Majonéza ze slunečnicového oleje
Mám teď doma báječný slunečnicový olej z tržnice. Je zlatý, voní po slunečnicových semínkách a z toho, když se udělá majonéza, tak ta je.
Mám teď doma báječný slunečnicový olej z tržnice. Je zlatý, voní po slunečnicových semínkách a z toho, když se udělá majonéza, tak ta je.
Nejlepší časopis na světě? Pro mě vždy jediný — ABC speciál 85. Mělo to v sobě komiks, vystřihovací modely i kosmické pexeso. Dokud jsem je úplně nezdemoloval, hltal jsem letní speciály celé dětství.
Pan Doskočil z Holešovické tržnice je v sedmém nebi. Před stánkem má frontu zhypnotizovaných zákazníků. Všichni koukají na přepravky se sazenicemi a každý se třepe, až na něj přijde řada. Pak šup šup — rychle vstřebat všechny pěstitelské rady, popadnout igelitku a rychle domů k záhonu.
Potravinárska komora Slovenska (PKS) vyjadruje vážne znepokojenie nad úmyslom vlády SR využiť všetky dostupné ekonomické a právne nástroje na podporu finalizácie potravinárskych produktov v podnikoch poľnohospodárskej prvovýroby a ich predaj priamo konečnému spotrebiteľovi.
Potravinářská komora u sousedů to minulý týden docela slušně rozjela a v článku na Sme.sk sází jeden frk za druhým. Slovákům totiž hrozí obří nebezpečí — budou kupovat základní potraviny přímo z farem a stát (mrcha jedna) je v tom ještě podporuje! ;)
Nechci roli masově a průmyslově vyráběných potravin apriori shazovat. Potravináři mají recht i v tom, že v současné době pro nás jídlo skutečně roste na „poli“ v supermarketu. Jejich reakce je ale naprosto šílená a až z ní mrazí. Spotřebitel, který si jídlo sám koupí a doma upraví je navíc ten poslední problém, který by potravináři měli řešit.
via Delikatesy.sk
Uznávám, že tohle je z mojí strany zákeřnost. Odteď budete muset na každé grilování tahat igelitku plnou jarní cibulky a k tomu ještě kus alobalu.
Osm míst v Berlíně, které nesmíte minout. Tři pecky na jídlo, co zatím v Česku nemají obdobu. Plus pět nejlepších kaváren, kde můžete popíjet, snídat a očumovat nejmladší generaci šikovných baristů. Samorozumně mám i jedno překvápko pro všechny městské pěstitele.
Po Relae, Kadeau a The Coffee Collective se konečně dostávám k hlavnímu důvodu, proč jsme do Kodaně vůbec jeli. Finálním nakopnutím bylo pondělní vyhlášení 50 „nejlepších“ restaurací na světě, kde Noma už potřetí obsadila první místo.
Mám pro vás tip na letní výlet za pivem do Slaného! V Pivovaru Antoš dělají skvělá piva a ještě k tomu zvládají provozovat slušnou hospodu. Co si tam dát? Určitě jejich pověstná zauzená a pomalu pečená žebra. K nim Sv. Gotharda, pak nový Bohemia Pale Ale, potom Slánskou Pšenku a pak to celé znovu dokola, dokud nepadnete.
Nějaké bolístky má ta hospoda také, nic ale nebránilo tomu, abych je připíchl na Scuk. Čtěte více v mé nové recenzi.
Jak chutnala káva, když se ještě pecky z kávových třešní flusaly na zem. Co je odpad a co produkt? Je Cascara nečaj nebo nekáva? Pojďte ochutnat!
Chceme se teď na Scuku chvíli věnovat chlebu. Nechceme ale strašit s podvody a nástrahami průmyslových pekáren, místo toho jsme se zaměřili na samotnou podstatu chleba, který nám (snad ještě stále) můžou všude v cizině závidět.
Z díží, kynáren a pecí pro vás první díl poskládala Maškrtnica. S radostí sdílím dále — Co musíte vědět o českém chlebu… ;)
Suroviny: Ředkvičky, Medvědí česnek, Brambory, Topinambury, Řapíkatý celer, Dýně, Rajčata, Růžičková kapusta, Salátová řepa, Celer, Hlávková kapusta, Černá ředkev, Mrkev, Česnek, Zelí, Okurky, Cibule, Papriky. Petržel a Kačenka česká
Techniky: Využití zeleniny