Jedna známá mi vyprávěla příhodu o které vím, co si myslet. Co mě
zarazilo, byla reakce další známé. Nevím, co si o tom myslet. Well, zde je
příhoda : Známá, říkejme jí Silva, si objednala v pizzerii spešl pizzu,
s ananasem a broskvemi. Je jedno, že se mi ta pizza ani trochu nelíbí.
A nelíbila se i slečně obsluhující, která, nevědíc že ji Silva
slyší, okomentovala pizzu hrubými výrazy a Silvu označila krávou. Když
jí pizzu přinesla, Silva jí poděkovala a řekla něco v tom smyslu, jo to
je má pizza pro krávu. Slečna servírka se nesmírně urazila a po celou dobu
byla na Silvu značně nepříjemná.
Hodně mě překvapilo, že Silva slečně neřekla něco od srdce a neztropila
škandál, jak bych bývala učinila já.
A ještě více mě překvapilo, když se servírky začala zastávat druhá
známá slovy: Asi neměla svůj den, hosti jsou někdy taky hrozní, třeba to
děla jen chvíli a neví…
Co si o tom myslíte Vy?
Allo, garçon RSS
-
1.
-
2.
No jo, nevycválanost personálu v restauracích je klasika. Chápu, že někdo může mít špatný den (je mu zle/má osobní problémy atd.) a tudíž se na hosty neusmívá jako sluníčko, ale pořád by se měl chovat jako profík. Co by se rozhodně stát nemělo je, že personál je na hosty drzý, tím spíš sprostý. Upřímně, já říct klientovi, že to, co po mě chce sepsat, je kravina a on kretén, tak mě prostě vyhodí z práce, nehledě na to, že firma může přijít kromě klienta o hodně peněz a dobrou pověst.
Občas mi přijde, že číšníka/číšnici u nás může dělat každé jelito a nějaká profesionální čest jim moc neříká. (Tím spíš je pak člověk vděčný za milé výjimky.)
-
3.
na tomhle jediné co nechápu je ta druhá známá :) majngot!
-
Děkuju, pane C. Její reakce mě rozčílila stejně jako chování té servírky. A to jsem z oboru, takto kuchařka. I když jsem v minulé práci komunikovala s hosty, NIKDY, NIKDY bych si toto nedovolila. A také tam chodili „případy“. Jako paní, co snědla celé teppanyaki (byl to sushi bar), do posledního zrníčka rýže, a pakprohlásila s neochvějnou jistotou, že jídlo obsahovalo shnilé sojové klíčky. Nebyly shnilé, přivezli je ten den. Milou paní zřejmě zmátlo jedinečné aroma sezamového oleje. A copak jsme udělali? Omluvili jsme se, pokusili se obhájit, že do jídel shnilé suroviny nedáváme, dali paní čaj zdarma. Všechno marně, odcházela naštvaná. To víte, že jsme si pak zanadávali, ale ne na place a ne před ní. Hosti je hosti a ať jsou jakýkoli, živí nás.
-
5.
Dělala jsem servírku dost dlouho a přesto, že k nám chodili taky „případi“, tak tohle bych si NIKDY nedovolila! Slečně bych řekla něco od plic, případně jí tu pizzu s chutí přilípla na nevymáchanou hubu :-D
-
6.
bez jakýkoliv návazností na gastronomii musím konstatovat, že schopnosti empatie jsou u jedinců různé(nulová, přiměřená, přehnaná atd.) a bohužel že v našem mladém státě se profesionální čest vyskytuje velmi, velmi zřídka (jen tak vystřelim, politika, služby, atd, atp… )
-
7.
Tragické na celé příhodě je to, že dokud bude dostatek „druhých známých“ a podobné nechutnosti nebudou zákazníci řešit okamžitě přímo na místě s majitelem nebo alespoň manažerem či provozním restaurace, nikdy se takové chování nevymýtí. Obsluha zejména v podnicích nižší třídy se dnes ničeho nebojí, kdokoli se může nechat zaměstnat hned za rohem…
Co vy na to?
Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.
