Hotelové restaurace v Česku - kam chodíte a proč? RSS

Velmi, velmi dávno vařili výborně v hotelu Kotyza na náměstí v Humpolci, ale poslední zkušenost je z roku 2003, od té doby jsem do Humpolce nezavítala.

znám asi jedinou situaci, kdy mě to tam táhne — hotel přeplatil kulinární hvězdu, za kterou rád přijdu i do hotelu (jinak je moje motivace pro „hotelovky“ nulová)

↪ 2 Moirain: Ha, tak tam jsem jedl přesně před rokem a byla to pěkná slabota, ačkoli papír na dveřích sliboval zvěřinové speciality.

↪ 1 lipar: Jak píše Cuketka, táhne tam jedině jméno šéfkuchaře. Jo a taky brunche, ty bývají doménou hotelovek (La Rotonde a další).
Café Imperial se počítá jako hotelovka?

↪ 5 Michala: Přesně, kuchaři + brunche. Obecně myslím, že roli hrajou někdy zbytečně vysoké ceny a často i celkem neosobní prostředí, tj. velká prázdná restaurace v hotelovém stylu. Řekla bych, že v cizině je to hodně jiné, ve spoustě hotelů vaří hvězdy a podle toho to vypadá.

↪ 4 lipar: tak to je mi líto :( opravdu bývali vynikající, pan majitel chodíval po restauraci, ptal se zda chutnalo, nabídl přinesení další omáčky ke svíčkové…sezónní menu, denní obědová menu vymykající se z klasiky svíčková/vepřo knedlo zelo/ karbanátek

↪ 6 kacka_zvykacka: ↪ 5 Michala: Já právě furt nevím, jestli ten hlavní blok jsou jen ty nesmyslné ceny. Být níž, bude víc lidí, tím pádem útulněji atd atd atd.

Snažím se jen trošku zmapovat názorový terén před psaním článku.

Já osobně do hotelových restaurací chodím vlastně jen na malých městech :) V Praze jsem si to dopřál maximálně v rámci práce nebo GR festivalu. A důvody jsou jasné: ceny, upjatost.

Šéfkuchař je určitě tahounem, obvykle právě hotely si mohou dovolit zaplatit ty nejlepší.
U hotelových restaurací je problém také hlavně v tom, že často příliš vypadají jako hotelová restaurace a nemají ani žádný zajímavý koncept pro nehotelové hosty. Několik podniků v Praze s tím ale problém určitě nemá, ať už je to dobrý šéfkuchař, atmosféra nebo zajímavá nabídka (brunch nebo jiné akce), viz Imperiál, Alcron, Buddha bar, ale i Noodles v Yasmínu a pár dalších.

Restaurace se dá od hotelu oddělit tak, aby host neměl pocit, že šel do hotelové restaurace, ale prostě do restaurace.
Hotelové restaurace bojují také s problémem, že český strávník má zafixováno (často oprávněně): hotelová restaurace, drahá a nemastná-neslaná. Mnohé hotely se snaží poctivě, ale mají celkem složitou pozici.

A další problém u pár podniků je i tím, že management je shodný jak pro hotel, tak pro restauraci, což není vždy optimální.

Toto je myšleno na Prahu, v menších městech si myslím, že je jiná situace. Zpravidla takový hotel na náměstí s restaurací bývá tím jediným podnikem pro celé okolí. Nebo menší rodinné penziony s domácí kuchyní.

↪ 8 lipar: Myslím, že matesola by k tomu mohl mít zajímavé postřehy. Protože třeba Como pod jeho vedením určitě nebylo vnímáno primárně jako hotelovka…

Mě při GRF příjemně překvapila Essensia, zašla bych tam i jinak, ale nebýt toho festivalu, tak by mě to 1. vůbec nenapadlo a 2. ani bych to nenašla. Bývá to problém hotelových retsurací, že vstup je komplikovaný a lidem se nechce moc bloudit někde kolem recepce a za roh apod.
A ještě kdysi před dávnými lety mě nadchla restaurace nahoře v Intercontinen­talu, a to hlavně kvůli úžasnému výhledu na pražské věže ve večerním osvětlení, kdy sedíte vlastně skoro v jejich úrovni.

Pokud mate cestu kolem Spindlu, tak doporucuji klidne i 50km zajizdku a stavit se v hotelu Savoy. Za neskutecne nizkou cenu, spickova gastronomie. Maji i venkovni zahradku, takze neni treba byt v pro nekoho upjatejsim interieru.

↪ 12 vlada: nemluvila bych o neskutečně nízkých cenách. Jsou srovnatelné s Prahou, spíše střední třída.

Pavli, pokud vite v Praze nebo i jinde o nejen hotelove restauraci kde je stejna kvalita za stejnou nebo nizsi cenu, tak sem s ni, rad navstvim. Jen pro priklad sobotni ceny: rib-eye za 230, svestkove knedliky za 79, detska porce candata 99, sedmichodove degustacni menu s docela velkymi porcemi za 630, brownies tusim 59. Kopeckova zmrzlina do kornoutku 12 kacek :) pravda kolega si furiantsky objednal vodu z Fiji a ta byla za 230 :) ale jinak mi tedy ostatni ceny prisly jako velmi nizke na danou kvalitu. Nicmene pokud jako nizsi cenova trida ma byti gulas se sesti za 69 vcetne polevky, pak ano, mate pravdu a je to tam stredni trida.

No za 750 je osmichodové menu v Praze v Sanshu, voda s okurkou a mátou k tomu za 10 Kč za litrový džbánek…

Takže mi to opravdu nepřijde jako neskutečně nízké ceny…

Ok, vzdávám se :)
Nicmene, jake jsou v Sanshu jine ceny? Nebyl jsem, ale urcite tedy brzy navstivim. A vubec, to neni prece hotelova restaurace ne? :)

↪ 16 vlada: ostatní ceny mi v Sanshu přijdou velmi v pohodě, vína jsem viděl myslím od 300 a připadalo mi, že mají velmi rozumné marže, káva Doubleshot ve velkém Chemexu byla za 70, prostě mi přijde, že mají jídlo adekvátně naceněné ke kvalitě a nemají tím pádem potřebu ho křížově financovat z toho ostatního. Hotelovka to opravdu není, ale je to poměrně luxusní podnik v centru Prahy se špičkovou kvalitou.

↪ 17 Kytka: V Sanshu je to menu za 750 Kč tuším už jen 6chodové, dezert v tom není a stojí ke 200 Kč. Když si dáš lahev vína, aperitiv a kávu, v pohodě se dostaneš ve dvou znatelně přes 2000 Kč – levné to tam není :) Ale to je fakt off topic, pardon.

↪ 18 Michala: Však právě, že mi Sansho levné nepřijde, a přitom mi přijde cenově na úrovni toho popisovaného hotelu. My tam za večeři pro dva nechali kolem 2500 (2× menu, víno, káva, voda, dezert se do nás už nevešel a spěchali jsme do kina (-:)

Zajímavá debata. Je zvláštní, jak odlišná je situace v jiných městech, například v Londýně, Paříži nebo New Yorku, kde spousta předních restaurací je umístěna právě v hotelích a hosté tento fakt nijak zásadně „neřeší“. Pro kuchařské hvězdy je rozhodnutí umístit restauraci do hotelu (ideálně známé značky) daleko pohodlnější a výhodnější, než shánět a pronajímat vlastní prostor; navíc jim zavedený hotelový brand dělá reklamu za své peníze a dodává i slušné procento hostů. Tohle je známá symbióza a mj. i důvod, proč je tolik „name chefs“ zastoupených například v Las Vegas.

Určitě je pravda, že alespoň v Praze existuje spousta viditelných i neviditelných bariér, které „hotelovky“ činí relativně málo oblíbenými. Faktem ale je, že cenově se většinou (až na čestné výjimky… :-)) pražské hotelové restaurace nepohybují ve výrazně vyšších hladinách, než řada jiných „stand alone“ podniků, což si lze snadno ověřit. Nicméně stigma „drahoty“ a „procizince“-ismu na nich přesto ulpívá…

Kombinace hotel + restaurace je samozřejmě obchodní rozhodnutí z obou stran, nicméně často jsou to právě „luxusnější“ hotelové restaurace, které schopným šéfkuchařům umožňují rozvíjet svůj talent v kuchyni a neubíjet ho spory s číšníky, účetnictvím či starostmi s údržbou atd., jednak jim nabízejí práci s prvotřídními surovinami, poskytují zahraniční zkušenosti a konečně i nikoli nepodstatnou kvalitu servisu a zázemí. Ostatně…
 http://www.sansho.cz/…-lond%C3%BDn

(Pro jednu takovou „hotelovku“ pracuju, což mě doufám nediskvalifikuje z této diskuse. Pro kterou, nepovím.)

Dneska mě po ranu docela překvapila zprava z E15 o konci Andrea Accordiho v Allegru.
Docela skoda ze prijdem o jedinou hvezdu ktera v CR je.

Nevíte někdo co se tam bude presneji chystat? Preci jen pizzerie mi prijde trosku podivná :-/

↪ 21 baTh: přemýšlím proč je to škoda a nic moc mě nenapadá.

↪ 22 Michal Sänger: tak Andrea pujde do noveho FS v Petrohradu :-(
takze to vypada ze ten odchod je uz jisty

↪ 21 baTh: už se ví i kdo přijde – http://ekonomika.idnes.cz/…koakcie.aspx?…

Já Richardu Fuchsovi přeju, ať se mu „zpátky doma“ daří. A jestli jsou pravdivé zvěsti o tom, že nový koncept restaurace bude neformálnější, tím líp. Jestli mu hvězdu ponechají, fajn, jestli ne, však se z toho nikdo nezblázní. Je to jistě prestižní věc, ale jejich vypovídací hodnota pro země mimo Francii je krajně omezená až mizivá.