Jak se dělá recenze? RSS

Tady názorně vidíte, že všechno děláte úpkně špatně pane C. Proto, příště vyfotit a nejlépe i s celým personálem v družném kolramenním objetí.

Tak to je velmi ubohá reportáž… Velmi ste mě pobavil. Např. Jde jim o poctivou hru se zákazníkem, žádné efektní kreace a triky. Muhehe Obzvláště, když pak píše o Kamčatském krabu a Mořském tetřívku…
Nebo Pokrm měl všechno, co měl mít, byl dokonalý. To si čtenář přesně představí, jak asi chutnal…
Ještě jednou díky a prosím, ještě nějaké takové parádní počteníčko…

Blanule:

kolramenní objetí

toto spojení si dávám do památníčku ;)

já se např. také kompromituji tím, že si jídlo fotím. snažím se to ale pojmout jako zábavnou agentovskou hru. tasím rychle a mimo domnělé zorné úhly obsluhy ;)) kvalita fotek pak tomu někdy odpovídá… interiér dávám prři odchodu, nebo si pro něj dojde fotograf z produkce… :)

Razor Ramon:

tak alespoň k něčemu to je dobré, až budu příště zase v ově, rád tam zajdu ;)

4. pan Cuketka
No já strašně ráda fotím jídlo v restauracích (pokud nejse o smažák, nebo „buloňské špagety“ samosebou…, ale nevím proč, přijde mi to „trapné“ a neslušné „bleskat“ kolem dokola a hlavně, fotky s bleskem, ať už je nastavení jakékoliv, se mi prostě v případě jídla nelíbí. Nevím proč, ale to studené světlo je prostě divné… Takže když „blejskám“ tak většinou nebleskám a pochopitelně na stativ taky můžu zapomenout…Tudíž fotky nejsou až tak dokonalé jak bych si představovala, ale myslím, že to měkké a teplé světlo je svým způsobem pěkné a „lehká“ neostrost snad v tomto případě odpustitelná a fantazii podporůjící :-)

Blanule, taky nebleskam, kdyz blejskam, rusi to a hlavne ty fotky jsou fakt hnusny, navic se blesk treba blbe odrazi… nejlepsi je chodit blejskat jidlo za bileho dne, ale to zas nejni takova romantika :)

s bleskem bych si v restauraci nedovolil :) přijde mi to blbé vůči okolním hostům… :))

takže chodit přes den a sedat si kvoknu :))

No jo, když já nemůžu nikoho přinutit, aby se mnou šel na večeři ve tři… v zimě třeba už ve dvě, aby se včas došlo k desertu :D Ale v létě…na zahrádkách… ;-) Kvok…

P. Cuketka: Doufám, že se mi dnes podaří dodělat tu Francii, ještě pořád jsem zase v práci…

njn, v restauracích není většinou světla nazbyt – já tedy jídlo ještě v restauraci nefotil , ale za to tam celkem často fotím lidi – ti jsou o to horší, že maj větší tendenci se samovolně hýbat. Chce to pořádnou techniku, tedy nejspíš zrcadlovku (ideální by byl dálkoměr, ale to je zatím u digitálu nedostupná možnost i pro fotografického šílence mého formátu) a světelné objektivy, pak to většinou jde (pokud s tím člověk umí zacházet). A jeden malý tip, k tomu stativu – pokud máte větší kompakt, nebo malou zrcadlovku, dá se stativ s úspěchem suplovat půllitrem. Chce to trochu cviku, ale přeci jen člověk sedí za stolem, má možnost si opřít lokty… prostě těch možností stabilizace je dost.

„často fotím lidi – ti jsou o to horší, že maj větší tendenci se samovolně hýbat“
to je presny a uplne nejhorsi jsou deti, je to 14dni zpet, mala velka oslava a fotka neni pouzitelna temer zadna neb neposedi a neposedi :)))))

Jídlo si v restauracích fotí každý druhý turista, tak si myslím, že nikoho moc nepřekvapíte. A to si na rozdíl od Vás s bleskem a rušením okolních hostů rozhodně starosti nedělají.

Třeba je to jiný záměr a o recenzi tolik nejde. Hezky si mně prohlédněte, až k Vám přijdu chci vše perfektní, nebo vás pomluvím :)))

andy.l:

Jídlo si v restauracích fotí každý druhý turista

to je jasné, turistu taky ale poznáte na první pohled ;)

Občas ne, ale je pravda, že většinou nemluví česky. Maximálně můžete být za podivíny. Česky mluvících hostů s foťákem jsem určitě viděla víc, než tu může být recenzentů. Ovšem se stativem už by to rozhodně bylo velmi podezřelé :)

13: pane Cé, na záda batůžek, na hlavu kšiltík, pohorky, podkolenky, kraťásky a větrovku!

Česky mluvících hostů s foťákem jsem určitě viděla víc, než tu může být recenzentů.

tím lépe ;)

Rozhodně. Když se pídím po něčem novém, jsou takové články přinejmenším dobrá inspirace. A s fotkou má člověk ještě o něco lepší představu. A ty Vaše se ještě navíc moc dobře čtou :)

S malým starým digi to ještě šlo, ale zrcadlovku už neskryju ;) Ale co se týče kvality fotek a možností je to 100 a 1.

13: Vydávat se za turistu by snad nemusel být žádný velký problém. Nebo si vybrat exoticky vyhlížející doprovod a tvářit se jako průvodce významného hosta z ciziny.

V patek jsem tajne fotila v peknem obchudku v Le Mans (http://dubruitdanslacuisine.fr/). Kdyz jsem platila Sel fumee, cvicne jsem se optala zda je mozno si vycvaknout par foto. Zavolali mi vedouci, ktera mi to zakazala! Neobmekcilo ji ani to, ze budou pouzity do zahranicni reportaze o fr.gastronomii; maji pry sve stranky a zadnou reklamu nepotrebuji! No, neva, par fotek mam i tak, odpovedela jsem ;-)
Dalsi zazitek z utery z Parizskeho pekarstvi Paul; vycvakla jsem si foto a dostala pojeb! Od pece pribehl nejaky trouba a hned CO, PROC a JAK…? A at mu dam film, ze se tam fotit nesmi! (to mne rozesmalo). Prodavacka byla prijemna a branila mi, ze jsem si fotila jen chleba, ale trouba stale vedl svou! Tak jsem si koupila krosanty na degustation (nejsou na 1.miste), a me oblibene slaninove housticky, kterych jsem si ani neuzila, protoze mi po obede chytnul zlucnik :-)))) Asi z toho stressu.
No, aspon jsem je nafotila ;-)

20: No jo, no, tohle je fakt jak kde a na koho člověk narazí. I taktika se různí podle místa, ale někdy nejde dopředu odhadnout, co bude zrovna účinné – někde je dobré vypadat jako profesionál, někde část výbavy schovat a tvářit se jako turista, někde zase vzít archaicky vyhlížející foťák do igelitky a udělat ze sebe neškodného hračičku, jemuž z toho foťáku po dědečkovi stejně nevyleze kloudná fotka, tak ať si hraje…

Já jsem taky blázen, co si fotí jídla i prostředí v restauraci (teda jen o dovolených, v Praze foťák s sebou nenosím). Blesk nesnáším, pořídila jsem si raději světelný objektiv, i když i s ním je to někdy fuška.