Co budete mít dnes na stole? RSS

Habich neurazil, přijal jsem pozvánku na večeři v jedné z místních Thai restaurací.
Polévka Tom Yum potěšila vítaným kopancem kapsika. Jinak to bylo dost fádní. Spolustolovníci měli kachnu v přeslazené lepivé omáčce (ochutnal jsem). Já pár miniaturních kousků nějakého vepřového schovávajícího se mezi skoro syrovou zeleninou v přijatelné omáčce. Jíst se to dalo, básnit o tom nelze.
Jejich lahvové pivo bylo pitelné a obsluha, ve více než poloprázdném podniku, rychlá a pozorná.

Konversace „proběhla v srdečném ovzduší“. Společenská povinnost splněna. Bez úhony absolvovaný a brzy zapomenutelný večer.
Good Bye. Sleep tight!

Dneska měla testovací zkoušku nová palačinková pánev. Hora palačinek zmizela, než stihla pánev vystydnout :o) Děkuju Ježíškuu!!!

Opékané plátky butternut dýně s růžičkovou kapustou vařenou v páře, posypané piniovými oříšky

Včera byla TATO LAHŮDKA a dnes se vaří kotel polévky s hovězím masíčkem, slaninou, kapustou, mrkvičkou, celerem, pastinákem, šafránem,..
Napadlo tu plno sněhu, vítr to navál před chaloupku, tak do jara nevylezu a budu konzumovat ;-)

Domácí chléb, domácí máslo, domácí sýr(labneh).
ňamy, ňamy.
A k tomu protichřipkový čaj namíchaný z vlastnoručně nasbíraného: šípku, květu černého bezu, lípy, slazeno českým medem. Nádhera.
214. ;-)))
To bych si nechala líbit. I s tím navátým sněhem.

215: Domácí listerii :D

ale, ale. Žádnou domácí listerii. vše bylo moc dobré a nezávadné. Chléb už není, ale kousek másla a trocha sýra v lednici ještě zbylo.

Skopové co žralo jen trávu, brambor, česnek … mlask

218: Tráva, brambory a česněk jistě propůjčí jehňatům zvláštní kvalitu. Podobně jako na vyhledávaných „salt marsh lamb“, vyrůstajících na sůl bohatých přímořských pastvinách. ;-)
Občas bych jim hodil i otep oregána nebo marjánky – určitě pak: skopové, dokonalost sama!

šťouchané brambory a celer asi 2:1, dušeno na másle, s pečenou domácí slaninkou..... !!!!

ááárghhhh, záviďte vesničanovi!!!! :))))

pizzzzza

Bílý sýr balkánského typu, mix salátu De Luxe a celozrnný bochánek. K tomu připíjím Kubíka (mrkev/jahoda).

Včera kyselo, dneska kyselo, zítra kyselo. V neděli milouškou rybišku.

Errr, safryš, co jsme to měli včera k večeři? Ehmm. Ta zatracená krátkodobá paměť…
Nechcete místo toho nějakou básničku z páté třídy? Ty si pamatuju líp. :-))
Zemřela matka, do hrobu dána
siroty po ní zůstaly…

…i přicházely každičkého rána, by matičku svou hledaly.
I zželelo se matce milých dítek, duše její se vrátila a vtělila se v drobnolistý kvítek jimž mohylu svou pokryla.
Dál to neumím. :-)))

Hovězí s mrkví na víně ;-)

225: Já umím 3 sloky – čistě díky tomu, že jsme to ve věku pubertálním zpívali na melodii „Oh When The Saints Go Marching In“. Pasuje to přesně.

Fakt, jo? Chudák Erben. ;-)))
Zkouším si zpívat už Svatí jdou…hm…

Třeba by byl Karel Jaromír potěšen, že se o něj mládež zajímala i mimo školní dobu.
Hrálo k tomu banjo vyrobené z krku zlomené kytary a velké plechovky od pečenáčů. (Mr C please note food content of my contribution).

(food content noted)

:)))

Nono, však to tak OT nebylo, nemusíte zdůrazňovat panu C. ty plechovky od pečenáčů. :-))))
Douška mateří není od jídla tak daleko.
Já zas umím Polednici. I tu semaforovskou, heč! :-)))
Ta sem taky patří. Je tam lednice, nepečící se pečeně…atd. atd…

Chléb s uhlím beru si do práce…

Nechtělo by to založit nové théma? Jídlo v písních a poesii. Nikoliv však pouze o pití – to bychom se nedopočítali těch „víneček bílých, víneček rudých“…

Půjdu matičko k jezeru,
na práci se ti vys***.
Ach, nechoď dcero na jezero,
vodník si tam *** ***.
…
Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se se v šírá kola,
a po mladišké dífčině,
zbylo jenom kombiné.

Měli jsme mít k večeri muschle,
ale vyhodil jsem je, až na jednu byly všechny mrtvé či polomrtve,
nektere uz dlouho.

Proto ta morbidní poesie!

jabloně a hrušně se také uznávají?

234: …two three four: …Paplyly tumány nad rjekoj…

Tam ale nejni nic k jídlu. Vůní ‚razcvětálych‘ stromů se nenasytíš. Asi brnkám na špatnou strunu?

233: Jaký je rozdíl mezi rohlíkem – a polomrtvými muschlemi?

Rohlík je potrava, polomrtvé muschle jsou otrava.
Ha, ha, ha, ha!!!
Bum bum!
(Zde tradiční zakončení slaboučce pitomoučkých vtipů).

231: Z tý Semaforský by sem patřil i zlatej kolovrat – handgranáty – to jsou takový ty železný vajíčka, jak s tím chodíme na rybičky – jak vždycky bum a je filé.

232.:;-)
http://www.youtube.com/watch?…

Jednorožcovo ujišťování p.Cuketky že jeho příspěvek obsahuje jídlo mi připoměl můj obíbený díl Trosečníci z Červeného Trpaslíka.Lister a Rimmer nabourají Kosmika a octnou se sami bez pomoci na pusté planetě.Lister začne hladovět…(z do­volením zde přepisuju část jejich geniálního rozhovoru)
LISTER:
(Sighs.) Everywhere I look reminds me of food. Look at these books:
Charles Lamb, Herman Wok, the complete works of Sir Francis Bacon, Eric
Van Lustbader…
RIMMER: Eric Van Lustbader? What's he got to do with food?
LISTER: Van. Bread van, meat van, food!
RIMMER: Look, you're getting obsessed.
LISTER: It's these books! It's like someone's put them there to taunt
me. Look at this – The Caretaker by Harold Pinta.
RIMMER: It's „Pinter.“ Stop thinking about food.

239. : ;-))))