Litina a zkušenosti s ní RSS

Petan ještě jednou: Kvalita rudy má vliv na to, jak je energeticky a technologicky (a vlastně i logisticky) náročné z ní vyrobit železo. Z 1kg kvalitní švédské rudy vyrobíte víc železa, než z 1kg nekvalitní ruské rudy, spotřebujete při tom méně koksu a vápence. Ale na konci vám z vysoké pece vyteče železo. Technologie tavby ve vysoké peci je zvládnutá dobře a prověřená staletími. Pokud nedodržíte postup, tak pec buď vybuchne, nebo rudu neroztavíte. Možná si pletete železo a ocel. Ano výroba oceli už věda je a v tom měli dříve švédští mistři navrch (dnes už ovšem v nástrojářských ocelích vládnou Japonci). Ale železo vám z pece teče pořád stejné, jen ho vyteče míň nebo víc podle kvality rudy.
Litina je prakticky surové železo a já tvrdím, že švédská a čínská litina bude stejná jako třeba americká.

Petan: Nechci Vám brát iluze, ale to co se Vám tady snaží Martas vysvětlit je skutečně pravdou. Jsem z oboru, takže si troufám tvrdit, že do této problematiky trochu vidím.
Z hlediska výroby je naprosto jedno, ve které zemi se výroba litiny provádí. Důležitá je kvalita vstupní suroviny a dodržení všech postupů. Opravdu není problém nechat si vyrobit v Číně litinu špičkové kvality .. samozřejmě tomu bude odpovídat i cena. Na druhou stranu jsou tam mnohem menší náklady na pracovní sílu a dopravu než v evropských zemích..
Co se týče švédské železné rudy, její kvalita je dána vysokým obsahem kovu, to znamená, že mluvíme „především“ o její výtěžnosti. Mimochodem odběratelem švédské železné rudy je i Čína.
Myslím, že dohady o tom, zda je lepší čínské nebo jiné litinové nádobí je zcela zcestné, neb nikdo z nás nemá nejmenší představu o použitých surovinách. Navíc je nutné si uvědomit, že například švédské provozy také vždy nedodávají v oblasti metalurgie vždy špičkové zboží, ale přizpůsobují se požadavkům trhu.

Dobrý den,
 
pro martase a vlada:  ono třeba olovo není těžký kov?
Já si doposud myslel, že ano..
To samé chrom a a měď.
 
A tyto jmenované prvky jsou vždy přítomny v každé litině, bez rozdílu.
Samozřejmě, že pouze v zanedbatelném množství, obzvláště pak u litinového nádobí. Ale platí toto zanedbatelné množství vždy?

Hezký večer. Hezká diskuze :). Tak jsem si to pročetla a hledala, jaké lze nalézt pánve – dala jsem 23 cm a protože není všude, tak dva výrobci mají 28 cm. Je fakt že ta, o které píše komentář na počátku diskuze je ta poslední a o mnoho levnější. Kromě dvou nelze nalézt zemi výroby, jinak je to jedno Švédsko, jedna Francie, jedna co uvádí švédskou litinu, ovšem podle krabic a etiket by měla být vyrobena v Číně. Jen asi dvě uvádějí hmotnost. Pokud, a přijde mi to dost logické, je litina jeden jednoduše vyrobený produkt, příliš se nelišící, je třeba se asi orientovat v kvalitě zaolejování a pak, a to tady nepadlo a zajímal by mě názor Sumejkra a Martase, kteří se ve věci evidentně orientují, jak je to s odpadem při výrobě litiny. Protože zatím se každý dotkl jen produktu, ale při výrobě litiny jde také pravděpodobně o odpady a v určité míře toxické. Jde o formu jejich následného skladování a zpracováni. Tam už by stálo dost za úvahu, zda koupím produkt z Číny nebo Švédska či Francie ?

23 cm cena: 1490,– váha 2,20 kg. Švédsko
cena: 23 cm 899 Kč Čína
cena: 2909 Kč země?
ale našla pouze 28 cm za 1 823 Kč Francie
28 cm 1175,– země ?
20cm , Hloubka 35mm, váha 1,5 kg 355 Kč Země ?

Jinak osobně vlastním Švédský litinový tál na chleba a spokojenost veliká a chystám se na pánev.

Aha, takže jsem zapátral a začíná to být jasné.
Je to jako přes kopírák. ;-)

Jakmile se někde objeví diskuze o litinovém nádobí Skeppshult, „zčista jasna“ se objeví dva, tři(nebo jeden a ten samý?), kteří najednou začnou chválit čínskou litinu, snaží se v diskuzích přesvědčit ostatní o tom, že je stejně kvalitní jako ta švédská, ne-li lepší, až… až to začíná být divné. :-(

Teď už je jasné, odkud vítr vane, aneb je to pokračování tohoto: http://dolcevita.blog.cz/…/komentare/2#…

No, koukám, že asi pošlu odkaz na tuhle diskusi dceři, slévačstvím a odléváním se profesionálně zabývá (já tomu nerozumím vůbec).

Sumejkr: „Důležitá je kvalita vstupní suroviny a dodržení všech postupů.“

Hahaha, neprotiřečíte si náhodou? Vždyť je to údajně jedno, vždy prý bude ta čínská litina stejná jako ta švédská, ne? :-D

Josef52: Teplota varu olova je 1749 stupňů, teplota ve vysoké peci dosahuje až takřka ke dvěma tisícům stupňů. Olova by tam opravdu nemělo být mnoho. Taky hodně záleží, v jaké formě tam to olovo bude. Škodí jeho sloučeniny, především ty ve vodě rozpustné.

Klara.h: odpadem při výrobě železa, tedy i litiny je struska. Ta se obvykle přidává do další tavby, nahrazuje určitý podíl vápence a je ji možno použít několikrát, pak se využívá např ve stavebnictví, zimní posypový materiál atd.
Jinak samozřejmě při výrobě železa vzniká spousta prachu, oxidy síry v koksárnách atd, zrovna čistý provoz to není – viz Ostrava před pár roky. Ale i v tomto jde vývoj dopředu a samozřejmě se dá předpokládat, že švédský metalurgický průmysl bude více odprašněný a bude způsobovat menší ekologickou zátěž než ten čínský :-)

Petan, jak už tady někdo uvedl, u té pánve vám bude jedno, zda se při zahřátí roztáhne o setinu milimetru, nebo o tisícinu milimetru. Ve strojařství by to mohl být problém, u pánve ne. A právě nedodržení postupů by mohlo mít vliv především na mechanické vlastnosti litiny. Vstupní surovina, tedy ruda má především vliv na efektivitu výroby, tedy na to kolik tepla a přísad tam budete muset při tavbě dodat. Je to čistě fyzika a chemie a ta platí všude na světě stejně. Kdyby na tom byla Čína tak bledě, jak tady naznačujete, nebylo by v amerických vojenských technologiích 90% elektroniky čínské.

↪ 38 martas: díky za odpověď, možná bych jen pro doplnění ještě, že nezanedbatelné jsou u hutnictví i odpadní vody. :-) nechci předjímat, ale když si představím, co asi smí vyjít ve Švédsku a Francii ven a co smí vyjít v Číně, řekla bych, že je to taky asi k zamyšlení :)

Další pecka :-D

martas:
" Olova by tam opravdu nemělo být mnoho. „
a
martas:
"Petan: Až se vám podaří do litiny dostat nějaké těžké kovy, zřejmě budete autorem nějakých nových legovaných ocelí s naprosto unikátními vlastnostmi, NASA a americká armáda vám utrhají ruce a Nobelova cena za fyziku a chemii vás nemine.“

:-))))))

Jak to tedy je? Nobelovka za dostání olova do litiny nebo ho tam není příliš mnoho?

:-D

Klaním se místním odborníkům až k zemi! :-D

Teď vážně: tak buďte chlapi(chlap) a konečně přiznejte, že prodáváte ty čínské šunty. ;-)

martas: „Petan, jak už tady někdo uvedl, u té pánve vám bude jedno, zda se při zahřátí roztáhne o setinu milimetru, nebo o tisícinu milimetru. Ve strojařství by to mohl být problém, u pánve ne.“

A já jsem někde tvrdil opak, tedy že to není jedno???

Samozřejmě je to jedno. Já o voze, Vy o koze. Já mluvil o tom, že čím déle je litina používaná(vyh­řívaná) – tedy starší, tím lepší má vlastnosti. To věděla už moje babička a vůbec všechny babičky, co litinu používaly. ;-)

↪ 28 pan Cuketka: tak to koukam, na volske oko jsem si na ni teda netroufla:) Mne oka bohuzel vubec nejak moc nejdou, s vajicky dosahuju dobrych vysledku jen pri „gentle heat“ (michana, ztracena). Jak se da udelat dobre negumove oko??? Nejde mi ani na greenpanu, tam se sice nechyta, ale vypada i chutna jako umele:(
Ad deglazovani – zde jsem projeveni na chuti nezaznamenala.
Pokud jde o nerez, chytalo se mi na nem vzdycky vsechno snad nejvic … jenze ono to neni jen panvemi, ale i zkusenostmi, dost mozna to nebylo tou panvi:) Zajimave je, ze mi v tomto ohledu (tj. pripalovani) moc vyhovuji budejovicke smaltovane hrnce, ale jejich panve mnohem min, pritom babicka na smaltovanych panvich naopak vesele smazi vsechno.

Já myslím, že další debata na toto téma je bezpředmětná, kdo si z toho něco chtěl odnést, odnesl si, kdo nechtěl, neodnesl. Petanovi se velice omlouvám, že jsem ho trochu potrápil v oblasti fyziky a chemie pro základní školy a pevně doufám, že ví, že na naši planetě není nic stoprocentní, dokonce ani alkohol.
Čínské šunty neprodávám, pracuji v nápojářském resp. kvasném průmyslu.

↪ 43 yannka: Já mám Yanko po babičce litinový lívanečník, co je zevnitř smaltovaný a smaží dokonale. Pak jsem měla litiovou pánev s takovou tou modrou glazurou uvnitř a na té se nesmažilo vůbec dobře, ale máma na ní smaží celý život a v pohodě, tak nevím :-)

↪ 45 Klara.h: jo, to je presne ona, s tou modrou glazurou. Oproti te vasi (predpokladam) opravdu litinove tyhle Sfinx/Cebs nejsou z litiny, ale valcovaneho plechu. Ale treba prave u tech hrncu mi to nevadi, tam to naopak povazuju za idealni i kvuli hmotnosti, delat polevku v tezkotonazni litine by bylo zbytecne.

Petan- boze boze :) posledni krmeni trola: neprodavam nic cinskeho ani svedskeho ani jineho. Nejsem tu zcistajasna a nikde jinde jsem o litine nediskutoval, rekl bych vam at si nekde proverite ip adresy, ale obavam se, ze by to vedlo k dalsimu flamu ohledne stejne kvality adres v cine a nemecku :)

K tomu zlepsovani kvality po opakovanem vyhrivani: vubec nezminujete v cem by ten material mel byt kvalitnejsi. Ono totiz v nicem. Protoze zihani litiny se skutecne provadi, ale v radu 5–10 hodin, pri teplote 500–600 stupnu, s pomalym nabehem a jeste pomalejsim chladnutim. Opakovane. Toto na sporaku neudelate at se sebelepe a sebedele budete snazit. A i pokud si poradite jinak a panev budete pravidelne zihat, tak skutecne zlepsite kvalitu, a to konkretne vnitrni pnuti! K cemu to je dobre u panve? Jedine v tom, ze nebude tolik krehka a po prejeti parnim valcem vam neprdne. Ale mozna to flakota oceni :) Cili, to ze se vam ta panev zda lepsi je zpusobeno tim napoustenim olejem (jakpak se asi takovy pekne pepalovany olej chova v tele). A je tedy uplne jedno odkud pochazi litina, nebo ruda.

Mimochodem, vychodni narody (Cina, Japka) maji ve vyrobe litiny rozhodne delsi tradici nez Svedsko. Asi tak o nekolik tisic let :)

Klara.H – presne tak, pro dobry pocit je lepsi koupit panev ze zapadu, coz je mimo jine taky duvod vyssi ceny – v Cine na nejakou ekologii dlabou. Nehlede na to, ze byva lepsi design, obal, a proste celkove mi to udela vetsi radost z nakupu :) Osobne si taky radsi koupim jogurt z mlikarny za rohem, nez z druhe strany Evropy.

predpokladam.. ze ty kteri tady pri hodnoceni ceny skeppshultu lehce omdlevaji.. by pri zjisteni cen naprikld vyrobku staub… rovnou ranila mrtvice.

uplne nechapu proc je to jen o metalurgii. me napriklad u cinskych vyrobku zarazi napriklad nerovne dno… nedolehajici poklice.. apod. sam jsem si pred nakupem hrnce necinske vyroby prosel koleckem nakupu levnejich veci.. a ted lituju ze jsem za ne vyhodil penize.. protoze jsem stejne skoncil u staubu.

nicmene at si koupi kazdy to co mu vyhovuje.. co mu udela radost.. odpovidajci sluzbu.. a na co koneckoncu ma…

Klara.h

mrkněte na něco: http://www.alibaba.com/…ill_pan.html
vs
http://www.lepsizdravi.cz/…indukce.html

Dobrý ne?

Když jich koupíte třeba 10.000 ks, tak cena za kus bude 2 Kč. 2 Kč! No, ani mě se to nezdá, tak to tam ale stojí. Zkuste napsat do Shijiazhuang Jizhong Malleable Iron Co., Ltd. , jestli ta cena 2Kč je pravdivá.
Ale jedna věc určitě zůstane – bude vypadat přesně tak , jak ji prodávají(ze stejné fabriky) i u nás. A navíc bude stejně kvalitní jako ta švédská! muhehehehe :-)))))))))))))))

vlada: „K tomu zlepsovani kvality po opakovanem vyhrivani: vubec nezminujete v cem by ten material mel byt kvalitnejsi.“

Ano nezmiňuji, protože to sám nevím. Ale je to fakt. Fakt prověřený generacemi. To Vám nestačí? :-)

milos: nechci Vám brát iluze, ale přečtěte si tento příspěvek: http://dolcevita.blog.cz/…/komentare/3#…

Staci, tak sup vzit si homeopatika :)

Pardon, ale diskuze skutecne nema uz dal smysl :)

Petan: no uprimne… ja ani nepatral po tom kde se Staub vyrabi.. dokonce jsem vlastne ani nepredpokladal ze to bude ve francii… a jakozto majitel francouzskeho poruchoveho auta.. bych v tom ani zadnou vyhru nehledal. takze ano.. je to o znacce. a ja od staubu.. i od lecreusetu klvalitu ocekavam.. at uz se vyrabi kdekoliv.

↪ 46 yannka: né, já myslím taky tu českou jakobylitinu :-), tak myslíme stejnou

↪ 53 milos: když jsem dnes hledala všechny ty litiny, co se tu dají sehnat, nemohla jsem narazit na staub konvici na čaj – auuuuuuuuu, taková nádhera........ :-))))) to se nemělo stát !!!

↪ 49 Petan: tahle série lecreuset hrnců je boží ;) http://www.alibaba.com/…creuset.html

Pane Vlada, tady musím dát ale Petanovi za pravdu. Dobře zajetá litina, je pak opravdu lepší a dále se zlepšuje. Trvá to ale léta.

↪ 56 pan Cuketka: Jo, hlavně ten hrnec Staub označený jako Le Creuset;-)

↪ 55 Klara.h: nad tou konvicí slintám už nějakou dobu, ale určitě nebude nejlehčí, furt bych byla popálená a pořád by mi to zavazelo na sporáku v naší malé kuchyni, takže zůstanu otrokem rychlovarné konvice a dál budu chodit slintat:-D Ale jednou, jednou…:-)

pan Cuketka: přesně ;-)
Hrnec Le Creuset už za 100Kč, pánev „Carl Victor“(u nás prodávaná jako švédská) už za 2 Kč. :-D
Tady se každý musí ptát, co to musí být za kvalitu, pánev včetně dřevěného držadla za 2 Kč?

Tak co je potom předražené? Nejlacinější čínské šmejdy(i v Číně existuje poměr mezi kvalitou a cenou), které se u nás prodávají jako francouzké a švédské, za pomalu tisícinásobnou cenu anebo švédský originál, ve kterém je poctivý materiál, poctivá výroba, tradice a um?

BTW nad čím se slintá u nás doma… :) DANSK KOBENSTYLE:

http://www.crateandbarrel.com/…role/s279544