Zápisník

pana Cuketky

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mistr v tlačení kávy už v sobotu!

Baristi, spousta kávy a nažhavené válce aeropressů na vás čekají už tuto sobotu v Malostranské besedě!

Od 9 do 17h tam bude probíhat české mistrovství v přípravě aeropressu. Doprovodný program bude věnovaný degustacím a udělátkům na domácí přípravu kávy.

Loňský šampion byl Jiří Sládek z Brewbaru Náplavka. Tady je jeho vítězný recept.

4. květen 2016 19:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Skyr dorazil do Česka!

Pamatujete ještě moji zmínku o skyru, když jsem byl v Kodani? Teď do vypadá, že skyr konečně dorazil i do Česka a začal se tu podávat pod značkou Kapucín.

Skyr je původem z Islandu. Konzistencí se podobá řeckému jogurtu (10 % tuku) nebo husté zakysané smetaně (až 30 % tuku). Obsahuje ale typicky pod 1 % tuku (často 0,1 nebo 0,2 %).

Vyrábí se z odstředěného mléka, do kterého se přidají kultury se sýřidlem. Skyr pak prochází dvojí fermentací a ke konci ještě vykapáním v plátně (tradičně) nebo separací tryskou (průmyslově), což mu dá tu správně hustou konzistenci. Klik pro celý proces výroby (výstřižek je z Wiley Handbook of Food Products Manufacturing).

Kombinace nízkého obsahu tuku, relativně vysokého obsahu bílkovin a příjemné konzistence dělá ze Skyru v poslední době miláčka i mimo severské země.

Českou verzi jsem ještě neměl v ruce, ale jdu ji hned sehnat. Jsem zdvědavý, jakou to bude mít v Česku odezvu a jestli se skyr chytne.

Další čtení o skyru:
Iceland: Behind the Scenes Tour of a Skyr Factory
How I Started My Business: Siggi’s Skyr

4. květen 2016 11:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kavárna co hledá jméno

Spokojená návštěva.

2. květen 2016 00:05:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Čirůvka májovka je na Prkýnku!

Doplňte si vzdělání a hlavně se jí nebojte! Vedle smržů, kačenek a destic je to další krásná jarní houba.

Sezóna čirůvky májovky teď běží naplno a ještě chvilku vydrží. Pátrejte na trzích a u známých houbařů. Pokud se chcete pusti do sbírání sami, tak jen pokud jste sami zkušení houbaři. U čirůvky májovky totiž hrozí nebezpečné záměny za jedovaté houny. Tak bacha, plz! :)

28. duben 2016 15:04:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jsou rostlinná mléka tak nedobrá?

Protože chutnají po nepříliš chutné rostlinné bílkovině (např. ze sóji). Nové rostlinné "mléko" Ripple má ale špatnou pověst a chuť rostlinných mlék změnit.

Výrobce na to jde přes novou technologii, které je schopna rostlinný protein (z hrachu) očistit tak, že je po izolaci prostý typické vůně a (pa)chuti. A dá se pak použít v receptuře libovolného nápoje, aniž by zahýbal s chutí (podobně jako např. sója).

Výsledný nápj Ripple má tak ve výsledku stejný obsah bílkovin jako kravské mléko. Má ale poloviční obsah cukru a skoro žádný nasycený tuk. Plus obohacení vápníkem a vitamínem D.

Zní to jako sen šíleného výživáře, že? A kdo by to vlastně chtěl pít dobrovolně, co? Výsledku docela dost lidí. Všichni s alergiemi na kravské mléko a pak všichni, kteří hledají náhradu živočišných produktů.

Třeba bude i Ripple jen další nechutný blaf. Ale kdyby ne, tak by to tedy byl dost velký průlom. Nasazení očištěných rostlinných bílkovin totiž není jen záležitostí nápojů, ale dal by se použít i v ostatních potravinách.

27. duben 2016 16:04:59 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další