Chování v restauracích RSS

↪ 29 Ala: Jasně, že nevim jak je na tom tato konkrétní prodavačka a upřímně mě to ani moc nezajímá. Zajímá mě ale to, že jdu někomu platit za nějakou službu a neočekávám za to chování ve stylu „ježiš tak už padej ať už můžu jít“. Momentálně pevnou pracovní dobu nemám, ale neumim si představit, že když jsem pracovala jako zaměstnanec třeba do 17:30 a neočekávané by přišel klient něco řešit ve čtvrt na šest, že bych ho 17:28 začala balit tužky a desky s tím, že za 2 minuty padla a jestli chce pokračovat, ať přijde zítra. Toto jsou situace, které se určitě nedějí každý den a ve chvílí kdy jdu pracovat do sféry služeb, tak s tímto musím počítat. Občas se setkám s případem, kdy si říkám že je na dobré cestě, a pracovníci si váží zákazníků, ale bohužel stejně tak často odejdu s pomyšlením jestli si ze mě dělají s tímhle přístupem pr…
A mezi tím převažují nad průměrem ty klasické neochotné a přehlížející obličeje.

↪ 31 snookie: „neumim si představit, že když jsem pracovala jako zaměstnanec třeba do 17:30 a neočekávané by přišel klient něco řešit ve čtvrt na šest, že bych ho 17:28 začala balit tužky“
Snookie, já to chápu. Tady mi ale z popisu situace spíš vyplynulo, že zákazník přišel do krámu 6 minut před zavíračkou a rovnou začal prudit, protože ho naštvalo, že prodavačka už zakryla zboží, neboť se chystala zavírat (tedy jako by Váš klient za pět minut půl šesté Vás hned při příchodu zprudil, že už máte ty tužky sbalené a že je přeci musíte mít až do půl šesté rozbalené pro případ, že by náhodou přišel). Prodavačka se na něj usmívala a prodala mu to co chtěl. Tak jak to bylo popsáno samotným zákazníkem, tak mi to nepřipadá ze strany té prodavačky nic tak hrozného.

↪ 32 Ala: Vždyť taky ne. Psala jsem, že možná měl zrovna smůlu, že slečna musela rychle někam běžet a ve chvíli, kdy to řešila s úsměvem, bych byla schovívavější a tak bych to neřešila. Dovedu pochopit, když mi někdo slušně řekne nezlobte se, ale potřebuji ve 20:00 vyběhnout abych výjimečně stihla vlak. To bych musela být na nízké úrovni zase já, abych si trvala na tom, že přesně do osmi bude mít všechno vybalené. Zarazilo mě ale, že tolik lidí obecně souhlasilo s tím, že když někdo přijde pět minut před zavíračkou, tak se nemá co divit, když by na něj byla prodavačka nepříjemná. To, že na mě bude prodavačka (nebo číšníce, či jiná podobná sluba) nepříjemná je pro mě nepřijatelné za jakékoliv situace.

Mě to profesionální nepřijde.

Já psala že to chápu i když neschvaluji. A vím o čem mluvím, mám obchod i prodavačku. Připadá mi, že jste málo tolerantní. Tolik lidí během dne přijde skutečně jen prudit, poslední rok jsou zákazníci nevlídní a často i zlí, je neuvěřitelně náročné s nimi vyjít a být stále dobře naladěná a usměvavá. Proto to CHÁPU. Z hlediska prosperity obchodu to samozřejmě NESCHVALUJI.
Dcery pracují v kavárně a baru, takže znám i jejich názor, nejsem v tom sama. Rozumím oběma stranám, já chodím po své zavíračce taky nakupovat, věřtě že usmát se na znavenou prodavačku je lepší, než si stěžovat v diskuzi. A aniž bych se chtěla někoho dotknout, to že zákazník nese do krámu peníze neznamená, že se může chovat jak chce.

↪ 30 Ala: ovsem patrne by mela dat impulz k jeji zmene.. paklize s ni ma problem..

↪ 35 Vanda: A aniž bych se chtěla někoho dotknout, to že zákazník nese do krámu peníze neznamená, že se může chovat jak chce.

no ja si myslim.. ze zakaznik se skutecne muze chovat jak chce. paklize nicmene pro obchod prestane byt perspektivnim zakaznikem.. a zacne byt napriklad prudicem… tak uz se jak chce muze chovat zase obchodnik.. :-)

↪ 37 milos: Nene, obchodník se stále musí chovat skvěle, je to v jeho zájmu, musí tolerovat zákazníka, i protivného! :-))

To je stejné, jako když přijdete do restaurace za deset minut zavíračka a dáte si pivo a něco k jídlu. Personál tam bude ne do zavíračky, ale mininálně o půl hodiny déle. To je v pořádku?

↪ 39 Pavli: proboha tak to snad v poradku samozrejme je. paklize neziji v hlubokem omylu.. tj v tom ze oteviraci doba = mame otevreno a poskytujeme sluzby v plnem rozsahu. hypoteticky by meli mit narok aby bylo dokonzumovano do zaviracky… ale v realu si to nedovedu predstavit. proste s timhle snad kazda restaurace pocita a podle toho ma oteviraci dobu nastavenou.

↪ 39 Pavli:
Vy mne úplně děsíte, že by to snad v pořádku být nemělo. Teoreticky může restaurace (spíš tedy hospoda možná) někde viditelně deklarovat, že například kuchyně končí v nějakou jinou dobu, ale jinak se zákazník přeci nemá podle čeho jiného než zavíračky jak orientovat … a příslušně tedy objednávat 10 minut před koncem nebo 20 minut před koncem nebo 30 minut před koncem ???

2 Milos a Sirnik: Ale ono je uplne bezne, ze kuchyňa končí nejaký čas pred zatváračkou. Pravda je, že by to malo byť uvedené na jedálnom lístku, ale niekde o tom len obsluhujúci čašník informuje klienta. Ako to chápem ja, tak zatváracia doba je záväzná rovnako pre podnik aj pre zákazníka a zákazník nemá žiadne zákonné, morálne ani iné právo po tejto dobe ostávať v podniku.
Áno, podnik skutočne poskytuje služby, VRÁTANE priestoru pre konzumáciu, do zatváracej doby. Nie dlhšie. Preto má každá reštaurácia nastavenú určitú dobu ukončenia objednávok, tak aby si zákazníci mohli pokojne skonzumovať, čo si objednali, a včas odísť.

Čo je na tom nepochopiteľné?

Mimochodom „Náš zákazník, náš pán“ znamená, že sa snažím klientovi maximálne vyjsť v ústrety v rámci limitov, ktoré som si určil. Pokiaľ mu moje podmienky alebo ceny nevyhovujú, vždy sa môže obrátiť na niekoho iného.

A URČITE to neznamená, že sa môže správať ako chce, ja totiž môžem usúdiť, že mi to za tie nervy jednoducho nestojí a že teda príslušného zákazníka radšej oželiem.

Celkom rád by som vedel, či by ľudia, čo od obchodníka požadujú, aby bol za každých okolností milý a usmievavý, aj keď je zákazník protivný a nepríjemný, s milým úsmevom akceptovali protivné a nepríjemné správanie ich vlastného nadriadeného.

↪ 42 Vlado: na tomhle je nepochopitelne jen to ze oponujete nazoru Sirnika… ktery pise defakto totez jako vy.. to ze ja jsem napsal take defakto totez… byt ne tak polopaticky.. je dalsi vec

↪ 43 Vlado: nemyslim si ze by jakehokoliv obchodnika.. melo.. nebo mohlo.. zajimat.. jake mam ja vztahy se svym nadrizenym. ale priznam se ze jsem cekal kdo s podobnou demagogii prijde. i kdybych byl naprosty zevl… ktery dela svoji praci spatne… pripadne se mraci na nadrizeneho… ubira to neco na mem naroku na bezchybnou kvalitu sluzeb za ktere si platim?

Zavírací doba podniku se nedotýká jen jeho provozovatele (potažmo zaměstnanců) a zákazníků, ale i okolních obyvatel. Nezřídka je důsledkem závazného administrativního rozhodnutí (případně i místního předpisu) nebo dohody s okolními obyvateli. Její prodlužování by v takovém případě bylo protismyslné.
To, že to restauratéři nebo jejich personál s vidinou zisku a/nebo spropitného často překračují, je věc druhá.
Takže si myslím, že s ohledem na všechny by skutečně zavírací hodina měla znamenat, že v tomto okamžiku se za posledním hostem zamknou dveře.

↪ 45 milos:
Co se týče kvality služeb: obávám se, že máte nárok na to, za co si platíte: v obchodě to, že Vám prodají zboží a dají účet. V restauraci že Vám uvaří jídlo, přinesou ho na stůl, dají Vám účet a sklidí po Vás nádobí.
Jistě máte morální právo očekávat, že se k Vám budou chovat slušně, ale stejné morální právo mají i oni Vůči Vám. Chtít, aby se chovali mile a příjemně, to už je nad jakýkoli i morální standard. Buď si to zasloužíte recipročním slušným chováním, nebo si to koupíte nadstandardním spropitným, nebo to oni do Vás investují v rámci péče o zákazníka.
Rozhodně ale na milé a příjemné chování necítím ani morální právo.

Zkušenost z druhé strany: nějakou dobu provozuji restauraci a kavárnu – platí tu heslo „Náš zákazník, náš pán“, takže se končí zásadně po zavíračce (někdy dlouho po ní). Na druhou stranu já, jako zákazník, velmi nerad chodím do obchodů/restau­rací/kamkoliv těsně před zavíračkou, protože prostě vím, jak nepříjemné to někdy („někdy“ berte jako podtržené – své zákazníky mám upřímně rád) je a kolik stojí sil, být milý. ;)

2 Milos – No, nejako som to „defakto to iste“ nepochopil. S tym spravanim sa zákazníka ako chce som reagoval hlavne na Vandu, az teraz som si vsimol, ze to myslela ironicky. Uz mi to takto v podvecer nejako nemysli:-)

Pokial ide o bezchybnu kvalitu, ide o to, co pod tym myslite. Pokial pozadujete, aby ste bol korektne obsluzeny aj sest minut pred zatvaracou dobou (o co ide v tejto diskusii), tak suhlasim, to ocakávam od obchodu aj ja. Zase ale neocakavam, ze sa na mna niekto musi usmievat a davat najavo, ako je mu mile, ze som prave k nemu prisiel nakupit. Pokial ma riane obsluzi a nedava najavo pozitivne ani negativne emocie, je to uplne v poriadku, ciel je dosiahnuty.

Vseobecna otazka – Aky je vas nazor na oslovovanie hosta v restauracii? Mali by sme ocakavat oslovenie pane/pani? Priznam sa, ze v mladsich rokoch (cim nemyslim 20+, skor 30+) mi teda dost vadilo, ked ma casnik alebo predavacka oslovili „mladý pán“. Raz som sa s jedným takým o 10 rokov odo mňa madším aj celkom sekol, vôbec nechápal, čo mi vadí.
Už sa mi to tak často nestáva, ale minule ma tak oslovila predavačka v mäsiarstve (plus mínus môj vek) a zjavne mala pocit, ze by som sa tým mal cítiť polichotený. Necítil som sa.

Mozno je to cisto slovenský problém, nepamätám si, že by som sa s niečim podobným stretol v Čechách.

Podle mě se u nás moc neoslovuje…

je pochopitelné, že zákazník cítí zklamání, pokud přijde nakupovat delikatesy a nedostane šanci, protože obchod je „uklizený“ ještě před zavíračkou. Pracovala jsem v takovém obchodě v Oxfordu v Anglii a neexistovalo, aby zákazník před zavíračkou nedostal pro co přišel. Ano, také jsme začaínali uklízet asi deset minut před koncem – mýt nože, naběračky apod., ale pokud přišel zákazník a chtěl si nakoupit byl obsloužen, bez ohledu na to, kolikrát se nádobí muselo znovu umýt :-). A to ani neřešíme přístup k reklamacím, vrácení zboží apod. Řekla bych, že se tady u nás dost zapomíná na heslo „Náš zákazník náš pán“. Dost často mám pocit, že obchodníci mají vyděláno a nás nakupující už nepotřebují.

Ráda bych přidala svůj názor. Jsem dlouhodobě se službami v čechách specialně pohostinství nespokojená. Za prvé pokud je otevřeno je otevřeno a obchod má fungovat na 100%. Pokud navíc provozuji službu s nadstandardní nabídkou a tedy i nadstandardní finanční náročností očekávám i nadstandardní servis, který se též podílí na vyšší cenně produktu. Další věc chci- li provozovat bussines, který má vynášet peníze budu tomu muset patrně něco obětovat. Vůbec nechápu chování zaměstnanců – budu li obchod prosperovat – budu mít nadále práci, jasná logika. Pokud obchod prosperovat nebude, možná přijdu o práci…
Co si podle mě majitelé mnohdy neuvědomují je že i velmi nadstandardně vybavený obchod či vařící restauraci může naprosto potopit nevhodně se chovající obsluhující… V podstatě důvodem, kdy jsme se zařekla tak tam už tedy nikdy nevkročím nebylo ani tolikrát nabízený produkt jako právě například chování obsluhy. A nechápu že v zahraničí hlavně tedy směrem na západ to může fungovat naprosto bez problémů… možná je slušné chování k cizím lidem a vážení si své práce považováno směrem na západ za součást slušného vychování?

↪ 51 IvaT: Přesně tak. Pracovala jsem rok v Kanadě v restauraci a v obchodě a neexistovalo, že by si někdo dovolil dávat zákazníkovi před zavíračkou najevo, ať to zrychlí, že už budeme končit. I když byl někdo nepříjemný, všechno se muselo řešit typickým „keep smiling“. A reklamace jsou taky kapitola sama pro sebe. V mezinárodních řetězcích většinou není moc problém, ale jinak je to často děs. V Americe se mi dokonce (aniž bych to tušila) podařilo po roce vyreklamovat bez účtu máminy boty v úplně jiném obchodě než je koupila:-D. Poslala mě někam, kde si myslela, že je koupila s tím, že její jazyková znalost na to nestačí. Až večer, když si přebírala proč v systému platbu její kartou neměli si uvědomila, že je koupila někde jinde:-DD. To je ale opačný extrém, který se tady myslim nemůže nikdy stát…

Uf, netušil jsem, že tu rozproudím tak plamennou diskuzi…!
Z některých příspěvků zde i na Scuk-Facebooku zjevně pár lidí nabylo dojmu, že jsem nějaký notorický prudič – tak to teda fakt nejsem;) Toho večera jsem byl velmi příjemně naladěn, zrovna jsem za rohem v kině Oko zhlédl moc hezký film a těšil jsem se, že si s přítelkyní koupíme nějakou řeckou dobrotu na véču. Jenže když jsem po pár sekundách v řecké prodejně nabyl dojmu, že tam jsem v podstatě nežádoucí a že se mi nedostane stoprocentního servisu, byl jsem z toho poněkud rozmrzelý.

V prodejnách typu Greek Corner totiž očekávám nadstandardní kvalitu zboží i servisu (přinejmenším oproti zde vzpomínaným supermarketům), což beru jako přidanou hodnotu úměrnou vyšším cenám. Šel jsem tam cíleně a měl jsem chuť tam nakupovat. Ale když obchodník jeví o zákazníka pramalý zájem, i když mu tam dotyčný nese své peníze na zlatém podnosu, říkám si, že je něco v nepořádku. Kdyby byla situace jiná, kdybych třeba stál v Kamenické a čekal na tramvaj a jen tak z nudy vlezl do krámu, abych se porozhlédnul, co tam vlastně mají (aniž bych chtěl doopravdy něco kupovat), nejspíš by z toho žádná aféra nebyla. Ale takhle jsem byl fakt zklamaný.

Abych tu jen nekritizoval, uvedu zcela opačný případ.
Před časem jsem dostal chuť na falafel a tak jsem se vypravil do bistra Chez Amis ve Spálené. Shodou okolností to bylo také pár minut před zavíračkou. Beru za kliku a nic. Na dveřích se houpe cedulka „zavřeno“. Už jsem se chtěl otočit a jít pryč, ale všiml jsem si pana Prodavače (záměrně píšu s velkým „P“, viz níže), že stojí u kasy a přepočítává tržbu. Ťukám na dveře a posunky naznačuju, že bych chtěl dovnitř. Odemyká dveře a já mu povídám, že mám hroznou chuť na falafel. Prodavač se směje a zve mě dovnitř. Stejně jako slečna u Řeků říká, že takhle večer bývá zákazníků naprosté minimum. Jenže pak přichází moment, na který jsem v Greek Corner čekal marně. Mohl by samozřejmě naházet falafel do sáčku, shrábnout prachy a vykopnout mě ze dveří. Ale kdepak, sám od sebe nabízí, že falafel ohřeje v troubě a že mi k němu nakrouhá salát. Zatímco falafel balí, dáváme se do řeči. Nakonec jsme se tam vykecávali asi dvacet minut, mimo jiné na téma kvality vinných listů syrské versus turecké výroby. Odcházel jsem tedy několik minut po zavíračce. Ale výsledkem bylo, že jsem si kromě falafelu odnášel i dvě konzervičky vinných listů pro porovnání, tím pádem se má útrata v Chez Amis přinejmenším zdvojnásobila. (Chápete, co tím chci říct?!)
V duchu si říkám, že TAKHLE nějak by měl vypadat proklientský přístup obchodníka.

↪ 54 kuba.biker: docela by me zajimalo jestli byl ten „falafelista“ ceske narodnosti. ja jsem pomerne alergicky na to rikat.. jak my cesi jsme hrozny narod… nicmene mam pocit.. ze nam chybi takova ta radost z toho.. ze mohu nekoho obslouzit.. nekomu poslouzit.. a tim ho potesit. jako bysme tim chovanim davali najevo… „my tady sice obsluhujeme… ale nemysli si.. mame na vic… je to jen docasny.. udelame ujak.. a pujdem pracovat… do marketingu.. :-)“. osobne to moc nechapu… sam mam lepsi pocit z toho kdyz nekomu poskytnu neco.. co mu chutna.. nez kdyz bych si mel stoupnout pred flipchart.. a mektat kraviny..

2 milos – Viete, mna pred par rokmi celkom dostalo, ked som sa bavil s predavackou v potravinach a vyslo najavo, ze ma plat 1000 Sk (cize to muselo byt este pred krizou) nad minimalnu mzdu. Za tie peniaze moze clovek dost tazko cakat nejaky super vykon (a nehovorte mi, prosim, nieco o profesionalite, za malo penazi proste dostaneme malo muziky). Samozrejme, to nie je vina ani starost zakaznika, ale osobne neverim, ze je ludi mozne dlhodobo motivovat k vyssiemu vykonu de fakto zastrasovanim (ked sa nebudes na zakaznikov usmievat, tak ta vyhodim). Cize otazka je, ci ti usmievavi predavaci na zapade (a aj ja som bol z toho dost silne pozitivne sokovany), nie su aj podstatne lepsie plateni v pomere k celkovej cenovej urovni.
Ja som na uroven sluzieb teda dost narocny az panovacny, ako mi vytykali, ale naozaj necakam, ze ma niekto ma pri nakupe alebo pri obsluhe oblazovat usmevom a dobrou naladou (na druhej strane sa samozrejme nechcem pozerat na navrcanych a namosurenych ludi). Proste obycajny obchod, netreba z toho robit vedu.
Od svojho udrzbara tiez necakam, ze pride so sirokym usmevom (hlavne nech vobec pride:-) ).

Mě by spíš zajímalo, čeho by se falafelista dočkal, kdyby si příště dovolil po zavíračce znovu neotevřít. Asi nějakého „právem nepříjemného šťourání“ proč to nejde dnes, když minule to šlo :)
Vsadím se, že i prodavačka z Greek Corneru se někdy zdrží přesčas a nemá s tím problém, ale jsou třeba dny, kdy nemá od sedmi do čeho píchnout a udělá si „strejčka“ na brzký odchod.
To pak musí být podobně „příjemnej“ zákazník pár minut před zavíračkou vysloveně balzám na duši.

↪ 56 Vlado: Tak jen k tomu podstatně lepšímu platu. Byly tam holky z etiopie a nikaraguy, který pracovaly za minimální mzdu 7,5$, občas si chodily přivydělávat na noční, musely živit svoje děti a ani tak by si to nedovolily. Nemyslim, že by to bylo o nějakém zastrašování, ale o celkovém přístupu v sektoru služeb. Nejsem žádnej velkej fanda, když tam k Vám při vstupu do skoro každého obchodu třeba s oblečením hned někdo přiskočí, představí se jménem, zeptá se jak se máte a že kdybyste cokoliv potřebovali, ať se na něj obrátíte. Na druhou stranu je mi to milejší, než když vlezete do obchodu, kde Vás, bez zabučení, v lepším případě ignorujou a v horším okřiknou, co jim to pokládáte síťku s bramborama na pás.
Naštěstí se s podobnými zážitky setkávám méně a méně.

2 Snookie – No, tie chudery (nemyslene pejorativne) nikto zastrasovat ani nemusel, z toho co pisete, je jasne, ze si tu pracu nemohli dovolit stratit. Emigranti a gastarbajtri to maju tazke vsade na svete, od kamaratov som pocul historiek viac nez dost. Ale dobre, je to zcasti argument, ze niekto to zvladne aj za malo penazi. Urcite neobhajujem grobianstvo a namosurenost (ani ignorovanie), len mi to vecne usmievanie sa nepripada prirodzene. Ja som si s predavacom/ob­chodnikom mnohokrat dobre pokecal, hlavne ked prejavoval uprimny zaujem o to co predava, ale skutocne sa na mna pritom neusmievali.
Vlastne ked ma niekto hned pri vstupe obdari sirokym usmevom, akoze sa strasne tesi, ze ma vidi a vobec, aky to mame krasny den, tak si radsej zacnem davat pozor, kde ma chce odzubat. Samozrejme, su vynimky mile od prirody, ale to vycitite. Osobne mam proste radsej dostojnost a profesionalnu hrdost. To ocenujem najviac.

Pohled prodavačky: Ve 20:00 mi padne, začnu balit v 19:30, stejně sem přijde minimum lidí.
Pohled zákazníka: Mají otevřeno do 20:00, měl bych být schopen to využít i v poslední minutu do maxima.
Pohled majitele: zavíráme ve 20:00, je mi fuk co se děje, hlavně ať neremcaj.
Ponaučení případného budoucího majitele: zavíračka napsaná na dveřích bude 20:00, ale personál bude balit až ve 20:15 a padne jim až ve 20:30.