neškodný, tak to šířím dál. Navíc s tou skořápkou to používám na manžela, když dělá vajíčka a nechá tam skořápku, protože mi hrozně vadí když pak do ní kousnu, tak mu hubuju že z toho budu mít slepáka.

Jinak snookie, já jsem si v těhotenství ty různý „zákazy“ nějak přefiltrovala a vyšlo mi z toho, že jsem pro jistotu nejedla syrové maso, syrové ryby, žádné mušle (z těch mi párkrát bylo blbě i z vařených i mimo těhotenství), plísňové a zrající sýry. Tavené sýry vlastně nejím vůbec, takže ty jsem neřešila.
Pila jsem 1 kafe denně, jinak bezkofeinové nebo meltu. Když mi bylo blbě dala jsem si colu.
Na alkohol jsem neměla ani chuť, takže jsem ho nepila vlastně vůbec, snad jsem si za celou tu dobu párkrát lokla od manžela po obědě piva.
Vejce jsem jedla radši víc tepelně upravená, vynechala jsem na měkko a smažená jsem si dělala tužší.
Běžné mléčné výrobky (já ani normálně nekupuju syrové mléko apod., takže jsem to blíže neřešila a jedla jsem svou obvyklou bio značku).
V podstatě stejná omezení jsem pak později dodržovala i u dítěte cca do 2 let.

↪ 7 kami: Doporučovaný bezpečný limit je 200 g kofeinu/den.
Asi uletlo m :-)

↪ 21 tikrik: No to máte pravdu! m se ztratilo a tohle by porazilo i slona:)

Mohu dotaz? proč ne zrající sýry? To se listerie aj. neprojeví běžnému člověku, ale těhotné ano? Poslední dobou mám pocit, že se z těhotenství dělá nemoc. Proč? Tuny potravinových doplňků, tisíce omezení… Vyvážená normální strava (vynechme tedy extrém tatarák a alkohol) s nepřecpáváním se a s apelem na dostatek kyseliny listové nemůže snad plodu škodit, nebo se mýlím?

↪ 23 Ívy: Jak jsem pochopila, tak cloveka s normalni imunitou listerioza ve vetsine pripadech nijak zavazne neohrozuje. Problem ale muze nastat, pokud mate imunitu oslabenou (po chemoterapii, hiv, atd) kdy se umira i na chripku, nebo zatim temer zadnou jako v pripade plodu. Matku to ohrozi pouze zanedbatelnymi projevy, nicmene pro plod to muze mit fatalni nasledky.

↪ 23 Ívy: Listerie napadá predilekčně plodové obaly, popř. dělohu, a mozkové tkáně plodu. Netěhotné osoby plodové obaly nemají, nemá tedy u nich co napadnout (výjimku tvoří imunosuprimované osoby, kde listerie napadá i jiné tkáně, především mozek), takže většinou zůstaně jen mírnou střevní infekcí. Těhotné osoby plod obsahují, takže jsou pro listerii vhodným terénem. Infekce listerií závažně ohrožuje přežití plodu.

Nemám žádný odborný přínos do této diskuze. Osobně syrové maso nejím, ale kamarádka tatarák miluje a často si ho dává v restauraci i připravuje doma. Před 2 lety onemocněla a po měsíci testů a dvou punkcích se prokázlo, že jí listerie poškodily mozek. Je to degenerativní.
Chci jen říct, že pokud člověk nemá u masa 100% jistotu, riskuje příliš.

↪ 26 Vanda: Vando, a to se prokázalo, že ty listerie měla z konkrétního tataráku v konkrétní restauraci?

↪ 27 Ala: Jistěže ne, jen že to bylo z hovězího masa.

lehce offtopic, ale v tomhle já vždy závidím, jak to má pro americkou veřejnost zpracované USDA. všechno na jednom místě, konkrétní a jak pro blbečky. každý si to může najít, každý se podle toho může zařídit — vše s oficiálním razítkem ministerstva:

http://www.fsis.usda.gov/…le/index.asp
http://www.fsis.usda.gov/…le/index.asp

obzvlášť vypichuji slovo konkrétní. protože namísto furt dokola omílaného a nicneříkajícího spojení „dostatečná tepelná úprava“, oni vždy říkají — co, jak dlouho a na jakou vnitřní teplotu při vaření + jak skladovat.

tam ale ještě bohužel nejsme. a když někomu řeknete, že bezpečná vnitřní teplota pro vepřovou pečeni je 63 stupňů, koukají se na vás jako na idiota… :) tož tak.

↪ 28 Vanda: Jo, já se jen ptám, protože o tom nic nevím, jak detailně se dá zjistit, když člověk onemocní, z čeho to má. Protože když píšete, že člověk příliš riskuje, pokud u masa nemá 100% jistotu, nedovedu si představit situaci, kdy bych tu 100% jistotu měla, jako kde si člověk ten tatarák dát může a kde ne. Já jsem si ho tedy v restauraci dala asi dvakrát v životě, ale chutná mi, tak bych si ho dávala častěji, ale bojím se toho.