Štítek: recept strana 3

Předvánoční coming out — jsem na kulaté zelené holky, co jsou lehce nahořklé. Jsou to potvory a musí se to s nimi umět. Ale znáte to. Jakmile rozlousknete jejich vnitřní pochody, není úniku.

Venku přituhuje, musíme přitvrdit i v kuchyni. Půjdeme pěkně do základů a postavíme si sendvič, který zahání sychravinu na počkání.

Dnes mě na trzích přepadl náhlý nákupní impulz — krásná štika z Pstruhařství Mlýny. Měla asi třičtvrtě kila, byla vykuchaná a bez šupin. Co teď ale s ní, že jo? Páč se štikama to vůbec neumím.

Nejdřív jsem ji teda pořádně umyl, vystřihnul jsem jí žábry a napnul jsem ji pěkně do oblouku pomocí špagátku. Hodně a poctivě jsem ji pokapal citrónem, posolil a nechal mezi okny asi půl hodiny. Vodu slít, pak trouba na 160 stupňů a šup ji tam. Máslo šlo jen navrch v několika plátcích. Jinak nic. Za čtyřicet minut měla vnitřní teplotu lehce nad šedesát — hotovo. Nechat odpočinout, nahřát talíře a odloupnout z každé strany jeden macatý bílý filet. Pak už jen troška výpeku, malinko citronu a mňam!

Poučení pro víkend? Když nevíš co, nemontuj se do řízení a dej máslo.

Když jsem otevřel kuchařku Plenty od Yotama Ottolenghiho poprvé, říkal jsem si — to snad není možný, ten chlap se zbláznil. Všechny recepty měly od patnácti ingrediencí výš a děsně zdlouhavé a podrobné postupy. Motivace vyzkoušet alespoň něco = nula celá nula.

Nikdy bych neřekl, že budu dělat ďáblova advokáta bílému pečivu. V kontextu milionu gumových housek a rohlíků, které jsem spořádal během svého mladistvého života, je to vtipné dvojnásob, ale není zbytí. Když je na stole máslo, vejce nebo slanina — nic se nevyrovná bílému pečivu. Nikdy se ná nic neptá a je diskrétní.

První rajčata od babičky a zbylý tvrdý chléb. Co s tím? No přeci salát!

Přemýšlím, jak to do vás napumpovat a maximalizovat tak konverzi čtenářů na pekaře. Zkusím to takhle. Český chleba je pilířem naší kulinární identity a vy ho prostě musíte umět upéct. Pro sebe, pro své blízké a natruc všem průmyslovým pekárnám. Je to jen mouka, voda a trocha tepla, takže z toho nebudeme dělat vědu a hurá na to! ;)

Rovným dílem si kredit připíše 1R se svým grilem, Kuba a René a Mr. Chang. Komu leze vařený chřest s holandskou krkem, ať udělá čárku.

Zima, mlsná a nechuť jezdit přes půl města do Polévkárny. Přetočte o dvě másla a tři kila mouky dopředu a obrazovka se rozjasní. Svítí to oranžově a voní to!

Víte, co mě poslední dobou neba? Jak se u nás prdí na zeleninu.