A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.
K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy
Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.
Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.
Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva
V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.
Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.
Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech
Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.
Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.
Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).
Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje
Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.
Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.
Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.
Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně
Vypadá to moc dobře! Sloe gin chytl krásnou barvu a cukr je už dokonale rozpuštěný. Nevím jestli to do února vydržím... :) Tady je celý recept.
19. prosinec 2015 16:12:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSolidní aférka ze světa výběrové čokolády a mladých trendy značek! Výrobci čokolády Mast Brothers byli obviněni z toho, že si místo zpracování čokolády od bobů až po tabulku usnadňují (nebo usnadňovali) výrobu použitím obyčejné cukrářské čokolády (Valrhona).
Mast Brothers nejsou mezi ostatními malými výrobci a odborníky nijak oblíbení a kritiku schytávali už dříve. Tohle je ale silnější káva.
S odhalením přišel anonymní blogger v sérii postů na blogu DallasFood.org. Podle něj Mast Brothers nemají dostatečnou výrobní kapacitu na výrobu všech svých čokolád. Analyzuje jejich obaly, vybavení pro výrobu a dal dohromady i pár citací, ze kterých použití koupené hotové čokolády vyplývá.
Situaci taky moc neusnadňují samotní Mast Brothers, kteří v deklarování postupů a použitých surovin nejsou zrovna transparentní.
Pochyby by se daly docela snadno rozprášit ukázkou výroby a prokázáním původu nakoupených bobů. Nic z toho ale zatím Mast Brothers neudělali a ve veřejných vyjádřeních spíš mlží.
No. Přečtěte si to celé. Bude dost zajímavé sledovat jak se budou bránit a jestli tuhle aféru vůbec rozchodí.
Transparence ve výrobě potravin je pořád jedno z nejcitlivějších míst a příklad Mast Brothers ukazuje, že se problémy nevyhýbají ani malým značkám s image sympatických kulinářů.
Za tip díky @hanka_pyre. Foto: Mast Brothers.
Aktualizace
Po pár dnech grilování se Mast Brothers přeci jen vyjádřili. V rozhovoru pro NY Times také přiznali, že v začátcích do svých čokolád použili část hotové průmyslové čokolády.
Doplnění ke kontroverzní studii, kterou jsem tu zmiňoval. Ať to máme pěkně vyvážené z obou konců názorového spektra! :)
17. prosinec 2015 15:12:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuAround the world coffee suppliers regularly meet with people opening cafes for all the wrong reason. They hate their office job (while it may pay well, they feel their soul is being crushed), and they’ve always loved cafes. They have no experience in running a business and no experience in coffee.
To date, as an industry, we’ve sold the idea that if they just serve good coffee then all will be well. If they buy the right machine, buy the right coffee from the right roaster who buys from the right farmer, then success is assured. We know this isn’t true, and we really need to stop pretending it is.
Skvělý text! Hoffmann předpovídá korekci trhu s vlnou zavírání kaváren a pražíren i konsolidaci a upevňování pozic silnějších hráčů. Těžko říct, jak moc se Praha (a Česko) podobá rozvinutým trhům na západě, několik paralel se ale v textu najít dá.
Vlnu otevírání nových podniků tu máme určitě a podle tempa nových podniků máme vrchol ještě před sebou. Spousta kaváren u nás je taky otevřena jen krátce a ne dost dlouho na to, aby se ukázala jejich soběstačnost a dlouhodobá udržitelnost.
Vážně podnětné čtení. Jestli se o výběrovou kávu v ČR zajímáte, určitě si to projeďte (není to dlouhé):
Part 1: The Lull
Part 2: The Bubble
Part 3: Implications and Predictions
Ale jako vždy – ono to bude asi o dost složitější, než se zdá.
Když se totiž přepočte doporučovaná pestrá dieta plná zeleniny, ořechů a mořských ryb na použité zdroje (energii, vodu, skleníkové plyny), tak to v reálu žádnou úsporu nepřináší (oproti klasické a méně pestré dietě s redukcí spotřeby).
Je to jen jedna studie a jedna série výpočtů. Zas tak kontraintuitivní to ale není. Řada moderních potravin pro býložravce opravdu snese v náročnosti srovnání s produkcí masa. Klíčová tedy určitě bude druhová skladba a způsoby produkce.
Jídlo zdravé, pestré, dostatečně kalorické, cenově dostupné a ještě k tomu enviromentálně nenáročné? Pořád dost náročný rébus a do budoucna možná i silný bolehlav...
Čtěte dál:
Is Eating Lettuce Really Worse For The Environment Than Eating Bacon?
Why That Study About How Vegetarians Are Killing the Environment Is Ridiculously Wrong