Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNašláplý a velmi nadějný podnik v záběhu. Super místo a v menu spousta fajn nápadů. Jídlo ale bylo tragicky nedochucené. Zrovna tohle se dá napravit velmi snadno, tak doufám, že se zavčas probudí! :)
2. duben 2016 00:04:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDocela vošklivka. Ale jestli nani někde narazíte, slibte mi, že ji aspoň jednou zkusíte. Mě třeba destice chřapáčová vážně zaujala. A podle mě je i zajímavější než známější jidášovo ucho.
Za vzorky ke zpracování patří díky Qwertymu. Projděte si jeho úžasné houbařské fotosérie. Naprostá nádhera!
1. duben 2016 15:04:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuHurá, otevírám novou kategorii houby na Prkýnku! Jako první jde na řadu naše úžasná jarní houba – kačenka česká.
Uníkátí svým vzhledem, jarní výskytem i intenzivní vůní. Pokud budete mít alespoň trochu možnost a někde ji zahlédnete, určitě ji vyzkoušejte. Já jsem nadšený!
Když ja v květnu takový humbuk okolo chřestu, tak proč by to samé nemohlo platit i o jedinéčné české houbě. Že jo?!
30. březen 2016 18:03:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuChtěli byste letos zusit zasít nějakou méně známou původní odrůdu? Vyražte do semínkovny, kde si můžete semínka zdarma nebo za nízký poplatek pořídit.
O co jde? Semínkovny (vím, děsněj název) jsou prostor pro sdílení a výměnu semínek nekomerčních odrůd. Na začátku sezóny si ze semínkovny osivo pořídíte a vysejete. Rostliny pak vypěstujete a semínka získaná na konci sezóny zase do semínkovny vrátíte.
Tolik alespoň základní bohulibý princip. Aby semínkovny fungovaly pořádně, potřebují zkušené zahradníky, kteří umí semenařit a kteří zaručí kontinuitu celého systému (výběr odrůd a hlídání kvality osiva).
Skrze semínkovny se tak můžete dostat k některým méně známým odrůdám. Můžete si je zkusit vypěstovat a můžete z nich zkusit získat semínka. Pokud budete úspěšní, tak alespoň malinko přispějete k odrůdové pestrosti a udržení starých odrůd při životě.
U nás se vedle amatérských nadšenců o zachování biodiverzity a genetických zdrojů stará systematicky i stát. Je to součást našeho národního bohatství a buďte si jistí, že se o něj někdo za vás velmi dobře stará.
Existují národní programy pro zachování genetických zdrojů, které jsou financované z veřejných rozpočtů a do kterých je zařazena řada odborných institucí. Máme genové banky pro rostliny, zemědělské plodiny (přes 50 tis. položek) i tradiční plemena hospodářských zvířat (přeštík, čestr a spol).
Takže se toho hlavně nebojte a klidně si letos semínkaření zkuste. I kdybyste byli zahrádkáři level Cuketka, biodiverzita v ČR na vás naštěstí nevisí! :)
29. březen 2016 11:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku