Koňské sádlo RSS

Tedy tohle téma je výlet do nových kulinářských dimenzí…trošku podobné téma jako třeba hemeroidy…tak tohle fakt netuším.Snad pokud máte známé v kafilérii… :-)

Kdo by je byl poslouchal, měl by dojem, že se octl ve společnosti kulinárů, ve vyšší kuchařské škole nebo na labužnických kursech.
„I ty sprosté lojové škvarky se dají jíst,“ vyprávěl právě jeden, který zde ležel se ,zastaralým katarem žaludku`, „jestli jsou teplé. Když se lůj škvaří, vymačkají se dosucha, posolí, opepří, a já vám říkám, že se husí škvarky jim nevyrovnají.“
„Nechte husí škvarky být,“ řekl muž se ,žaludeční rakovinou`, „nad husí škvarky není. Kam se proti nim hrabou z vepřového sádla. To se rozumí, že musí být dozlata vyškvařeny, jako to dělají židi. Vezmou tučnou husu a stáhnou sádlo s kůží a škvařejí to.“
„Víte, že jste na omylu, pokud se týká vepřových škvarků?“ poznamenal Švejkův soused, „rozumí se samo sebou, že mluvím o škvarkách z domácího sádla, tak jak jim říkají domácí škvarky. Ne hnědé barvy a také ne žluté. Musí to být něco mezi těma dvěma odstíny. Takový škvarek nesmí být ani příliš měkký, ani příliš tvrdý. On nesmí chroupat, to je přepálen. Musí se rozplynout na jazyku a nesmíte mít přitom dojem, že vám teče sádlo po bradě.“
„Kdo z vás jed škvarky z koňského sádla?“ ozval se čísi hlas, na který však nikdo nedal odpovědi, poněvadž sem vběhl sanitní poddůstojník: „Všichni do postele, jde sem nějaká arcikněžna, ať nikdo neukazuje špinavé nohy z deky!“

/ Osudy dobrého vojáka Švejka – Jaroslav Hašek /

michal.prosek: trochu jsem nepochopil vaši reakci, hlavně srovnání s hemeroidy. Kůň je normální jateční zvíře a konina je velice chutné maso.

Koňské maso, ve Francii naprosto běžné. Ale i v jiných zemích. Stále nevidím rozdíl mezi zabitím a snězením telátka, takové krásné oči má…a koníka.
Nevím ale jak to chodí v Čechách. Ale určitě by se sádlo dalo někde sehnat, z čeho jsou koňské klobásy?

Iskaral Pust: nechtěl jsem se vás dotknout,asi máme jen subjektivně odlišné vnímání různých kulturních a civilizačních návyků,tradic a postojů…já osobně nejsem schopen vnímat koně jako jateční zvíře ( netvrdím ovšem ,že z hlediska jakési objektivní pravdy je rozdíl mezi koněm a krávou).Stejně jako pes či velryba jsou v některých kulturách jateční zvířata, tak já osobně mám s tímto vnímáním problém…ale nemračím se na lidi co toto nesdílí…a nemyslím si, že jakýkoli historicko-kulinářský exkurz do evropských tradic by mě mohl přesvědčit o opaku.Ale přiznám se, že koňský salám jsem jedl. Nic ve zlém. V mém prvním vzkazu jsem chtěl trochu žertovat.Zjevně se to moc nepovedlo :-)

No, správně se to tuším jmenuje koňský lůj, kde se dá koupit, nevím, nejspíš u nějakého řezníka, který prodává koňské maso. U nás asi ne, tipuju to na Polsko nebo Itálii, tam je kůň běžné jatečné zvíře. Taky prý kdesi ve Vídni? – kdesi tam prodávají vyloženě ten lůj, snad škvařený, brr. Mě osobně se pojetí koně jako jatečného zvířete příčí, a dost.

koňské maso – určitě i ve švýcarsku, naprosto fantastické přírodně fermentované klobásky ;) fantazie

Mnichov, Viktualienmarkt, stánek s koňským masem.

vím o jenom řezníkovi ve Vídni, ale to je celkem z ruky. Lůj je asi přesnější pojmenování (přeci je to spíše podobné skotu). Maso se u nás sehnat dá za poměrně neúměrně vysokou cenu, ale s tukem je problém.

michal: vtip se trošičku nepovedl, ale v pohodě

6 a 7, re: kůň jako jateční zvíře: A já myslel, že takto útlocitní jsou pouze Britové.

Nedávno tu byl v pořadu o starožitnostech záhadný předmět – později identifikovaný jako plynová maska pro koně z 2. světové války. Němci přivezli spoustu koní na Channel Islands, Jersey, Guernsey, atd., které okupovali. Otázka zazněla – kam se ty koně poděli? Inu, ke konci války byla blokáda, jídla bylo málo…

Z rozhovoru s Jiřinou Jiráskovou:

…akorát už tolik nepeču, jako jsem kdysi pekla. Naučila jsem se to od maminky, byla výborná kuchařka a naučila mě péct i vařit. Za války nebylo jednoduché sehnat ingredience, a přesto na Vánoce vždycky pekla; dodnes nevím, jak to dělala. Měla přítelkyni, která měla kontakty na koňské sádlo, a z toho maminka na Vánoce pekla všechno cukroví. Já bych nejradši byla stoprocentní vegetariánka, koně miluji, ale musím přiznat, že to bylo výborné…