Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTentokrát velikonoční klasika aneb jak se bez nervů vypořádat s klasickou jehněčí pečení. V receptu ukazuju postup s pomalým pečením a ochucení, které jsem odkoukal od Paula Daye. Neuvěříte, co s jehněčím provede kombinace rozmarýnu, česneku a filátek z ančovičky! :)
Pokud letos nebudete mít celou kýtu a máte jen jehněčí kotletky nebo hřebínek. Mrkněte na můj starší recept na jehněčí kotletky do růžova. Super osvědčená metoda.
26. březen 2016 22:03:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuKrásná rozborka jehněčího. Jak se jehněčí bourá a co všechno se dá udělat s jednotlivými partiemi.
Najdete tam mimo jiné i parádní fotky k rožněnému jehni na nepřímém žáru s pomocí provázku. Na chlup stejná metoda jako moje loňská jehněčí kýta na rožni.
25. březen 2016 19:03:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBrunch! Sice jen jednou měsíčně, ale zase nejblíž od domu. Prosecco (90 Kč), pomerančový fresh (60 Kč) a káva. Vejce Benedikt (s domácími muffiny, 145 Kč), vykřupaná slanina a parádní snídaňová specialita – smažené vejce (45 Kč).
Vajíčko naměkko, akorát pěkně obalené a osmažené dokřupava. Technicky to není úplná sranda trefit. A mimo skotského vejce v Koblize něco takového v Praze moc k vidění nebývá.
20. březen 2016 17:03:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuLetos na Prkýnku otevřu novou kategorii věnovanou houbám a projdeme to pěkně od jara až do zimy. Tržních hub máme v Česku několik desítek, takže hurá směr nové kulinární obzory! :)
19. březen 2016 17:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku