Zápisník

Děje se to v puse, ale není to chuť

Minulý zápisek o nových typech chutí jsem trochu odfláknul. Zapomněl jsem totiž zmínit ostatní vjemy v našich ústech, které do primárních chutí nespadají.

Je to samozřejmě jen čistě technické a v reálu o nich jako o chutích běžně hovoříme. Vznikají ale mimo chuťové pohárky a chuťové receptory s nimi nemají nic společného.

Vybírám tři nejznámější:

Svíravost
Zažíváme ji při napití červeného vína nebo při zakousnutí do nezralého ovoce. Povrch úst a jazyka nám jakoby zdrsní a v ústech máme pocit suchosti. Pokud je pocit svíravosti obzvlášť silný, reagujeme i doslovným sevřením úst.

Spousta lidí má ve svíravosti hokej a volně ji zaměňuje za hořkost nebo dokonce kyselost. S těmito chutěmi má společné jen to, že nás vývojově chrání před nebezpečnou nebo nejedlou potravou (např. nezralé ovoce).

Svíravost způsobují polyfenoly, které reagují s našimi slinami. Ty pak změní svou lubrikační schopnost, což obratem zjistíme jako hmatový vjem. Hodně zjednodušeně nám začnou sliny drhnout. Zcela probádaná ale svíravost není a ještě se čeká na úplné vysvětlení jejího fungování.

U vín pak v praxi rozlišujeme různé typy svíravosti. Hrubou a drsnou svíravost mají typicky vína mladá a s vysokým obsahem polyfenolů (taninů, tříslovin). Vyzrálejší vína mají naopak svíravost jemnější a vnímanou pozitivně (jako pocit plnosti nebo sametovosti).

Schopnost ocenit svíravost ve víně je naučená, což vysvětluje to, že se většinou s vínem seznamujeme přes vína bílá (která svíravost nevyvolávají). Bílá vína, která svíravost mají, jsou vína oranžová. Crazy stuff!

Pálivost
Pocit pálení v ústech vyvolávají třeba pálivé papričky. Pálivost ale nevnímáme jako chuť, ale jako tepelný (a zároveň bolestivý) vjem z volných nervových zakončení, která přenáší bolest a teplo.

Pocit chladu v ústech
Nejlíp si ho asi vybavíte přes Hašlerky nebo Antiperle. Funguje úplně stejně jako pálivost, jen jsou za něj zodpovědná nervová zakončení pro vnímání chladu. Mentol (a řada dalších sloučenin) tato zakončení z nějakého podivného důvodu aktivuje a my pak jeho přítomnost vnímáme jako skutečný pocit chladu.

V puse se toho samozřejmě děje ještě víc. S nepochopením svíravosti a pálivosti jsem se ale zatím setkal nejčastěji.

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

Jak uchovávat čerstvé bylinky?

Parádní praktický článek na Serious Eats. Zaujaly mě tedy hlavně rady pro uchování křehkých bylinek s lístky, které rády uvadají (u tymiánu a rozmarýnu většinou problém nemám).

Vyzkoušel jsem to teď doma s koriandrem a estragonem a funguje to opravdu bezvadně. Vydržely mi přes týden a ve výtečné kondici. Kdybych je nechal jen tak v plastové vaničcce z obchodu, bylo by už dávno po nich.

Jak tedy prodloužit životnost bylinek v lednici?

Krok č. 1 – Nejdřív je potřeba bylinky přebrat, vyřadit poškozené nebo zavadlé části a zastřihnout konce stonků.

Krok č. 2 – Potom bylinky důkladně propláchněte pod tekoucí vodou a osuště v utěrce nebo v odstředivce na salát.

Krok č. 3 – Nakonec je dejte do nádobky s trochou vody na dně, zakryjte a dejte do lednice. Já jsem použil obyčejný plastový kelímek s víčkem. Fungovat bude určitě dobře i plastový půllitr s víčkem z potravinářské fólie.

Takto uložené bylinky nevadnou a ani nezahnívají. Po 3 až 4 dnech je jen potřeba vyměnit vodu.

Výjimka platí jen pro bazalku, které lépe svědčí prosté očištění, zastřihnutí stonků a uložení do otevřené nádobky s vodou při pokojové teplotě.

Vyzkoušejte a dejte mi vědět. Pokud máte lepší fintu, tak sem s ní!

The Pig Idea

Aneb pomeje zpátky k prasatům! Tahle britská iniciativa si klade za cíl opětovnou legalizaci využití jedlého odpadu z restaurací (a z dalších bodů potravinářského řetězce) pro výkrm prasat. Aktuálně to znemožňuje legislativa v rámci celé EU, která přišla po sérii epidemií u chovných zvířat.

Vzhledem k obřím (a nesmyslným) dovozům krmiva z třetích zemí a dostupné technologii pro bezpečné využití odpadu pro krmné účely se změna praxe nabízí.

Navíc se zdá, že i politicky to teď postupně spěje k hledání všech skulin v systému, které vedou ke zbytečnému plýtvání a čerpání zdrojů.