Kimči – jenom obrázek
Píšete vy…Další verze kimči. Co v tom jet ani psát nebudu, proč
taky? Jde o to, jestli se Vám líbí ten pohled :-)
Další verze kimči. Co v tom jet ani psát nebudu, proč
taky? Jde o to, jestli se Vám líbí ten pohled :-)
Jídlo z kuchyně bílé chudoby nejklasičtější, kvasnicová polévka. Někde jsem se chlubil, že to dělám. A někoho dokonce zajímalo jak. A tak to sem tedy píšu.
V chladu, v krabici lokální zeleniny a v komoře… ,)
Jestli v tomhle předsvátkovém shonu existuje alespoň jedna zašívárna, možná bychom ji našli právě v knihkupectví, pěkně mezi regály s knížkama o vaření. O Randeti či o Vánočce se zde asi rozepisovat nemusím, proto alespoň krátce o novince, která se teď taky rozvaluje na pultech…
Amygdalota, mandlová cukrátka z ostrova Syfnos.
Nečekejte nic objevného, všichni to již znáte. Někdo svařákem rozhání nachlazení a jiné neřády, někdo jím rozmrazuje běžkaře, někdo jím zkouší navodit vánoční atmosféru. K chladnější polovině roku svařák prostě patří.
U skleničky alsaského vína. Předvánoční nestihačka útočí. Je teď možná lepší nikam nechodit, nic nedohánět a cvrnkat odrobinky po stole. Nepřepínat se!
Zdá se, že mám v kuchyni „maďarské“ období. No ostatně všechna ta dovezená paprika se nějak zužitkovat musí… Teď se do toho přidala ještě nostalgie po maďarských sladkostech vyvolaná článkem o Dobošově dortu a notně podpořená diskuzí pod ním. A rázem část víkendu padla na přípravu Somlói galuska.
Pokud jste posledních pár dní nebyli úplně mimo, určitě jste neminuli slavnostní otevření Cukrárny Myšák ve Vodičkově ulici. Ještě předtím, než přinesu první obrázky i postřehy z nového podniku, moc rád bych vás vzal na malý výlet…
Jsou z obrovitánského sněhového dortu a tajou vám na čele…