Vyhledávání: „ha noi“

Po každém cizím městě mám v hlavě jako v porouchaném kaleidoskopu. Kolaterální poškození a následné otřesy cukínovy soustavy. Natěšené čivy by ještě rády nasosávaly, zeměkoule už ale dávno podklouzla pod nohama někam jinam… ;)

Včera jsem ve schránce objevil poštu až z dalekého USA! Otevřel jsem ho a našel v něm průvodní dopis a pak takové srandovní papírky v zatavených pytlíčcích. Chcete vědět na co jsou a co jsem s nimi dělal?

Nic jiného nedokáže cestovatele uvést do hřejivé domoviny tak, jako rozverná podzimní chumelenice a čerstvých pět čísel hned v Rozvadově… ;) Několik pohlednic a nemlsacích zápisků z cuketkova thermo-šoku.

Letní opravy pražské tramvajkové sítě zkroutily jednu moji podvečerní potulku směrem do Gorazdovy ulice. Věřte nebo ne, ale pod popisným číslem tři se tam skrývá nenápadný vietnamský obchůdek naditý čerstvým zbožím až z Thajska!

Update

Dle zpráv Lemura Šedého je nyní obchůdek ve Francouzské 66!!! Tak pozor na tó, jó? ;)

Sklo Riedel jsem vám ukázal nedávno. Nyní se podíváme na speciální Riedel degustaci, kterou pořádalo české zastoupení minulý týden. Cílem prezentace bylo odpovědět na otázku – vnímáme víno odlišně při použití různých sklenic?

Degustace se konala v prodejně Riedel ve Slovanském domě minulý týden ve středu, ve složení cca 10 hostů. Musím pochválit organizaci – vše perfektně uspořádáno a zajištěno, odlivky, plivátka, sklenice i rozlévání vzorků.

Degustaci řídil pan Robert Friede, který nám dal základní info o Riedelovkách a odprezentoval vlastnosti na celkem pěti párech vzorků a sklenic:

• Riesling
• Chardonnay
• Burgundy
• Bordeaux
• Cognac Hennesy

Obrázky a parametry sklenic najdete např. u řady Vinum, korespondující vzorky vín viz. moje obrázky a koňak zde. K dispozici byla i referenční levná noname sklenice a standardní obří koňakovka.

Rozsahem degustace i počtem vzorků jsem byl ze začátku sice dost zklamaný, ale velmi dobrá volba vzorků to nakonec zachránila. U všech vzorků vína byly zejména ve vůni zcela zřejmé rozdíly, které trkaly i mou chabou senzoriku. V chuti už byly rozdíly jemnější. U každého páru bylo navíc dobře vysvětleno v čem spočívají rozdíly a proč se víno jeví jinak. U koňaku mě bohužel nepřesvědčili. Je to možná tím, že nejsem fanda. Noname sklenice byla vybrána velice dobře, všechna vína se v ní jevila jako mírně ochuzená.

Proč to kouzlo tvaru sklenice funguje? Zjednodušeně řečeno je to jen pár hlavních faktorů:

• výška sklenice – aromatické látky tvoří ve sklenici vrstvy; u každé odrůdy chceme, abychom měli nos zatrčený právě do vrstvy, ve které se odrůda ideálně projevuje
• objem sklenice – intenzivnější vína potřebují víc prostoru, aby se plně rozvinula
• velikost horního otvoru – jakou umožňujeme výměnu vzduchu sklenice vs. okolí, můžeme o něco pozdržet nejtěkavější aromatické složky
• tvar a úhel sklenice u okraje – ovlivňuje pod jakým úhlem pijeme ze sklenice; sklon hlavy spolu se špulením rtů ovlivňuje, do který partií jazyka pustíme největší porci jednoho loku/srku → ovlivnění chuti
• + řada dalších faktorů, o kterých nemám ani potuchy… ;)

Tady je podrobnější text přímo od Riedela – Shape and Pleasure.

Cena degustace byla 290,– Kč s tím, že jste měli možnost neplatit nic při zakoupení vína z jejich sortimentu. Od akce jsem čekal širší rozsah a více vzorků/sklenic. Sortiment skla Riedel přeci jen neobsahuje pouze pět sklenic. Prezentace měla občas hluchá místa, ve výkladu se přeskakovalo nesystematicky tam i zpět, část informací chtěl přednášející alibisticky přehodit do oblasti „Ptejte se…“ Celkově ale prezentace dávala smysl, vzorky byly vybrány dobře a myslím, že i pro úplně nezkušeného milovníka vína by byly rozdíly zřetelné.

Pro zažehnání dilematu se vstupným, jsem se raději vykoupil lahvinkou příjemného Sauvignon blanc. Udělal jsem dobře! ;)

Alternativy

Za krátkou dobu, co se o Riedelovky zajímám jsem narazil na dva pěkné tipy. Věřím, že budou k užitku:

• Vinum Bonum Valtice – možnost nákupu skla Riedel za ceny nižší i o několik stovek za sklenici než v Pražském Ad Vivum
• Spiegelau – alternativní značka na srovnatelné úrovni za příjemnější ceny, těším se na bližší seznámení

Dnes jsem absolvoval zajímavou debatu s přáteli na téma nákupu šampaňského na novoroční přípitek. Je zajímavé jaký v tomto panuje gulage a nutnu podotknout, že roztomilý gulage v tom měl i pan C. Až do teď!

Rozdělení šumivých vín (sektů) vypadá na první pohled docela nepřehledně, ale již na druhé zašilhání je to mnohem jasnější. Všechna šumivá vína lze velice snadno rozdělit podle výrobního postupu a podle země původu.

Tři hlavní výrobní postupy

Nebudu zabíhat do podrobností výrobního postupu (i když je velmi zajímavý), myslím si, že bude úplně stačit toto základní rozdělení. Šumivá vína jsou výráběna tzv. druhotným kvašením a podle jeho provedení je možné si je pěkně rozdělit. Zjednodušeně tady platí – čím pracnější postup, tím dražší, kvalitnější a šumivější víno.

Hlavní metody výroby jsou:

• metoda Champagne – originální, typická pro Champagne, druhé kvašení probíhá v lahvi; nejnáročnější výrobní postup = nejdražší vína
• metoda Charmat – zjednodušená předchozí metoda, druhé kvašení probíhá v tanku; pořád ještě férový postup = kvalitní vína
• karbonizace – druhé kvašení neprobíhá vůbec, víno je nasyceno CO2 jako sodovka; kouzla vinařského průmyslu = nejlevnější sladké bolehlavy :)

Francouzská šumivá vína

Najdeme zde tři hlavní skupiny vín, rozdělené podle původu a výrobního postupu:

• Champagne (tzv. pravé šampaňské, chráněno EU) – šumivá vína výhradně z regionu Champagne & vyrobené metodou Champagne (viz výše)
• Crémant – šumivá vína vyrobená stejnou metodou jako Champagne, ale nepocházejí z regionu Champagne
• vins mousseux – všechna ostatní šumivá vína

Španělská šumivá vína

Podobně, jako u Francouzů, jsou i zde tři skupiny šumivých vín:

• Cava – špičkové španělské šumivé víno, předespaný je výrobní postup (podobný metodě Champagne) a kvalita půdy; 90% viná Cava pochází z Katalánska
• método tradicional – stejný postup, všechny ostatní regiony
• granvás – jednoduššípostup podobný metodě Charmat, různé regiony

Italská šumivá vína

Tady je to jednodušší, protože v itálii dominuje šumivým vínům Prosecco. Šumivé víno nese název odrůdy bílých hroznů. Je vyrobeno metodou Charmat (viz výše) a produkuje se zejména v benátské oblasti. Podle bublinek je označeno buď jako spumante (šumivé), nebo jako frizzante (perlivé, viz níže). To je z Itálie vše :)

Samozřejmě, že dobrá šumivá vína můžete koupit i z jiných zemí (Německo, USA, Austrálie, J.A.R., ČR ;), jednotlivé klasifikace by už ale přesáhly obsah tohoto krátkého shrnutí…

Šumivá vs. perlivá

Další rozdělení na šumivá a perlivá vína je rozdělení podle tlaku v lahvi a podle síly bublinek. Šumivá (spumante, sparkling) vína obecně by měla mít natlakováno alespoň 3 atmosféry, kdežto vína perlivá (frizzante, semi-sparkling) mají tlak cca od 1 do 2,5 atmosfér. Z toho vyplývá jednak různá míra destrukce lustrů/očí/štuků na stropě a jednak délka a vitalita bublinkových efektů.

Brut, Sec, Doux?

K tomu ke všemu najdete ještě na etiketě i kvantitativní označení podle množství cukru:

• Brut nature – < 3g/l, bez doslazení, přírodně suché
• Ultra brut, extra brut – 0-6g/l
• Brut – < 15g/l, suché
• Extra dry, extra sec – 12-20g/l, středně suché
• Sec, seco – 17-35g/l, středně sladké
• Demi-sec, semi seco – 33-50g/l, sladké
• Doux – > 50g/l, velmi sladké

(Tohle si např. já nikdy nedokážu pořádně zapamatovat ;)

Pokud máte, zájem o další informace, doporučuji poklikat odkazy v článku – informací je tam nekonečně mnoho. Máte-li zájem o rozdělení českých šumivých vín, tak na oficiálních stránkách českých vinařů je tento pěkný přehled rozdělení vín v České republice.

Doufám, že jsem vás příliš nezahltil a že vám tento přehled pomůže při nákupu na Silvestra. Ono přeci jen lahev dobrého šumivého vína přijde na částky okolo 500 – 1000,- Kč a tak i když nejste super znalci a setkáváte se s kvalitním šumivým vínem poprvé, je dobré vědět alespoň o základních parametrech.

Jako bonus přidávám návod, jak bezpečně otevřít láhev šumivého vína od American Academy of Ophthalmology (Americká akademie očního léklařství ;)

Bum! Bang! Pan Cuketka vyhlašuje poprvé ve své historii opravdickou čtenářskou soutěž o ceny! Vyzkoušejte si alespoň jednou, jaké to je, být panem Cuketkou – uvařte fantastické jídlo/drink, popište recept, udělejte fotku a vyhrajte jednu ze tří skvělých cen…

Oč běží?

Věřím, že se ve vás čtenářích skrývá spousta netušeného potenciálu a tak budu po celý prosinec číhat ve své emailové schránce na vaše skvělé recepty s fotografií. Tři z vás, kteří mě nejvíce zaujmou, získají věcné ceny. Všichni ostatní pak získají moje neskonalé uznání a podíl v jedné z hurá akcí pana Cuketky ,)

Právě jsem se oprášil z prvního podzimního nachlazení (děkuji všem za nové recepty!) a dostal jsem geniální nápad jak se k nastávajícímu chladnému a tmavému ročnímu období postavit…

Nepříjemnému a sychravému chladu a temnu se totiž nejlépe čelí s dobrou náladou a rozšířenými kapilárami. Ne, neuhodli jste, pan Cuketka se nebude v zimě opíjet. Pan Cuketka totiž bude celou zimu degustovat ;)

Degustace vína v Praze

Udělal jsem si takový malý průzkum jak jsou na tom pražské vinotéky s degustacemi vína a zjistil jsem, že jsou na tom docela dobře. Skoro každá solidnější vinotéka či prodejna vína totiž nabízí pravidelné akce s ochutnávkami vín ze světa i z ČR se vstupným v rozpětí cca 100 – 500 Kč (dle exotičnosti vín, ne vždy dle kvality zážitku!).

Schéma je u všech podniků docela podobné. Po doporučené telefonické rezervaci na vás většinou čeká prezentace jednoho vinaře, nebo alespoň tematicky vymezená ochutnávka. Ve zvláštních případech (za které taky připlatíte navíc) je degustace doprovázena večeří. Samozřejmostí je většinou také možnost „zvýhodněného“ nákupu přímo od dotyčného vinaře či prezentující firmy.

Kde všude je tedy možno ochutnávat? Následuje přehled odkazů na programy degustací z jednotlivých vinoték:

• Vinotéky Cellarius
• Dům vína U Závoje
• Viniční altán v Gröbovce
• vinoM
• Ad Vivum (program vpravo dole)
• VÍNO & spol.
• VINOdiVINO
• Karlínská vinotéka
• Vinný sklep (Karlovo nám.)
• Vino Bohemia
• Dům vín ČR (jejich systém moc nechápu)
• Národní dům vína (další dům ;)
• vino.italiano
• Le Caveau
• Vinotéka L.C. Nicolas (neaktuální program)

Máte-li v záloze nějaké další tipy, nebo máte oblíbené místo, kam chodíte – nebuďte lakomí a podělte se s ostatními v komentářích. Jejich kapiláry, manželky i mozkové buňky vám budou vdečné :)

Na víkendovém vinobraní jsem to samozřejmě úplně neflákal a ještě za střízliva jsem nasbíral exklusivní materiál. V prostorách Vinice sv. Kláry totiž byla k dispozici unikátní výstavka s dvaceti různými odrůdami vína…

Každou z dvaceti odrůd jsem vám vyfotil a pokud to bylo možné, tak jsem přepsal papírovou popisku, která byla k hroznům připíchnuta. Výstavku v takovém rozsahu jsem viděl poprvé v životě a tak jsem byl úplně u vytržení. Oranizátorům akce i Botanické zahradě tímto posílám bonusové cuketky ;)

Nejdříve odrůdy pro bílá vína:

Irsai Oliver

Velmi raná moštová odrůda bílá. Původem z Maďarska. Jde o křížence Bratislavské bílé a Čabanské perly. Tato odrůda je velmi vhodná pro výrobu burčáku. Hrozny jsou větší, příjemné muškátové chuti a využívají se i pro běžný konzum. Vinice sv. Klára

Malverina

Pozdní moštová odrůda bílá. Původem z Moravy, kde byla vyšlechtěna v Perné skupinou šlechtitelů. Jedná se o rezistentní odrůdu vůči houbovým chorobám. Je vhodná pro ekologické vinohradnictví a integrovanou produkci. Vinice sv. Klára

Muškát Moravský (MOPR)

Raná moštová odrůda bílá. Vyšlechtěn byl v Polešovicích jako kříženec odrůd Muškát Ottonel a Prachtraube. Tvoří 1,8% procent plochy vinic v ČR. Vinice sv. Klára

Müller-Thurgau

Středně raná moštová odrůda bílá. Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 profesorem Müllerem, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. Jde o křížence Ryzlinku rýnského a Madlenky královské. Jedná se o nejrozšířenější odrůdu v ČR, kde tvoří 11,2% osázených ploch. Vinice sv. Klára

Rulandské bílé (Pinot blanc)

Do cedulky mi vlezl list – pro popisek vás tedy odkážu třeba semhle. Vinice Salabka

Rulandské šedé (Pinot gris)

Pozdní moštová odrůda bílá. Jedná se o pupenovou mutaci Rulandského modrého. Původ má ve Francii V Burgundsku. K nám byla přivezena ve 14. století s Rulandským modrým . V současnosti se nachází na 3,7% rozlohy našich vinic. Vinice Salabka

Ryzlink rýnský (Rheinriesling)

Pozdní moštová odrůda bílá. Původem z Německa. Z Porýní se postupně rozšířil po okolních zemích. K nám se dostal patrně v 16. nebo 17. století a rozšířil se v nejlepších viničních tratích. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti Čechy a v současné době tvoří 7% celkové plochy vinic v ČR. Vinice sv. Klára

Ryzlink vlašský (Welschriesling)

Pozdní moštová odrůda bílá. Původ je nejasný, pochází pravděpodobně z Francie, kde v departmentu Mame je velmi hojně rozšířen. U nás nejlepších kvalit dosahuje na Pálavě. V ČR je zastoupen 8,5% celkové plochy vinic. Při regulovaném výnosu je vhodný pro výrobu ledového a slámového vína. Vinice sv. Klára

Sylvánské zelené (Grüner Silvaner)

Středně raná moštová odrůda bílá. Původem z Rakouska. Jde o křížence Tramínu a Rakouského bílého. V ČR se pěstuje na 0,6% celkové plochy vinic. Větší zastoupení má ve vinařské oblasti Čechy. Vinice sv. Klára

Tramín červený (Gewürztraminer)

Pozdní moštová odrůda bílá. Nejčastěji se uvádí, že pochází z obce Tramino v Tyrolích, odkud je doložena již v 15. století. Dnes se u nás pěstuje na necelých 3% výměry vinic. Vinice sv. Klára

Tady jsou odrůdy pro vína červená:

Cabernet Sauvignon

Pozdní moštová odrůda modrá. Původem z Francie. Jde o křížence Cabernet Franc a Sauvignonu. Spolu s Merlotem tvoří světoznámá bordeauxská vína. Pěstuje se po celém světě. V ČR se podílí na celkové výměře vinic 1,3%. Vinice sv. Klára

Modrý Portugal (Blauer Portugieser)

Středně raná moštová odrůda modrá. Původ není jednoznačný. V roce 1772 byla přivezena z Portugalska do Rakouska a od konce 18. století se pěstuje také na Moravě. Dnes tvoří 3,9% rozlohy vinic ČR. Vinice sv. Klára

Rulandské modré (Pinot noir)

Pozdní moštová odrůda modrá. Pochází z Francie z Burgundska. Je to kříženec Mlynářky a Tramínu. Její pěstování je doloženo již v 7. století n.l. Do Čech ji nechal v 14. století přivézt Karel IV., kde později tvořila 90% plochy vinic, nyní se pěstuje na 4% vinic ČR. Vinice Salabka

Následují docela zajímavé a určitě i moc chutné odrůdy stolní:

F2 Merzling

Stolní odrůda červená. Vinice Salabka

Chrupka bílá (Chasselas, Gutedel)

Jedná se o středně ranou stolní odrůdu, která byla pěstována již před 5. tisíci lety v Egyptě a oblasti Malé Asie. Do Evropy ji pravděpodobně přivezli staří ňímané. V dnešní době se v našich podmínkách pěstuje převážně na opěrných konstrukcích a jejich podíl je 0,1% celkové rozlohy vinic. Vinice Sv. Klára

Chrupka červená

Přes tu větev jsem toho moc nepřečetl a proto další detaily zde. Vinice sv. Klára

Heroldrebe

Stolní odrůda modrá, další info zde. Vinice Salabka

Horizon

Stolní odrůda bíla. Vinice Salabka

Jolanka

Stolní odrůda bílá. Vinice Salabka

Královna vinic

Stolní odrůda. Kříženec odrůd Královna Alžběta a Čabaňská perla, vypěstovaná maďarským pěstitelem J. Mathiaszem. Od roku 1923 se rozšířila i do ČR. Vinice sv. Klára

Doufám, že se vám to líbilo a že jsem vás pořádně navnadil na další víkend plný vinobraní. Pokud vás odrůdy vín zajímají více, doporučuji tento přehled odrůd na oficiálních stránkách vín z ČR.

Pokud jsem někde udělal chybku, nebo máte pikantní poznámku v záloze – komentáře jsou vaše! ;)