Zápisník

Děje se to v puse, ale není to chuť

Minulý zápisek o nových typech chutí jsem trochu odfláknul. Zapomněl jsem totiž zmínit ostatní vjemy v našich ústech, které do primárních chutí nespadají.

Je to samozřejmě jen čistě technické a v reálu o nich jako o chutích běžně hovoříme. Vznikají ale mimo chuťové pohárky a chuťové receptory s nimi nemají nic společného.

Vybírám tři nejznámější:

Svíravost
Zažíváme ji při napití červeného vína nebo při zakousnutí do nezralého ovoce. Povrch úst a jazyka nám jakoby zdrsní a v ústech máme pocit suchosti. Pokud je pocit svíravosti obzvlášť silný, reagujeme i doslovným sevřením úst.

Spousta lidí má ve svíravosti hokej a volně ji zaměňuje za hořkost nebo dokonce kyselost. S těmito chutěmi má společné jen to, že nás vývojově chrání před nebezpečnou nebo nejedlou potravou (např. nezralé ovoce).

Svíravost způsobují polyfenoly, které reagují s našimi slinami. Ty pak změní svou lubrikační schopnost, což obratem zjistíme jako hmatový vjem. Hodně zjednodušeně nám začnou sliny drhnout. Zcela probádaná ale svíravost není a ještě se čeká na úplné vysvětlení jejího fungování.

U vín pak v praxi rozlišujeme různé typy svíravosti. Hrubou a drsnou svíravost mají typicky vína mladá a s vysokým obsahem polyfenolů (taninů, tříslovin). Vyzrálejší vína mají naopak svíravost jemnější a vnímanou pozitivně (jako pocit plnosti nebo sametovosti).

Schopnost ocenit svíravost ve víně je naučená, což vysvětluje to, že se většinou s vínem seznamujeme přes vína bílá (která svíravost nevyvolávají). Bílá vína, která svíravost mají, jsou vína oranžová. Crazy stuff!

Pálivost
Pocit pálení v ústech vyvolávají třeba pálivé papričky. Pálivost ale nevnímáme jako chuť, ale jako tepelný (a zároveň bolestivý) vjem z volných nervových zakončení, která přenáší bolest a teplo.

Pocit chladu v ústech
Nejlíp si ho asi vybavíte přes Hašlerky nebo Antiperle. Funguje úplně stejně jako pálivost, jen jsou za něj zodpovědná nervová zakončení pro vnímání chladu. Mentol (a řada dalších sloučenin) tato zakončení z nějakého podivného důvodu aktivuje a my pak jeho přítomnost vnímáme jako skutečný pocit chladu.

V puse se toho samozřejmě děje ještě víc. S nepochopením svíravosti a pálivosti jsem se ale zatím setkal nejčastěji.

13. únor 2015 16:02:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Ty nejlepší opékané brambory

Za poslední měsíc už jsem je dělal asi desetkrát a nemůžu se jich prostě nabažit!

Začíná to obyč vařenými bramborami (doporučuji salátové, varný typ A a nerozvařit), které scedíte a necháte zcela vychladnout. Klidně pár hodin předem.

Těsně před vařením si připravíte petrželku. Je potřeba ji dobře oprat, osušit a obrat lístky.

Brambory pak nakrájejte na stejně velké kostky. V pánvi rozehřejte olej a přidejte brambory pouze v jedné vrstvě. Opékejte poměrně zprudka, bez pohybu na pánvi a bez obracení.

Cílem je jen jedna opečená strana krásně do zlatohněda. Jakmile jsou brambory opečené, dejte je stranou a opečte i zbytek várky.

Brambory, které odpočívají, proložte kousky másla a nechte je pomalu rozpustit. V téhle fázi brambory podle potřeby dochuťte solí a promíchejte s nasekanou petrželí. Jakmile budete mít všechno pohromadě, ihned podávejte.

Neuvěříte, jaká je to dobrota, dokud nezkusíte! :)

Proč to tak dobře funguje?
Starší uvařené brambory mají změněnou strukturu škrobů a jsou pevnější. Opečení z jedné strany jim vyvoří krásnou křupavou vrstvu a zároveň tak akorát prohřeje zbytek.

Tím, že se brambory na pánvi neotáčejí ani nijako nešoupou, se zároveň uchovají krásně neporušené. Při odpočinku s máslem a se solí se krásně dohřejou a rovnoměrně ochutí.

Přidaná petrželka zase brambory krásně odlehčí, přidá lehkou zelenou notu, a pokud máte krásnou čerstvou petržel, tak i sladkost a šťavnatost (která kontrastuje s bramborami).

Nějaké další varianty?
Rozhodně! Oblíbené mám hned dvě. V té první dávám místo petrželky estragon, který v této úpravě funguje možná ještě lépe než petržel. Je sladký a výrazně aromatický. Navíc stejně dobře odlehčuje.

V té druhé (a bohaté variantě), která klidně vydá za samostatnou večeři, dávám navíc na dno talíře kuřecí základ s rozšlehaným máslem. A to už je úplná apokalypsa.

Demáč, máslové brambory, bylinky. Není nic víc... :)

5. květen 2015 16:05:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Pečené kuře "pod cihlou", na cibuli s tymiánem :) Podrobněji na zápisníku! #prkýnko

5. květen 2015 11:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kuře vykřupané pod cihlou (nebo čímkoliv jiným)

Jak jsem ho tuhle postoval, konečně jsem se k tomu dostal. Místo cihly jsem použil těžkou litinovou pánev, kterou jsem ještě navíc zatížil litinovou poklicí.

A zafungovalo to nádherně! Tak krásně vykřupaná kůžička se mi na kuřeti nepovedla už pěkně dlouho.

Kuře se peklo na směsi oleje, másla a kuřecího tuku (který se mi vypekl při přípravě kuřecího základu ze skeletu) zhruba 8 až 10 minut. Potom otočit, do ničeho nešťouchat, nepodlévat (!) a dopéct v troubě.

Určitě to vyzkoušejte a nezapomeňtě kuře těsně před opečením agresivně (to jakože hodně) osolit. Efekt křupavé kůžičky to ještě zvýrazní.

Proč to vlastně funguje?
Tím, jak jsou kuřecí díly normálně zaoblené, se na pánvi neopečou po celém povrchu. Zatížení povrch kuřete naopak krásně vyrovná a zvětší plochu kůže, která je v kontaktu s horkým tukem v pánvi.

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře

4. květen 2015 22:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kostelecké uzeniny na vlně trendu

„Jsme parta nadšenců, která přinesla unikátní koncept stánků s hotdogama, ve kterých jsou ty nejlepší párky z Kostelce.“

Božínku. To je tak blbé, až to s dveřama tříská...

Via Pospěška u plotny.

4. květen 2015 22:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku