A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Našláplý a velmi nadějný podnik v záběhu. Super místo a v menu spousta fajn nápadů. Jídlo ale bylo tragicky nedochucené. Zrovna tohle se dá napravit velmi snadno, tak doufám, že se zavčas probudí! :)
2. duben 2016 00:04:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDocela vošklivka. Ale jestli nani někde narazíte, slibte mi, že ji aspoň jednou zkusíte. Mě třeba destice chřapáčová vážně zaujala. A podle mě je i zajímavější než známější jidášovo ucho.
Za vzorky ke zpracování patří díky Qwertymu. Projděte si jeho úžasné houbařské fotosérie. Naprostá nádhera!
1. duben 2016 15:04:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuHurá, otevírám novou kategorii houby na Prkýnku! Jako první jde na řadu naše úžasná jarní houba – kačenka česká.
Uníkátí svým vzhledem, jarní výskytem i intenzivní vůní. Pokud budete mít alespoň trochu možnost a někde ji zahlédnete, určitě ji vyzkoušejte. Já jsem nadšený!
Když ja v květnu takový humbuk okolo chřestu, tak proč by to samé nemohlo platit i o jedinéčné české houbě. Že jo?!
30. březen 2016 18:03:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuChtěli byste letos zusit zasít nějakou méně známou původní odrůdu? Vyražte do semínkovny, kde si můžete semínka zdarma nebo za nízký poplatek pořídit.
O co jde? Semínkovny (vím, děsněj název) jsou prostor pro sdílení a výměnu semínek nekomerčních odrůd. Na začátku sezóny si ze semínkovny osivo pořídíte a vysejete. Rostliny pak vypěstujete a semínka získaná na konci sezóny zase do semínkovny vrátíte.
Tolik alespoň základní bohulibý princip. Aby semínkovny fungovaly pořádně, potřebují zkušené zahradníky, kteří umí semenařit a kteří zaručí kontinuitu celého systému (výběr odrůd a hlídání kvality osiva).
Skrze semínkovny se tak můžete dostat k některým méně známým odrůdám. Můžete si je zkusit vypěstovat a můžete z nich zkusit získat semínka. Pokud budete úspěšní, tak alespoň malinko přispějete k odrůdové pestrosti a udržení starých odrůd při životě.
U nás se vedle amatérských nadšenců o zachování biodiverzity a genetických zdrojů stará systematicky i stát. Je to součást našeho národního bohatství a buďte si jistí, že se o něj někdo za vás velmi dobře stará.
Existují národní programy pro zachování genetických zdrojů, které jsou financované z veřejných rozpočtů a do kterých je zařazena řada odborných institucí. Máme genové banky pro rostliny, zemědělské plodiny (přes 50 tis. položek) i tradiční plemena hospodářských zvířat (přeštík, čestr a spol).
Takže se toho hlavně nebojte a klidně si letos semínkaření zkuste. I kdybyste byli zahrádkáři level Cuketka, biodiverzita v ČR na vás naštěstí nevisí! :)
29. březen 2016 11:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku