Štítek: esej

Pominu zcela situaci, kdy se vaří v pohodlí maminčiny kuchyně, kde je k dispozici veškerá podporu včetně maminčiných dobrých rad. Pravou studentskou kuchyni najdete jedině na studentských kolejích. Už ze své podstaty jde o záležitost čistě experimentální, a to hlavně díky katastrofálnímu nedostatku kuchyňského náčiní, surovin a zkušeností.

Bylo mi asi třináct,když jsem se začal trochu víc motat v kuchyni.Možná za to mohli vánoce, nebo trocha nudy,když se nedalo běhat po venku.Asistoval jsem při přípravě bramborového salátu a netušil jsem nic o těch kouzlech a čárách,které se při vaření dějí.ňíkal jsem si: „No co,bramborový salát,co je na tom…“A pak to všechno začalo.Nejen, že jsem každý rok pomáhal s přípravou štědrovečerního menu, ale zůstával jsem v kuchyni s maminkou stále častěji a koukal jsem se přes rameno a učil se.Když jsem vybíral školu,bylo mé rozhodnutí zcela jasné…KUCHAň!!!

Před pár dny uveřejněný článek na Jižním svahu mě přiměl k uveřejnění již několik týdnů připraveného článku o žhavém tématu, zvláště zde, na food blozích-bio potravinami, neboli potravinami z ekologického (chcete-li kontrolovaného) hospodaření. V současné době všechny potraviny s označením Bio, Eko či Organic stoupají na pomyslném žebříčku oblíbenosti u konzumentů i restauratérů, kteří užívají tyto produkty při přípravě svých menu. Hláška, často uvedená v receptech: „nejlépe v bio kvalitě“ se stala jakýmsi dorozumívacím prostředkem, pod kterým si ale všichni, ať čtenáři či autoři, představují obvykle něco odlišného, než co toto sousloví opravdu znamená.

Víte co je ideální způsob, jak si zkazit skoro každý pokrm? Začít příliš přemýšlet nad tím, odkud se vzala každá jeho jednotlivá součást a co přesně obsahuje za „éčka“ a další sajrajty. Začít u jídla moralizovat nad osudem kuřete či prasete, v rámci hry na city ještě lépe o krátkém nenaplněném životě jehňátka a telátka. [Celý článek]

Hluboká to pravda, ale zároveň je jasné, že bez toho chleba to taky nejde. Základní potravina, podceňovaná, přeceňovaná, ale chleba se člověk nepřejí. Každá kultura má jiný chleba… Kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se s lidmi, říkávaly naše babičky. A měly pravdu. Pokud nefunguje multikulturalismus, dá se s trochou nadsázky říct, že to je tím, že jsme každý zvyklý na ten svůj chleba. I volba našeho aktuálního prezidenta byla oným příslovečným lámáním chleba. A vybrali jsme si prezidenta, který jí šumavský bochník, ne toustový “papír”. Pravda, ne všude se tahle teorie dá prosazovat, ale každopádně na ní je víc než se na první pohled zdá.

Taky se Vám stává, že sem-tam přijdete večer po náročném dni a co si to nepřiznat, pokaždé to není ten blankytně modrý den se zpěvem sýkorek a pln milých úsměvů..

http://kiwi.logix.cz/…/04/04/title?…

Živit se jídlem …

Nemám na mysli jen „dolévání benzínu“ do našich smrtelných schránek. Živit se jídlem můžete i tak že manipulací s ním, vařením či prodejem jídla si vyděláváte. Je to vaše práce.