Zápisník

Proč je vlastně palmový olej tak rozšířený?

A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.

K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.

Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy

Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.

Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.

Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva

V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.

Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.

Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech

Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.

Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.

Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).

Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje

Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.

Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.

Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.

Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně

2. únor 2016 14:02:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The Top New Food Words for 2015

Climatarian, cusinomane, piecaken? Aneb nová anglická slova v jídle za rok 2015. Foodie je vedle toho už naprostá vykopávka.

15. prosinec 2015 12:12:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sloe gin čili trnkový likér

Včera jsem v průběhu orienťáku udělal dokonalý úlovek a nasbíral jsem plnou kapsu planých trnek. V UK z toho vždycky na podzim dělají sloe gin – sladký macerát trnek v ginu, což mě tedy vždycky děsně lákalo.

Koukl jsem na pár receptů a propočítal to na posbírané trnky. Dávají se zhruba 4 díly ginu, 2 díly trnek a 1 díl cukru. Trnky by měly být vyzrálé, přejité mrazem (stačí noc v mrazáku) a naříznuté, aby se dobře vylouhovaly. Vše se spolu uloží do lahve a nechá pár měsíců v chladu a temnu. Mně to vyšlo cca na 400 ml ginu a cukru jsem dal jen poloviční množství.

Teď už mám naloženo, zašpuntováno, uschováno. Po novém roce se na to pořádně mrknu.

Jestli děláte něco podobného, dejte vědět. Ještě se mi tu válí košík plný mišpulí a nějaký destilát doma taky ještě najdu.

Aktualizace:
Sloe gin po týdnu macerování

13. prosinec 2015 16:12:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nové recepty!

Po roce s novým zápisníkem jsem se konečně dostal i k receptům. Připravil jsem pro ně novou adresu recepty.cuketka.cz, kde najdete archiv starých receptů i ty úplně nové.

Recepty teď dostaly krásný nový formát, kde se s nimi budu moct opravdu vyblbnout. A jako první si můžete projít recept na vanilkové rohlíčky.

Hned na začátku roku 2016 představím ještě jednu novinu. A spousta vylepšení poputuje i směrem k Prkýnku, kde vás čekají hlavně nové vymakané isnpirace. Nemůžu se dočkat! :)

12. prosinec 2015 18:12:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Topinambury jsou na Prkýnku!

Jestli je ještě neznáte, určitě se s nimi naučte vařit. Na trhu bývají od podzimu až do jara. A to se v zelenině počítá každé zpestření.

11. prosinec 2015 10:12:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku