Váš recept na nakládané okurky RSS

Štítky: , , ,

4 příspěvků celkem.
Skočit na nejnovější↓

  1. 1. zufanka • profil

    V bio bedýnce mi přistály nakládačky, což beru jako výzvu a odhodlala jsem se poprvé zkusit nakládat okurky. Moc mě láká něco na způsob francouzských cornichons, které jsou pekelně pálivé, ale netuším čím?

    Jaký je váš oblíbený recept? A víte někdo, proč tolik českých receptů volá po umělých sladidlech? Máte zkušenost se šroubovacími víčky? Zavařovací hrnec nebo trouba? :) Děkuju předem za rady a zkušenosti!

  2. 2. Jednorožec • profil

    Cornichons nejsou pekelně pálivé, to se mýlíte. Mohou být příliš, až odporně, kyselé. Přeoctované.

    Umělá sladidla naprosto zavrhuji. Jde to i bez nich!
    Na této notě přenechávám prostor povolanějším. Rád se přiučím!

  3. 3. Martina • profil

    Cornichons jsou „kyselé“, mě vyhovují víc naše „sladkokyselé“. Nálev voda, normální cukr, ocet, sůl, ale poměr z hlavy nevím.

  4. 4. Pivli • profil

    Cornichons mám ráda, zatím jsem vždy kápla na chutné a pikantní (tedy ostré i kyselé). Naposledy kupodivu v Normě, kde za baťovskou cenu 29,90,– Kč měli velké lahve těhle okurčiček. Ochutnali jsme a jsou moc dobré, takže navzdory tomu, že jsem zavařila 30 lahví domácích okurek, přidala jsem k nim ještě 5 lahví Cornichons.
    LÉta jsme zavařovali střídavě do znojemského a nymburského nálevu. Na nymburský lák máme recept přímo z Fruty Nymburk, blahé paměti.
    Pár lahví jsem vždycky zavařila do Deka (ač se tam trochu té chemie najde, chutná mi).
    Poslední dva roky zavařuji do nálevu Lako, je bez chemie a výborně namíchané. když svařuji lak, ke kterému se přidává cukr (ne mnoho) a ocet, šoupnu tam ještě hřebíček, feferonku a nové koření. Do sklenice pak kolečko mrkve, cibulky, křenu, plátek česneku, malý bobkový list, snítku estragonu či saturejky (vše čerstvě utržené na balkóně). A trošku kopru – ne moc, znáte to : ta baba tam zas dala kopru!
    Okurky zavařuji krátce, jsou pak báječně křupavé. Nám moc chutnají, u jiných „ochutnavčů“ úspěch taktéž zaručen.
    A pochopitelně, že nej jsou okurky takzvaně „ťupkaté“.
    Po zavaření jdou sklenice víčkem dolů, pak se otočí a poslouchám, jak krásně lupou, jedno po druhém.
    Sklenice zásadně se šroubovacími víčky. Je to pohoda!

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.