Štítek: anthony bourdain

Odrrróbinki

31

Toto jsou Odrobinky, u kterých jsem se celou dobu neskutečně křenil. Ať slouží!

  • Proč nejsou české biopotraviny?

Mírně pesimistickou, ale osvětlující analýzu o tom, proč máme nedostatek biopotravin českého původu, připravili hodní biolidé ze serveru Biospotřebitel. Doporučuji k přečtení, pokud vás mrkve z Rakouska a pohanková mouka z Číny denervuje stejně jako mě. Proč tedy nejsou české biopotraviny?

  • Regionální drát je lepší drát

Víte, že existuje česká alternativa k systému chráněného označení původu EU? Do systému regionálních značek Domácí výrobky se prozatím zapojilo 8 malých regionů.

Certifikovat lze leccos. Aranžmá ze suchých květin, užitkové výrobky z drátu nebo třeba i fotografie s tématikou krajiny. Je tam ale i spousta jídla a pití, sám na to docela koukám!

Některé položky na seznamu jsem v životě neviděl. Mám radost! ;)

  • Avec Eric

Koukali jste se tady někdo na finále čtvrté sezóny Top Chef? Já jo. Fandil jsem Ričrdovi. A prt.

Projížděl jsem si profily všech hostujících porotců a narazil jsem na, pro mě dosud neznámého, Erica Riperta. Eric vaří v Le Bernardin. Je to jedna z nejlepších amerických restaurací zaměřených na ryby a plody moře s tou nejfajnovější webovkou, jakou jsem v poslední dopbě viděl. Dá se na ni čučet jako na film! ,)

Eric má vlastní blog (= reklamu na troubu od Cuisinartu), kde se všemožně bobuje a předvádí v textech i na videu. Na jeho video-projev bych vás chtěl obzvlášť upozornit.

Eric je totiž obdařen naprosto fantastickou angličtinou, která mě instantně sráží do kolen. Na rozcvičení si pusťte bjůtifl pis of red snapér, batér, pepér, vedžetables a stek. Potom třeba jeho video s kachlí, kde okolo třetí minuty předvádí časoprostorovou fintu now, the fish is ready. Nakonec jeho dvojvýstup s Bourdainem, ve kterém si oba borci hrají na vojáky.

Pomalu začínám tušit, za co dostal James Beard Awards… ,)

  • PFF 2008 ŽIVĚ!

Na letošní PFF jsem si pro vás připravil živou reportáž! Po celé tři dny se budu pokoušet přinášet ty nejčerstvější obrázky, videa a texty přímo z místa dění. Notebook, foťák, kamerka a jedna naspeedovaná Cuketa.

Osobně si myslím, že to nevydržím a hned v pátek odpadnu. I kdyby ne, věřím, že pro vás to bude zdroj škodolibé srandy. Zkusím to pojmout jako přenos z filmového festivalu nebo z fotbalu. Možná něco mezi. Uvidíme, nechte se překvapit! ;)))

Kolo si beru s sebou. Dle výsledků ankety se o něj oprávněně bojím! Půjdete taky? Zahlasujte do ankety. Budete si sebou brát kolo? Kam to přivážeme?

  • Kdo je Gábina?

Chm? ;)

komentáře

Kopiluwakovinky

27

Čtyři přátelsky umaštěné odrobiny od svačiny o velké přestávce. Cvrnknuté mým palcem vám rovnou do sešitu. Ten nemáte ani podepsaný od rodičů, ani patřičně upravený. Teď navíc s krásnými tučnými fleky… ;)

  • Dlouho odkládané ukrknutí

Na dvorku malých farmářů se schyluje k drobné úlevě. Podle parlamentní telenovely bude moci farmář prodávat drůbeží a králičí maso, zvěřinu, mléko, vejce a včelí produkty v menším množství bez hypertrofované buzerace. Spousta věcí mi tam ještě chybí, ale i toto je určitě krok správným směrem! ;)

Pan ministr se nechal slyšet, že se plánují ještě další antibyrokratizační chvaty. Snad ten úřední šiml nechytne zpětnou vazbu. Ukous' by si… ;)

  • El pšouk?

Totižžž… ;) Nevím jestli ta písmenka z loga nového blogu El Souk čtu dobře! Zdejší milý diskutér a pouštní eskamotér rachad si minulý týden otevřel svou vlastní pobočku. Prozatím stačil udělat arabské hot-dogy, vykuchat rybičku a očumovat jehněčí hlavy. Šikovný kluk! ;)

Něco mi říká, že to s ním bude docela sranda. Prosím, poznačte si do památníčku http://www.souk.cz!

  • Kopi Luwak v Praze!

Při našem espresso průletu z minulého týdne jsme si nenechali ujít jednu kávovou kuriozitku. V nově otevřeném winebaru Bar Bresto ve Štěpánské ulici 31 totiž nabízejí proslulou kávu Kopi Luwak.

Jeden šálek espressa připraveného z kávových bobů strávených živou cibetkou zaplatíte 249,– Kč. Já jsem samozřejmě snob, takže jsem musel okamžitě ochutnat. Káva má nepřehlédnutelné živočišné tóny v aromatu, v chuti je potom milá s poměrně živou aciditou. Stojí to za těch 249,– Kč? Nevím, podobně jako u všech podobných gastro-vylomenin si to musíte v hlavě srovnat sami.

  • Píp, píp, píp – LOL

Konečně, mé srdce zaplesalo! AGéčko a Ochlasta spolu. Že jim to ale sluší? ;) The FN Diš!

komentáře

Anthony Bourdain: Důvěrnosti z kuchyně a Šéfkuchař na cestách

47

Moc pěkný knižní tip mi daly zdejší cuketkářky (= čtenářky) Romana a Kristýna v diskuzi pod článkem o Ambiente Pastacaffé (díky)! Vím, že jsem s tím úplně tenisově out a nekůl, ale kdybyste snad patřili mezi těch několik málo jedinců (jako já), kteří Anthonyho Bourdaina ještě neznají – račte dál…

Anthony Bourdain

Tony je velký chlap a Američan. Má ostrý nůž, chlastá, kouří, miluje vnitřnosti a je drsňák. Kromě toho všeho, je uznávaný šéfkuchař newyorské restaurace Les Halles a mediální hvězda s vlastní TV show (už třetí série).

Důvěrnosti z kuchyně

Proč je Tony tak slavný? Napsal totiž ve své době dost převratnou autobiografickou knihu o práci běžného amerického šéfkuchaře Důvěrnosti z kuchyně. V Důvěrnostech popisuje své mladistvé, drogami a alkoholem překypující začátky, ukazuje každodenní rutinu vytíženého šéfkuchaře a nemilosrdně odhalí drsné praktiky „vysoké“ gastronomie.

Ne všechno jsem mu sežral, ale i tak to byla sakryš-pytlik jízda. Pro všechny nekuchaře, zvídavé hosty a gastronomické fandy povinná četba! Autor je velice otevřený a vůbec s ničím a s nikým se nemydlí. Občas je povídání anonymizováno, většina příhod je však spojena se skutečnými podniky nebo postavami. Jízlivé šťouchance do žeber Jamieho Olivera mě škodolibě potěšily! ,)

Jako vrchol knihy (alespoň pro mne) označuji pasáž, ve které popisuje svůj „běžný“ pracovní den v kuchyni Les Halles. Od prvního ranního probuzení až po pozdní odpadnutí do postele. Po dočtení té části jsem si znovu pěkně uvědomil, kam patřím – totiž za stůl v jídelně restaurace. Potom jsem si tu pasáž přečetl ještě jednou. ,)

Šéfkuchař na cestách

Obrovský úspěch Důvěrností zajistil Tonymu nejen spoustu peněz (tedy doufám!), ale i další zájem nakladatelství a televize. V Šéfkuchaři na cestách tak zabíjí hned dvě vypasené a exotické mouchy jedním sekem svého meganože:
  • moucha č. 1 – napíše dobrodružnou cestopisnou knihu plnou skvělého jídla
  • moucha č. 2 – celé své mlsné putování paralelně přetvoří pro TýVí

Anthony vycestuje do více než 30 exotických destinací, kde zcela sebevražedně ochutnává, co mu přijde pod ruku. To vše s jediným cílem – najít nejlepší a nejdokonalejší jídlo! Hledá s pozoruhodným nasazením, o napínavé hygienicko-akční pasáže rozhodně není nouze. Ať už se jedná o ještě bijící srdce kobry, nebo luxusní večeři za několik stovek dolarů, čtenář nikdy nepřijde zkrátka. Ze stránek se linou téměř skutečné chutě a vůně a váš mozek svádí marný boj s imaginárními chuťovými počitky! V tomhle je Anthony machr. Umí skvěle vařit nejenom za plotnou, ale i na papíře!

Důvěrnosti doporučuji jako nenáročnou oddechovku, ideální do postele před spaním nebo ráno na cestu do práce. Šéfkuchaře na cestách pak nejlépe do kufru na dovolenou, případně jako motivační přípravku před odletem (např. pan C. si šel ihned jednu letenku naklikat). Nebudu ani Anthonymu posílat cuketky, myslím, že jich má sám dost… ,)

komentáře