lamem si prave hlavu nad tym, ake typicky ceske produkty, najlepsie aspon ako-tak trvanlive, aby prezili cestu do Bieloruska, doniest ako pozornost? nic programovo okazale (scestovani ludia, videli uz vsetko…a tam sa navyse ohadzuju kaviarom:), takze skor proste nieco ine, specialne pre cesko. nejake tipy? poradte, please!!!!! :)
Ake ceske speciality nosite ako dar? RSS
-
-
inak mne z bieloruska najcastejsie nosia rozne cokolady, prip. dezerty, kaviar :), ale aj zvlastnosti typu klukvy (tusim cucoriedky) v cukrovom zavoji, kadejake zvlastne cukrove sladkosti, dokonca brezovy dzus (to bol zazitok, vyzeral ako cista voda, ale pre mna bol totalne nepitny:), a tak.
Inak bieloruske cokolady, obzvlast verzie urcene na vyvoz su FANTASTICKE, obzvlast jeden typ s krupavymi kuskami kakaovych struzliniek, o ktorych som si najprv myslela, ze su to rozdrtene kavove zrnka… -
LOL, tohle by mohlo být vděčné téma :)
tak já vystřelím! :)
1) Becherovka! (ať taky poznají jak je to hnusné ;)))
- Fidorky, tatranky (slovenské ;), lázeňské oplatky
- Moravskou slivovici
- doboré vínko – slámové či ledové, osvědčilos e mi vždy a všcihni jásali :)
- Fidorky, tatranky (slovenské ;), lázeňské oplatky
-
Český rum. Božkov. Vozím do Anglie. Francis se rozplývá, že do sladkých pečených věcí není nic lepšího. :-)))
Becherovka, Fernet, oplatky, slivovička ano. pak také dobrý lovečák či klobáska, nejlépe domácí.
Kupodivu jsem uspěla i s vegetkou bez glutasolu a s míchanými čaji -bylinkovo-ovocnými. -
Rum, Becher, slivovice :)
A taky nas potesi: mlecna fidorka, rumove pralinky a tycinka KoKo -
Přátelům do Turecka vozím lázeňské oplatky, perníkové chaloupky, studentskou pečeť, dále různé bonbony a oplatky. Turci jsou na sladké :).
Do nemuslimských zemí pak vozím i domácí slivovici, domácí vaječný koňak a kvalitní víno. -
No pokud jsou to češi dlouhodobě žijící v zahraničí, většinou je možno je nejlíp dostat na chleba. Za klasickou Šumavu by spousta lidí v cizině upsala duši ďáblu. Nebo třeba plnotučná hořtice, to je stejnej případ.
Pokud jsou to cizinci, vzal bych toho Bechera či Slivovici, studentskou pečeť, lázeňské oplatky, nějakej uzenej sejra, docela oceňovaní jsou i utopenci nebo nakládanej hermelín.
-
Češi dlouhodobě žijící v zahraničí
Plnotučná hořčice – Yes please!!Becherovka – nikdo z Angličanů zatím nejásal, či nežebronil o další sklenku. Jisté části populace se to vyloženě protiví! („Brrr, cough medicine!“ je pak typický komentář.)
-
olomoucké tvarůžky tu cestu do Běloruska přežijí, a budou pak akorát ;) jinak také třeba hořické trubičky nejsou špatné. A ač sama pivo vůbec nemusím, věřím, že leckdo nepohrdne českým pivem. Přimlouvám se za Bernard nebo pivo z Chodové Plané či nějakého malého rodinného pivovaru, ale chápu, že Plzeń je známější.
-
My jsme vozivali plechovku Pražské šunky nebo nějaký tvrdý salámy – dobrou Vysočinu, Poličan nebo již zmíněnej Lovečák. Já jsem ale masožrout, takže na ostatní věci (tatranky apod.) nemam moc názor.
To Jednorožec: Jsem rád, že je tady další milec české hořčice. I když forejnr. Takovej párek si bez ní nedokážu představit. -
A co tuzemský biouherák, tan je fajnovej. :)
-
Minulý týden se na jedné mezinárodní akci po naší Becherovce celkem rychle zaprášilo. Pivo padlo taky záhy. Nakládaný hermelín spořádali většinou Slováci, ostatní národy byly dost opatrný, ostatní sýry (uzenej, blaťácký zlato, různý druhy jadelu, kořeněná parenice z Beskyd) taky mizely rychle, stejně jako oplatky. Pak jsme tam měli knedlo vepřo zelo a utopence a to zbylo, ale taky toho bylo jednoznačně nejvíc – a brali si.
Ale nutno dodat, že to byla akce, kde jsme měli nabídnout k ochutnání domácí speciality, jako dar bych asi volil trochu jinak, rozhodně bych víc dával pozor, abych nevezl něco co tam je běžně k dostání, takhle jsme to neřešili.
-
Nám se vždycky osvědčila Becherovka, kamarádům vinařům pak vozíme víno – ale spíš jen pro srovnání. A taky lovečák, ovšem předem pár týdnů „školený“ – jako ukázka na oplátku, za Gavrilovič Zimsku, jestli to někdo znáte.
-
toto téma mne opravdu zajímá, protože za pár dní frčím do Francie. Vozím pokaždé přibližně stejné (a Frantíky už žádané) dobroty.
Lázeňské oplatky, Bechču (i pro sebe), Magister, Fernet, Bohemia sekt sec, Slivovici, pivo mix (jen jedné kámošce vždy černý Chodovar), uzené sýry, Jadel, syrečky, Peprmintky v čokoládě, Tatranky, Fidorky, Hašlerky, kremžkou hořčici, někteří vyžadují i houskové knedlíky, držkovku, maďarské čabajky, … -
Kamaradce do UK pravidelne vozim: studentskou pecet, cesky chleba, fidorky, pro jeji kamosku z turecka turecky med (kupodivu ho turkyne nezna :), plzenske pivo a domaci susene krizaly z jablicek, hrusek a susene svestky. Ma je rada. Ja taky. Do londyna letim za mesic. Jeste povezu zasilku knizek :)
-
jooo, chleba byval velmi zadanym a velice nedostatkovym artiklem v UK :) taky jsme si ho nechavali vozit, jo a ocet, ten 8% ten nam chybel…
-
Co mě udělalo v UK radost: Hrubá mouka, Fernet, sušené houby, domácí vánoční cukroví. Hořčici jsem si zapoměl přát!
(České pivo je zde běžně k mání v supermarketech.) -
17. Nojo, sušené houby, to je pravda. A o Vánocích vždycky karabici cukroví posílám. :-)))
České pivo točí i ve spoustě pubů, že? Nejvíc jsem viděla Staropramen, ale já raději Tetleys a podobná pivka. :-)))
Chleba českého (nebo střdoevropského typu) jsem také v Anglii viděla. V Londýně to vůbec není problém. Ale v menších městech pochopitelně asi ano… -
Chleba českého (nebo střdoevropského typu)
zde bylo vždy dostatek, když jeden věděl, kam zajít. A to mluvím o létech sedmdesátých, kdy výběr „exotických“ potravin byl v Anglii vskutku otřesný a domorodý chléb prakticky nepoživatelný. Dobrý chlebik pekla polská pekárna Fortuna, myslím, že někde v Manchestru, odkud se v určité dny rozvážel do okolí.Coby illustraci tehdejší kulinární (ne)informovanosti: Přinesl jsem si ke svačině nějaký sandwich a k němu též sladkokyselou okurku. Kolegové se na okurku dívali s mohutným podezřením: „Bloody ‚ell, what have you there, a pickled pig‘s dick?“
-
1R:
zajímavé :) myslím, že podobnou fází nyní procházíme tady. obří gastronomikcý booom, škoda že nemám tu zkušenost z UK, dalo by se to možná porovnat…
-
20: Rád slyším!
Myslím, že gastro boom je přímo podmíněn možností lidí cestovat a poznávat tak jiná jídla, jiné kuchyně.Vše má svůj rub i líc – supermarkety zde nyní nabízejí dříve exotické zboží (např výběr chlebů, těstovin, olejů, uzenin, atd.), ale tím pádem skoro pomřely všechny malé obchůdky, specialisující se na italské, polské a jiné etnické delikatesy. Jeden tam dostal při nákupu ochutnat kousky toho i onoho a ještě si při tom rozšířil znalost cizích jazyků.
-
JJ, v Evropě to s tím chlebem asi nebude tak žhavé, ale na jiných kontinentech už se shání opravdu obtížně a našinci velmi chybí. Mě chyběl i v Paříži, ale tam myslím, že by se dal určitě najít, tam jsem byl na bagetách z Carrefouru z finančních důvodů.
-
Jeeej, dakujem za tipy, nieco z toho urcite vyberiem!!!! :)
To Mr. Cuketka:
ledove a slamove vino? Co to je??? Sorry za enonegramotnost… :)To Bali:
Peprmintky v cokolade a haslerky…to by ma urcite nebolo napadlo… super, diky!!! :)To Lucianka:
verim, ze sa Turci musia na nasom „tureckom mede“ celkom dobre bavit… tiez by ma zaujimalo, co by na francuzske zemiaky, spanielske vtaciky, segedinsky gulas apod. povedali v krajinach „povodu“ …:))Btw, ake produkty s chranenym oznacenim povodu ma Cesko? Tak ako nasa Liptovska bryndza alebo Skalicky trdelnik (o ktorom si po navsteve Staromaku a Malostranskeho nam. vsetci prazski turisti myslia, ze je to celkom funny ceska specialita!:)
-
To 1R:
„Myslím, že gastro boom je přímo podmíněn možností lidí cestovat a poznávat tak jiná jídla, jiné kuchyně.“
Urcite mate pravdu, ale myslim, ze este viac pomaha, ak su v krajine dostatocne velke komunity pristahovalcov priamo z gastronomicky zaujimavych regionov (Francuzi, Taliani, Indovia, Turci, ap.) alebo aspon zvyknutych pravidelne konzumovat a rozoznat kvalitnu medzinarodnu kuchynu (Anglicania, Amici, Holandania, Nemci,…). Proste dopyt cudzincov taha ponuku a lakava ponuka taha postupne aj dopyt lokalnych…:) Inak to skonci len radobyautentickymi restauraciami a fastfoodmi a semtam nejakym obchodikom s vylucne trvanlivym tovarom…vid napr. Slovensko, hlavne par rokov dozadu. :((To Kytka:
vo Francuzsku najdete vyborny chlieb v malych pekarnickach doslova na kazdom rohu… ale jasne, ze cenovo konkurovat bagetam v Carrefoure nemoze :) Mimo Europu to s dobrym chlebom ale fakt nieje lahke… v takom Thajsku sa za nim clovek moze celkom uslapat. Teda ak zrovna nema nahodou nablizku boulangerie nejakeho francuzskeho pristahovalca.:))) -
24: JJ, dobrý chleba se v Paříži najde relativně snadno, i když je pořád jiný, než ten náš. Ale bageta z Carrefouru pečená (dopékaná) na místě a slušná (tedy nikoliv balený hnus z Leaderprix a podobně) stála pod 30 centů a v pekárně 80–90, jakýkoliv chleba byl pak ještě dražší. V té době a situaci to bylo potom jednoduché rozhodování.
-
My jsme do Francie povětšinou vozili Becherovku či Fernet a lázeňské oplatky.
-
nojo chlebík! Na statek musím dovézt Kovářův chléb z Kauflandu, statkář ho miluje :-)))
Přivezu víc, protože bude tatarák a musím jim k tomu udělat topinky, to neznali! Jedli k tomu bagetu, fuj. A topinka z jejich chleba neni tak dobrá ;-)
Ty hašlerky tam mají moc rádi; protože jsou jako Pastis a prý se můžou v pohodě napít, vzít si hašlerku a když je zastaví policajti, tak to svedou na ně a nabídnou policajtům ochutnávku ;-)
Nemáte ještě nějaký nápad co bych tam mohla ještě dovézt? -
cappucino:
ledové i slámové víno – jsou to vínka s vysokým obsahem zbytkového cukru, šíleně sladká, hustá, plné chuti sušeného ovoce, medu etc. ledové se dělá z hroznů prošlých mrazem, u slámového vína se horzny suší na slaměných rohožích. obojí se prodává v malinkatých lahvinkách 0,25 a většinou jsou drahá. venku jsou z toho veli příjemně překvapení.. ideální dezertní vínka! :) doporučuji určitě zkusit
-
ad boom:
lokální komunity určitě pomohou. v praze to jde vidět na všude rozlezlých italech a jak se tady italské kuchyni daří :)
ale nepaltí to vždy. je tady spousta vietnamců a přitom nejsou schopni zpropagovat svoji gastronomii mimo sapu. čím to je? :)
zapoměnlijsme taky na třetí a možná hooodně důlkežitý faktor – kupní sílu :)
-
zapoměnli jsme taky na třetí a možná hooodně důležitý faktor – kupní sílu
Jo jo. Velmi brzy se ukáže (v zemích, kde obchází strašák Credit Crunch), jak důležitý faktor to je. Četl jsem, že Francouzi časově zkracují svůj čas strávený v restauraci na obědě, už nepijí víno, ale žádají vodu z vodovodu, nedávají si předkrm…Do opasků se preventivně dělají nové dírky. Bude se utahovat. :-((