Restaurace v Pardubicích RSS

KatkaL: Pohlreich má na tohle dobrou hlášku, ale to já tu nebudu psát, páč se to nehodí:)

KatkaL. pisete, ze chodite na tatarak, mate na mysli nejspis tatarsky biftek, neboli beef tartar, coz je klasicka receptura, stejne jako napr. tiramisu, tak mi verte, ze to co jite nema s tatarskym biftekem nic spolecneho.

Add Mirces: I kdyz se diskuze toci kolem Pardubic, nemohu nereagovat na Vase hodnoceni prazske La Degustation. „Molekularni kuchyne“, pisete? Mohu se zeptat, podle ceho? Jejich koncept je zalozen na navratu ke slave ceske kuchyne z konce 19.stol. – Marie B.Svobodova a dalsi. Mozna Vam molekularni kuchyni pripominaji amuse-bouche, nebo velikost porci, ale to vse k degustacnim restauracim patri. Tak vazne nevim – poctiva ceska kuchyne a molekuly?
Z vlastni zkusenosti mohu prohlasit La Degustation neni El Buli. Ale treba mi opet neco uniklo:)

33. mozna mi neco uniklo, ale PR samotne restaurace bylo zalozeno na pritomnosti kuchare z El bulli a hlaseni se k mol. gastronomii, nekdy az pujdete okolo, maji z ulice videt do kuchyne, podivejte se kolik ruznych pridatnych potravinovych latek maji v policich, pokud M. Svobodova potrebovala k vareni jiz tenkrat gumy, gellany, kyseliny, atd, tak potom mate pravdu Vy a ja se kaju,

34: Mircesi, docela by mě zajímalo, jestli jste majitel a nebo zaměstnanec Chez Miro a pokud ano, proč jste to nenapsal na začátku.

Prominte, ze zase vracim do hry La Degustation,ale nejde to jinak:) Pro Mirces: chodim nejen okolo, ale hlavne dovnitr a vetsinou sedim s vyhledem do kuchyne, abych mohla sledovat, jak se to dela, kdyz to nekdo umi. Zadnych neobvyklych surovin jsem si nevsimla a pokud je prece jen pod uterkou pouzivaji, tak to delaji skvele. Jestli takto chutna kuchyne plna ecek, tak klobouk dolu a kucharum Nobelovku za chemii.
Omlouvam se, ale musim zautocit: byl jste nekdy v La Degustation jako host?
Uprimna odpoved bude lepsi, nez se kat.

35: Kytka ano jsem majitel i zamestnanec, myslim, ze mnoho lidi zainteresovanych na tomto foru to vi, proto jsem nepovazoval za nutne to davat vedet do predu.

36: to je dobre, ze vidite do kuchyne, ovsem pro vasi info, jen do te vydejni, ve vasem pristupu vidim, ze vas ani tak nezajima co jite, ale jak to chutna, cimz to neberete, dle meho nazoru, za spravny konec, v la degustation jsem samozrejme byl,nicmene od jiste doby se ke kvalite restauraci v CR nevyjadruji,ovsem nekde se tu da vyhledat muj nazor. mozna je lepsi zkusit vice restauraci, dejte na doporuceni nekoho, kdo se v tom vyzna, jedte do evropy, zkuste provarena jmena, jako Gagnaire, Ishida, Chavot, Passard pak pochopite.Vzhledem k tomu, ze me diskuse s Vami nijak neobohacuje, ji timto prispevkem povazuji za uzavrenou.

37: Já to třeba nevěděl a přišlo mi to vychvalování vašeho podniku a srážení ostatních podivné…

Mě to srážení konkurence v diskuzních fórech přijde podivné tím spíš.. tohle se prostě nedělá a v mých očích jste svému podniku jen uškodil, z vlastní zkušenosti jsem na tohle těžce alergický. Je ok, pokud jakýkoli podnik veřejně sepsuje zákazník neutrál, není ok, pokud se do někoho veřejně naváží majitel konkurenční firmy. V krajním případě se to dá řešit i podle obchodního zákoníku.

38. Ja se nijak nevychvaluji, nemam to za potrebi, vzdy poukazuji na nesvary, ktere tu v CR buji, a to, ze je sam nedelam, nepovazuji za spatne.Vsimnete si, prosim, ze jsem nechtel prozradit jmeno sve restaurace, az na x te pozadani, jsem to udelal. Pokud vim indickou restauraci jsem nijak nesrazil spis naopak , i p. Cuketkovi jsem dal urcite tipy, ovsem to vy ani vedet nemuzete.

39. Vemte si svuj obchodni zakonnik a bezte se s nim vycpat prosim Vas, vzdyt jste k smichu.

40: Pokud byste poukazoval na nešvary konkurence s tím, že vy sám je neděláte, celkem by mi to bylo jedno. Toho, že jste nechtěl prozradit jméno své restaurace jsem si všiml a je to právě to, co mi vadí – znamená to pro mě, že jste kritizoval konkurenci „převlečen“ za neutrálního hosta. Ano, nesnažil jste se nijak zvlášť skrývat, proto ty uvozovky, ale zároveň jste s námi a se svou konkurencí nehrál úplně na rovinu… když si k tomu přidám vaše dosti zvláštní hodnocení typu všechno nebo nic (tedy vysoké nároky a naprostá neochota rozlišovat mezi podniky, které je nesplní zcela a bezvýhradně), mohu vám říct jediné: vaše jednání v tomto směru se mi nelíbí.

40. Děkuji za dobře míněnou radu a přeji hodně úspěchů v restauratérství, stejně jako v internetových diskuzích.

Právě jsem se plná dojmů vrátila z nové restaurace U Jezera, kterou otevřeli v administrativním centru na Vinici. Na základě webovek http://www.restauraceujezera.cz jsem neměla příliš vysoká očekávání, ale ani tak se do nich restauraci nepodařilo vejít:)

„Staročeská cibulačka se šlehačkovým okem“ byla bomba hned na úvod. Vývar velmi pravděpodobně z kostky (hned jak to přinesli, vybavila se mi vůně Vitany slepičí do hrnečku) a v něm _syrové_ proužky cibule. K polévce jsem navíc dostala v samostatném kelímku šlehačku – takovou tu sladkou ze spreje:))

Mámina grilovaná zelenina byla celkem fajn.

Já si dala jehněčí steak na zeleném pepři s hříbkovým přelivem, táta kachní prsa s višňovou smetanovou omáčkou. Pecka na začátek – oba jsme dostali tu samou omáčku, šedo-fialovou hmotu chutnající po borůvkách (prý mi omylem udělali jehněčí steak na divokém koření s brusinkovým smetanovým dipem, což situaci moc nevysvětluje:). Osobně tipujeme, že to snad mohl být teplý borůvkový jogurt:)
Jinak moje jehněčí (prý svíčková) bylo obalené v koření a poměrně suché, takže si nejsem jistá, jestli to fakt bylo jehněčí. Táta tvrdil, že on jehněčí normálně nepozře a tohle mohl a že to bylo prase, já si nejsem jistá, číšník se zapřísahal, že to jehně viděl, když ho porcovali:)
Shrnuto – mohla to být moc příjemná restaurace ve fajn prostředí Vinice, ale tohleto? To sorry:)

41. poku jdu do restaurace na jidlo, tak vzdy jako neutralni host a stejne pak i hodnotim, to ze mam nejakou potuchu o technologii a muzu srovnavat mi prijde jako plus, jen k memu rozlisovani: pokud jdu do restaurace kde platim do cca 20 euro za menu, chci aby to bylo vyrobeno z cerstvych surovin, na miste a spravne dle technologickych norem,spravna teplota taliru, to ze tyto parametry neni schopno dodrzet 99 procent podniku v cr je proste absurdni, pokud jdu do restaurace kde platim 60 az 100 euro neodpustim ani tuk, nevidim duvod. Pro mne je 60 euro moc penez a chci za ne naprostou kvalitu, pokud to podnik nesplni beze zbytku, sidi mne.Proc to v Evrope jde a zde ne, protoze tam vam vrati jidlo bez mrknuti oka, zde se drtiva vetsina lidi boji rict co jim vadi, prezitek komunismu :).
Ted trochu off topic, k M.Svobodove, Rettigove apod a te „slave ceske gastronomie“, vsadim se, ze vsechny recepty byste nasli v ruznych evropskych kucharkach davno pred tim nez byly vydany zde, ja si totiz myslim, ze zadna Ceska kuchyne neexistovala a neexistuje, je to smes evropskych kuchyni.Spis se jedna o regionalni veci jako je druh knedliku, zkuste se nad tim zamyslet a berte to jako namet k diskusi :)

44: Vám to možná jako přístup neutrálního hosta připadá, ale to nic nemění na tom, že jím stěží můžete být a tedy by bylo bývalo slušné o tom ty, kdo vaše hodnocení čtou informovat předem.

Kytka + mirces:

psát kritiku konkurence, aniž by člověk naznačil, že je z branže a případně rovnou odkud, mi taky nepřijde košer.

na druhou stranu má to jednoduché řešení. stačí hned na úvod, když vstupujete do nějakého fóra nebo užší komunity, se představit a pást na rovinu. moc lidí to tak v českém prostředí nedělá, ale je to fajn a ostatní si to určitě nebudou vykládat jako reklamu, ale naopak, jako snahu o jasnou komunikaci :)

http://www.italska-restaurace.cz/ Nemáte někdo zkušenost? Třeba mirces, když to má hned naproti?:) Menu vypadá dobře totiž, jestli je na webu celá jejich aktuální nabídka…

Dobrý den, já jsem ten „kamarád, co se teď přestěhoval do Pardubic a moc se mu tam líbí, shání však tipy na dobré jídlo, protože zatím nebyl oslněn“, jak psal Vítek v prvním příspěvku.

Mám toto vlákno v RSS čtečce a doufal jsem, že se časem dozvím, kam si tu budu moc skočit na oběd (opakovaně) a kam pozvat návštěvu na večeři (tak, abych se nemusel stydět a zároveň mohl pohostit více návštěv z jedné výplaty). Místo toho jsem se dozvěděl vše o všech nešvarech české gastronomie a jak je to v cizině super. :-(

Trochu se zlobím na Mircese, protože leckterý tip, kromě svého „Chez Miro“, které mi svým „snobským“ vystupováním znechutil tak, že tam asi nezajdu, sepsul tak kategoricky, že nemohla nad daným tipem proběhnout diskuze. Vskutku mě ve vláknu „Restaurace v Pardubicích“ nezajímají tipy na restaurace v Londýně či srovnání cen v EUR a co od jídel, resp. zážitků v restauraci, za tu kterou cenu očekává. Zajímají me zkušenosti z konkrétních restaurací v Pardubicích.

V čem s Mircesem ovšem souhlasím je to, že Pardubice jsou, tak jak jsem je stihl zatím poznat, gastronomické peklo. Z těch několika restaurací, které jsme tu navštívili, jsme se vrátili jen do jedné. Jednou, a těžko se mi to přiznává, jsme, v rámci lenosti uvařit si sami doma, šli raději do McDonalda, než čelit dalšímu zklamání.

Děkuji panu Cuketkovi (příspěvek 2) za odkaz na Bedekr. Nicméně mi tento přijde jako reklamní platforma na vlastní restaurace a prostor pro inzerci. Netvrdím, že je, ale přijde mi to tak.

Do restaurace „U dvou kohoutků“ jsem se ještě nedostal. Trochu mě zatím odrazuje vzhled okolí a vstupu do restaurace v kombinaci s cenovou hladinou – očekávání nastavené vnějším prostředím mi nekoresponduje s cenami v ceníku. Každopádně děkuji Michale za tip.

Velrybce děkuji za tip na „Galéru“, tam se chystáme zajít, jen doufám, že to nedopadne jako v „Toscaně“ ( viz níže).

Zuzík (příspěvek 20) dala tipy na „La Cabanu“ a „Na Haldě“, obě jsou bohužel na „druhém břehu řeky“, tj. dál, než kam jsem ochoten si ze Zeleného předměstí pěšky dojít na jídlo. Pokud budu ale někdy hladový poblíž, tak jistě vyzkouším.

„KatkaL“ poměrně rozhořčeně v příspěvku 22 nabídla několik tipů.
V Bazalce jsme byli, ale dali jsme si jen salát, ze kterého a) jsem nebyl dvakrát nadšen b) se toho až tak moc nepozná. Co se ovšem pozná, je obsluha, která se chovala uctivě, ale nějak jsem z nich měl pocit, že je od něčeho rušíme, jestli znáte ten pocit. Co tedy Bazalka má je úžasná poloha: v klid a v centru mezi stromy… to se mi fakt líbilo.
V Plzeňce jsme byli, bohužel, ale za to restaurace nemůže, nám zážitek kazili ostatní zákazníci na zahrádce, kteří měli potřebu vulgárně a velmi hlasitě komentovat poprsí procházejících žen. Obsluha na zahrádce potřebovala trošku „prošťouchnout“, aby si nás všimla, ale jinak bez připomínek. Jídlo nám poskytlo nasycení.
V kavárně „Bajer“, pod Zelenou branou jsme byli již několikrát. Velmi mi vyhovuje, že se tam nekouří; obsluha je milá, rychlá, úslužná, nikoliv ale vlezlá. Prostředí moc pěkné. Čokoláda je hříšně dobrá a korunu tomu nasazuje kopec pravé šlehačky. Ale není to restaurace. ;-)
Rybárnu a u Černého orla budeme muset obhlédnout, o těch jsem ještě nic neslyšel. Galeru jsem zmiňoval výše.

Pod Vítkův přípěvek 24 bych se mohl podepsat.

Ad „KatkaL“ (příspěvek 27): Bonte též obhlédneme, vypadá zajímavě; doufám, že nebudeme mít podobný zážitek jako vy.

Ad „Michala“ (příspěvek 43 a 47): Děkuji, že jste mi ušetřila cestu do restaurace U Jezera. Italskou výhledově zkusíme; dle webovek to vypadá zajímavě.

Snad jsem reagoval na všechny relevatní příspěvky a restaurace a teď mé krátké postřehy k restauracím, které jsme navštívili.

V Pardubicích jsme jako první restauraci navštívili „Toscanu“. Pizza, resp to červené na ní, bylo zvláštně a nedobře sladké. Obsluha byla nechutně pomalá, což přičítám tomu, že jim tam přišli kamarádi se kterými se bavili a které obsloužili přednostně. Při placení nám číšník nepřinesl účtenku. Po vyžádání ji chvíli „jako hledal“ v PC a pak řekl, že „už nejde“. Tak jsem si nechal vystavit ruční doklad. S tím jsem druhý den zašel za majitelem, který pochopitelně z mých peněz neviděl ani korunu. Do restaurace, kde zaměstnanci mají pocit, že mohou okrádat majitele, chodit nebudu, ačkoliv jsem od majitele dostal, kromě omluvy, poukaz na večeři ve stejné hodnotě, jakou jsem platil.

Dále jsme byli „U dvou zmijí/Velvet“. Obsluha pomalá, naštvaná, nemilá. Fazolky na anglický způsob, jako příloha, z důvodu připálení vráceny zpět. Pestrá zelenina v „Tousty na grilu s kuřecími nudličkami a pestrou zeleninou sypané sýrem“ = Kedlubna a červená paprika. Jídelna.

V Malé ulici je pizzerie Piccolo, která často voní dřevem z pece do celého okolí. Spartánsky strohé až neútulné prostředí kompenzuje domácká obsluha. Nabídka pizz obsahuje „zajímavé“ kombinace, ale lze si vybrat, navíc s paní obsluhující/kucha­řem v jedné osobě se lze dohodnout i na pizze „mimo lístek“. Myslím, že by ale udělali lépe, kdyby se drželi osvědčených receptur. K pití dávají Evian v ceně Coca-Coly. Pizzy od nich si bere i vinárna ve Štefánikově ulici. Na rychlou „pizzu napůl“ jsme zde byli již dvakrát. Pizzerie si na nic nehraje, skutečnost výrazně předčila poměrně nízká očekávání.

ovanis:
Mě taky způsob, jakým mirces píše, občas rozčiluje, jenže on má holt skoro ve všem pravdu, stojí to tady za starou belu:)
Takže můžete jeho podnik demonstrativně vynechat, ale ochudíte se tak o jedinou restauraci v Pcích, která má úroveň a opravdu stojí za to do ní zajít.
U Dvou kohoutků není nic, co byste musel za každou cenu vidět, ale sníst se to dá. Akorát podle mě je u nich nejlepší zahrádka a ta už je teď pomalu passé až do jara.
Zajděte si k Vojtěchům:)

Cuketka
mate pravdu, nicmene z vecneho hlediska zde zadny rozdil nebude, mozna prave spousta lidi si rekne, ze odsuzuje jelikoz je to konkurence,
Michala k italske restauraci, prijemni lide(znam osobne), nicmene kuchyne je znacne rozpacita, nekvalitni suroviny apod. byl jsem tam nedavno na obede a byl jsem velice zklamany, napr. absence vanilky v tiramisu je vec, ktera mne spolehlive odradi, je to zpusob osizeni, tak jsem odjel ke Lvovi, ale tam to bylo naprosto katastrofalni­.Rozumim, ze pro spoustu lidi mohu znit arogantne a neustupne, ale je tomu jiz 2O let co zde mame rovne moznosti jako vsude v zapadni evrope a stale to tu vypada priserne, prestanme se omlouvat, nezijeme ve vakuu.je to jen o lenosti, o vidine rychleho zisku, o vycuranosti,o hlu­boke neznalosti, radeji bych videl nadseni, profesionalitu a uctu k zakaznikovi.

49: Já vím, že v porovnání se světem tu nějaký podnik obstojí opravdu jen výjimečně. Ale pokud budeme ty, kdo se snaží z té šedi vybočit aspoň o kousek správným směrem házet hned zpátky se zdůvodnění, že to stejně nebylo stoprocentní, takže je to to samé jako všude jinde, ničemu tím podle mě nepomůžeme. A tak mi prostě mircesovo hodnocení připadá.
Když k tomu přidám, že s námi od začátku nehrál na rovinu, tak je mi líto, ale pokud budu někdy v Pardubicích vybírat kam zajít, asi se o ten kulinářský zážitek připravím a dopřeju si ho jindy v jiném městě.

51: Až tak? Nenechte prchlivost cloumat svým majestátem :-)

52: Je fakt, že kdybych byl v Pardubicích dlouhodobě, bylo by to něco jiného. Tím, že bydlím v Praze a docela hodně cestuji po celé republice, nemám problém si zajít do fajn restaurace jinde.

Kytka: velice mne mrzi, ze jste se rozhodl moji restauraci nenavstivit a to z duvodu, ze jste to mohl zkusit, abyste treba pochopil moje prispevky, muj koncept.

Na rozdíl od ovanise jsou „zkušenosti z konkrétních restaurací v Pardubicích“ na samém okraji mého zájmu.
Coby nezúčastněný přespolní neutrál ale považuji celkovou diskusi (jakkoli opepřenou, pikantní a od původního tématu odbíhající) za pamlsek.
Čteno se zájmem!

musim se podelit o jeden z nejhorsich zazitku, jsem provozovatel restaurace v pardubicich, ale rozhodne to nema nic spolecneho s konkurencnim bojem, :) vcera jsem byl v restauraci U lva na veceri, s pritelkyni jsme si dali borsc a chateaubriand. necekal jsem zadny zazrak, ale to co jsme dostali, predcilo nase nejhorsi nocni mury.borsc bylo neco mezo rajskou a gulasovou polevkou, velice ridke znacna stopa po umelych dochucovadlech, hruza a to nejhorsi melo teprve prijit. Chateaubriand je super jidlo, ktere muze dokonale udelat prijemny vecer.ovsem to co prinesli nam byla naprosta zoufalost, maso na ohrivaci desce.nakrajene, studene, nedochucene, zvrchu prepecene do seda, uprostred syrove asi byl pouzit ne zcela rozmrazeny kus masa, evidentne ani nebyl pred upravou svazany. jako priloha byla zelenina z pytliku:bro­kolice, kukurice, paprika a mrkev WTF, zampiony u kterych jsem nebyl schopen rozeznat, jakou prosli kuchynskou upravou a zlaty hreb vecera: chrest z konzervy zabaleny v sunce standard a ohraty v mikrovlnce, cele nas to stalo 750,– Jen tak dal :))))

Další zážitky z restaurací v Pardubicích:
Na Silvestra kolem oběda jsme zavítali do Galéry – do její nekuřácké části. Na největším stole vlevo vzadu byla cedulka rezervé a tak se nás 9 vměstnalo do pravé části restaurace ke dvěma stolům. Číšník nebyl k nalezení nikde ve volně přístupných prostorách restaurace. Po cca 10–15 minutách čekání se objevil a na dotaz nám povolil přesunout se tomu velkému stolu. Objednávka pití a jeho donesení proběhla standardně, ovšem s jídlem to byl zase jednou „zážitek“. Několik z nás si objednalo polední menu, několik z jídelního lístku různá jídla – noky, pizza, … Od prvního usednutí ke stolu, k tomu prvnímu stolu, do odchodu číšníka s objednávkou, uběhlo cca 45 minut. Objednávali jsme všichni najednou. Po cca 30 minutách od objednávky přišla první část našich jídel s tím, že zbývající 4 jídla dorazí „za chvilku“. Pod tímto si představím to, že číšník nemá 4 ruce, talíře nepobral, a tak se obratem vrátí do kuchyně pro zbývající. Lze tolerovat. Ha! Chyba lávky. Ti šťastlivci z nás, kteří již jídlo dostali toto zvládli pomalu dokončit, číšník odnesl talíře a až pak(!) přinesl zbývající jídla, což shodou okolností byla právě polední menu. Omluvil se; no, oznámil nám, že „kuchyně dělala rozvážku“, což mě, jako platícího a všechna jídla najednou objednávajícího hosta vskutku nezajímá! Co se kvality jídla týká, tak to nám poskytlo nasycení. Více ho komentovat nebudu, protože jsme měli takový hlad, že bychom snědli i rezavé hřebíky. Celkem jsme obědem strávili o dost více než dvě hodiny. Já osobně do tohoto podniku po tomto zážitku již nezavítám a vám ostatním doporčuji, abyste se mu ve vlastním zájmu též vyhýbali. Je to děs.

Někdy v listopadu jsme navštívili restauraci „Na Haldě“. Na první pohled nás zaujala atmosféra a historie, která z interiéru restaurace velmi příjemně dýchá. Obsluha byla milá a ochotná. Při vybírání jídla jsem byl nějaký nerozhodný a byl jsem mile potěšen, když obsluze nečinil sebemenší problém změnit objednávku, ačkoliv tato byla již několik minut nahlášena do kuchyně. S humorem obsluha přijala i změnu stolu – přesedli jsem si k oknu poté, co se stůl uvolnil. Co se kvality kuchyně týká, tak na kolenu a smaženém sýru, které jsme si objednali, se toho až tak moc nepozná, ale koleno očividně, a jak bylo následně servírkou potvrzeno, nebylo z polotovaru ale přímo od řezníka. Co bych restauraci vytknul jsou ale obří porce. Smaženého sýra bylo tolik, že by se z něj najedli dva hladoví kopáči. Je to škoda hlavně pro restauraci samu, protože po takovýchto porcích neprodají žádné dezerty. Celkově hodnotím pozitivně; sem zajdeme ještě jednou a klidně i s návštěvou.

A včera jsme byli v „Chez Miro“. Ach! Balzám na duši a potěšení pro smysly! Čtyřchodové menu s lanýži za 1200 Kč, víno a kávička nakonec, to vše stálo za každý halíř, který jsme tam nechali. Skvělý zážitek a výborný dárek manželce k narozeninám. Problém je, že cokoliv dalšího napíšu, tak to bude až tak pozitivní, že bych mohl být nařčen ze skryté reklamy.
Po návštěvě této Restaurace jsem pochopil leckteré z Mircesových nekompromisních názorů. V této restauraci je promyšlený každý detail zážitku jménem večeře. Od přivítání hosta, odebrání kabátů, představení sebe a restaurace, přes interiér, příbory, talíře po skladbu jídla a pití až po placení je vidět, že nic nebylo ponecháno náhodě a vše je podřízeno tomu, aby se host cítil velmi příjemně a „jako doma“.
„Proklínám“ mircese, že mi zkazil návštěvy všech dalších normálních restaurací – to je kompliment, pro mě trpký kompliment, ale přesto kompliment.

Apetit únor 2010 – článek „Apetit na cestách“ o Pardubicích.