Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Otrava vejci na Apetit pikniku

Pokud jste byli o víkendu na Apetit pikniku, tak zbystřete. Redakce časopisu Apetit, právě zvěřejnila upozornění na možný zdroj nákazy.

Řada lidí totiž od soboty hlásí zdravotní potíže, které pravděpodobně souvisí s konzumací sous vide vajec v sendviči na stánku Two Eggs (na fotce).

Několik lidí je s otravou dokonce v nemocnici a situaci prověřují hygienici (výsledky budou ve čtvrtek). Je totiž možné, že šlo o salmonelovou nákazu. Pokud jste tedy v sobotu na Apetit pikniku byli a máte potíže, tak raději vyhledejte lékaře.

Je to celé dost neštastné. Dříve nebo později ale podobný průser bohužel přijít musel. Velké množství amatérských kuchařů nadšenců, obtížné podmínky stánkového prodeje pod širým nebem a provoz akcí v legislativním vakuu – to není ideální kombinace.

Případ budu ještě sledovat. Zatím jen doufám, že vše dobře dopadne!

Foto: Facebook stránka Two Eggs

Jak je těžké nahradit kuchaře?

V Silicon Valley už na tom pracují. Startup s názvem Zume se tam pokouší nahradit lidskou pracovní sílu při výrobě pizzy.

Jsou hodně ambicióní a našlápnutí. Cílem je mít zcela automatizovanou jednotku, která u mí upéct pizzu za jízdy v autě na cestě k zákazníkovi.

Zatím jsou ale hodně na začátku a automatizace v celém procesu hraje okrajovou roli. Aktuálně robot zvládne pouze tři úkoly – nandat omáčku, rozetřít omáčku a přendat pizzu do trouby. Všechny ostatní a klíčové úkoly mezitím zatím dělá lidská pracovní síla (míchání surovin a těsta, práce s těstem, tvarování, nandávání náplně atd.).

Když to porovnáte s plně automatizovanou výrobou mražené pizzy, tak to vypadá skoro až komicky. Snaha tam ale je a to se asi mezi investory počítá.

V obrovské průmyslu, kde je čím dál těžší vybalancovat kvalitní pracovní sílu a náklady, je totiž tlak na vyřazení lidského faktoru obrovský a poroste čím dál víc.

Už jen pokud Zume uspěje, bude si brousit zuby na trh (rozvážkové pizzy) s velikostí 9,7 miliardy dolarů! :)

Pečené brambory s hráškem a estragonem

Rané brambory a čerstvý zelený hrášek? Spolu s trochou másla a estragonu je to parádní letní kombinace! Mrkněte na video a níže i celý postup.

 
Suroviny (pro 2 porce)
500 g raných brambor
2 hrsti vyloupaného hrášku
1 hrstka nasekaného estragonu
1 lžíce másla
1 lžíce oleje
sůl

Postup
Rané brambory pořádně umyjte a vykartáčujte (není potřeba je loupat). Osušte je v utěrce a dejte do misky. Přidejte olej, trochu soli a dobře promíchejte. Dejte péct do trouby rozehřáté na 200 °C na 45 minut.

Pár minut před finišem brambor začněte s přípravou hrášku. Na středně rozehřátou pánev dejte trochu vody a máslo. Přidejte hrášek, osolte a poduste asi 5 minut.

Pokud se voda vypaří dříve, přidejte ji po lžících. Ke konci přidejte estragon, promíchejte a nehcte už jen chvilku dojí.

Upečené brambory nandejte na talíř a rozmačkejte. Přidejte hrášek a máte hotovo! :)