Tuky — vše je z másla. Vejce — s označením “1”, tedy domácí, od slepic, které se mohou během života hýbat. Čokoláda — používáme belgickou čokoládu s 55% obsahem kakaa.

Kokino

Hurá! ;) Není to vůbec složité a nebolí to. Říct si jasně, co děláme a proč. Pečeme z čokolády a z másla a nemáme rádi vajíčka z klecí. Ó, Kokino, jaký to balzám po nekonečném blábolení o čerstvých a kvalitních surovinách od vybraných dodavatelů od jiných. Revoluce z plechů jede!

Narazil jsem na to jen náhodou, protože jsem zatím nevěděl, že se činí i mimo Facebook. Každopádně mi jejich nový web udělal radost. Najdete tam seznam brněnských podniků, kam svoje dobroty dodávají, i odkaz na fotogalerii plnou másla a čokošky. Kokino filozofii můžete ochutnat už v sobotu na prvním trhu na Jiřáku. Opovažte se, vykoupit je hned ráno. Nebudu kvůli vám přeci vstávat!

Minulý týden mě dostala tahle drobná černá čočka. Oproti běžné čočce snese hrubší zacházení, je rychle hotová a po tepelné úpravě výtečně drží tvar. A co je nejlepší — můžete s ní provádět podobná kouzla jako s rýží na risotto.

Musím mockrát poděkovat L.A. za tip na Gruzínské pekařství na Žižkově. Dneska jsem se tam poprvé dokutálel a celá pekárna mě příjemně okouzlila. Nejenže pečou spoustu druhů chačapuri, ale mají tam i originální pec na chléb, kterou si nechali postavit pecařem až z Gruzie!

Na fotce vidíte mou první ochutnávku – sýrové chačapuri imeruli (krásně tučné, voňavé, skoro nedopečené – kam se já hrabu!), tradiční chléb (zřejmě tvarově uzpůsobený pro lov divé zvěře) a malinký ořechový šáteček „kroasan“. Pár postřehů o podniku a hodnocení najdete v mojí čerstvé recenzi na Scuku. Kromě pekařství můžete chačapuri ohutnat i v karlínské Polévkárně nebo v pekárně Chačapuri na Smíchově.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila stažení z oběhu výrobku “Jádra piniových oříšků“ původem z Číny (balení o hmotnosti 50 g, datum minimální trvanlivosti do 25. 4. 2011, šarže L011). Inspektoři SZPI zjistili, že se po požití této potraviny projeví nepříjemná hořká pachuť v ústech, která přetrvává až po dobu několika dní a zesiluje zejména při konzumaci jakékoli jiné potraviny. Poté sama od sebe odezní.

SZPI

První stažení zlobivých piniových oříšků je zdá se tady! Stahovat se musí pinie, které byly k dostání v řetězci Interspar. Moc by mě zajímalo, co budou dělat ostatními zdroji vadných oříšků, a že jich podle reakcí v komentářích není zrovna málo. Pokud jste měli s piniemi konkrétní značky problém, určitě bych neváhal dát SZPI vědět. Za upozornění na zprávu děkuji serveru Biospotřebitel, kde se dočtete i o stažených bio výrobcích z drogerií DM.

Dnes ráno jsem při popíjení kávy narazil na zlatou žílu — stroj času za pár korun. Vaflovač měla doma opravdu i naše babička a tenhle rozbitý šlehač jsme doma oplakávali několik let. Vzpomínkomat.

Pokud se pár osvícených pořadatelů nechytí za hlavu a nespojí se v úsilí dát trhům jasný řád a zachovat jejich hodnotu, určitě bude následovat bolení hlavy z celé téhle nadějné oblasti. Sdružení pořadatelů farmářských trhů, transparentní a hlavně dodržované vlastní kodexy pro jejich fungování, jasná a otevřená definice farmářského trhu a produktu – všechno jsou to věci, které jinde v zahraničí už dobře fungují a pro dlouhodobý rozvoj jsou potřebná.

Sci-fi plky 2011 – díl 1.

Ha! Tak jsem se ani nenadál a s iniciativou pro vytvoření kodexu farmářských trhů přichází samotné Ministerstvo zemědělství. Reaguji opožděně, ale beru to určitě jako dobrý signál a musím to zmínit. Snad to nebude jen prázdné upšouknutí do větru nebo naopak nepřiměřená buzerace. V průběhu sezóny zkusím zjisti víc. Každopádně, pravidla českých farmářských trhů jsou prozatím ve vzduchoprázdnu a všichni jsme byli loni svědky toho, jak je slovo farmářský nepěkně ohebné.

Další blíže neurčené bejlí z Mercato di Sant'Ambrogio. Poznáte, co jsem na trhu vyfotil?

A vzhledem k tipům v komentářích, rozšiřuji hádanku ještě o následující vzorek:

Kdybych měl z výletu po Florencii vybrat jedinou věc, která mě zaujala nejvíc, bez váhání budu mluvit o stáncích s vařeným hovězím a dršťkami. Nikdy jsem dršťkovku moc nemusel, poslední zážitky ze mě ale udělaly konvertitu.

Nebojte, moje nová úchylka se netýká strkání teploměrů do každého hrnku. Prostě jen poslední dobou piju svoje ranní kafe čím dál tím studenější. Šmarjá, proč?

Dobrá zpráva! Poděbradka přestala označovat svoji ochucenou minerálku jako cider a přejmenovala svůj drink s příchutí na Cide. Pro rodící se českou scénu okolo cideru je to určitě úleva.

Reálně hrozilo, že si spousta spotřebitelů spojí výtvor Poděbradky se skutečným ciderem, který dosud neznají. Podle článku v Marketing a Media zvažovali právní kroky v Mad Apple a zaznamenána byla i stížnost na klamání spotřebitele. Dobře jim tak.

Poděbradka teď zkouší „komunikovat“ překotnou změnu v klipu s písničkou od kapely Sto zvířat, podle mě by jim ale víc slušela tahle zábava.