Michael Pollan, autor přelomového díla The Omnivore's Dilemma, vydal nový trhák — Cooked: A Natural History of Transformation. Po analýze amerického potravinářského systému a obhajobě opravdového jídla se tentokrát zaměřil na klíčový mezičlánek v jídle — domácí vaření.

Óká. Myslím, že už se to může říct nahlas — letošek v jídle bude hodně hodně divoký, ušpiněný od hlíny a rozhodně se v něm neobejdete bez botanického atlasu a starých knížek od Marie Úlehlové Tilschové.

Cítíte to taky? Dny jsou delší, slunce na nás svítí z jiného úhlu a vzduch začíná vonět. Ideální čas začít něco nového, zeleného a jedlého! :)

Naporcovat kuře a připravit ho na pečení už určitě umíte od minula. Dnes krátce o jednom úžasném vynálezu, který si můžete vyrobit z tučných odřezků kůže a sádla kuřete.

Je ještě lepší, než jste doufali. Všechny ty naleštěné telecí zázraky plné kolagenu jsou sice fajn, když jde ale o rychlost a dostupnost, můžou se jít zahrabat. Vodný extrakt ze zeleniny zmáknete s desetinovým úsilím i náklady.

Kaprlata došla a ze slaniny zbyl jen mastný papír. Chleba vám už leze ušima a do konce zimy furt daleko. Víte co to chce? Trochu slunce!

Celý duben pro vás budu sbírat data o mase, které nakupuji (pro malou dvoučlennou domácnost) a jím venku v restauracích. Na konci měsíce potom zveřejním celkovou statistiku se všemi údaji. Jaké byly zdroje masa, v jakých formách a kde jsem ho nejčastěji měl a kolik činila celková spotřeba.

Masový audit

Tohle už ani není vtipné. Dokončení masového auditu mi trvalo skoro dva roky a měsíc v kuse jsem to vydržel teprve na třetí pokus. Pokud budete chtít někoho vytrestat, přinuťte ho, ať si vede statistiky o jídle!

Ano, čtete správně. Emancipační boj zuří u zeleniny stejnou měrou jako u masa. Libová filátka a křehké růžičky se hřejí na výsluní. Vše ostatní, méně líbivé a neznámé, končí v koši.

Co všechno se dá zkvasit, naložit nebo naklíčit? Krátká odpověď zní — všechno. Pro tu delší si zajděte na blog Zkvašeno od Zuzky Ou. Nenajdete tam ani recepty, ani fotky jídla, přesto je to jeden z nejzajímavějších blogů za poslední dobu.

Jak nasolit hovězí, co s kořenem z lopuchu nebo jak na pravou worcesterskou omáčku — to je jen malý výběr fermentovaných pikošek. Když si to projdete celé, zjistíte, že se vlastně v jídle a pití víc kvasí než vaří. V rozličných kulturách, historických obdobích i na různých kontinentech. Na Zkvašeno to budete mít všechno až pod nosem a v českém kontextu.

Pokud nebudete mít dost, můžete se dorazit na výzkumném blogu při Nordic Food Lab. Borci z Nomy tam posouvají hranice dánské kuchyně tím, že přenášejí techniky fermentace z cizích kultur a snaží se je naroubovat do místních podmínek. S tím samým blbne i David Chang v New Yorku.

Zevrubnou fermentační revizi (nebo explozi) by si ostatně zasloužila i česká kuchyně. Jestli se tu někdy probudí mladá generace nastupujících kuchařů, zrovna tady by se mohli neuvěřitelně vyřádit. Historické prameny, know-how a dokonce i čisté kultury jsou dostupné jako nikdy dřív. Máme tu na to dokonce i vysokou školu.

Tak třeba pozdějc. Zatím si užijme Zkvašeno… :)

Letošní svátky jsem nepekl cukroví. Pekl jsem klasickou Šumavu. Na původní složitý postup jsem si ale vzal rozbrušovačku a všechny pracné úseky jsem odřezal. Na rozdíl od průmyslových pekařů jsem se obešel bez zlepšovacích přípravků i pásových pecí. Místo toho jsem nechal jen hřejivý dotek lidské ruky — moderní a lenivé.