Dutá vrba (aneb vaše nepodarky v kuchyni) RSS

To mi bylo asi 12, 13 let, už jsem doma normálně vařívala, něco s mamkou, něco sama… A na Velikonoce jsem se rozhodla, že se pustím do mazance. Donutily mě k tomu i krásné obrázky z časopisu Vlasta. A tak jsem říkala, že to zkusím podle receptu z tohodle časopisu. Mamka byla v práci, my se se ségrou už hlídali doma sami… Těsto jsem hnětla snad dvě hodiny, nechtělo a nechtělo se prostě spojit, ale nakonec jsem to nějak dopatlala a upekla dva krásné bochánky. Fakt vypadaly nádherně, ovšem kámen úrazu nastal, když se měli rozkrojit… Upřímně zubatý nůž mazanec nakonec ukrojil, ale jak děda trefně poznamenal, když jsme i s mazancem přišli na návštěvu: To pomalu neuříznu ani na cirkulárce…:-D No, když se kousky namočily do čaje, chvilku se nechali rozměknout, jíst se to dalo, ale myslím, že to všichni snědli spíše ze soucitu ke mně, v jiných věcech už docela zběhlé kuchařince…:-) Mamka samozřejmě hned přišla na to, kde byl problém…mě to jako začínající pekařce vůbec nedošlo… V receptu v časopise nebyl uveden žádný tuk, máslo…:-) Taková trivialita, které se dodnes směji, ale aspoň mi tahle historka byla dobrá v maturitním slohu…:-)

Tak u mě to bylo docela nedávno připálené hovězí po burgundsku. Krásně namrainované maso zalité půl lahví burgundského jsem dala dusit na mírný oheň a věnovala jsem se dítěti a práci a po dvou hodinách si říkám, že bych to měla zkontrolovat. No a jaké na mě čekalo překvapení, poamlu se připalující kousky masa a mrkve, žádná tekutina, sucho jako na Sahaře. Jak já tehdy nadávala! Tak jsem k masu přilila hrnek silného hovězího vývaru a hrnek vína, ještě chvíli nechala dusit a děsila jsem se, jak to dopadne. Kupodivu ani manžel nic nepoznal, ba dokonce mu velice chutnalo, ale za ty moje nervy to vážně nestálo. A já tam stejně to pořádně neodpařené víno cítila…
další várka nepodarků byla, když jsem se pokoušela v domácích podmínkách upéct dobrý celozrnný chleba – většinou mi vyšly šílené kamenné patvary, se kterými by se tak akorát daly vysklívat okna. Takže na dobrý celozrnný chleba jsem prostě v domácích podmínkách zcela rezignovala… :-(

Madla 81: čtete Pratchetta? Vyrobit kvalitní trpasličí chleba je umění! :)

32: jj o tom celozrnnym chlebu mi povidejte…:) cim vetsi podil celozrnne mouky to obsahuje,tim hur to kyne. kdyz jsem delal prvni,dal jsem 100% celozrnne,psenicne a zitne pul na pul. no…vysledek byl takovej zkamenelej kulovej blesk,nicmene chutove dobrej a po strance vyzivove by taky urcite obstal. hned me napadlo,ze by se uplatnil treba v bojovych podminkach,kde je dulezite aby potrava zabirala co nejmin mista a byla max.vyzivna. samozrejme neni od veci ani situace,kdy by prislusnemu vojakovi dosla munice..........:)

32: Když občas musel převzít v kuchyni otěžě můj otec (např. matka rodila sourozence a já sám byl ještě příliš zelený), vše připálené dostalo název „po cikánsku“, ale bylo hladově zkonsumováno.
Tenkrát to bylo myšleno v dobrém a ještě nebylo stíhatelné. Mohu to tu použít i dnes?
Či tutlat?

Koja: Pratchett je můj oblbíenenc, takže díky za stylovou útěchu :-)
Gazz: Přesně tak, chuťově tyto nepodarky bývají moc dobré, ale kůrka bývá mnohdy opravdu betonová a hrtá hokej, tak mám o zásobu puků postaráno :-) Vojácká metafora mě opravdu pobavila, je na ní hodně pravdy :-)
Jednorožec: To jsou dobré vzpomínky :-) Můj táta svedl jediná dvě jídla – krupicovou kaši a žemlovku – obé famózní a jen nad představou těchto dvou jídélek v jeho podání slintám jako Pavlovův pes.
Jinak k tomu tutlání či netutlání si myslím, že záleží, jak mladý a ochotný uvěření rodičovských báchorek je váš dorost – pokud jsou děti ještě mile naivní, určitě by s ochotou slupli cokoli „po cikánsku“ :-)
A k těm nepodarkům jsem ještě zapomněla připsat svou nedávnou bábovku s hruškami a jeřabinami, chtěla jsem se pochlubit před návštěvou, jaká jsem to šikovná pekařinka a… já bloud netrpělivý jsem ji vyklopila ještě horkou, tudíž se milá bábovka rozpadla, hrušky a jeřabiny z ní počaly vyskakovat a výsledný efekt nezachránilo ani důkladné polití čokoládovou polevou. celé dílo pak vypadalo jako nějaké monstrum, které hrálo v nepovedeném remaku filmu Noc oživlých mrtvol :-) Ale chutnala, to je fakt a malá útěcha pro mou dušičku.

Já se zase v úterý snažila spáchat halušky, jenže jsem utvořila řidší těsto, než by to chtělo (a to jsem halušky dělala už minimálně po čtvrté). Bylo mi líto vylít to do záchodu (co potom taky s vyškvařenou slaninou a s brynzou a koneckonců vyhodit se to může i po případně nepovedeném pokusu o záchranu jídla), tak jsem z hrnce děrovanou lžící vylovila napůl uvařené cucky (ještě ty skorohalušky trochu držely pohromadě) a promíchala je se slaninou. Z té hmoty jsem pak v pánvi utvořila placku, tu jsem z obou stran usmažila a následně hotovou pak na talíři pomazala brynzou. Vypadalo to nevzhledně, ale jedlé, ba dokonce celkem dobré, to nakonec bylo (však jsem tam nedala nic špatného, že). Naštěstí jsem nevařila pro žádnou návštěvu.

Krucikrtel, nevyběhl mi perník, sux! Esli byl ten práček do pečení nějakej vyvětralej, nebo ho bylo málo. Chjo. Mám plnej pekáč hmoty, co by se z ní dal ydělat roubíky.

Tak to usušte a použijte jako perník na strouhání?!

Jsou v něm jabka …

40. aj ta krajta…

Co třeba rozdrobit, smíchat s rozpuštěným máslem, uplácat a zapéct v dortové formě a mít z toho podklad pro cheesecake?

Zbaštim to raději s mlíkem :)

Já vždycky, ale opravdu vždycky připálim cizrnu!! V polívce se pak ta divná chuť dá zamaskovat slaninou, ale hommos chutná tak nějak kouřově. No co – manžel už si zvyknul a návštěvy nemají možnost porovnat s originálem :-)

dnes krásný nepodarek – cuketkové placičky s hraškou pečené v troubě: kombinace různě nedodělaných a připálených povrchů, nedodělaného vnitřku a lepidloidního příchytu k pečícímu papíru ;)

seškrabat to potupně z plechu a zbaštit!

Já pravidelně připaluji při dušení hovězí. Nemám tlakáč a po hodině a půl mě přestane bavit neustále jídlo kontrolovat, tak sednu k pc nebo knize a po chvíli se začne bytem rozléhat vůně. Jneže to už je pozdě :-D

jo, jo, hovězí bez papiňámku, než jsem si objednala k vánocům papiňák chtěla jsem si udělat hovězí plátky na cibulce, jako dělala mamka, papiňák nemajíc(nemaje?) jsem to založila v kastrolu, a šla si po svém, zapomněla jsem se u filmu a z jídla byl škvarek a byt zadýmený

Včera jsem zkoušela poprvé domácí větrníky, těsto ok, náplň ok, akorát karamelová poleva se nekonala. Chemik ve mně upadl do bezvědomí a strážný anděl šel na cígo – nalila jsem do horkého cukru studené mlíko = jeden velký kámen uprostřed rendlíku, rozvařit to by trvalo věčnost,tak jsou bez polevy.

Včera to u nás byyl létající muffiny – krásně upečené z křehkého celozrnného těsta, s čokoládou a s krémem, který zbyl po výrobě cheesecaku. Z taktických důvodů byly k vychladnutí umístěny do vyšších sfér, kde jsem však podcenila stabilitu stojánku, na níž stály. Po půl hodině chladnutí se ozvalo velké bác a celá ta jemná krémová dobrota se mi rozprskla po kuchyni :-(
Slza zamáčknuta, vzpomínky však zůstávají …

Tohle doma rozhodně nezkoušejte: rozhodla jsem se taky upéct TEN cheesecake, co o něm všichni pořád básní. Zrada číslo jedna – krému bylo tak centimetrová vrstva, což mě rozladilo, avšak ještě jsem nevěděla, co přijde dál. Na doporučení jsem koláč pekla ve vodní lázni. Doslova. Ani tři metry alobalu nezabránily průniku ejč tů ou do formy… Výsledek: perfektní krém na rozmáčených sušenkách. Vzpomněla jsem si na vodníka z pohádky, co si namáčel buchty do rybníka, protože asi ten jediný by můj „dezert“ ocenil. Protože jsem šetrná, nevyhodila jsem ten klumprt celý, anžto jsem vynikající krém opatrně oškrábala. A připomínám si známé moudro, že kdo nic nedělá, nic nepokazí…

olu: K cheesecaku poradím fintu, pod mřížku, na kterou dáváte dort, dejte vhodnou nádobu naplněnou vodou. Efekt bain maire zůstane zachován a nedojde k promáčení sušenkové krusty. Tady je odkaz i s fotopostupem: http://madlinakuchyne.blog.cz/…ou-cokoladou
Můj první cheesecake taky nebyl perfektní, viz: http://madlinakuchyne.blog.cz/…e-s-jahodami
Ale chybami se člověk učí a teď už si troufnu na cheesecake jakýkoli. Tak přeju, ať se příště podaří arohodně neházejte flintu do žita. Cheesecake je totiž fakt skvělý, jen to chce vychytat postup.

Snad nikdy se mi nepodaří udělat krásná ztracená vejce., občas se zadaří něco velmi podobného, ale někdy to vypadá spíš jako něco, co vylezlo z Ripleové :-) prostě nikdy nemám žloutek dokonale zabalený v bílku, máte nějaký trik, jak na ně vyzrát?

Ja je delal tak ze jsme v hrnci udelal velkou lžící vír vody a hodil jsme vejce do stredu pomyslneho V. Zloutek se mi krasne obalil bilkem. Stacilo jen lehce poupravit

Tady něco k tématu: http://sanger.foodblogs.cz/…acene-vejce/

baTh: To jsem též udělala, ale stejně se malá neposedná část žloutku nechtěla kolem vejce „nalepit“. Naštěstí to byl jen malý kousek, ale ideálně hladké to nebylo :-(
Zajoch: Jé, tak když srovnám svůj dnešní výtvor a nafocená vejce z vašeho odkazu, tak jsem měla ještě trošku hezčí :-) takže dobrý :-) Ale díky za tipy, určitě se jich budu držet, aby moje ztracenáče byly dokonalejší a dokonalejší.

Madla81: Jojo, ten fígl s plechem pod mřížku jsem se taky (pozdě) dočetla. Ještě mám variantu narvat to do kulaté simaxové formy, ale zas nevím, jak by se to vytahovalo (byť bych samozřejmě formu vyložila papírem). Ale vzhledem k tomu, že mám plynovku, frknu ten plech s vodou na dno, nad to na mřížku cake a děj se vůle Boží.

ja to jednou v simaxove forme delala, ale nepotrebovala jsem to vytahovat cely, jen prvni kousek byl hnusnej a dal se o uz krajelo v pohode… ale myslim, ze na to vytahovani by se dal dobre pouzit ten trik s naolejovanym talirem /popsano tady http://madlinakuchyne.blog.cz/…u-cokoladou/, staci najit takovy, ktery by se k forme hodil…