Nazory a zkusenosti (suroviny) RSS

Hodně OT – ale třeba vás to pobaví 8)))
Plameňáci v ZOO jsou výrazně růžoví. V přírodě jejich barva závisí na tom, že se živí různými korýši. U nás dostávají jako doplněk stravy červenou papriku 8)))

Bohuzel kvalita ryb mrazenych prodavanych v nasich supermarketech je uboha a to z toho duvodu, ze lide stale nejvice kupuji to nejlevnejsi. Neni pravdou ze mrazene ryby maji vzdy spoustu vody, ta je tam proto, aby cena byla tak nizka, aby si ji lide koupili. Je tedy na kazdem co si koupi. Pokud nebudeme kupovat mrazene ryby s 20–30% vody supermarkety je prestanou prodavat. Dale bych se rad vyjadril k nekolika vyse zminenym srovnavani kvality mrazenych a chlazenych ryb, pokud chce nekdo srovnavat, tak prosim vzdy stejne druhy stejneho puvodu, nelze srovnavat cerstveho losose z Norska s mrazenym lososem z Ciny a stejne tak tresku z Ciny, ktera je ve vetsine pripadu hrozna.

Včerejší zkušenost z Intersparu na Pankráci – všech 5 druhů vakuovaných mořských ryb bylo označeno jako rozmrazené (losos, halibut, treska, pražma, tun'ák). A k tomu jěště velká část byla na konci spotřebních lhůt. Ze sladkovodních ryb byl rozmrazený pangasius a candatí filet. Odcházela jsem se dvěma pstruhy.

31. Takhle jsme dobarvovali našeho kanárka – mrkví. Když jsme mu dopřáli, tak mu peří zoranžovělo. Chovatel, který nám kanárka dal, je napájel přímo karotenem z pítka.

32. Uvedení původu ryby potkávám spíš výjimečně. A koupím prostě to, co je, nemám pokdy jezdit na výlety po obchodech, bydlím na opravdu hodně okrajovém okraji Prahy. Ale teď už by to měly řešit Čerstvé ryby – s první dodávkou jsme byli spokojeni my i sousedi (se kterými jsme objednávali dohromady), takže pokud kvalita vytrvá, nemusím ryby v obchodech moc řešit :-)

To Milhaus: Ano s tim srovanavanim zeme puvodu u mrazenych a chlazenych ryb mate pravdu ja ceny mrazenych ryb ktere sem tu uvadel byly za vyrobek stejneho puvodu a je to tentyz produkt jen je rozdil v mrazenem a chlazenem stavu. Svatojakubky jsou oboje z USA, losos lilet z Norska z chovu, atd. Mrazene ryby jenz jsou kvalitni jsou skutecne drazsi nez ryby chlazene, pritom naklady na dopravu jsou urcite podstatne nizsi. A pokud jde o kvalitu i techto mrazenych kvalitnich ryb, i zde je ta kvalita nizsi. A duvod? I tyto drahe ryby jsoou glazurovany. Ovsem glazura by mela probihat tim zpusobem, ze ryba by se mela pri –40 stupnich zmrazit, pote projet vodni lazni a opet projet mrazem. Pripadne tento proces 1–2× opakovat. Glazurovani by melo ryby chranit pred vysousenim. Ovsem i u techto kvalitnich ryb probiha glazovani zpusobem kdy se do ryby napusti antioxidanty ktere umozni rybe natahnout velke mnozstvi vody a pote se zamrazi a pripadne protahnou vodni lazni. Ale bohuzel, kdyz je ryba napustena vodou a zamrazena, tak voda v masove tkani pri zamrazovani krystalizuje a krystalizace narusi strukturu masove tkane a maso se pote trha, rozpada.

Takto to vypada ze hanim mrazene ryby.Neni to tak. Pokud nema nekdo moznost koupit cerstvou rybu, urcite neni k zahozeni koupit rybu mrazenou. Ale je tam treba koukat na kvalitu a ne cenu. Ale tehdy skutecne takovato ryba neni podstatne levnejsi nez ryba cerstva jak jste zde zminoval a pokud nekdo ma moznost zakoupit rybu cerstvou, urcite je to lepsi moznost.

To kami: Kvalita samozrejme bude vzdy minimalne takovato. Pres prosle nebo rozmrazovane ryby jsou tu jini odbornici:) ( Tesco, Interspar, Kauffland a jini )

No, se Sparem (na Pankráci) mám zatím jen dobré zkušenosti i co se týče expirace zboží. Rozmražované ryby tam pochopitelně mají, jako i jinde, ale protože čtu etikety, nekoupím je. Však jsem na to tady také upozornila.
Ale lososa mívají čerstvého (tedy nerozmrazovaného), vakuovaného.

36. S těma lhůtama to mohlo být tím že byla neděle, protože i já s Intersparem mám snad nejlepší zkušenosti ze všech hypermarketů.

Nevim jestli to patri sem, ale snad jo. Inspirovalo me k tomu cteni dnesniho hlavniho clanku o uznikdyvareni.
Posledni dobou me vytaci, ze na jakychkoli uzeninach (vakuovanych, kde je uvedeno slozeni) se clovek docte o zvyraznovacich chuti a vune, dochucovadlech, proste skupine E6×x. Nemuzu si pomoct, ale obcas je chut na nejakou uzeninku silnejsi nez ja, ale proste nechci uz vic do sebe vedome cpat glutaman. Mate nekdo tip, jak z toho ven? Rezignoval jsem na pultovy prodej uzenin, protoze tam se slozeni nedozvite, ale to co se clovek docte na obalech vakuovanych by clovek radeji nevidel.
Byl bych rad za nejakou radu obecne pouzitelneho charakteru. Do Davle ani do Pacova na nakup 20dkg sunky dojizdet nemuzu.

Dolejší z Davle dodává už snad po celé Praze. Ale jak je to u něj s E6×x nevím, jenom mi věci od nich chutnaj.

Billa, Penny.Bio uzeniny vakuované, složení na obale.Můžu doporučit bio uherák, šunka, grilovací bílé klobásky z billy.(I když ohledně éček si nejsem úplně jistá,ale snad ne).Možná v Makru by mohlo něco být. Taky Parmská šunka by v neměla obsahovat Exxx ale na to pozor, mají. Číst obal je nutnost.

38.
Taky mi chutnají davelské uzeniny.
A co přesně vám vadí na tom, že něco obsahuje glutaman? Vy sám ho obsahujete značné množství a jen proto se Vám přece nikdo nevyhýbá :-)

No, je to mozna spis psychologicky problem. Proc se ma zvyraznovat chut potravin, ktere by ji mely mit samy o sobe? Nejsem si jist, jaky ma presne vliv na organizmus.

Je to podivné – asi by se dal glutaman zařadit k velmi úspěšným „urban legends“-

Vždyť je to přece kyselina glutamová (přesněji zbytek kyseliny glutamové, tvořící sůl s různými ionty, zpravidla sodným) – jedna ze základních aminokyselin, tedy součást většiny bílkovin tvořících naše tělo.
Mimoto je samostatný glutamát, tedy volně jako aminokyselina, zároveň jeden z mozkových mediátorů. Patří k mediátorům excitačním, jeho inhibičním „protivníkem“ bývá zpravidla kyselina gama-aminomáselná. Odtud plyne určitý budivý účinek snědení velkého množství glutamátu. Funguje to trochu podobně jako třeba kofein, až na to, že kofein není přirozenou látkou v našem těle, narozdíl od glutamátu, který do nás patří zcela jistě.

Glutamát je pro nás navíc důležitý z chuťového hlediska – je vlastně markerem masa, tedy kvalitní bílkovinné potravy. Je rozpoznáván (alespoň se to píše) specifickým chuťovým receptorem, zodpovědným za chuť umami.

Nechápu, kdo stojí za davovou protiglutamátovou psychózou, postavenou na naprosto nesmyslných argumentech. Asi by se měl člověk ptát Cui bono?

43: Imho je to hlavně o nadužívání glutamátu – a o tom, že potom všechno chutná stejně. Takže glutamát v mase a spol mi opravdu nevadí, glutamát ve všem a v takových dávkách, že přebije ostatní chutě už mi nesedí

43: Kami, díky, předešla jste mě, podobnou repliku jsem si v duchu při cestě z práce sumírovala. Něco v tom smyslu jsem před časem napsala i děvčatům u Florentýny, ale ne tak pěkně, jako Vy – je vidět, že máte přece jen čerstvější informace.;-)

Proto sem tak rad chodim. Je tu hromada lidi, kteri dokazou neznalosti moc hezky vysvetlit:)Diky za to!

38. Zrovna ve Sparu, když vám naváží uzeninu, nalepí štítek s cenou a máte tam i komplet složení výrobku. A zrovna u šunky a párků (většiny) píší i na cedulce za pultem, kolik to má masa a jakého a jestli je tam lepek, soja…
43.: skvěle vysvětleno. Také děkuji, člověk se stále učí.

kami:

já jen doplním svůj hlavní argument proti uměle dodanému („dodanému“ podtrhuji) glutamátu a není to zdravotní aspekt, o ten tu skutečně nejde a doufám, že cuketkáři už v tomto většinou doplnili vzdělání :)

jeho největší problém je v tom, že supluje základní potraviny, které jsou jeho nositelem respektive nositelem umami chuti. to vlastně píšete i sama ;) kde je potřeba samostatně přidat glutámát, tam v prvé řadě chybí základní chuťová báze (masou, houby, zelenina, sýry).

navíc i v kuchyních, kde se tradičně přidává jako např. konbu řasa v japonské, rybí máčky ve vietnamské, tak nejde do jídla jen čistý glutamát, ale komplexní chuť jeho nositele ;) i když by šlo teoreticky konbu i rybí omáčku glutamátem nahradit – výsledná chuť nebude stejná.

Taky diky za vysvetleni, mela jsem za to, ze glutamat je cosi skodliveho, a zabednene nepatrala po duvodech…asi je to blbost, jen dotaz – je nejaky rozdil mezi glutamatem a glutamanem nebo je to to same?

48. Šizení chuťových buněk glutamátem je rozhodně zavrženíhodné a nemám ho ráda. O tom píše i Kytka a to je rozhodně důvod si jeho přídavku v potravinách všímat. I když to může mít klidně i výhody – glutamát může šidit naši chuť tak, že vyvolá dojem pojídání kaloricky vydatnější potraviny (třeba v zeleninové polévce) – a mohlo by se to používat docela dobře v redukční dietě:)

Ale Murphy psal o tom, že neví, jaký je vliv glutamátu na organismus. Bohužel je takové to těžko uchopitelné cosi nazvatelné třeba „veřejné mínění“ ze záhadného důvodu přesvědčeno, že glutamát je silně jedovatý, alergenní a já nevím co všechno. Vnímám to jako manipulaci a je mi to nesmírně proti srsti. O své chuti si každý rozhoduje sám za sebe na základě vlastního počitku; o tom, zda je glutamát jed, se člověk může rozhodnout jen na základě informací zvenčí, a ty jsou bohužel v současné době záměrně zkreslované vyvoláváním obav před neznámým „éčkem“. Bez emočně nezabarvených informací o tom, o jakou látku se jedná, jaký má v těle význam a jaký je z toho vyplývající vliv vyšší dávky na organismus.

49. Chemicky správně je to glutamát, protože zbytky kyselin tvořících následně soli se označují příponou -át (třeba citrát – od kyseliny citronové, acetát od kyseliny octové).
Glutaman je pokud vím označení téhož, dokud to ještě nevytvořilo sůl.

Glutamát může tvořit soli s různými ionty. K dochucování se používá zpravidla glutamát sodný. Sodíkové ionty jsou zodpovědné za vnímání slané chuti, proto ho vnímáme jako „slanou masovou chuť“.
Někteří lidé nemají zřejmě receptory pro chuť umami a vnímají pak glutamát sodný pouze jako přesolený.

uf, teď jste zavařili moje chemické vzdělání, mám za to, že glutamát je mechanické převedení chemického názvu z angličtiny, a že správně, dle českého názvosloví, je glutaman (jako síran), kyselina od glutamanu je kyselina glutamová

52. uf, tak to nevím, ale nejspíš budete mít pravdu, já chemické vzdělání nemám, takže to pravděpodobně pletu já.

Kami, Moirain: dumala jsem nad tím, a taky přesně nevím (a taky nejsem chemik). Dřív bylo správně glutaman, tj. sůl kyseliny glutamové (analogicky pak třeba mléčnan, octan, citronan, fosforečnan apod.), ale jak jsem se tak letmo koukala na současné názvosloví solí, asi je přípustné – nejspíš pod vlivem angličtiny – oboje (tj. i laktát, acetát, citrát, fosfát – dřív to bylo považováno za názvy tzv. triviální). Fakt nevím, třeba se nějaký chemik znalý věci najde a vysvětlí nám to.

Nechte to nějakému šemíkovi.
Má větší hlavu.

To nazvoslovi organiky se menilo nekde kolem roku 2000. Nazev „glutaman“ je cesky a uz by se nemel pouzivat. „Glutamat“ je systematicky nazev a odpovida prepisu z latiny. Doufam, ze jsem to uplne nepopletl, maturita je uz daleko:)

Co se tyce me poznamky o nejasnosti ohledne vlivu na organizmus, mel jsem namysli spis naduzivani (umele pridavani vsude). Docela jsem uvital srozumitlene vysvetleni jeho biochemicke funkce v organizmu (43), coz jsem si overoval v literature. Co se tyce toho "psychologickeho aspektu, pekne to napsal pan Cuketka (48). TO bych podepsal. Muj pohled na glutamaty v potravinach se nezmenil, rozsiril se mi ale obzor:)

Se zájmem jsem si tu přečetla již starší diskuzi o glutamanu / glutamátu, dovedlo mne k tomu sledování nejnovějšího dílu o glutamátech v pořadu A dost! Pokud máte zájem se podívat, jak různě jej výrobci v produktech označují a kde všude se vyskytuje, zkusím zkopírovat odkaz na video:

http://www.stream.cz/…ne-glutamaty

Pro ty, kdo jej nesnášejí či nechtějí konzumovat: i když je na krabičce uvedeno velkým písmem „bez přídavku glutamátu“, tak to neznamená, že tam není, jen je ve složení označený jinak, např. „kvasnicový výtažek“.