Zápisník

pana Cuketky

Spices Restaurant – první dojmy

Spokojená návštěva. První den ostrého provozu! Pozvání na opening party jsem vynechal, vždycky raději vidím podnik jako obyč host a pěkně za vlastní... :)

Spices vyrostlo v Mandarinu po zavření a rekonstrukci předchozí hotelové restaurace Essensia. Udělali komplet nový interiér, přidali vchod z ulice a zásadně proměnili celý koncept. Chladnou a sterilní Essensii chtěli předělat na něco živějšího a současnějšího. Kdybych to měl srovnat v rámci pražské scény, tak je ten posun asi nejblíž k Sasazu, se kterým se dá Spices srovnávat v nejednom ohledu.

Interiér je tmavší, pestřejší a zábavnější. To se určitě povedlo. Přidali i docela hlasitou rytmickou hudbu a na každý stůl plácli obrovský kus vyleštěného dřeva, který slouží jako podstavec pro sdílení talířů. Pěkně moderní je i vinný lístek s asi dvaceti víny po sklenkách (cca 200 – 300 Kč). A zamakali i na baru, kde si připravili přes tucet signature koktejlů v asijském duchu (druhé pomrknutí směrem k Sasazu, ceny okolo 200 Kč).

Jídla v menu jsou rozdělená podle geografie do tří oblastí (třetí pomrknutí k Sasazu) a v rámci oblasti i na předkrmy i hlavní chody. Obsluha aktivně vyzývá ke sdílení (na tom jejich krásném pařezu, který zabírá skoro celý stůl), v praxi to ale zas tak pěkně nefunguje, protože hlavní chody k tomu nejsou přizpůsobeny (a museli byste je roznimrat jako v každém jiném podniku).

Co jídlo a chuť? Docela fajn! Zařadil jsem si to někde na pomezí mezi Sansho a Sasazu. Na rozdíl od Sansha mi chutě nepřišly tolik precizně vyladěné a pěkně zesílené. Na rozdíl od Sasazu zase nebyly tak extravagantní a výrazné. Spousta hostů na to ale podle mě bude reagovat pozitivně.

Skvělé byly krabí koláčky (295 Kč) – šťavnaté, s vyladěným salátem a mango majonézou. Klasické nudle Pad Thai (395 Kč) byly zase úplně předpisově ochucené. Jarní závitky s kachnou a foie gras (315 Kč) se naopak moc nepovedly. Tučné uvnitř i zvenku, k tomu nasládlý mango salát a ještě sladší omáčka na namáčení. Tuk na cukru a cukr na tuku. Hmmm...

Hovězí žebra na kari s pepřem (425 Kč) byla tak napůl. Maso bylo krásně měkké, nemohl jsem se ale dobrat žádné silné chuti, která by mě bavila až do konce. Dávali k tomu ale úplně hvězdný a načechraný rýžový pilaf. Tak toho bych klidně (a zcela přízemně) snědl celý talíř.

Dezerty jen stručně – lehké a pěkně vyvážené kokosové a pistáciové tiramisu (215 Kč) a banánový koláč se spoustou čokolády a tonka zmrzkou (215 Kč) co by rozněžnil i otesánka.

Sakumprásk s vínem i koktejly cca 3000 Kč. Na první ostrý den provozu i milý a pozorný servis. Do stropu jsem z jídla nevyhopsnul, žádné závěry z toho ale nedělám a těším se na další návštěvu v průběhu roku.

17. duben 2015 22:04:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lokál Nad Stromovkou

Spokojená návštěva.

12. duben 2015 15:04:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Na Kopci

Spokojená návštěva. První letní chutě.

11. duben 2015 15:04:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Farmářské trhy Náplavka

Spokojená návštěva.

11. duben 2015 15:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lukáš Zahradník ze Slovenska je mistr světa amoleta v přípravě Aeropressu!

Jedno velké WOW a pořádná gratulace! Přikládám jeho vítězný recept v češtině, který uvedl pro Sprudge.

1) Aeropress v obrácené pozici, 20 g kávy (hrubost 7.3 na mlýnku Mahlkönig EK34, ehm... :) a voda o teplotě 79 °C.

2) Kávu v Aeropressu zalít 60 g vody, prudce zamíchat 15 vteřin a nechat dalších 30 vteřin vykvést.

3) V průběhu dalších 10 vteřin přidat zbylou vodu (celkové množství v originálu receptu bohužel chybí) a pomalu, cca 45 vteřin stlačit. Celkový čas je cca 1:37.

Lukáš soutěžil pod hlavičkou slovenské pražírny Green Plantation.

Za Česko se v Seattlu bil i Jiří Sládek z Brewbaru Náplavka. A svoje první vystoupení na paralelně probíhajícím WBC má za sebou i Adam Neubauer (progres a fandění sledujte tady).

10. duben 2015 18:04:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nový nůž – Kai Shun Classic Chef's knife

Teda! Koupil jsem nakonec něco úplně jinýho, než co jsem chtěl původně zkusit, ale nemohl jsem si pomoct. Teď jsme to počítal a mám pořádný nový nůž asi po sedmi letech (když nepočítám pár obyč nožů z KDS).

Profíci by mi to určitě rozmluvili a v japonských nožích mi doporučili něco úplně jiného a mimo mainstream. To si nechávám na příště.

Jdu se teď zavřít někam do kůlny, nechám si přivézt metrák zeleniny a do pondělka plz nerušit.

Pan prodavač za mnou na cestu volal – tak hlavně opatrně! Budu se ho snažit uposlechnout a zkusím si s tím hned neuříznout ruku. Jou!!

10. duben 2015 15:04:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další