Zápisník

pana Cuketky

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kastrol

Hlásím, že sezóna zahrádek úspěšně započata! Svíčková (165 Kč), Plzeň, taštičky (75 Kč). Spousta slunce a úžasná kastrolí zahrádka. I to obligátní motání po sídlišti za bankomatem bylo (Kastrol nebere karty), ale nijak nás to dnes nerozhodilo.

Kdybych měl Kastrol v příjemném dojezdu na kolo, sedím tam furt. Spolu s Fričovou Pekárnou jedna z nejpříjemnějších hospod na jídlo vůbec.

8. květen 2016 19:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Tlačte jako Radek! Vítězný recept mistra ČR v přípravě aeropressu

Fotka zveřejněná uživatelem Brewbar Prague (@brewbarprague),

Od soboty máme nového českého šampióna v přípravě aeropressu. Letos v soutěži zvítězil Radek Skopal z Brewbaru! Loňský vítěz Jiří Sládek (také Brewbar) byl stříbrný a bronz získal Jan Trejbal (z Doubleshotu).

Zajímá vás vítězný recept Radka Skopala? Tady je v celé kráse! :)

Připravte si aeropress ve standardní (neinvertní) pozici, 3 filtry, 18 g kávy a 230 g vody.

1) Káva , 40g vody (cca 88 °C) na bloom a porádně promíchat.

2) V čase 0:30 přidat opatrně 100g vody, lehce promíchat, aby se voda v aeropressu lehce otáčela.

3) Opatrně nasadit píst a povytáhnout nahoru aby se zabránilo prokapávaní kávy.

4) Od 1:30 pomalu tlačit na celkový čas 2:00.

5) Naředit 90 g vlažné vody a servírovat.

8. květen 2016 10:05:36 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kavárna Místo

Game on! Sezóna se neptá, sezóna začíná. Letní kávové drinky v pražských kavárnách. Práce na novém průvodci právě začala! :)

7. květen 2016 20:05:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Závojenka podtrnka – poslední jarní houba na Prkýnku

Jarní houby mám tímto na Prkýnku kompletní. Podtrnky jsou z celé pětice asi nejméně známé a nepatří vlastně ani mezi české tržní houby.

Jinak je to ale vážně kouzelná a nezaměnitelná houba. S luxusním růžovým výtrusným prachem (skoro jako od Applu) a úžasnou okurkovou vůní.

Za seznámení opět děkuji Qwertymu, který ji pro mě našel i spolehlivě určil. Pokud bduete mít chvilku, prozkoumejte jeho úžasná mykoalba. Je to neskutečná nádhera!

5. květen 2016 15:05:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

10 nejotravnějších frází v jídelníčku restaurace

Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.

Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.

Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)

10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.

9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.

8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.

7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.

6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.

5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).

4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)

3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.

2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.

1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.

5. květen 2016 11:05:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další