3. Espresso marathon – v Praze
Při v pořadí již třetím a posledním espresso marathonu jsme se opět proběhli po Praze. Našemu amatérskému, lajdáckému a zaujatému hodnocení tentokrát padlo za „oběť“ osm kaváren…
Při v pořadí již třetím a posledním espresso marathonu jsme se opět proběhli po Praze. Našemu amatérskému, lajdáckému a zaujatému hodnocení tentokrát padlo za „oběť“ osm kaváren…
Běžný člověk do restaurací, které snesou zařazení do kategorie „Fine Dining“, nechodí až tak často. Účet v řádu tisícikorun prostě není věc, která se hodí k normálnímu platu a hypotéce. O to slavnostnější je okamžik, kdy člověk vstoupí do příjemného prostředí vyhlášené restaurace s tím, že se nechá hodinku dvě hýčkat skutečnými profesionály. A o to větší nepotěšenost, když se místo kulinárního zážitku dočká přehlídky diletanství.
Navštívil jsem tuto v Praze poměrně známou restauraci s rodinou, zde někoilk postřehů:
Cena konzumovaných jídel odpovídala, cena nápojů v žádném případě.
Dobrou Chuť!
Pavel Kořínek
Se trousí za každého počasí. Teď v tom vedru jsou navíc extrémně tvrdé a vysušené! ;)
Kvůli chaosu okolo PFF jsem kompletně zazdil letošní World Barista Championship v Kodani. Živý report dělali na blogu La Bohéme Café, videa i výsledky najdete na oficiálních stránkách.
Jestli chcete strávit patnáct minut s otevřenou pusou nad videem někoho, kdo vaří kávu – pusťte si vítězné vystoupení Stephena Morrisseye. Video má dva díly a děsně blbne. Snad se vám to podaří spustit – díl 1. a díl 2. – je to neuvěřitelné!
Cenu za odvahu by měl naopak získat slovenský nevysmrkaný závodník. Statečně dokazuje, že podobná vystoupení jsou zcela ohne prtel…
Určitě jsem asi poslední v Česku, komu to uniklo. Kdyby náhodou ne, tak tady je test českých hospod, na který se vrhli Roman Vaněk z Prakulu a Radek Šubrt z Le Palais.
Hodně jim na srdcích ležela kvalita jídelních lístků a to jak restauratéři neuměle kopírují svět. Neodolal jsem a ihned si prošel Radkovo delikátní menu a bum ho! Pochopitelně, z čistě edukativních důvodů, se tam nabízí zelenina brunoas, želatýna a čokoládové Bunyouls!!! :D
Jde vidět, že ani v tom fine diningu to hoši nemaj lehký…
Vinařský fond ČR si pořídil nový informační plátek – Vinařské listy. Vycházejí pouze v tištěné podobě, protože:
informace působí přehledným dojmem, můžete se k nim kdykoli vrátit a hlavně je klasické papírové vydání stále velmi oblíbené.
Haha, taky se z něj všechno dobře přeťukává a skenuje! Krom nejnovějšího dění z VF jsem tam našel informaci o nově spuštěném Vinařském institutu. Další pokus o připopovzdělání odborné veřejnosti, která dosud nebyla dostatečně odborná.
Na třetí staně je zas výtečný článek věnovaný mediatréninku vinařů. Otiskli tam naprosto zásadní tabulku. Měla by napomoci lepšímu vztahu mezi vinařem a novinářem a vytvoření tzv. souznění spoluhráčů na stejném hřišti:
Makromolekulární gastronomie. Tohle spojení použil Jiří Král při své cooking show na PFF a dnes i labužník Vladimír Poštulka ve svém Zápisníku. Musí to být infekční… ;)
(Sken pohlednice z výstavy Bruselský sen. Doporučuji!;)
Minulý týden jsem navštívila podnik, okolo kterého jsem mlsně chodila už delší dobu. Café Fresco najdete coby kamenem dohodil od vyšehradských hradeb v komplexu zvaném Vyšehradská rezidence. Na první pohled příjemné místo, vnitřek designově vybavený a malá zahrádka čítající tři stolečky.
Po třech dnech na vytrávení uzavírám reportáž z PFF 2008. Celkové shrnutí, cuketkova TOP 10 s anketou a leporelo živých obrazů přímo z ostrova…
Po sobotní totální PFFizaci jsem si dala pár hodin spánku, snídani inspirovanou Pohlreichovou včerejší cooking show a před polednem vyrazila na Žofín. Vzhledem k tomu, že jsem neměla lístek, vystála jsem si docela dlouho frontu. Ta se naštěstí docela rychle pohybovala, nicméně jsem začala litovat toho, že jsem se lajdácky namazala opalovacím krémem jen na obličeji.
Velké finále a poslední den festivalu. Nechystá se sice žádné pompézní ukončení či vyhlášení cen, ale bude to stát za to. Labužnická loď Žofín zažívá třetí den proměny… :)
Na PFF jsem se těšila celý týden. V pátek jsem po příchodu do práce splnila nejdůležitější úkol dne – vytiskla jsem si festivalové menu a doprovodný program, načež po zbytek pracovní doby jsem se díky Cuketkově live přenosu myšlenkami přesunula na místo konání akce.
Suroviny: Ředkvičky, Medvědí česnek, Brambory, Topinambury, Řapíkatý celer, Dýně, Rajčata, Růžičková kapusta, Salátová řepa, Celer, Hlávková kapusta, Černá ředkev, Mrkev, Česnek, Zelí, Okurky, Cibule, Papriky. Petržel a Kačenka česká
Techniky: Využití zeleniny od kořene po listy, Blanšírování, Glazování, Na zádíčka a Pyré