Restaurace Litoměřice, Terezín a okolí RSS

Bohužel nemůžu a to už tam po slušném podniku pátrám párkrát ročně několik let…

Co pizzeria L´apetito v Roudnici nad Labem – má ji jeden ital, který se sem přiženil, zatím jsme byli vždy spokojeni (a nejen s pizzou).

Jedině restaurace Hotelu Memorial v Terezíně. Kdykoliv s kýmkoliv. Nikdy žádný problém, jídlo moc dobré, vyjdou vstříc.
Cukrárna v Litoměřicích, nevím, jak se jmenuje – z náměstí kolem divadla a sochy K. H. Máchy po schodech dolů, potom vlevo. Vlastní zákusky a koláče, nejlepší káva a čaj.

Nic ve zlém, ale v Terezíně bych do restaurace opravdu nešla, ač by byla jakkoli špičková. Viz Arnošt Lustig, Ivan Klíma a další, ad libitum…

to aida: chodím tam i s bývalými vězni…

5: Terezín je fungující město s více než třemi tisíci obyvatel, nikoli skanzen koncentračního tábora. Kromě toho podle mě nejlépe vzdorovat zlu, které tam lidé zažívali, lze pouze životem. Obzvlášť se mi líbil starý gentleman, který přežil Osvětim, a nedávno na místech, kterými prošel, se svými dětmi a vnoučaty tančil na píseň I will survive. Jejich video je na Youtube nebo BBC. Ukázat náckům vztyčený prostředníček s grácií jen tak někdo neumí…

4: Děkuji za tipy!

Btw.Aido, myslím, že zrovinka Arnošt Lustig (nebo se možná mýlím) natočil docela pěkný dokument o cestě z Terezína do Osvětimě, kde účinkoval se synem a vnukem a celé to popisoval a jak napsal Maroni – Terezín je krásné město a ne skanzen a zlu se má vzdorovat. Mimochodem, když pomineme Malou pevnost a určení města v letech 39 – 45, jedná se o velmi dokonalou a zachovalou ukázku pevnostní architektury. Žena už do Malé pevnosti nemůže, ale procházka po šancích a ukázka například napouštění vodního systému ji moc zajímala. Nezapomínejme, ale město za to, co zde dělali lidé, neshazujme. Nezaslouží si to… A myslím, že městu více než historie uškodil odchod armády, či povodně v roce 2002 – tehdy to bylo trochu město duchů, dnes je to ale výrazně lepší.

7, 9: Váš názor Vám neberu, jen jsem si dovolila vyjádřit ten svůj. O tom dalším, o čem oba píšete, samozřejmě vím.