Strava pod 30 Kč na den RSS

Je to zajímavé téma – kami, je to obdivuhodný jídelníček!

Samozřejmě nelze při takovém rozpočtu ještě hlídat plnohodnotné složení stravy, to už je spíš o tom prostém přežití…
Sacharidy jsou levné.

Těší mě, jak se hodně diskutujících přiklání k vaření ze surovin, k tomu opravdovému jídlu.
V kombinaci s rozumnými slevami se dá ledacos vymyslet, k tomu ta jídla lidová určitě – připomínám kyselo z kvásku, do toho se přidá jen pár brambor, taky kuchmoch – v troubě zapečené bramborové těsto, jen omáčky s knedlíkem či těstovinami.
A zásoby, divoké plodiny, poloplané ovoce, semtam někdo daruje přebytky -ořechy, jablka, cukety…

Ruční práce a pár základních kusů postačí – přístroje jsou velká investice. Dlouho jsem měla jen nůž, metlu a struhadlo, a to záměrně. Taky š´touchadlo, vařečky a škrabku, to ano, teprve později jsem „vyměkla“ a koupila si tyčák A vloni velký robot, abych ušetřila záda, ale vím, že se nezaplatí, dopřála jsem si ho.
Důležitá je i pořádná lednice – a její spotřeby, u stroje starého přes deset let to už je dost rozdíl (spotřeba energie je u nových asi poloviční).

Jak uvařit co nejlevněji – to by chtělo nějaký projekt, kam by mohlo přispívat víc lidí, ale zároveň by to měl někdo posuzovat („studie proveditelnosti“), ohodnotit složení živin… a hodně v tom hrají už místní rozdíly v cenách a aktuální slevy, tak finanční limity by s tím musely počítat :)

↪ 60 farfalla: myslím, že to není OT. Všechna tahle snaha ušetřit je o drobných detailech, na které je třeba dávat pozor. Byť cynická zkušenost řekne, že pak přijde jedna nezaplacená černá jízda tramvají s náklady na soudní poplatek, advokáta a exekutora, a několik měsíců úsporného vaření je v trapu.
A je to ještě individuálnější, než jsem si myslel: já peču chleba jen 30 minut, protože mám malé ošatky, takže peču dva malé bochníky, ne jeden velký.

↪ 59 Klara.h: tak to jste mne dostala :-) Jako typický Pražák ani netuším, kde se dá sehnat obilí na mletí, natož rozdíl v ceně.
Ale nedá mi to: pro obilí si asi chodíte/jezdíte na statek a kupujete ho na pytle, ne? Kolik stojí kilo mouky koupené na pytle přímo z mlýna? Někdo v nějaké diskusi nastřelil 7Kč/kg, ale nemám to jak ověřit.

Druhý problém je zásadnější a to je cena peněz. Peníze uspořené za 4 roky nejsou totéž jako peníze, které vydávám z ruky dnes. A ten rozdíl (diskont) není pro každého stejný.
Pro středostavovskou domácnost, která má splacenou hypotéku a úspory na spořicím účtu, je diskont tak 2% ročně (tolik by jim vynášely ty peníze na spořicím účtu), což je v horizontu jednotek let zanedbatelné.
Ale pro domácnost, která řeší, jak vyjít za 30Kč/osobu/den nikoli ze sportu, ale proto, že nemá jinou volbu, je ten diskont minimálně tak 20%, protože to je tak asi nejlepší úroková sazba, za kterou si na takovou věc dokáže půjčit (protože taková rodina fakt nemívá volné peníze).
A s tím už se návratnost (i při spotřebě 1kg mouky denně a úspoře 6Kč/Kg) posouvá na nějakých 12 let. Při spotřebě 0,5 kg mouky denně se to nezaplatí nikdy, protože peníze za rok stojí víc, než je roční úspora.

↪ 62 Bivoj: :-)) blahopřeju :.)), tak to jste dostal zase vy mě :). No, tak nejprve obilí. Bereme na pytle. Jeden rok zkoušeli sami, ale jsme moc vysoko, aby pšenice dozrála, takže kupujeme. Ve mlýně stojí mouka umletá kolem 10 Kč, ale záleží jak kde. Ovšem problém často nejsou peníze a i v tomto případě nikoli. Umletá mouka se zkazí. Žlukne, takže tudy cesta nevede. Jinak s vámi naprosto souhlasím. Já to nepsala jako návod pro krizové období, možná jako inspiraci a kalkulaci, jak by to mohlo vypadat, kdyby se tou cestou někdo chtěl dobrovolně vydat. U nás například peníze za mlýnek hrály nulovou hodnotu ( podotýkám, že jsme je měli, hypotéku nemáme a spořící účet také ne :-) ) Jsou tam další nadhodnoty – a to je kvalitní jídlo a hlavně lenost – přivezeme to jednou s vozem domů, je to na půdě a nikam se nemusí. Jinak samozřejmě souhlasím úplně, mlýnek je v takové situaci nadstandard.

↪ 50 lemrousek: když luštěniny namočíte večer předem nebo i déle, vaří se krátce.

Pořád čekám kdy tu zazní jako další možnost úspory dumpster diving. Nemám teda tušení, jestli se to dá provozovat i v Čechách, ale leckde jinde ve „vyspělém“ světě to funguje, mám celkem hodně info od známých (např.berlínský pankáči, lezci na Zélandu, ve Španělsku, některé komunity v Británii…). Já sama mám (bohužel) moc velký zábrany, ale fakt je, že některý supermarketový kontejnery třeba právě na Zélandu vypadaly celkem lákavě a asi tam bylo i lepší jídlo, než co se prodává kolikrát v supermarketech v Čechách. Máte někdo zkušenosti? Statistiky vyhozeného jídla v EU taky nejsou moc fajn…
Tady video k tématu: http://www.jedensvet.cz/…my-a-z/21175

Akras: Dumpster diving? A preco to obchadzate anglictinou? Rovno povedzte hrabanie sa v popolniciach, nech to je uplne jasne!
Nic proti alternativnemu zivotnemu stylu, ale ocakavat, ze sa na Cuketkovi ludia zacnu bavit, ktory market vyhadzuje najmenej skazene potraviny je uz fakt za hranou.
Nehnevajte sa (alebo hnevajte, mne je to fuk), ale hladanie jedla v popolniciach ako sposob setrenia je fakt zufalstvo.:-(((
A to som zazil dost divoke casy.

↪ 61 vilemina: Díky :) Je to vážně těžké, vyjít s tak malou částkou. Ale třeba někdo zkusí s těmi 30 Kč, což je podstatně víc a mělo by to jít i nutričně dostatečně.
Sice existují zahraniční blogy, věnované vaření pod dva dolary apod., Ale ono to není do Čech moc přenosné, máme odlišné přírodní podmínky, odlišné tuzemské úrodné (a tedy levné) plodiny apod.

Takový projekt by byl určitě pěkný, ale hodně pracný – tak doufám, že někdo se do toho pustí :)

↪ 62 Bivoj: Vaše vysvětlení hodnoty úspor v souvislosti s finanční úrovní domácnosti je moc zajímavé.

↪ 64 Akras: To už tu zaznělo;) – od pana J.
V Čechách má toto určitou obdobu v podobě Zlevněnky.

↪ 59 Klara.h: „pokud člověk přestane rozdělovat čas na práci a život, strašně věcí se mu usnadní“ – ano! :) Je docela zvláštní, že se úplně vytratil přístup k úpravě jídla, který ho považoval za odměnu a výsadu (ještě moje babička mluví o tom, že např. péče o chléb byla výsadou hospodyně a ona jako holka na něj nesměla sáhnout). Dodnes se podobné výsady zachovaly třeba ve zpracování hroznů (kdo smí první šlápnout), někde i u šlapání zelí…
Získávání potravin byla dřina, jejich úprava pak odměna za práci. Ale dnes se vnímání posunulo tak, že úprava jídla je už považována za práci (a často práci otravnou, byť zrovna na tomto fóru se koncentruje skupina, která ji za otravnou spíše nepovažuje;) .
A je to škoda – při změně úhlu pohledu by se péče o jídlo mohla klidně zase stát časem tráveným „za odměnu“. Pak by i ono propočítání nákladů bylo trochu jiné, protože by nešlo o přímou směnu práce za práci.

↪ 60 farfalla: Ano, spotřebováváme hodně energie. Ale zrovna na to vaření jí tak extra moc nepadne. Srovnání trouby s kamny není tak docela relevantní, protože kamna jsou primárně udělána tak, aby „měla co největší tepelné ztráty“ (pochopitelně:) ), kdežto trouba tak, aby je měla co nejmenší. Spotřeba energie na pečení v troubě je několikanásobně nižší než v kamnové troubě (můj otec mi tuty legrácky kdysi v šerém dávnověku počítal, hráli jsme si s výpočty účinností a tak, ale už si to číselně vůbec nepamatuju, zůstal mi jen celkový dojem, třeba to tu někdo spočte :) )

↪ 65 Vlado: ne že bych sama patřila k „diverům“, nebo to někomu doporučovala, natož pak rodinám s dětmi, ale zase bych tak nespěchala s příkrým odsouzením této tematiky. Značná část těchto lidí není přímo v existenční nouzi, ale spíš se tím snaží upozornit na skutečnost obrovského plýtvání jídlem ve „vyspělých“ zemích. Ve světle přemýšlení o úsporách na jídle a celé přirozené logice stravování ta poznámka myslím místo má…

(Že se v zahraničních kontejnerech může najít lepší jídlo než zde v obchodech bych klidně věřila – to co už delší dobu předvádí místní Tesco v úseku ovoce a zeleniny už překročilo únosnou mez.)

Klara.h, kami: (ne)oddělování práce a života – moc hezky řečeno

↪ 68 yannka: To je právě ten problém. Namísto racionálního hledání úspor nastupuje (pochybná) ideologie.

↪ 66 kami: To už tu zaznělo;)

Anglická angličtina tomu říká Skip Diving. Jsem aktivním přívržencem, avšak nikoliv co se potravin týče.
Nutno upozornit, že když si jeden ze skipu vezme např zlomenou násadu od smetáku, aby ji na zahradě použil jako tyčku k rajčatům, technicky jde o krádež!
Vysvětlil mě to jednou (poté, co jsem ho ujistil, že mě vůbec nezajímají barevné kovy) jeden z Gypsies (ti místní nejsou romského, ale irského původu a vzhledu).
Obchází se to prý tak, že na veřejné skládce požádáte osobu, která tam haraburdí odvezla, aby vám patřičnou věc darovala před tím, než ji do kontejneru odhodí.
To vám ale supermarkety, vyhazující celé nedotčené kartony jogurtů, neb mají včerejší datum, neposkytnou.

↪ 69 Kurt: tomu asi nerozumím, v čem je ta (pochybná) ideologie? Já ty jejich aktivity chápu jako (relativně) jednorázovou reakci na nějakou situaci. Se záměrně provokativní formou. Pokud se díky tomu aspoň někdo zamyslí nad tím, kolik toho sám zbytečně kupuje a zase vyhazuje, účel je podle mě splněn…

↪ 67 kami: Ale já to úplně nesrovnávám a je mi jasné, že kamna fungují a mají fungovat jinak s diametrálně odlišnou spotřebou, jen jsem chtěla naznačit, že roztápět byť elektrickou troubu zvlášť kvůli šunkoflekům, pak kvůli koláči a někdy k večeru na chleba atd. je trochu marnotratné, když se to tam může vejít všechno najednou (a pokud nerozpékám syrečky apod., nic nenačichne):)
Ty kamna jsou jen jako příklad, kdy si obzvlášť uvědomuju:)

↪ 71 yannka: ideologie je právě v tom, že „se snaží upozornit“ – je to stejné, jako se v zájmu jiné ideologie snaží jiní lidé uvazováním kolem stromů (kolejí, vrat jaderných elektráren, továrních komínů,…) upozornit na něco jiného. Racionální základ se vytrácí.

↪ 73 Kurt: to máte pravdu, ale přesto častokrát tyhle extrémní projevy k zahájení racionální diskuse vedou – protože bez nich si toho tématu do té doby nikdo nevšimne nebo ho nebere vážně.
Taky bych byla šťastná, kdyby to fungovalo jednodušeji a přímo:)

↪ 71 yannka: Dovolila bych si polemizovat. Možná trochu provokativně, ale nemůžu jinak :). Jde mi o to, že pokud se někdo zamyslí nad něčím na základě nějaké akce, je velmi pravděpodobné, že se zanedlouho zamyslí nad něčím jiným na základě akce jiné. Podle mě je nezbytné, aby se vůbec zamýšlel – bez akce a pak už zákonitě musí přijít uvědomění. Třeba postupné.

Nejsem vůbec proti vybírání popelnic, naopak :), chápu to naprosto jako osobní volbu a osobní východisko, ovšem jsem daleka si myslet, že tento akt cokoli řeší na jakékoli jiné než osobní úrovni.

↪ 75 Klara.h: Klaro, ja s vami i Kurtem za svou osobu souhlasim a i ja se tak snazim chovat a myslet. Ctu Vas blog a Vas zpusob zivota obdivuju. Ja chapu, jak to myslite, – ze takhle se clovek nikdy nedobere samostatneho uvazovani. Ani jeden z nas ale nezmeni skutecnost, ze vetsina lidi proste obcas nejake nakopnuti potrebuje. Neni lepsi, kdyz se zamysli na zaklade nejake do krajnosti privedene akce, ktera zaujme media a na tu problematiku upozorni, nez vubec?? A dal uz to treba pujde bez akci. Jak rikate, postupne. Ja to nijak zvlast nepropaguju, jen je proste podle me realita dnesni doby takova. A nejen dnesni, i v historii se najde rada prikladu, treba sufrazetky:)
Jinak jsem se svym prispevkem puvodne pouze chtela zastat akras, nic vic a nic min:)

Zminene Zlevnenky jsou zase neco trochu jineho a opet tak trochu cesta do pekel dlazdena dobrymi umysly. Umysl neplytvat proslym, ale jeste dobrym a zdravotne nezavadnym jidlem je fajn. Jenze u nas to zacali vyhledavat ti, kteri na tom existencne tak spatne nejsou, jen timto zpusobem setri na jidle, aby nemuseli slevit z jinych priorit, treba plazmove TV a dovolene. (Vychazim z clanku kdysi zverejneneho v Reflexu.) A to uz je samozrejme dost pokrivene uvazovani.

↪ 76 yannka: Jasný, já to chápu. Vůbec nemám nic proti recyklaci a sběračství v novodobé formě :-). Naopak mi přijde směšný, když člověk, co se pere o zlevněné a prošlé jídlo, má plná ústa odsouzení toho, kdo si totéž jídlo o den později bere v popelnici za obchodem zdarma a dívá se na něj s pohrdáním .). Souhlasím s vámi, že kdo je třeba nějakým způsobem načlý a o věci uvažuje, informace mu asi rozšíří obzory. Nemám úplně jasno v tom, jak moc je důležitý podnět. :)

yannka: Pozrite, ja vyberacov popolnic stretavam bohuzial dost casto, ked idem vyniest smeti. Niektori su slusnejsie obleceni, niektori menej, niektori maju haky a rukavice, iní sa zas do popolnice zaboria pomaly az po usi…v zasade mam ale zo vsetkych rovnaky pocit.
Je mi zle od zaludka. Neodsudzujem, snazim sa nehodnotit, ale je mi zle.
Zrovna mladych alternativcov som medzi nimi moc nevidel (vlastne ziadneho).

Pokial ide o skip diving ako formu ideologie – No, tiez som bol mlady a blbol na kvadrat. Ale rozmyslam, kolkokrat je to „Ja nechcem otrocit v nejakej blbej praci, platit za najom a zbytocne platit za jedlo, ktoreho sa tak vela vyhadzuje“ len hlupa poza, ktora zakryva to, ze sa dotycny o seba nedokaze v normalnom zivote postarat.

Uz sme off-topic, navrhujem vratit sa k setreniu z KUPOVANYCH potravin:-)

Pěkně se dá ušetřit nakupováním ve slevách. Pokud normálně stojí kilo eidamu 130 korun a ve slevě 90, tak ho nakoupím a jím. Stejně tak si vybírám ze zlevněného ovoce a zeleniny. O takové kávě vůbec nemluvě. Minule jsem se bavila s bráchou a říkal mi, že ani jiné věci než zlevněné nenakupuje. Ale musí se u toho přemýšlet. Pamatuju, že dřív jsem si kupovala „řecký“ jogurt v Brněnce (což je malý krám a člověk by teda řekl, že bude i dražší) za 10 Kč, kdežto v Tescu ho vesele prodávali za 15. Takže nenakupovat slepě.

Co se týče zlevněnek a prodávání prošlého zboží – den prošlý hermelín je chuťově vždycky lepší než čerstvý a navíc o polovinu levnější. Stejně tak se nic nestane jogurtům, vakuově baleným sýrům, čajům, těstovinám, konzervám, džusům, čokoládám… Takové výrobky jsou často ve slevě jen kvůli tomu, že právě prochází a přitom, pokud je spotřebujete ihned, službu udělají stejnou.
Shodou okolností jsem teď dospotřebovala tvaroh, který jsem koupila před měsícem a úspěšně na něj zapomněla. Byl přes dva týdny prošlý a vůbec nic mu nebylo. Samozřejmě by se dalo debatovat pro změnu o tom, jestli mléko, které týden po otevření nezkysne, je ještě vůbec mléko:-)

↪ 66 kami: Aha, díky za upozornění, to mi nějak ušlo:).

↪ 65 Vlado: Dumpster diving (DD) je „terminus technikus“, proto jsem ho použila, české nebo slovenské „hrabání se v popelnici“ má daleko užší význam. Ano, DD je na debatu na Cuketkovi už trochu za hranou, nicméně si myslím, že koncept DD je této debatě dost blízký. Proto jsem vyvěsila odkaz na film Taste the Vaste (stojí za shlédnutí), který se zdaleka nezabývá jen hrabáním se v popelnicích, ale spíš řeší bolavá místa obchodu s potravinami, navrhuje různá zajímavá řešení, podporuje skromnost ve stravování i nákup potravin bez prostředníka (obchodního řetězce) atd.

Jinak souhlasím, že DD je extrémnější ideologie, jak upozorňovat na určité problémy, ale 90 mil.tun vyhozeného jídla ročně v EU je taky celkem extrém…

↪ 78 Vlado: bezdomovce jsem na mysli neměla, těm je vesměs asi nějaké pojetí udržitelného stravování jedno. Proto jsem se ptala, jestli něco podobného jako koncept DD existuje v ČR (mimo Zlevněnky). A v této debatě, si myslím, zdaleka nejde jen o vaření z „KUPOVANÝCH“ potravin, ale právě o to, jak získat různé i jiné zdroje (viz často se opakující motiv v diskuzi sběru plodů a bylin v přírodě, pěstování, samovýroba atd.).
Tady něco o DD: http://en.wikipedia.org/…pster_diving
Tady debata na ČSFD k filmu Taste the Waste: http://www.csfd.cz/…-do-lednice/

↪ 78 Vlado: Ale dumpster diving nebo skip diving není většinou o vybírání popelnic u obytných domů, to je opravdu spíše doména bezdomovců a jde o jiné věci, než jídlo. Ti, kdo to nedělají z nezbytnosti, ale z přesvědčení, to opravdu provozují převážně u kontejnerů supermarketů, které vyhazují prošlé, ale nezkažené jídlo, což dělá málokterá domocnost…

↪ 79 olu: Souhlas!

To šetření je potřeba vyřešit celkově, nejen jídlo – a záleží na dalších podmínkách, době, po kterou je nutno to vydržet ap.
Bohužel idea třeba levnějšího bydlení moc uskutečnitelná není, to je dlouhodobá a náročná změna. Na energiích se neušetří tak moc, s oblečením se dá aspoň rok vydržet + sekáč aj. Předpokládám, že na ostatních dočasně zbytných věcech už se ušetřilo (zábava a kultura vč. TV aj., auto, kosmetika a co si jen vzpomenete), že se jede na minimum.

DD bych do toho už netahala.

↪ 81 Kytka: Souhlasím a je mi to velmi sympatické. Většina řetězců údajně nedovolí ani vlastním zaměstnancům si vyhazované potraviny vzít nebo velmi levně koupit. Je to nebetyčné plýtvání a bezohledný přístup k hodnotám.

↪ 79 olu: Dělám to taky tak. Občas zajdu do Zlevněnky a pokud je něco zajímavé, prostě z toho hned uvařím. Většinou nakupuju od pěstitelů nebo v malých obchodech, ale příležitostně v marketech nakoupím zboží které je v akci.

↪ 70 Jednorožec: Rozumím správně, že jste také přívržencem recyklace? Miluju prolézání kontejnerů a vstřícné zaměstnance Eko dvorů! Vyvezu tříděný odpad a odvezu stůl nebo porcelán. Minulý týden jsem z kontejneru na ulici vydolovala obří proutěný koš na prádlo :-)

Zajímavé téma. Souhlasím s panem J. a dalšími, že část řešení ve vyspělém světě je používat to, co ostatní považují za odpad, nelitovat vlastní práce. Problém je, že tady neexistuje univerzální návod, ale je potřeba to řešit vždy v daném čase na daném místě. Abych jen nemlel pantem naprázdno, přihodím pár případových ze svého mládí, kdy jsem jakožto chudý stážista dost cestoval.

1. Finsko, letní škola 1991. Ve finsku sezóna brambor, takže na trhu koupit ty nejmenší vytříděné. Sice se to blbě škrábalo, ale chuťově bezvadné. Navíc lesy plné borůvek a hub.

2. Francie 1992. Osvědčilo se mi nakupovat na trhu, těsně před jeho koncem. To prodejci dávali ovoce a zeleninu, která by už nepřežila další cestu na trh, na plata a prodávali to jedno plato 5 FRF, tři plata 10 FRF. Nebylo to k nějakému skladování, ale na okamžitou spotřebu to nemělo chybu. Dělal jsem si takhle ovocné dny.

3. Kanada 1996. Kanaďani jsou tak rozežraní, že tohle byla země zaslíbená a rozhodně si nodokážu vzpomenout na všechny triky, tak aspoň něco. End cuts – konce salámů, šunek, roastbeefů, jejichž jediná chyba byla, že nebyly dostatečně úhledné, aby šly dát do sendvičů, balili do tácků a vyprodávali je za směšné ceny, kam by se člověk ze surovin nikdy nedostal. Podobně kuřecí maso, vysoce v kurzu tam byla prsa a křidélka, čehož důsledkem bylo, že spodní čtvrtky se prodávaly, no velmi levně.

4. ČR, konec devadesátých let. Někdo už to tady zmínil, zmiňuje to i Štěpnička ve své Rybí kuchařce. Na vánoce byl běžný bartr se sousedy, já vám kapra zabiju, vykuchám, připravím kuchyňské porce masa a za odměnu si nechám zbytek z ryby, který byste stejně vyhodili. Tak se člověk dostal jenom za práci ke kvalitní surovině, to pak byly rybí polévky.

↪ 83 Vanda: Rozumíte správně.
Též jsem přívržencem domácích oprav toho, co se opravit dá. Je to ve mně zakódováno z dob dávných. Tehdy „nouze naučila Dalibora housKY“ (abychom se příliš nevzdálili od potravin!) :-)

↪ 84 Ondrej1: Positivní příklady rychlé české orientace v terénu (prosím odlišovat od tzv vyčůranosti).

Přeji zdar vespolek!

↪ 39 pan Cuketka: Tohle sice není zrovna to samé, ovšem je to také hodně názorné http://prisoner.bloguje.cz/…za-tyden.php

Doporučuju pročíst pak i článek pod fotkami o nakupování – sice to není neznámé, ale je to tam hezky po kupě.

↪ 86 kami: zajimave, ze ta cinska rodina ma dve deti, to me docela prekvapilo.

↪ 87 Kytka: no, ten byt, ve kterém jsou, vypadá poměrně luxusně, potraviny na stole také nevypadají jako něco levného, tak asi je to bohatší rodina, která si mohla druhé dítě zaplatit? Nevím.

Dobrý den, děkuji za tuto báječnou diskusi se spoustou zajímavých názorů, odkazů a tipů.

Přispěju svým malými podněty.

1 podnět: Podle mně je důležité taky umět s jídlem zacházet. Než jsme s manželem zjistili, jak vlastně uchovávat pečivo a zeleninu, kupovali jsme jej několikrát týdně. A spoustu tvrdého pečiva (drahé bagety, „toskánský“ chléb apod.) a zkaženého ovoce a zeleniny jsme vyhazovali. Teď si v bedýnce dovezeme zeleninu na celý týden a kváskový chleba. Chleba dáme do plátěného pytlíku a to celé do igelitového sáčku a vydrží celý týden. Za takto ušetřené peníze si pak dopřáváme častěji lahůdky, jako nakládaná rajčata, parmezán atd.

2. podnět: Častokrát jste zmiňovali, že s 30 Kč rozpočtem si nemůžete dopřávat ryby. Pokud vám ale jde jen o to, aby měla rodina zajištěný příjem těch správných omega kyselin (snad to píšu správně), tak existuje alternativa – jedna malá rostlinka s názvem Šrucha zelná. Poprvé jsem o ní četla v knize Hanky Zemanové a teď už ji pěstuji na okně v kuchyni. Roste ale dost pomalu. Asi je dobré si vždy uvědomit, proč se dané jídlo doporučuje jíst ze zdrav. hlediska a zda to lze nějak nahradit.

3. podnět: Spousta bylinek a také některá zelenina jde pěstovat i na balkoně v bytě. Stačí hlína a kompost – ten jde na balkoně „vyrábět“ ze slupek a rostlinných zbytků.

↪ 88 kami: to by tam myslim jit nemelo, omezeni na jedno dite je tam dano zakonem a je hodne prisne vymahano. Leda by to byla dvojcata. Ale je to trochu zahadaa rozhodne ne typicke.