A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Hodně nepříznivý poměr cena výkon. Úplně základní krevety se zeleninou a bagetou (275 Kč), ne moc vyvedené burgundské hovězí (345 Kč) a to samé s kohoutem na víně (275 Kč). V bistru nebo hospůdce by to za poloviční cenu prošlo. Takhle ale opravdu ne. Škoda, pořádný francouzský podnik zatím v Ostravě není.
7. duben 2016 00:04:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNathan Myhrvold a jeho tým šílených kulinárních vědců příští rok otevře zcela novou oblast – pečení a chléb!
Nová kuchařka, který vyjde v březnu 2017, bude mít pět svazků, 2000 stran a přes 3000 fotek.
3D skenery, elektronové mikroskopy, velká chlebová laboratoř a 4 roky kontinuální práce na projektu. Těším se jak blázen! :)
5. duben 2016 17:04:11 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Brzy doplním kompletní report s hromadou fotek!
5. duben 2016 00:04:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDnes v Sydney běží mini konference MAD s řadou zajímavých řečníků. Pokud chcete nabrat alesoň základní pojetí, tak doporučuji projet twitter účet @TheMADFeed.
Později k tomu budou videa ze záznamu a to nejzajímavější (pokud bude co) určitě ještě vyberu. Klidně se mezitím mrkněte na archiv z minulých ročníků.
Je to všechno takové vznešené a velkohubé řečnění (á la TED). Určitě se to dobře poslouchá, ale po čase se to docela omrzí. Jay Rayner to vystihl naprosto přesně – Being a Chef Doesn’t Make You an Agent of Social Change.
3. duben 2016 11:04:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku