Strava pod 30 Kč na den RSS

Štítky: Zatím bez štítků.

180 příspěvků celkem.
Skočit na nejnovější↓

  1. Narazil jsem dnes na akci (http://goo.gl/wZ8BG), která se snaží šířit informaci o tom, jak definovaná chudoba vypadá, konkrétně to je žití pod $1.50 na den. Nechci tady tu myšlenku nějak zkoumat, podporovat nebo jakkoliv hodnotit, jen jsem tak přemýšlel, co by se za takové peníze dalo udělat.

    Zajímalo by mě tedy, jak byste ty peníze vynaložili, kdyby to šlo jen na stravu, pití vyřešíme vodou, zbytek zanedbáme. Jde mi o nějakou udržitelnou stravu, tedy ne suchý chleba :)

    Nedělal jsem propočty, ale asi bych vynechával snídaně a přes den trávil brambory s dušenou zeleninou, těstoviny na sto způsobů, sem tam nějaké pečivo. Moje kreativita a kulinářské schopnosti mě ale značně omezují, proto jsem zvědav na vaše odpovědi.

    (Ani nemusíte řešit, že v Africe si za to mnohdy koupí člověk více. Pokud vás to trápí, hranici si trochu posuňte.)

  2. ↪ 1 ondrejk: myšleno 30 Kč na osobu? To není tak málo.

    Před nějakou dobou jsem vymýšlela (nikoli naštěstí pro nás) jídelníček s rozpočtem 80 Kč/den pro čtyřčlennou rodinu. Se 120 kč by to bylo úplně v pohodě :)

    Princip spočívá v tom, že člověk přestane „kupovat práci“ jiných lidí, namísto toho „vloží vlastní práci“.

    Tj. nelze platit pekaři za to, že nám upeče. Musíme upéci sami. Nelze platit uzenáři za to, že nám maso připraví do podoby „ready-to-eat“, musíme vařit ze syrového masa. Nelze platit velkovýrobcům, že nám oškrábou a nakrájejí mrkev a nasypou ji do pytlíčku – musíme ji škrábat a krájet sami…
    A pak je dobré přeorientovat se na sezónní tuzemské potraviny, protože v sezóně jsou levnější. A opět se pokorně vrátit k tvorbě zásob v době hojnosti (léto, podzim) na dobu snížené dostupnosti potravy (zima, předjaří). Takže zavařovat ovoce a zeleninu, sušit houby…

    Peníze stačí, ale vyžaduje to podstatně více zapojovat přemýšlení a plánování.

    Zkusím Vám sem zkopírovat ten jídelníček za 80 Kč/4 os./den.

    Ceny jsou z naší sámošky.
    předpoklad, že je doma sůl, koření, ocet.

    Rozpočet na pět dní:

    kuřecí skelety 1,kg (13 Kč/kg) – 13Kč
    hovězí kližka 500g (100Kč/kg) – 50Kč
    syrové sádlo 300g (40 Kč/kg) – 13Kč
    mrkev 0,5kg (14 Kč/kg) – 7Kč
    celer 1ks (25 Kč/kg) – 25Kč
    cibuli 0,5kg (15 Kč/kg) – 7,5Kč
    brambory 1,5kg (20 Kč/kg)- 30Kč
    salátová okurka 1ks (8 Kč/ks) – 8Kč
    jablka 1kg (20 Kč/kg) – 20Kč
    česnek palice – 10Kč
    mléko 2l (15 Kč/l) – 30Kč
    1 máslo (25 Kč) – 25Kč
    1 smetanu (18Kč) – 15Kč
    jogurt bílý 4ks (6Kč/ks)- 24Kč
    syrové sádlo 300g (40 Kč/kg) – 13Kč
    krupici (15 Kč/kg) – 15Kč
    hladká mouka 2kg (10 Kč/kg)- 20Kč
    droždí 3ks (3,5Kč) – 10,50Kč
    tvaroh 2ks (11Kč) – 22Kč
    čočka sáček (20Kč) – 20Kč
    pudink sáček (5Kč) – 5Kč
    vejce 10ks (30Kč) – 30Kč
    cukr (15Kč/kg) – 15Kč

    Celkem je to 418 kč (tedy 83,6Kč/den), ale krupice, cukr, máslo, sádlo, celer se nespotřebuje komplet, zbývá na další dny. Schválně jsem to nedělila (200g krupice atd.), protže mi někdo někdy psal, že přece nelze koupit 200g krupice.

    Jídelníček:
    snídaně: chléb s budapešťskou pomazánkou (tvaroh, cibule, mletá paprika, sůl)
    oběd: zadělávaná kuřecí polévka (vývar, maso ze skeletů, zelenina z vývaru, trocha mouky, třetina smetany) + krupicová kaše (krupice, 0,75l mléka)
    večeře: čočková polévka (cca 250g čočky, sůl, česnek, cibule, 1 ks mrkve, majoránka)

    snídaně: kynutý jablkový koláč (viz níže)
    oběd: hovězí s koprovou omáčkou a bramborem (0,5kg brambor, třetina smetany)
    večeře: chléb s česnekovou pomazánkou (tvaroh + sůl + česnek)

    snídaně: kynutý jablkový koláč
    oběd: bramborák (750g brambor, česnek, cibule+majoránka, sůl, trochu mouky) + okurkový salát
    večeře: palačinky s dušenými jablky (3 vejce, 0,75l mléka, mouka, 0,5kg jablek)

    snídaně: topinky s česnekem
    oběd: hovězí s paprikovou omáčkou (1/4 vývaru, paprika, druhá polovina hovězího, poslední třetina smetany) a knedlíkem (mouka, droždí, sůl)
    večeře: bramboračka (zbytek brambor, celeru, mrkve, cibule, sádlová jíška, majoránka, sůl, pepř, česnek)

    snídaně: pudink (0,5l mléka, pudink)
    oběd: dušená čočka s cibulkou a vejcem
    večeře: česnečka s chlebovými kostičkami (1/4 vývaru, česnek, zbytek tvrdého chleba)

    Udělala bych veliké množství vývaru z kuřecích skeletů (vařit alespoň 2,5 h, aby byl opravdu vydatný). V polovině vaření bych přidala hovězí maso a kořenovou zeleninu (to proto, aby nebyly úplně vyvařené, hlavní chuť vývaru dajií skelety).

    Vývar bych rozdělila na 4 části: 1 část na kuřecí zadělávanou polévku (obere se maso ze skeletů a nakrájí zelenina z vývaru, zahustí moukou, přilije třetinu smetany, okoření pepřem a muškátem).

    Další část schovát na koprovou omáčku s bramborami, ke které se dá půlka vařeného hovězího

    Další část vývaru na paprikovou omáčku s knedlíkem.

    Poslední část na česnečku.

    Upéci chléb z 1kg mouky

    Upéci kynutý koláč s jablky a drobenkou (z 0,5kg mouky, 3 vajec, 1 droždí, cca 50g rozpuštěného másla), 0,5kg jablek a drobenkou z 80g másla).

    Vyškvařit si (v MW) sádlo, na kterém pak usmažit bramboráky, udělat z něj jíšku do bramboračky a na čočku cibulku se škvarky z toho sádla.

    4 jogurty byly určeny pro jedno z dětí v té rodině, protože jí jen mixovanou stravu a některá jídla nelze mixovat, tak místo toho má jogurt.

  3. kami: klobouk dolů a hlubokou úklonu…

  4. tohle je parádní téma a myslím, že kami dokazuje, že to s určitým úsilím, vědomostmi a schopnostmi jde. sám jsem na dlouhodobější projekty levý a pak to nejsem schopen doject a sepsat, ale něco takového mě už lákalo vícekrát. problém je takv v tom odepřít si chození ven, které to celé poněkud bourá…

    já furt marně doufám, že se s krizovými časy vylíhne nějaký fajn blog přesně na tohle téma, kde se bude vařit pouze takto ;)

  5. kami já vás obdivuju.
    děkuju za váš týdenní rozpis.
    mně toho jídla připadá pro dva dospělé (a dvě děti) hrozně málo. ale jinak to nejde, moje rozežranost musí ustoupit.

  6. třeba špagety pomodoro – jednoduché, rychlé levné – špagety, pár rajčat, koření, cibule, česnek a myslím, že klidně zbyde i na parmazán, páč ho není třeba mnoho. (nedávno jsem viděl v akco gran moravii za něco přes 30Kč/100gr)
    všeobecně levně vyjdou italská a asijská jídla – těstoviny, nudle.

    kami: neškvařil bych asi to sádlo – to už je extrém a s řemenovým sádlem bůhví odkud je výsledek nejistý. nesmíš taky zapomenout na spotřebu energie. Jo po zabijačce, když se sádlo škvaří v brutaru, tak stačí pár polínek. :-)

  7. ↪ 6 mirkol: Ono to chce taky nějaké bílkoviny a maso bývá poměrně drahé (zvlášť když nedejbože začnete řešit podmínky, v jakém jsou zvířata chována). A z luštěnin zas většina lidí zapomněla vařit…

  8. Kami klobouk dolů, tak nějak vaří naše babička, rozpočet daný a vymyšleno spousta jídel. Jen mám obavu, že nutričně to pro děti není úplně ono, chybí mi tam větší množství syrové zeleniny, tučné ryby, více vajec pro děti, vnitřnosti…myslím, že pokud chceme děti nejen krmit, ale vyživovat, potřebujeme jiné suroviny, mnohem vyšší kvality než je konvenční a s tím souvisí bohužel navýšení rozpočtu. Také vymýšlím pro naši rodinu jídelníček a občas mám dojem, že nedělám nic jiného , že že sháním čerstvou zeleninu, poctivý chleba a máslo a potom po večerech vyvařuju, abych s dětmi mohla vůbec na pískoviště a nebyla jen u plotny:)Jak je vidět na vašem příkladu, jde vařit za málo peněz, otázkou je, zda člověk dostane vše co potřebuje, naprosto však chápu, že když peníze nejsou , jinak to nejde:(

  9. Na skautských kurzech míváme rozpočet na osobu a den od 60 do 70 Kč a pro lidi, kteří jsou ve velmi žravém věku 16–25 let a mají spoustu pohybu se s takovým rozpočtem dá vyjít úplně v pohodě a vařit velmi slušně i při 5 jídlech denně a kdyby člověk jo musel šetřit, dalo by se to ještě podstatně stlačit, aniž by něco důležitého chybělo… Jak píše Kami, hodně člověk může ušetřit, když přejde na základní suroviny a vloží svou práci namísto toho, aby platil práci jiných (o návštěvách restaurací platí to samé, jen je to ještě výraznější, na to, abychom jejich provozovatelům mohli adekvátně zaplatit nejen suroviny, ale i personál, nájemné, technologii, náklady na potřebné úvěry a zisk v takovém rozpočtu peníze prostě nejsou). Další věc, jak píše Kami, je vytváření zásob – a nejde jen o zavařování, jde i o ušetření práce tím, že si člověk navaří do zásoby, aby nemusel vařit pořád.

    Další, co je důležité, je vykašlat se na recepty, které jsou v podstatě drahé a snahu je zlevnit nahrazením drahých surovin levnými. Nefunguje to a ve výsledku to není ani levné ani dobré. Daleko lepší cesta je rovnou hledat recepty, které jsou levné jaksi z podstaty a přitom dobré.

  10. ↪ 7 Michala: souhlas, toť jen příklad. a i ty nudle a špagety bývají s kuřecím masem. chce to jen nekupovat už připravená prsa ale třeba vykostit čtvrtky. už to vyjde podstatně levněji a zbydou kosti i na polívku.
    a luštěniny – kvalitní rostlinné bílkoviny – toť problém. snažím se doma prosadit alespoň dvě jídla z luštěnin týdně a setkává se to s odporem. a tyto jídla jsou rovněž levná

  11. Mirkol: No, osobne si myslím, že keď nehovoríme o celonočnom varení, tak spotreba energie je zanedbateľná, v rádoch korún. Vyškvariť masť z 300 g slaniny to je tak pol hodina na miernom plameni.
    Inač som to robieval bežne (kým mi nenašli zvýšený cholesterol:-))/, slaninu som kupoval v Kauflande a výsledok bol mnohonásobne lepší ako komerčný produkt. Trik je v tom pracovať pomaly a na začiatku podliať trochou vody.

  12. Vybavuje se mi jeden rozhovor, kdy jsem pochvalil strudl, ze je v nem spousta jablek a minimum testa.
    Odpoved znela – jablka jsou zadarmo ze zahradky, mouka se musi kupovat.

  13. Na prechodnou dobu by se s timto jidelnickem dalo vyjit, ale dlouhodobe je imho nutricne nedostacujici. Nejsou tam moc vitamini a je zamereny hlavne na cukry, pricemz bilkovin se tam moc nenajde (podle me je jich tam velky nedostatek). I kdyz to je problem i u vetsiny lidi stravujicich se i s vetsim rozpoctem – stacilo by tam narvat jen vic lustenin, napr. soja ci cizrna, a hned by to bylo prijatelnejsi. Coz ovsem u takhle omezeneho rozpoctu moc nejde.

  14. ↪ 7 Michala: jj, bílkoviny jsou při nízkorozpočtovém vaření asi největší problém a luštěniny jsou v tomhle velká pomoc, jsou levné, zasytí a část potřeby bílkovin dodají, takže člověk nemusí vařit drahé maso tak často. Další dobrý a levný zdroj je podle mě ještě tvaroh – z toho se dá udělat spousta různých pomazánek a hned má člověk na chleba něco podstatně levnějšího, než šunku nebo sýry.

    Další věc, kde se dá ušetřit, je rozumné využívání akcí – tedy ne stylem je to v akci, tak to koupím, protože tím určitě ušetřím. Spíš tak, že když mají v akci něco základního, co kupuju pravidelně každý týden a je to trvanlivé, tak si prostě udělám zásobu na měsíc dva dopředu. Pozor, tento způsob je ale nebezpečný u věcí, které si dopřáváte jen jednou za čas jako chuťovku pro radost, u těch většinou platí, že když se toho koupí víc najednou „výhodně“, tak to nevydrží déle, než to obvyklé omezené množství. Ale třeba u mouky a podobně to problém většinou není.

  15. Ani se mi moc nechce rozepisovat na toto téma. Zažil jsem si své.

    Takže jen ve zkratce.
    Celý den v práci, cestou domů nějaký ten hypermarket a v něm:

    2×50g nějakého salámu
    1×50g krájeného sýra
    1× bageta, nebo několik housek
    1× cibule, paprika, rajče…
    Z tohoto každý večer poměrně bohaté obložené sendviče.

    V průběhu dne 2 rohlíky a instantní polévka do hrnku (ta nejlevnější).
    Ve volné dny vývar z kuřecích skeletů za 8–12 Kč,–/Kg s krupicí a vajíčkem (krupicovým drobením).
    Občas škvarky z kuřecích kůží za 5,– Kč/Kg – v mikrovlnce připraveno za 5–10 minut. Zbylým sádlem se pak nechá ochutit kmínová polévka s troškou zákletky z mouky a vody a vajíčkem.
    Tento jídelníček jsem si „užíval“ déle než rok. Můžu zodpovědně potvrdit – přežijete to, ovšem s psychikou to udělá své. Já například, teď když mám za co, nedokážu přestat jíst.

  16. Urcite bych nejakou webovou kucharku s levnymi jidly uvitala. Postupem casu jsem take dospela k nazoru, ze je lepsi koupit kilo veproveho nez kilo parku, protoze z kila veproveho muzu udelat maso s omackou a mame to treba na dve jidla, kdezto ty parky nejen ze jsou hnusne, ale vyplnim jimi jen jeden chod. Na vyvarovani v tydnu nemam cas, takze se snazime snidat (domaci mazanec z el. pekarny, chleba s zerve, deti kakao, manzel caj), svaciny pripravujeme vsem, na obedy v tydnu chodime do jidelen, k veceri casto varim testoviny, palacinky, quiche z listoveho testa naplnene zeleninou. Obcas si peceme i svuj chleba, mohla bych to asi delat casteji. Nejdraz vychazeji obedy pro me a manzela, meli bychom si asi nosit jidlo z domova, ale mame to i trochu jako spolecenskou udalost, clovek vypadne z kancelare a popovida si s kolegy i o necem jinem, nez o praci. Nicmene naprosto souhlasim s nazorem, ze nejen levne, ale i chutne a zdrave je nepouzivat vubec zadne polotovary a varit ze zakladnich surovin. A vubec nejlepsi je si jeste neco vypestovat na zahradce a ve chlivku:)

  17. Pablo: s psychikou to udělá své – vzpomněla jsem si na svou kolegyni z práce, která kdysi s manželem přestavovala babiččin vejminek a našli v rámci prostor malé komory zazděný výklenek, který byl nacpaný moukou, cukrem, konzervama atd. Babička už x let po smrti, zažila válku.....
    Krátkodobě si tak dokážu představit jíst, kloubouk dolů Kami, ale dlouhodobě to musí být maso. Kdybych měla aspoň domácí přísun ovoce, zeleniny, mléčné výrobky, tak bych to dala i bez masa, ale takhle si teda nedokážu představit jíst dlouhodobě, kór s malýma dětma. Někdy mám pocit, že toho sežerou jak malý cirkus:-)
    Doufám, že se někdo chytne toho blogu s podobným tématem, jak psal pan Cuketka. Ideálně nějaký odborník na výživu, aby ten jídelníček byl kompletní z hlediska bílkovin, tuků a cukrů. Blogů, jak uvařit dobře, je plno, dtto pořadů (Babicu pominu;-), ale jak dobře, levně a tak nějak aspoň trochu optimálně stran složení, takový žádný neznám.

  18. Možná se tímto způsobem mohou živit lidé, kteří nejsou ve vývinu, ale i tak je to na pováženou. Sama doufám, že v této situaci se naše rodina nenaskytne.

    Snažím se myslet pokud možno ekonomicky. Peču chleba, dělám nudle, sádlo, pěstuji bylinky. Nekupuji uzeniny, paštiky ani mléčné výrobky (podezření na alergii u syna, kterého kojím, takže dieta pro nás oba). Také nekupuji ostatní pečivo, cukrovinky, kávu.

    Do 30 kaček bych se nevlezla ani za nic. Vždyť jen těch 30 korun stojí oběd pro Románka (bude mít rok). A pokud mu koupím svíčkovou, tak i víc. Kde je to ostatní jídlo? Ano, sice ho kojím, ale to už má spíš jen jako nějaký ten bonbónek :-).

    V poslední době přemýšlím nad tím, že budu vařit jídla z 200,– Kč na den. To mi přijde opravdu velkorysé (pokud nebudu počítat drogerii, oblečení a ostatní věci, které nejsou k jídlu). Jsem zvědavá, jak mi to půjde :-) A jestli to zvládnu (občas mám tendenci zbytečně utrácet). Možná tak přijdu i na levné, chutné a hlavně výživné recepty. Myslím, že by to nebylo marné.

    Každopádně jakékoliv tipy (reálné i pro malé dítě) uvítám :-)

  19. No na VŠ jsem první rok vycházel z cca 50 KČ na den a to poměrně dlouhodobě, nicméně myslím, že 30 je hranice, kdy se člověk musí snažit opravdu hodně, hodnotit aktuální cenové nabídky a zvažovat jídelníček nejméně na týden dopředu, což je pro zaměstnaného člověka prakticky nerealizovatelná věc. Nicméně myslím, že cca za 80 na den již není problém vyjít , když se člověk snaží a to si ani nemusí nic moc odpírat (na druhé straně bohužel nebo bohudík, ja se tam nevejdu).

  20. záleží zda se musí 30kč utratit za jeden den nebo nakoupit třeba na týden-210kč.
    To je i slušně dá (pro jednoho)

    já snídám: ovesnou kaši (vločky+voda+o­řechy) s ovocem, nebo jiná obilnina
    na svačinu: domácí chléb (mouka+voda+kvá­sek)+máslo/po­mazánka
    oběd: luštěniny+zele­nina+obilnina+o­voce
    svačina: napodobně/něco pečeného
    večeře: podobně jako oběd nebo svačina

    Klíčem k levnému jídelníčku jsou „zapomenuté“ potraviny: obilniny (pšenice špalada), jahly, bulgur, atp., luštěniny (milion druhu cocek, fazoli) atp. -balicek stoji od 10–40kč (i ty v bio kvalitě) a jsou velice výživné a mají velký objem, zasytí

    problém je se zeleninou, ovocem, to už je dražší, ale když má někdo v lastní zahrady…

    a sladkosti se dělají pečené doma, buchyt, koláče na plech…takže se dá ;-)

    ale naštěstí tak žít nemusím, takže kupuji a jím i jiné věci

  21. a sója ;-)

    problém je u dlouhodobého jídelníčku, v tomto duchu, vitamín B12

  22. ↪ 5 dib: není toho moc, ale na množství by to zhruba stačit mělo.
    Horší je to s nutriční skladbou – 20 Kč/osoba je skutečně šibeniční, zejména v pozdní zimě, pro niž byl jídelníček výše tvořen. Od jara do podzimu jsou mnohem dostupnější jak zelenina a ovoce, tak i slepice víc nesou a krávy dojí… takže je víc (a levnější) mléko a vejce. A navíc se dá leccos sbírat v přírodě – houby, bylinky, borůvky…

    ↪ 6 mirkol: rajská omáčka je levná v létě, když jsou tuzemská rajčata. To výše bylo pro zimu, to není reálné. Parmazán by v rozpočtu 20 Kč/osoba reálný nebyl, při 30 Kč/osoba už možná ano. je vyskobílkovinný, tak by nebyl špatný, ale asi je lepší dodat bílkoviny tvarohem, ten jich má hodně a je výrazně levnější.

    Škvaření sádla není nic obtížného – škvařím ho v mikrovlnce, 1 kg trvá cca 20 min, 300 g tak 10 min, to je hned a energie je fakt minimální :)

    ↪ 8 Therushka: Ano, to máte pravdu, nutričně to není dostatečné. Ale těch 20 Kč/osoba je výrazně méně než 30 Kč/osoba, to už pak je úplně jiné, tam už se dá dostat více bílkovin, nenasycených tuků a vitamínů.
    Prostě je to tak, že nejlevnější jsou sacharidy, dražší tuky, nejdražší bílkoviny.

    taky je veliký rozdíl v tom, jestli člověk potřebuje úsporně vařit zničehonic a po omezenou dobu, nebo „jede“ v úsporném režimu dlouhodobě. V druhém případě totiž je nutné plánovat a zásobit se celý rok. Zavařování (hlavně barevného) ovoce a zeleniny v létě zajistí dostatek karotenoidů v zimě.

    Vitamín C lze v takto hyperúsporném režimu v zimě dodat víceméně jen zelím, kysaným zelím a klíčením (např. cibulové nati). Skoro vše ostatní se nevejde.

    Takže při rozpisu na více dní by to tam chtělo saláty z kysaného zelí a syrového zelí. A např. drožďovou pomazánku pro vit. skupiny B.

    V létě by to bylo mnohem snazší, to se pak i za těch 20 Kč dá poskládat nutričně plnohodnotné jídlo. V zimě a zejména v předjaří je to nejhorší.

    ↪ 9 Kytka: „Další, co je důležité, je vykašlat se na recepty, které jsou v podstatě drahé a snahu je zlevnit nahrazením drahých surovin levnými.“ Ano ano, pod to se podepisuju :)

    ↪ 13 fikus: problém je, že i luštěniny jsou při rozpočtu 20 Kč cenově na hraně – prostě bílkoviny jsou drahé. Vejde se jen čočka a hrách (v cenách u nás, samozřejmě někde to může být jinak, vycházím z reálných cen naší sámošky). Cizrna a sója už nevyjdou, fazola jen tak tak.
    Ale při 30 Kč už by se luštěniny vešly bez problémů.

    ↪ 17 irresistible: Nutričně to od těch 30 Kč výš už vychytat opravdu jde. Ale musí se skutečně plánovat celý rok jako celek, chodit na borůvky, maliny, houby, nasušit plané bylinky na čaje, nasušit šípky na čaj (další karotenoidy + vit C na zimu), během roku používat např. planou mateřídoušku, popenec, dobromysl… prostě využívat louky a lesy. A v sezóně zavařit, nasušit maximum. pak se ten rok jako celek opravdu i nutričně utáhnout dá. Ale je to dřina.

  23. Bezva téma:). 30 korun na den na osobu je podle mě v pohodě (mimochodem Kami klobouk dolu). Myslim si, že trik je v tom plánovat a vést si přesnej rozpočet, vyhnout se pokud možno všem polotovarům, omezit dražší bilkoviny (maso), kupovat sezónní věci, zbytečně se nepřežírat (to bych řekla, že dneska dělá skoro většina lidí) a vařit pro víc lidí, případně do zásoby (mrazák).
    Já jsem žila půl roku na Novym Zélandu, kde jsme nepracovali (low budget trip) a byli jsme se asi na 2,5–5 $ denně (1 $ cca 13,5 Kč) s tim, že jídlo je na Zélandu tak minimálně o 30% dražší a taky jsme měli větší energetickou spotřebu, protože jsem dělali hlavně horskou turistiku a lezli jsme. Pár triků mám od vegetariánských kamarádů, jako třeba hodně luštěnin, skoro každý den vajíčka a doplnit zeleninová jídla různými semínky nebo ořechy s vysokým obsahem tuku (třeba skvělá věc jsou slunečnicový semínka opražený na troše oleje, např. s dýňovym krémem nebo těstovinama a rajčatama) a sem tam maso (většinou když byly lososi, ryby, moř.plody nebo hovězí na stejky ve slevě, mňam to se s Evropou vůbec nedá srovnávat), případně něco „ulovit“ (slávky, srdcovky atd.) v moři – český ekvivalent houbaření a rybaření. Určitě moc neomezovat ovoce a zeleninu, ale kupovat sezónní, ta je levnější a kvalitnější. A pokud člověk může, co nejvíc věcí ze zahrady, lesa nebo balkonu (ovoce, zelenina, bylinky, lesní plody, houby…).
    Šetrnost mi od tý doby zůstala a snažim se všechno využít na maximum, rozhodně nic nevyhazovat a plánovat. Třeba vývar z vařené zeleniny i brambor si vždy schovám (lednice, mrazák) na polívku, na podzim trávim spoustu času v lese a sušim a zamražuju houby, všechny přebytky ze zahrady sušim, zavařuju, zmrazuju. Když je sezóna pomerančů a jsou slevy, vyrábim ve velkym džemy. Když na jaře rostou mladý kopřivy, spařuju a zamražuju, trhám byliny na čaje, nebo do jídla, teď jahody a třešně, bezové květy v těstíčku – kosmatice, lípa, heřmánek atd.. Luštěniny nekupuju v konzervě, ale koupim velký balení fazolí, hrášku, čočky, taky je to levnější a asi i zdravější. Často si peču chléb. Jinak pokud člověk trvá na kvalitněších nesupermarketových potravinách, dávám přednost místním farmářům, než drahému bio (často z dovozu) z obchoďáku, obvykle je to i levnější. Btw, teď jsme vyklízeli sklep a bylo tam asi 100l zavařenin po přítelově babičce (prožila dvě války, naprosto tomu rozumim, taky měla vždy na půdě cukr), takže jsme to odvezli do palírny, jsem zvědavá, jak to dopadne.

  24. A ještě aby ta diskuze nebyla tak vážná, tady je štítek „Levné“ z Vývařovny, který má velikost titulku z Blesku a konkuruje tak všem ostatním štítkům: http://www.vyvarovna.com/…l/levn%C3%A9

  25. Tip pro výletníky do Španělska (Granada):

    1. 1kg čerstvých sardinek na trhu 1.2 Eur, petržel zdarma od obchodníka + 2 stroužky česneku (0.05 Eur) + 0.05l extra virgen olivového oleje (0.1 Eur) + bageta z pece za 0.6 eur = 1.90 Eur pro dva.

    2. Spaghetti s almejas (škeble), česnekem a rajčetem. Spaghetti 0.5 Eur, česnek 0.05 Eur, 200g almejas 1 Eur, petržel zdarma, 300g zralých rajčat 0.3 Eur, oliváč 0.05 Eur = 1.90 Eur pro dva.

    3. Bageta z pece s olivovým olejem a solí = 0.70 Eur pro dva :-)

  26. ↪ 2 kami: Jak psal už dib, tak 2 dospělí a dvě rozjezené děti by měli IMHO hlad (zvláště, pokud s v rodině sportuje nebo fyzicky pracuje).
    Můj pokus na podobném poli byl jíst za dvě libry na osobu a den – před deseti lety v UK. Tam nám to nikdo nechtěl věřit, ale víc jsme si nemohli dovolit (já mizerné postgraduální stýpko a manželka nezaměstnaná), ceny potravin byly vysoké. Ale dalo se to i s masem, ovocem a zeleninou.
    Jedna poznámka – ovoce a zelenina byla levnější už zpracovaná. Maso (například kuřata) taky. Například kilo paprik krájených na nudličky stálo ve Farmfoods zmražené jednu libru, za to se nadaly koupit ani dvě čerstvé :)

  27. Mám chuť pojmout to jako výzvu a min. na týden vyzkoušet. Myslím, že by to mohlo být hodně o zelenino-luštěninových polévkách k věčeři. Taky myslím, že lépe vařit pro 4 než 1 sám pro sebe. V neděli jsem vařila kuře na paprice s domácím karlovarským knedlíkem. Když počítám 120 na den (4 osoby), tak oběd i s polévkou (bez energie) by se mi do 100 Kč mohl vlést. Vzhledem k tomu, že je jídlo vydatné, snídaně i večeře by mohly být lehčí (a levnější). Omáčky i knedlíků mi 2 porce zůstaly. (Kuře bylo ovšem domácí, velké a levné, cca 70,–Kč).

  28. Já bych se jen podivila nad zdrojem hovězího masa za 100,–/kg. Kližku za tuto cenu nekoupím nikde ve svém okolí už dobře pět let, možná i víc. A další „nesovnalost“ v tomto směru je pro mne 8 porcí masa k omáčce z toho půlkilogramového kousku. Tepelnou úpravou, byť by to bylo vaření, přijdeme u předního masa minimálně o 25% hmotnosti. To není ani 400 gramů na osm porcí. Myslím, že takhle se dá nějakou dobu vyžít, ale především děti by brzy začaly trpět podvýživou nehledě na to, že bez svačiny by asi taky nevydržely.

  29. Pokud je alespoň nějaká skladovací kapacita, je dobré dělat zásoby. Třeba v sadech v okolí Prahy se dají jablka sehnat i okolo pětikoruny za kilo, pytel brambor na statku vyjde taky levněji než v obchodě. Řepa je hodně levná a přitom je sytá, chutná i zdravá.
    Zdroje vitamínů se dají sehnat i zdarma v přírodě, Pampeliškové listí a šťovík na salát, mladé kopřivy jako skvělá alternativa špenátu… Roste toho mnohem víc než jen lesní plody a houby.
    V zimě se krom kyselého zelí, řepy a šípků hodí právě různé natě. Řeřicha vyroste i nemehlu, pažitka taky. Sežízlý vršek petržele a celeru nepatří do koše, ale do ploché mističky s vodou a taky ještě obraší.

  30. ↪ 23 Akras: Marmelády do palírny? Tyjo, to pak napište, jak to dopadlo, jak jste to kvasili?

    ↪ 26 obda: Šlo o dvě nerozjezené malé děti, jedno z nich velmi nerozjezené. Ale to není zásadní, ano, množství je velmi na hraně. Jejich rodiče původně chtěli jíst jen jednou denně a dávat vše dětem, ale takto to prý vyšlo, že se najedli také. Já sama jsem to na sobě nezkoušela, nemám k tomu naštěstí důvod. Ale věřím, že to musí být velmi těžké, vyjít s tak maličkou částkou.

    ↪ 27 irena: Tak to jsem zvědavá, jestli to vyzkoušíte :) Ale večeře + snídaně pro 4 osoby za 20 kč celkem se mi zdá nereálná.
    I těch 100 Kč – 70 Kč za kuře (použité celé? ), karlovarské knedlíky spolknou alespoň řekněme 3 vejce a 3 housky, to je 15 kč. A za zbylých 15 Kč pořídit cibuli, poměrnou část mléka, smetanu do omáčky, mouku do knedlíků a omáčky, máslo do knedlíků, máslo do jíšky, citron a cukr na ochucení… nevím, možná to jde. Ovšem je pravda, že z celého kuřete je hodně masa a zbude. Jsou to náročné počty, je mi moc líto lidí, kteří opravdu tohle dělat musejí.

    ↪ 28 pejska007: Psala jsem, že kopíruju starší jídelníček – jsou to ceny z loňska. Ale ani teď není u nás kližka drahá, stojí kolem 120 Kč/kg.
    Porce masa 50 g/osoba jsou malé. To je přesně to, co jsme řešili výše – při velkém finančním nedostatku je problém uplatit bílkoviny. Ovšem je to ekvivalent 150 g točeňáku, což je 15 cm délky točeňáku, který je považován za běžný „levný zdroj bílkovin“ v mnoha domácnostech, které „potřebují ušetřit na jídle“. Schválně jsem vybrala hovězí, neboť to je opravdu čistá bílkovina. třeba vepřové je levnější (u nás třeba plec 95 –100 Kč/kg nyní), ale obsahuje víc tuku, takže jako zdroj bílkoviny je chudší.

    Výše uvedený jídelníček je velmi chudý. Ale žít se s ním dá – rodina, pro níž jsmemto psala, to vyzkoušela, nakupovala prý podle něho.
    Jeho výhodou je, že v něm nejsou věci, které nejsou jídlem.
    Pokud by člověk měl s takto malou částkou vyjít a najíst se dostatečně, je opravdu potřeba to, co jsem psala výše – snažit se dělat zásoby, když je surovin hodně a jsou levné/zdarma.

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.