1. Závin s listového těsta s bryndzou, vypečenými škvarky z domácí slaniny a…zeleným chřestem. Právě je v troubě, tak jsem moc zvědavá, jak to dopadne.

  2. Vodu, slanou vodu, sladkou vodu, hořkou vodu, kyselou vodu, svíravou vodu, železitou vodu vodu s glutamátem, červenou vodu, žlutou vodu a spoustu voňavejch vod a vatiček.

  3. V rámci oslavy synkových druhých narozenin dnes pro velký úspěch opakovano menu z oslavy předešlé – mini Pavlovy (tentokráte ve verzi karamelové a s coulis jahdovým), čokoládové „skořápky“ s karamelovým krémem, čerstvými jahodami a mandlovo-pohankovým griliášem, slaná klasika byla opět zastoupena domácími pivními preclíky a oblíbenými šnečky z (jak jinak než z domácího) listového těsta s hořčicí, slaninou a balkánem. Jako hlavní chod se podávalo hovězí po burgundsku, netradičně servírováno v jednoporcových bramborákových mističkách. Tož, dobré to bylo :-)
    A maminka dovezla obrovský ovocný dort představující louku, na níž vyrostl krtinec (čokoládová bábovka) s plyšovou figurkou krtka. Jak vidno, i přes bohaté výslužky nemusím pár dní vařit a péct :-)

  4. Madlo, to mi nedělej! Pavlovy tu nemám, čokoládové skořápky taky ne, co teď? asi budu muset zkonfiskovat dceři nadílku od velikonočního zajocha.. a synkovi samozřejmě všechno nej!

    minulý týden internacionálně a vyletněně, namátkou: chleba s obatzdou a k němu zelný salát se spoustou ředkviček a jarní cibulky, rizoto s pestem z posledního medvědího česneku této sezóny, polévka s červenou čočkou, jogurtem a zeleným koriandrem, tvarohový koláč, doma míchaný radler (po několika laboratorních pokusech jednoznačně vede kombinace česká plzeň + pravej emerickej sprite). a v záchvatu pozdně těhotenských chutí hromady rukoly jakkoli – se solí na chleba s máslem, s olivovým olejem do špaget, k prosciuttu, jen tak na chroustání místo jabka… jsem inženýrrr Krrrálík.

    a po nedávném grandiózním úspěchu svých prvních echt bramborových knedlí jsem se v pátek pustila do svých prvních echt bramborových noků. rodinu tak neminul další báječný večer na známé téma „dáš si chleba s máslem, nebo chleba s máslem?“ kilo brambor, něco mouky, deset deka pracně namletých ořechů a nezanedbatelné množství elánu (kdo v seznamu ingrediencí postrádá vejce: teď už to vim taky!!!) potupně putovalo do … řekněme do kanálu. můj muž se opatrně zeptal, jestli jsem zase vařila podle ňákýho zaručenýho receptu, pak odevzdaně pokýval hlavou a vybral si z nabídky chleba s máslem. což zase není tak špatný konec.

  5. Sjuuu: Taková podobná historka se udála i u nás doma. Až na to,že jsme nezapoměli na vajíčka..ale noky se taktéž nedaly požít :)

  6. ↪ 2344 sjuuu: Díky moc za přání, synek se má k světu až moc (doufám, že „potápeč“ schovaný v mém pupku bude nátury trošku klidnější).
    Můžu mít dotaz – co je chleba s obatzdou? (Co je chleba teda namátkou vím, i když některé kupované chelby si toto označení ani nezaslouží), ale obatzda mi zůstává utajena :-) Jiank krásný vyletněný jídleníček, já jsem teď z těch oslav nějak přemasovaná, tak až se dojí zbytky, pojedeme taky na lehčí notu. Medvědí čensek závidím, u nás nemáme trhy, v obchodě ho samo neseženu a do lesa poměrně daleko, nezbývá, než závidět …
    Jinak rukolu taky miluju, dokonce v nezávislosti na stavu :-), já poslední době ultítávám na všem karamelovém, takže pokud nenarazím na to karamelové Salko, tak se u nás budou furt jen vařit plechovky se Salkem.
    S těmi noky je to dobrý, já měla problém opačný, po zaručeném receptu jsem se držela i doby vaření a noky se jaksi rozplizly do blíže neidentifkova­telných tvarů a chuťově byly asi jako rozvařená lepenka, takže to taky moc velkej sukces nebyl :-(

  7. ↪ 2346 Madla81: tohle: http://www.labuznik.com/…tka-obatzda/

  8. ↪ 2344 sjuuu: ↪ 2345 krystofk: ↪ 2346 Madla81:

    Gnocchi dělám, když nám zbyde z druhého dne bramborová kaše. Byly na pořadu dnes večer. Už nic nevážím a neodměřuji. Zatím se vždy vyvedly. Na vajíčka ovšem nezapomínám! Jedno vejce plus jeden žloutek. Polohrubou mouku (dovezenou z Čech), jak se v některých kuchařkách vágně uvádí – „dle potřeby“.
    Na pomoučeném prkénku pomoučenýma rukama válečky na prst silné. Seřadím je do pětistupu, šestistupu a odkrajuji z nich inčové kousky (tj asi 2.5 cenťáku) rovnou do vroucí osolené vody. S nějakým stlačováním vidličkou za účelem vroubkování (a tím nepatrně větší schopnosti udržet omáčku) se nezdržuji. Dám jim 3 minutky po vyplavání na povrch, scedím.

    Omáčka byla jednoduchá: cibuli změknutou na oleji a másle jsem zalil silně zredukovaným domácím kuřecím vývarem, cmrndnul do toho suché sherry a dvě velké lžíce creme fraiche. Na konci tam šlo půl nasekaného pečeného kuřecího prsa ze včerejška, pažitka a petržel. Několik strouhnutí sýrem pecorino už nad pokrmem nahradilo použití slánky.

  9. ↪ 2344 sjuuu, ↪ 2346 Madla81: dámy, vy se tak máte, že můžete „zvhrlé“ chutě omlouvat těhotenstvím! Já kdysi u babičky na posezení snědla sklinku zavařovaných okurek (domácích a vynikajících) a babička se sarkasticky ptala, zda jsem těhotná. „Kdybych byla, tak bys určitě nebyla tak vysmátá!“ odvětila jsme dotčeně – bylo mi 18:-) a na salko mě taky honí mlsná furt!
    Koupila jsem včera listové těsto, zlikviduju na něj zbytky (lilek a balkánský sýr) a doufám, že to bude dobré:-)

  10. ↪ 2349 olu: Jojo, já včera domácí zavařovaný okurky prokládala čokoládou se zkaramelizovanejma mandlema, tomu říkám teprve brutální kombinace. Zajímavé, že u prvního dítěte jsem žádné prapodivné chutě neměla.
    Včera i dnes bude zeleno-bílý oběd. Včera k obědu spáchána pizza z čerstvých špenátových lístků, cherry rajčátek a parmazánu, krémová polévka z bílého chřestu. K večeři nádherný bílý chřest (dokonce v bio-kvalitě) zapečený jen jednoduše zapečený s ančovičkou a dobromyslí (z mrazáku, přiznávám), k tomu lehký salát s kombinací salátu lolo biondo, špenátových lístků, ředkviček a jarní cibulky. Moc dobré to bylo :-)
    Dnes bude k obědu chřestový vývar s grahamovými nudlemi a čerstvý špenátek podušený na másle, s vařenými brambory a ztraceným vejcem.
    A na večeři pořádný sýrový talíř, troška bílého střiku, zelené olivy a první pokus o pain à l'ancienne.

  11. ↪ 2348 Jednorožec: píšu si pro případ, že nám někdy náhodou zbude bramborová kaše. na zemáky však my děti bramborářského kraje nedáme dopustit a ať uvařím, upeču, zapeču, ušťouchám, zpolívkuju, zvošouchuju brambor kilo, dvě nebo dvě a půl, vždycky v nás záhadně zmizí, než bys řekl erteple. vincent van gogh: jedlíci brambor!

    u nás bylo minulý týden taky zeleno-bílo: brambůrky s máslem a bleskově podušený listový špenát, rýžová kaše s rebarborovým kompotem, penne s gorgonzolou a listovým špenátem, bílý chřest s bramborami a máslem. včera po přesunu do domoviny gulášek od strejčka, tátův žitný chleba s máslem a ředkvičkami od tetičky a mámin koláč z posledních loňských borůvek. zítra snad polévka ze zbytků chřestu a smažený květák, dá-li pámbu, čas a neposedná podnájemnice pod srdcem.

  12. ↪ 2351 sjuuu: Obraz znám, je z jeho raného období, kdy Vinc ještě dělal těžkými barvami bramborových slupek, tuším, že někde v Belgii? Nechce se mi to hledat.
    Své brambory jsem dnes „earthed“, tj přihrnul k nati prsť. Zvýší to úrodu, stvoly to (načas) trochu podepře proti protivným větrům, je to pojistka proti pozdnímu mrazíku a prý to i trochu ochrání před spóry sněti (blight). Paní J i já se nemůžeme dočkat, až zase ochutnáme své vlastní zemáky. Ještě několik týdnů ale.

    Dnes večer rychlovka: čínské vaječné nudle a pikantní omáčka s burákovým máslem. Ujela mi trochu ruka s pálivou papričkou Scotch Bonnet a pro paní J prý to bylo na samé hranici poživatelnosti. Nicméně můj počítačový guru, který byl ke stolu pozván a já jsme si tuze libovali. V kastrolu nezbylo nic.
    Sýry, slané suchary a čaj s mlékem na doražení.

  13. Dnes budou papriky zapečené s čerstvým sýrem, feferonkou, pestem a majoránkou (recept z Vaříme s bylinkami od Jekky McVicarové), jelení salám, olivy, zelený salát, ciabatta, nějaké to víno…:-)

  14. Udělala jsem si jen nové brambory s koprovým máslem a okurkový salát.
    Ale hlavně vyrábím jakési australské armádní ANZAC cookies – bratr si to na mě vyžádal, nostalgicky po nich vzdychá, že prý to byla jedna z nejlepších věcí v Austrálii.
    No, nejen, že to vypadá nepoživatelně, ale zkusila jsem ten zázrak ochutnat a nepoživatelné to skutečně je – málem jsem přišla o zuby. Ale prý to má mít neomezenou trvanlivost – což mě nepřekvapilo, zřejmě aby to vojákům vydrželo i ve stoleté válce, po sto letech to bude určitě stejně jedlé jako čerstvé. Možná by to mohlo sloužit i jako vrhací zbraň. Kam se na to hrabe trpasličí chleba :D

  15. ↪ 2354 kami: Zkuste se mrknout u Manka na jeho blogu, Possum je už víc než 40 let Australanka, třeba tam nějaký recept má? Nebo na Labužníkovi, tam je další česká víc než 40letá Australanka Esmeralda, mám pocit, že tam ten recept dávala. Dále pohledám jinde, není to tak dávno, co jsem ten recept v použitelné formě viděla.

  16. ↪ 2354 kami: Tu je první: http://www.labuznik.com/…ke-placicky/#…

  17. ↪ 2354 kami: A tu je druhý: http://www.labuznik.com/recipe.php?… – přečtěte si komentáře a rozhodněte se sama. Já to nikdy nedělala, i když bych vlastně mohla – pořád řeším, co hodně kalorického, ale lehce stravitelného vozit sebou na závody. Příště to prubnu.

  18. ↪ 2354 kami: A do třetice, tady je nález od Possum: http://manek.bloguje.cz/…-susenky.php

  19. ↪ 2355 aida: Díky moc! Ten recept u Mánka vypadá poměrně pravděpodobně :) A ty druhé dva na obrázku také více připomínají pokrm a méně připomínají rostlou žulu :) Ale je třeba radostně konstatovat, že to, co mám teď doma, nádherně hlasitě zvoní, když zatřesu mísou :D

  20. Z kulinářských výdobytků konce minulého a tohoto týdne jsem byla zaujata zejména s víkednovými kachními stehýnky na saturejce, s medovou glazurou a silně redukovanou omáčkou z červeného vína, podáváno s rýží tří barev.
    Jinak se u nás jede stále na bílo-zelené vlně, takže chřest na stoa jeden způsob – vynikal zejména na včerejší večeři zapečený s česnekem, saturejkou a ančovičkami, jemně zastříknutý oliváčema citronovou šťávou. taktéž spácháno domácí špenátovo-mandlové pesto, které už není, přehšel salátů z čerstvých špenátových lístků, jeden salátek ze zeleného chřestu a sedmikrásek – http://madlinakuchyne.blog.cz/…-sedmikrasek
    Brokolice zapečená s omáčkou z onoho domácího špenátového pesta, litry chřestového vývaru se šunkovými knedlíčky či se ztraceným vejcem … Mňam.
    Ze sladkého pak makový chlebíček s mandlemi, který byl nad poznání jednoduchýa vynikající. Včera upečen můj oblíbený celozrnný chléb s mandlemi a mákem, dnes se na pečení chystá chléb tymiánový (ten bude pro manžela, který není zastáncem „semínkových“ chlebů).
    K obědu pro někoho neskousnutelné a smradlavé, u nás doma však milované, smažené tvarůžky s vařenými novými brambory a šlikarem s čerstvým koprem.
    Večer to vidím na salát z čerstvého špenátu, cherry rajčátek a sýra s medvědím česnekem, k tomu přikusovat již zmíněný tymiánový chléb a budu se svíjet blahem.
    Zítra jede manžel na služebku, takže může být po dlouhé době spáchán oběd sladký – budou koblihy z trouby a už se na ně moc těším.

  21. Zkoušela jsem rozinkové šneky z kupovaného lístkového, uvařila jsem hustší pudink – ale dala jsem ho moc, stačilo by potřít těsto jen slabě. Vzhledné to nebylo, ale dobré ano.

  22. ↪ 2359 kami: Takovéhle se mi jednou povedly vánoční perníčky. Hned po upečení se daly ukousnout, ale jak čas plynul, tak oproti zvyklostem tvrdly a tvrdly až na kámen. Ale vzhledově byly nádherné, tak jsem je ozdobila a použila jako ozdoby na stromeček, byla to krása, a nakonec je někteří zoufalci i z toho stromku trhali a hryzali.
    Jinak my teď pořád grilujem, skoro každý den, jen jsem to proložila koprovkou a kulajdou, protože jsem dostala od sousedky pugét kopru ze skleníku. Na grilu hlavně jehněčí, likvidujem zásoby z mrazáku. K tomu různou teplou zeleninu a česnekový jogurt.

  23. Už měli a „sežrali“ (tedy ne dnes, ale před třemi dny) – perlička pečená, křepelkami obložená. A bylo to opravdu móóóc dobré. :-))) Chcete se podívat? ;-)
    http://welshcorgi.rajce.idnes.cz/…_si_navarili

  24. Já měla k snídani domácí pohankové müsli, manžel si dal včera upečený podmáslový chléb a dítě baštilo svůj oblíbený jogurt s kamčatskými borůvkami od babičky ze zahrádky.
    na oběd bude klasika – pečené kuře, se dvěma druhy příloh – mačkaným celrem s tymiánem a česnekem a čerstvým špenátem. Polévka – kuřecí vývar se zleneninou a masem. A teď se v troubě peče úžasný čokoládovo-perníkový koláč s banány, už to těsto bylo tak dobré, že jsem se musela hodně ovládat, abych ho nejedla jen tak :-)

  25. ↪ 2364 Madla81: Můžu se u Vás přihlásit na stravu? :-))

  26. ↪ 2365 lielli: Průběžně mě napadá totéž, takže Madlo – taky se hlásím! ;-)

  27. poslední týden byl gastronomicky velmi smutný – čtyři dny ve zdravotnickém zařízení proběhly ve znamení polévek a omáček zjevně vytvořených práškovacím letadlem, přesto zcela postrádajících sebemenší náznak chuti. chtít (i za úplatu) máslo místo strašlivého margarínu a sem tam něco zeleniny nebo aspoň jogurt, kefír či mlíko pro podporu laktace by už bylo do nebe volající, já vim, zdravotnictví má jiný starosti.. a už ani ty špitální rohlíky s bílou kávou nejsou, co bejvaly..
    a následovala kulinární péče mé jinak báječné tchýně, která vaření, žel, moc neholduje. nepomlouvám, vděčně beru, co je, ale už se těším k vlastní plotně. zítra s miminem v loktuši zplanýruju trh a hodím do hrnce věci, které mají nějakou chuť, konzistenci a vůni, jupí!

  28. ↪ 2367 sjuuu: Moc gratuluju k fungl novému miminku! Ať jste oba zdraví a spokojení.
    BTW. Strava v porodnici, to je taky kapitola sama pro sebe, že?

  29. ↪ 2367 sjuuu: Taky gratuluju moc! A těším se, co budete vařit s prckem :)

  30. ↪ 2367 sjuuu: Veliká gratulace k miminku, miminku přeju hlavně klidné a nebolavé bříško (zjisitla jsem, že u mimča je to nejdůležitější devíza) a vám přeji hodně pohody a síly nejen do začátku. Je to zápřah, aspoň ze začátku, takže vám trošku závidím pomoc od tchyně, byť ne zcela zdatné kuchařky (v tomhle máme stejnou tchyni :-)).
    Nad „jídlem“ v porodnici jsem se rozčilovala před dvěma roky a mám pocit, že za pár měsíců mi zase bude při jídlení nabídce přebíhat mráz po zádech. Nejen v porodnici je lepší se (pokud to jde) spolehnout na alespoň částečné zásobení stravou ochotnou rodinou.

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.