Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Jsem připraven – nová kampaň chce zmapovat zájem zákazníků o ošklivou zeleninu

Iniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.

Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.

Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.

Co s tím?

Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.

Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).

Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.

Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.

Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.

Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).

Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.

Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?

Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.

Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.

Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.

Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.

Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.

Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.

Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.

Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.

Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?

Ema jako winebar? Jo, Družstvo to zařídí!

Cha! Loni v zimě jsem básnil o tom, jak by bylo skvělé, kdyby se Ema Espresso Bar předělal na wine bar. A letos bác ho – moje přání se mi alespoň na jeden večer splní!

V pondělí 27. června od 20 hodin čekujte pop-up Ema má Družstvo. Mladí sommeliéři a jejich kamarádi okolo vína tam představí svoj vizi, jak by mohl vypadat neformální (a samozřejmě übercool a hipsta) vinný winebar.

Družstvo zatím běží jako pop-up, ale něco mi říká, že se z toho časem vyklube nějaký nový podnik v Praze. Fandím a těším! :)

Nová inspirace na Prkýnku

A takhle je mám nejraději já :) Uvařené a rozmáčknuté rané brambory, máslo, pažitka, sůl. A mezi brambory lučina, tvaroh nebo kozí sýr! Ať žije léto!!! 🍒😍 #prkýnko