Když jsem otevřel kuchařku Plenty od Yotama Ottolenghiho poprvé, říkal jsem si — to snad není možný, ten chlap se zbláznil. Všechny recepty měly od patnácti ingrediencí výš a děsně zdlouhavé a podrobné postupy. Motivace vyzkoušet alespoň něco = nula celá nula.

Nikdy bych neřekl, že budu dělat ďáblova advokáta bílému pečivu. V kontextu milionu gumových housek a rohlíků, které jsem spořádal během svého mladistvého života, je to vtipné dvojnásob, ale není zbytí. Když je na stole máslo, vejce nebo slanina — nic se nevyrovná bílému pečivu. Nikdy se ná nic neptá a je diskrétní.

Nechci to zamluvit, ale vypadá to, že tu máme po vietnamské vlně ještě jedno příjemné překvapení — další domácí cider na scéně! Už taky bylo na čase. Nic proti importu a Mad Apple, ale je potřeba přidat. Česká jabka drtit, lisovat a pít! :)

Mé poslední rýpnutí s názvem Margarínová lobby vyvolalo překvapivou reakci a teď hádejte od koho. Tipovali byste ředitele ČTK? Já teda ne! Máslo a margarín je, zdá se, na špici agendy národní tiskové kanceláře. Přečtěte si plnou verzi vyjádření z mé večerní pošty. Nebudete se nudit! ;)

Hodně dávno jsem tady brblal nad nedostatkem vietnamských podniků. Dnes se stačí rozhlédnout a zdá se, že dlouho očekávaný vietnamský boom je konečně tu. Dnes se tomu dokonce věnoval mainstream a já jsem si jistý, že další články a reportáže budou brzy následovat (včetně prvních domácích pokusů o vietnamské recepty ;).

Na šikovné pomocníky v kuchyni jsem už tady skoro zanevřel. Po dlouhé době mám ale tři odolné adepty, kteří u mě obstáli s minimální zkušební lhůtou jeden rok, drží se fest a nepustí. Držáci!

Jíst dobře a zároveň zdravě? V restauracích, kde nevidí dál než za uspokojení smyslů, je toto spojení často pobídkou k chlapáckému prsení se tunami masa a tuku. Dostatečně omezený kuchař dokáže sem tam směrem k zdravému jídlu vystřihnout i nějaký ten vtípek.

Dr. Kunová alias Marteska ve svém článku o používání rozumu v jídle skvěle vystihuje současný stav jídla u nás. Přitom nenudí, nepoučuje a dokáže přidat srozumitelné rady. Obsahuje i třeskutou sondu do několika českých restaurací s pomocí Romana Vaňka.

Nemělo by zapadnout. Podepisuji sakumprásk.

Co se stane s rubrikou recenzí restaurací, když jede foodkritik na prázdniny? Zaskočí jiný! Zcela výjimečně a pouze v srpnu zaskakuji za Petru Pospěchovou v Hospodářkách. V několika málo recenzích se budu snažit o názornou ilustraci jevů, které nás na současné kuliscéně obklopují.

Vykopávám zrovna dnes a téma je poměrně aktuální — syndrom stydlivého vietnamského bistra. Jinak také o podnicích, které to zbytečně rozjíždí jen na půl plynu. Ke čtení v trafikách.

Mrcha jedna, nedá si pokoj. Přes noc jsem do postranní lišty přidal novou rubriku — obrázek z kapsy. Jedná se o přímé propojení zápisníku a mého kapesního aparátu. I když se instantní fotky v běžných zápiscích úplně nepřestanou objevovat, většinu z nich přeci jen budu směřovat právě do nového chlívku.

Obrázky ukládám externě i s krátkým popiskem na Instagramu. Pokud jej také nosíte v kapse a baví vás, hledejte: cuketka.

Hraju v barvách lesních, s nožíkem a plátěnkou. V zásadě se ale u mě jedná čistě o sběr endorfinu. Co hřib, to pík! Babky dávají míň. Klouzci a suchohřiby víc. Praváci a křemenáče nejvíc. Pak je tu ještě ta sladká fáze nad novinama — nejvoňavější na světě. Ale bacha, nic se nemá přehánět. Také to vyžaduje jistou pokoru ke skřítkům. Sezóna byla dobrá, stačí nedupat a ony porostou! ;)