Prague Food Festival RSS

10 grandů by mělo být komplet menu u jednoho stánku, běžně se pohybují předkrmy od 2 do3, hlavní chody většinou 4 až 6, dezerty 2–3, nápoje 2 až 4, ale není to úplně pravidlo,u všech kategorií se najdou výjimky oběma směry. Je hodně dobré jít ve více lidech a dělit se o porce. Základních 10 mi přijde pokud jde člověk sám málo, s 20 se imho celkem dá vystačit, ale není problém utratit i víc. Nicméně dají se kdykoliv dokoupit, v areálu bývají minimálně 2 směnárenské budky a pohybuje se tam také pár pěších „veksláků“. Takže není problém vzít základních 10, udělat si kolečko, okouknut, něco si dát a rozmyslet si, kolik bude chtít člověk dál vyměnit.

Děkuji za vysvětlení. Asi rovnou vezmu pro sebe a manželku dvakrát ten vstup s dvaceti grandy. Prckovi je sice jen 16 měsíců, ale sní toho poslední dny docela dost :-) Dnes si zamiloval kyselé okurky…

↪ 3 mpik: Pokud půjdete ve dvou, přijde mi 40 hned na začátek jako moc, někdy jsou porce celkem štědré. Vzal bych na vašem místě maximálně 30 a kdyžtak vyměnil další, opravdu to tam není problém a naopak vyměnit zpět je nelze.

Zvolil jsem cestu nejmenšího domácího odporu a rovnou zvolil těch dvakrát dvacet grandů – teď to prošlo, na místě už by nemusela být vůle :-)))

my jdeme ve dvou a mame připraveno 60 grandu :-) Myslím že s utracením nebude problém :-)

Tomu říkám přístup! :-) Jen aby zažívání vydrželo…

my jsme vloni utratili strašně moc, asi 100 – šílenost, ale my tak hrozně chtěli degustaci Taittnger :-D. Letos to snad nebude tak horký, ale jdeme v pátek i v sobotu, takže počítám, že těch 60–80 by mohlo stačit.

Se znepokojením sleduji zprávy o zítřejším děšti a trochu se bojím, že mám vstupenku na pátek? Zažili jste už někdy PFF na mokro? Dá se to nějak zvládnout?

↪ 9 suanka: Přesně, bojim se toho, celej tejden vedro a zítra má pršet, navíc jdem s dítkem. Já prostě doufám, že to nebude tak strašný, že bude jen nějaká přeháňka a jinak dobrý. Zkušenost s tim nemám, protože jsme prvně byli loni, kdy byly spíš tropy (jako dneska).

Jojo, ten rok, co byl PFF dole u Vltavy, tak pršelo fest. Trochu problém s rukama – držet talířek, deštník, mokré sezení (i když tuším Apetit pohotově rozdával pěnové podsedáky). Nakonec jsme před zmoknutím chránili jen jídlo a sebe ne, ale svoje romantické kouzlo to taky mělo, vlastně na to mám hezké vzpomínky.

Na PFF 2009 bylo děsné počasí a problém jsem neměl ani tak s deštěm jako s hroznou zimou. Taky tam jdu zítra a budu doufat, že meteorologové zase kecaj :-)

↪ 12 Michal Sänger: jégrovky!

Ona je předpověď vždy loterie :-) Ale na víkend by se mělo asi počasí zkazit. Také jdeme s prckem, tak snad to nějak dopadne…

Na tom dešti v roce 2009 mi přišlo nejhorší asi to výsledné všudypřítomné bahno a louže, člověk byl na konci pěkně zadělaný.

malá připomínka :D

http://www.youtube.com/watch?…

↪ 15 Veraiconica: JJ, proto taky půjdu dneska rozhodně v outdoorovejch sandálech a kraťasech, v nejhorším si potom v těch sandálech vlezu do sprchy a bude… (-;

Zatim to vypadá dobře, ráno pršelo, ale teď se trochu vyčasilo, tak snad nezmoknem. My vyrážíme asi za hodinku, až se prcek vyspinká, aby měl dost síly a řádně mu vytrávilo.

Tak už se těším na první komentáře a blogy z festivalu! A také tipy (co určitě ochutnat a čemu se vyhnout) a ceny v grandech. Také kolik bylo lidí a tak. :-)

moje první dojmy: http://www.facebook.com/…411131308368

Tak co? Kdo je váš osobní favorit? U mě vede Tuňák s wasasbi brkaší z Hergetovy Cihelny :-)

Tentokrát jsme to vzali pečlivě a projedli jsme se od stánku ke stánku.
Nabídka resp. pestrost, mi letos přišla o něco slabší, od některých jsem čekal lepší výběr jídel, ale i tak bylo co uchutnávat.

Nejvíce mi v paměti utkvěl: tuňák s wasabi kaší v Hergetově cihelně, selátko ze Lvího dvoru, dušené taštičky Dim Sum v Kobe, rybí stew z Aromi, plíčky na smetaně a skvělé plzeňské pivko z Lokálu a ze sladkostí nejvíc grepový sorbet s Campari ve Francouzské restauraci Art Nouveau, ten jsem si musel dát dvakrát.

Ze způsobu prezentace mě potěšila restaurace La Gare/Les Moules, kde měli i stylové stolečky a hlavně personál to pojal jako show a celý den vyvolával svoje speciality a lákal kolemjdoucí návštěvníky na mušle a Tarte Flambee.
Ten přístup mi přišel dost sympatický.
Také jsem ochutnal jejich pivní zmrzlinu a byla fajn. Určitě zkuste.

Tak pocasi nakonec bylo v pohode a ja si PFF hodne uzil.
Nejvic me nadchla tunakova rolka s wasabi kasi a vsechny tri jidla z Corinthia Towers – Rickshaw. Super byla taky mangova polevka z buddha baru,menu od Florentýny(jeji teleci pro me bylo prekvapeni dne), plíčky z lokálu a zmrzlina z ricotty.
Zklamala me zmrzlina z gorkonzoly,losos a veprovy bok z mandarinu(es­sensia) a bucek z buddha baru.
Taky jsme se nedostal na selátko. Poprvé jsme pro nej sli 15min pred sundanim z grilu,ale nám za 5min začinala show Jiriho Štifta o molekularni gastronomii(tady si u me essensia zlepšila reputaci po nepříliš povedených jídlech z menu)
Podruhe to bylo pred odchodem ale selatku zbyvalo pul hodinky :-(
Celkove se mi ale PFF libil. Trošku me zklamala prezentace jidel a to ze obsluha nemela casto o jidlech moc ponětí. Naučit se 3jidla prece nemuze byt takovy problem. Kuchari ale vetsinou vedeli a kdyz se clovek chtel dopatrat nejake informace tak se k ni vetsinou dostal.
I kdyz stale nevim jaka zmrzlina byla v te mangove polevce :-)

Co nám nejvíc chutnalo: sushi-rolky Budha Bar, telecí Obecní dům, dvojkombinace tatarák z lososa + tuňáková rolka s wasabi kaší Hergetova cihlena (asi můj vítěz), menu z Corinthia Rickshaw. Naopak paštika i telecí od Florentýny bohužel u mě mírné zklamání.
Co nás mírně nemile překvapilo: oproti loňsku výrazné zvýšení cen (dobré porovnání s Kytkovým příspěvkem č. 2): výjimkou nebyly předkrmy za 4, hlavní jídla začínala na 6–7, víjimkou nebylo ani hlavní jídlo (samostatné) za 10.
Co nám zkazilo celkový dojem z akce a odrazuje od příští účasti: místo akce, resp. přístup organizátorů. Původně jsem se zaradovala, že odpadne loňská bariérovost, těšila jsem se na stín pod stromy a pro případ vedra (což naštěstí odpadlo) jsem naivně uvažovala i o možnosti vzít deku a udělat si základnu na trávě. Pan Maurer prezentuje výběr místa jako klenot mezi zahradami, architektonické skvosty, původně se zde pěstovaly ovocné stromy. No fajn, ovšem zapomněl doplnit, že na tyto krásy je povoleno pouze koukat. K tomu absolutní nedostatek místa, kde jíst koupené jídlo. U každého stánku tak 2–4 vysoké bufetové ministolečky, ojedinělě stoleček k sezení pro 2 osoby. Zřejmě co si samy restaurace přivezly, jinak NIC. Důsledek: většinu jídel je nutno konzumovat vestoje, pokud máte víc než 3 ruce, tak vám to vadit nebude. To není vše. Za účelem této krajně nepohodlné konzumace vestoje se nemůžete rozptýlit na rozhlehlé trávníkové plochy, protože na ty je vstup přísně zakázán, ale musíte setrvat na cestě, kde tak tvoříte překážku ostatním procházejícím návštěvníkům. Pokud vstoupíte na travnatou plochu, dostaví se zřízenec bezpečnostní agentury, který vás sice slušným, leč neodbytným způsobem vykáže z trávníku pryč (prostě otravuje tak dlouho, dokud opravdu neodejdete). Totéž platí pro osoby, které si z důvodu naprosté absence místa k sezení sednou na obrubník a jejich zadky tak přesahují na trávu. Když konečně najdete místo, kde je spoň několik laviček a zaradujete se, že si tam jídlo odnesete a aspoň trochu v klidu sníte, ukáže se, že jde o „zónu zákazu konzumace jídla a pití“, kde všechny přístupové cesty a cestičky hlídají celý den další zřízenci, takže si tam nesednete ani se skleničkou vína. Vše s odůvodněním, že park je národní kulturní památka. Opravdu nechápu, proč na takovém místě se koná akce, na kterou chodí davy lidí a konzumuje se při ní jídlo a pití. Opravdu nechápu, proč organizátoři aspoň (když už takové místo pro akci vybrali) nerozmístí všude kolem stánků dostatek stolů židlí a laviček (ale jo, chápu, to by na tom tolik nevyrejžovali). Výše popsané vede k řadě sice na pohled vtipných, ale při vědomí sebeprezentace akce a cen konzumovaného spíše nasráníhodných, situací: lidi sedící v tureckém sedu na chodníku snažící se na svých kolenou udržet talířek s jídlem, člověk (já) konzumující tříchodové menu v předklonu u stolu na odkládání špinavého nádobí pokrytého igelitem mezi zbytky a rozlitým vínem, dvojice spolupracující na konzumaci z jednoho talířku způsobem jeden drží-druhý krájí a prvního krmí-v půlce si to vyměníme, muž klečící na trávníku v poloze psa na položeným talířkem a snažící se sníst svou kachničku se zelím a knedlíky dostatečně rychle než přijde zřízenec … A to byl pátek a lidí relativně málo. Nedovedu si představit jak to bude vypadat v sobotu. Až tehdy jsem si uvědomila, že loňské bariérové místo mělo jednu výhodu, a to právě tu výškovou rozrůzněnost, a to i u „záhonků“, takže všude byly různé zídky, na kterých se dalo sedět. To tady letos chybí, takže smůla, židle vám tam nikdo nedal. Takový přístup organizátorů nemůže být způsoben nějakou nezkušeností (když přihlédnu k tomu, kolikátý už je to ročník), takže to považuju za úmysl a snahu o to, abych pokud možno rychle utratila co nejvíc, dlouho tam neotravovala a vypadla.
Vzhledem k tomu, že naše dítě kupodivu letos moc nejedlo (stačily mu zmrzliny), tak jsme utratili 50 grandů (tj. 1250,–Kč) plus 300,– za vstup. Příště si, myslím, radši zajdu na pěkný oběd do restaurace.

Myslím, že letošní ročník se vydařil, i když loňský nepřekonal. Co říkáte na Huang He? Páteční fotky: http://www.pepato.eu/…u-dalsi.html

Letos se opravdu hůř hledalo místo na sezení nebo aspoň položení talířku, i když nakonec jsme se vždycky někam vešly, na zemi jsem nejedla ani jednou. Ale zase bylo víc místa na chození, i kolem stánků se proplétalo lépe. Ceny, pravda, poskočily vzhůru. O to víc potěšilo tříchodové menu Mandarin Oriental za 10, jejich čočkový salát mě vrátil zpět do Indie (i když ten bůček by leckterému Indovi asi zaskočil), kachní prsa s uzenou kaší z celeru a brambor – mňam. Dále se připojuji ke chvále tuňákové rolky s wasabi kaší a přidávám tip na hovězí jazyk s kroupovým rizotem z Mozaiky a tataráčky z Kobe. Ovšem čeho bych sežrala kilo byla gorgonzolová zmrzlina z Angelata. Ve dvou jsme tam nechaly60 grandů a jako další náklad bych započetla i to, že má roční dcera tam poobědvala ten jazyk „sous vide“ s kroupami a jehněčí ragů s polentou od Kenwoodu (což je mimochodem jediné, co s tím doporučuji udělat, zkrmit batolatům), takže na mrkvičku s brambůrkem se mi už asi vykašle.

Ještě musím pochválit Aromi a La Finestru za jejich velmi milý přístup. Když jsme stáli ve frontě,viděli jsme nešťastného pána,kterému upadl chléb s pršutem. Kuchař okamžitě zareagoval a poskytl nový. Tak se to podle mě má dělat..opravdu mě to potěšilo,ani nevím proč :)

Místo nádherné, ale prakticky úplně nanic (osamělý návštěvník vůbec nemá šanci rozumně konzumovat, je zapotřebí jít ve skupině, aby šlo konzumovat ve stoje bez odložení talířku stylem jeden drží talířek a svou vidličkou přidržuje maso, ostatní si svými vidličkami odtrhávají a ochutnávají – vzhledem k cenám je ostatně takováto skupinová návštěva také téměř nutností, aby nebyl poměr cena/počet zajímavých ochutnaných jídel úplně žalostný). Nabídka jednotlivých restaurací mi přišla (až na vyšší ceny) strašně podobná té loňské, skoro nic mě nijak extra nelákalo, takže jsem porůznu ochutnal a nakonec polovinu svých 20 grandů utratil u Florentýny a Autentistů.

tak myslím že věty, „nestůjte na trávníku“ asi letos uslyší každý – buď v podání policisty nebo gorily z ochranky. nevím, jestli je schovávali před deštěm, ale letos bylo znatelně méně odkládacích stolků na stojáka. jsem zvěda na reakce ze soboty ;)

Za mě zdlouhavě tady: http://kackazvykacka.blogspot.com/…/pf-pff.html.

A stručně, raději bych šla na večeři do SaSaZu nebo tak něco.