Hledat
O kvalitě vajec a balení
Sám nevím, který článek ze Scuku doporučit víc. V zasouvacím speciálu vás naučíme, jak udržet balanc na barové stoličce a taky vysypeme z rukávu tipy na nejlepších „balící“ bary v Praze. Ve speciálu o vejcích (nepoplést ;) jsme se zase dali na jednu přehlednou hromadu všechny informace, které byste o nákupu vajec měli vědět.
Obojí si zaslouží vaši pozornost:
- Velký výklad o vejcích
- Zasouvací speciál II. — zaskórujte v baru
- Skrz talíř do kalhotek (alias Zasouvací speciál I.)
Reklama
Komentáře
Proč to má vše tak sexistický podtext?
↪ 1 Anonymní: jde o bary a téma randění, bez toho trochu přehnaného (a přiznaného) ladění by to bylo hodně suché ;)
„Pamatujte, že jste to, co jedlo to, co jíte.“ – to je výstižné! :)
A celkově tuze užitečný článek, podvodníků s „domácími vejci od šťastných slepiček“ je nemálo a návod pro orientaci hodně pomůže.
↪ 3 kami: Zrovna dneska v hale 22 pán s cedulí „volný výběh“ a na dotaz potvrdil, že to jsou dvojky. Tvrdil mi, že jedničky jsou problematické, že normálně mají i výběh, ale přes zimu to nejde. Říkala jsem mu, že to je sice fajn, ale ta cedule je dost zavádějící. Moc se na mě netvářil…
A ty klecáky vzadu u babky vidím furt někoho kupovat :(
↪ 4 Michala: Tos totiž asi ceduli špatně pochopila – to totiž ve skutečnosti znamenalo, že pán s Tebou vyběhne a Tvoje dotazy mu budou ouplně volný :)
Tento týden jsem konečně našla svoje jedničky:))) 36,– Kč za 10 ks se mi zdá slušný poměr cena/výkon (Český grunt).
Jedničky odněkud z Orlických hor teď kupuju v prodejně Chuťovka u Anděla za 4 Kč kus. Má to být farmářská prodejna a není ani omylem, ale dají se tam nakoupit některé fajn věci.
Nikdy jsem o tomhle číslovacím systému nevěděla. V ČR používám vejce z domácího chovu (díky tati!). Ale momentálně jsem v Belgii a když jsem se teď mrkla do lednice na klasické balení vajíček z Carefouru, tak jsem zjistila, že to jsou jedničky (od farmáře).
Je fajn, že tady i v klasických supermarketech nabízejí sortiment (sýry, mléko apod.) od farmářů.
Žiju na vesnici, každý druhý tu má pár slípek, hlavně pro sebe, ale přebytky mají. My teda máme vajíčka od babičky, ale vím, že když půjdu k sousedce, že mi vajíčka nechá. Možná je to utopický, ale třeba kdyby si zájemce z města našel takovýhle kontakt a jednou týdně zajel na vesnici pro těch pár vajec?
Třeba jako alternativa k farmářským trhům. Udělat si výlet do přírody a cestou nakoupit přímo od zdroje.
Také tu máme kravín, ve zdi je okýnko s mlékomatem. Mlíčko je hustý, čerstvý a dobrý, vydrží mi v lednici i týden (ale jezdíme tak 2× týdně, protože máme spotřebu jak JumboJet, tak 8–10l týdně) a je za 14kč za litr.
↪ 9 karolinka: No vida, takhle nejak si dodnes tu vesnici predstavuji:)
Pritom z toho, co se v dnesni dobe clovek docte nebo slysi tak mi spis vzdy pripada, ze na vesnici slepice nebo husy(natoz prase) uz nejsou videt .
Vesnicti jezdi autem jednou tydne do nejblizsiho superhyper a jsou mestsi vic, nez ty mestsky.
Zajimalo by mne, jak to dnes na vesnici opravdu chodi.
↪ 9 karolinka: utopický to není, ale pokud ta vesnice není opravdu blízko města, tak je to nesmyslný jak ekonomicky, tak hlavně ekologicky. Projet benzín a začudit krajinu každý týden kvůli pár vejcím, to by měla vejce ekostopu čtyřicetkrát větší než novozélanská jabka obletivší svět.
Najít si takhle kontakty na vesnici jde (já je mám na spoustu věcí – jehněčí, perličky, kohouty, vejce, holoubata, husy…většinu domluvila má druživá máti v místní hospodě:)). Ale v městském bytě většinou nelze skladovat velké množství a jezdit pro ty trošky, které pojme lednička, je nešetrné.
Právě proto by to mělo být naopak – aby venkovští producenti dovezli (jedna cesta, jeden benzín, jedno čudění) svou produkci do města, kde si ji měšťáci rozkoupí. To je koneckonců přínos trhů či bedýnek.
Jenže ono to bohužel svádí k tomu „to už není dobrý, ale dovezem to Pražákum, ty sežerou všecko“. Nebo rovnou k tomu, o čem píše pan Cuketka zde a Hanka v odkazovaném článku – „Pražák je tak blbej, že nám skočí i na vejce ze supermágu z vobchodní zóny, když mu na to napíšem Domácí vejce a prodáme je třikrát dráž“
Sice se to tříbí (slavná holešovická klecátka už mají poněkud pošramocenou pověst), ale velmi pomalu. Ovšem tyhle články k tomu silně přispívají, takže jen houšť a větší kapky;)
↪ 10 Anonymní:
Žijeme nad několika vesnicemi, vše tak kolem 300 obyvatel, nedaleko dvě městečka kolem 4000 obyvatel. Kolem nás je vše téměř tak jak píšete. Občas slepice, krávy ve dvou statcích na tři vesnice. Prasata kolem pěti stavení. Občas nějaká ovce. Z mého pohledu jednoznačně absolutní většina žije sice na pozemku a v domku, ale městským způsobem života. Je tu kravín se svážkou vzorků na veterinu, jednou denně odváží cisterna mléko a lze tam legálně čepovat čerstvé chlazené mléko jako ze dvora litr á10Kč – chodí z celého okolí max. 10 lidí. Zbytek jezdí do obchodů do města.
↪ 11 kami: Kami, dlouho jsem o tom přemýšlela a chci jen k tomu svůj názor. Absolutně souhlasím s článkem pan C. i s vaším názorem o ekostopě při dojezdu pro každé vejce. O tom žádná. Ale k tomu co píšete dále – Jenže ono to bohužel svádí k tomu „to už není dobrý, ale dovezem to Pražákum, ty sežerou všecko“. Nebo rovnou k tomu, o čem píše pan Cuketka zde a Hanka v odkazovaném článku – „Pražák je tak blbej, že nám skočí i na vejce ze supermágu z vobchodní zóny, když mu na to napíšem Domácí vejce a prodáme je třikrát dráž“
já to vidím trochu jinak. To, že i lidé na vesnici chtějí vydělat peníze, to je jasné, že tento systém často hodně někdo zneužívá, to jistě. Souhlasím, ale chybí mi tam podle mě velmi zásadní věc a to ten úhel pohledu, že se to třeba neděje jen z výše zmíněných důvodů, ale za mě především proto, že se zcela obrátil poměr sil. Dříve žilo 80% lidí na vesnici a 20% ve městě. Dnes žije na venkově 2500000 lidí a navíc většina z nich městským způsobem života. A v tom vidím zásadní problém. Že tento zlomek lidí prostě nemůže devět milionů ostatních uživit zdravým a kvalitním jídlem a protože je veliká poptávka, živí se na systému velmi dobře i další složky, jako organizace atd. tak je nasnadě, že dojde k zneužití. Oni se často skutečně poctiví sedláci nesníží k tomu, že by schválně očůrali Pražáka, nemají potřebu, protože prostě prodají ve svém okolí – více nemají. A ti co jezdí do Prahy, to už je otázka nastaveného systému a musí si bohužel uvědomit sami Pražáci realitu, jaká skutečně je.
Hlavně, co mě zaráží – je přeci nasnadě a velmi jednoduché psát z Prahy, jak ta vesnice podvádí, ale je třeba si uvědomit, že všichni chtějí minimum fyzické práce a maximum pohodlí. A je úplně jedno, zda to je Pražák, Brňák nebo pán z Dolní Horní. A tak jen se přimlouvám za to, aby se nepředsunul do popředí názor, že to, že je to drahé, špatné a zbytkové, že to je proto, že sedlák využije nastalou situaci. Mám trochu strach, že to vede k tomu, že to více a více sundavá odpovědnost lidí ve městě za sebe sama a rozevírá to již tak velmi rozevřené nůžky mezi venkovem a městem, místo toho, aby taková diskuze vedla k výhodné kooperaci obou.
↪ 12 Klara: Kláro, mezi snahou o vydělání peněz a podvody je markantní rozdíl .
Není zde řeč o tom, zda Pražák (a Pražák používám úmyslně, neboť je to označení s lehce hanlivým podtextem, narozdíl od Písečáka či Karlovaráka, a používá se ne ve smyslu obyvatele Prahy, ale ve smyslu přihlouplého obyvatele Prahy) podvádí na daních či okradl Jiřku z Višňového Újezda na smlouvě o životním připojištění, daní ani pojistek se prodej na trzích netýká.
Jde o to, že velmi značná část produkce (v tomto případě vajec) nabízená lidmi z venkova ve městě k prodeji, je podvodem. A podvodem snadným, protože opravdu, vzhledem k módnosti chození na trh s košíčkem a módní vlně zájmu o český česnek a domácí vejce ..a ..a .. měšťák na ceduli „domácí vejce a český česnek“ snadno skočí.
A je to právě naopak, než říkáte – právě proto, že venkov dodávající produkci do měst svou odpovědnost za poctivé zboží ve velké části nepřijímá, je otázkou osobní odpovědnosti obyvatel města, aby čímany podvodnické odhalili. A že to není jednoduché, triky jsou různorodé, tak se snažíme ze všech sil.
Vím, že sama vedete poctivé hospodářství. Ale na trzích už je poctivých asi minimum. Není lehké to odhalit, obávám se, že podvodů na trzích je mnohem více, než jich zatím někdo prokoukl.
Idylka o spolupráci venkova a města je krásná, ale s prodejem a nákupem to nemá co do činění. Tohle je obchodní vztah prodejce a kupce. A když prodejce hledá cesty, jak kupce podvést, kupec hledá cesty, jak podvody odhalit.
To, jestli, jak píšete, jezdí do Prahy extra ti podvodníci a ti poctiví prodávají po okolních chalupách (což, mimochodem, také nebude možná až tak poctivé, pokud to dělají načerno), je klidně možné, ale to jaksi nemá s věcí nic společného.
↪ 12 Klara: Ještě k tomu, že „Že tento zlomek lidí prostě nemůže devět milionů ostatních uživit zdravým a kvalitním jídlem“
No, holt lanýže se taky nedostanou na každého, kdo na ně má chuť.
Mimoto zdaleka ne všichni o produkci z malých hospodářství stojí. Takže takto to počítat nejde.
Další věc je, že to, zda je potravina produkovaná malo- či velkovýrobcem, je zcela jiný aspekt než kvalita. Zrovna tady jde především o životní štěstí slepic. To, na jak velkém prostoru slepice žije, není určující prvek kvality výsledného vejce. Fakt chování slepic v malém nijak nezaručuje „kvalitní domácí vejce“. Pouze „domácí vejce“.
Kvalitní domácí vejce vzniknou na průsečíku dobré rasy slepic chované v čistém prostředí s dostatkem prostoru, kremených kvalitní stravou… atd.
↪ 13 kami: :-) Díky Kami
tak od začátku. S tím nemohu absolutně souhlasit :-) a vysvětlím proč. Nestavím se do opozice, jen mám na to zcela jiný názor. Minulý týden jsem měla malou schůzku s naší paní starostkou , vyšlyšela mě, pozvala ještě člověka, co to má na starosti a snažíme se zařídit, aby město umožnilo na svém malém prostoru, který nyní funguje denodenně, jako prostor tržní, kam může přijít kdokoli za 100kč/m2 všem místním s vlastní produkcí prodávat zadarmo a středu a sobotu navíc nahlásit na veterinu a dát tomu statut FT,aby se dal prostor i dalším potravinám. Jde o to, že i když k nám přijede organizátor, organizující FT, nemůže např. mě osobně nikdo už poslat do háje, lépeřečeno na FT za min.300Kč na což já se se svými 50 vejci a 100 ledovými saláty ani nevykašlu, protože tam pojedu 7km a zisk tím pádem dám radnici. Budu mít svůj prostor zadarmo, nikoho to nezatíží, cenu vybírá městská policie a nedělám si iluzi, že tam bude moc lidí prodávat. Jde o možnost, kterou tímto zachováme. A píšu to proto, že ten, kdo zorganizuje případný FT, ten kdo na něm prodává, ten není zákonitě vždy „venkov“. Ba naopak, často je ten,kdo produkuje na tom podobně jako ten kdo nakupuje, pokud za sebe nechají jednat oba prostředníka. Já na rozdíl od vás – pokud jste z Prahy, mám obrovskou výhodu, že jako kupující na tom našem malém trhu na malém městě velmi rychle zjistím, že ten kdo tam stojí, prodává to, co mají vedle v kamenném obchodu Poláci nebo Pennymarket o kus dál. Jsme na venkově a přesto i já jsem namíchnutá a řeším, jak pomoci tomu, aby obyčejnému hospodáři zbyl obyčejný prostor na prodej.(podotýkám, pokud někdo takový fakt je:-) Chápu, že vaše důvěra či nedůvěra je jednoznačně podmíněná tím, že se nedá zkontrolovat téměř nic a jak píšete, jezdit si pro vše sám je zcela nesmyslné. To se změní pouze v momentě, kdy bude nadbytek kvalitních potravin či když si to člověk vypěstuje sám. Jiná možnost není. Tomu všemu rozumím. Nesouhlasím jen zásadně s tím, že ten kdo prodává ta vejce z venkova jako biovejce nebo jedničky je zásadně a jednoznačně „venkovan“. Já osobně bych vůbec nedala ruku do ohně za to, že to je z valné části překupník a člověk městský, chopiv se příležitosti.
Z mého pohledu jako z pohledu producenta, který naprosto bez problémů prodá ve svém okolí, mě do vzdálenějšího města přiláká pouze to, že to prodám několikanásobně dráže, než jsem schopen to prodat ve svém okolí, nebo jsem hospodář, který se nechce zabývat jakýmkoli prodejem a domluvím se s překupníkem. V tom momentě hrozně těžko garantuju, jak se chová překupník. A pokud jde o první případ, chci prodat mnohem dráže, než ve svém okolí a volím tedy město, pak zase jsem člověk, který produkuje především pro kšeft a jako zákazník musím u takového člověka předpokládat, že je velmi tenká hranice, kam až bude schpen zajít, co až nahradit ve své výrobě, aby snížil náklady a zvýšil zisk. A tímto se točíme v kruhu a dostaneme se opět na začátek- dokud nebude produkce převyšovat poptávku,není východisko.
ABsolutně souhlasím, že na trzích je mnoho podvodů, a že prodejce když podvádí, kupující se brání. Já jen oponuji, že to prodejce se nerovná venkovan a producent :-)
↪ 14 kami: Souhlasím :-)
↪ 13 kami: Milá Kami, ještě to prosím berte, že to píšu fakt z pohledu, že se setkávám především s malými a středními, zapálenými zemědělci :-) a mám prostě pocit, že lidé ve městech mají naivní představu, že ti, co jim stravu chtějí dodat, jsou stejně zapálení, ale to podle mě není pravda. Tam jezdí podle mě hlavně už větší chovatelé. Jak vyvozuji např. z čláku pana C. o pěstiteli, který říká, že více jak 150 slepic je pro něj již za mírou toho, co chce produkovat tak jak chce – tak se 150 slepicemi by měl nárok bez problémů kolem sebe, ovšem je také možné, že venkov o tato vejce nestojí a on odbyt paradoxně nemá a do vzdálenějšího města musí. Tam už trochu narážím na svou naivitu, že přirozené je nejjednodušší :-)
↪ 17 Klára: Moc pěkně jste to napsala! Souhlasím s Vámi. Podle mě jsou FT organizačně byznys jako jiný a určitě je jen na nakupujících, aby si svého trhovce vyzkoušeli a našli. Což je samozdřejmě v pořádku. Pokud trh organizuje městská část a považuje to ne za byznys, ale za službu spoluobčanům, je to samozřejmě lepší pro malé pěstitele s přebytky i pro napupující. Ale taky naprosto chápu zemědělce, který se snaží vydělat, to je přece smysl jeho práce. A pokud jsme my měšťáci ochotni zaplatit víc, tak proč by nám to nedopřáli!
Zdrojů na vejce od šťastných slepic je v Brně dost, pokud nekoukáte na cenu. Od jara do zimy mají trhovci na Husitské přebytky, celoročně je dováží Čočkův biojarmark. A mimo soukromých zdrojů jsou stabilně v obchodě Sklizeno a zdravých výživách. A že by lidi přestali klecové vejce kupovat? Nebuďme naivní, cena vždycky rozhodne.
↪ 15 Klára: Milá Kláro, v tom, že prodejce ne trhu možná není skutečný producent, Vám klidně věřím. Ovšem to je právě to – drtivá většina se jich tak prezentuje. Když prodejce tvrdí, že prodává „naše domácí broskve z Moravy“, nebo má fotku hrabošící se slípky s nápisem „naše šťastné slepičky“ nad platem s „domácími vejci“, tak nemám možnost poznat, zda je to překupník (klidně měšťák:) ) maskujícíé se za venkovana, protože mometálně na trzích „venkovanství prodává“.
Systém, kteý vymyslla vaše radnice, zní dobře. A právě v takovém menším rybníku asi tyhle kosy dokážete po krátkém čase rozpoznat.
Ale v Praze (ano, jsme z Prahy) to takřka nejde. A člověk může jen oscilovat mezi „důvěřivým Pražákem, který sedne na lep všem "(ne)venkovanům“ a „podezíravým věčným šťouralem, který již nabyl dojmu, že všichni (ne)venkované jsou tlupa podvodníků“.
Jojo, bída, no:)
Já už na to jdu taky cestou vlastní produkce – v prosinci jsme si pronajali zahradu :) Nechci se nechat pořád tahat na vařený nudli.
Ale zapálené zemědělce taky chápu – babi má dost velké (na svůj věk) hospodářství, strejka má ještě větší (odtud můj zdroj vajec, jehňat a perliček) a jsou zatracepeně zapálení a ty ohavný uřvance považují za roztomilé ptáčky :) (opravdu nechápu, kde se v hrdle půvabně puntíkatého opeřence bere to, co ty perličky vydávají, to je řev odsouzencův pod šibenicí).
Nám se v rámci rodiny a blízkých přátel podařilo ustavit takové trochu „distribuční družstvo“ – zásluha je to mé matky, která má pusu jak šlejfířka a nemá problém se kdekoli s kýmkoli zakecat a všechno poorganizovat, takže zajistila zdroje masa, vajec, zeleniny (od příbuzných, ale i nepříbuzných, které různě někdo dohodil) a zároveň v Praze zajistila odbyt v rámci rodiny a kamarádek. A vlastně dělá „překupníka“ – ale teda ve skutečnosti jen převozníka, jelikož nic nepřekupuje:) , a jednou za čas s tátou vyrazí autem kombíkem, objedou „své“ zemědělce" a přivezou to do Prahy a podělí mě, bráchu, babičku a pár nejbližších kamarádek.
Ale kdo má tuhle možnost přímého kontaktu, že.
Jako pražák podotknu, že zas tak nemožné to s tím rozeznáváním obchodníků se zbožím z velkoobchodů není. Chce to trochu zkušeností, někdy dlouhodobější pozorování a samozřejmě to není stoprocentní, ale pro běžnou potřebu dostatečné. Stačí se ptát, kriticky hodnotit odpovědi i informace, které o svém zboží sám stánkař dává, u vajec kontrolovat razítka, u baleného masa etikety. Oni chytráci, kteří zkoušejí tyto podfuky, nikdy nebudou ve svém řemesle opravdu dobří, to by se věnovali podvodům na úplně jiné, daleko výdělečnější úrovni… Jsem přesvědčený, že člověk s dostatečným rozhledem takovým podfukům nenaletí. Na čem to samozřejmě chce zapracovat je opravdu ten rozhled kupujících, ať na trzích nebo v obchodech.
Jinak mi přijde zbytečně černobílé dělení malý pěstitel prodávajícím své přebytky/obchodník se stejným zbožím jako v krámech. Podle mě je mezi nimi spousta místa (třeba pěstitel, který jede na trh a tak vezme prodat i přebytky od sousedů, aby naplnil auto, nebo obchodník, který bude od pěstitelů v nějakém místě brát jejich produkci a vozit ji na trh do blízkého města. Hlavní je podle mě zkrátit ten neuvěřitelně a zbytečně dlouhý řeťezec mezi tím, kdo nějakou surovinu pěstuje a tím, kdo ji sní. Že to těžko někdy půjde na naprostou nulu, tedy aby se ti dva vždy znali osobně, pro mě není důvod rezignovat, když to jde zkrátit a tím i zprůhlednit aspoň o trochu…
↪ 19 kami: :-)) perličky – jasně, jsou to uřvaný potvory :-))
Milá Kami, vidím velký potenciál SCUKU nějak motivovat maloprodejny, aby následně motivovali přebytkáře, čímž uvolní větší chovy nulek a jedniček pro město :-))
docela jsem se v diskuzi ztratil, přiznám se ;) podle mě se nám tu motá hned několik problémů dohromady a ty všechny dohromady spojuje něco co bych nazval jako „nezralost prostředí“ (mj. i producentů, obchodníků a spotřebitelů) + slabá infrastruktura (= snadnější a prošlapanější cesty k výrobě a na trh). to co tu vidíme, tak jsou jen dočasné následky, ale ono se to postupně vyvrbí, tím jsem si jistý.
Babička má nové slepičky. V mrazivých nocích je s dědou dokonce obětavě nechávali přenocovat ve spodní kuchyni, aby nám chudinky nenastydly. Snášejí každá skoro vejce denně. Žloutek je teda světlounký, ale až vyraší něco zeleného, zase se to zlepší. Já plánuju, že jim uděláme výběh na chalupě a budou tam s námi jezdit na víkendovou rekreaci. Kupodivu se mnou zbytek rodiny nevyběhl, ale shodli se, že je to velmi rozumný nápad. Takže máme první úkol na jaro: stavět nový kurník pro slepičky:-)
:) moje maminka chova slepice na Praze 6 – prvni, chudak, zbyla po nataceni tv spotu – do velkochovu ji uz vratit nemohli, tak ji chteli setnout – produkcni se slitovala a dala ji bratrovi, ktery ji promptne soupnul mati do voliery se zebrickami. Kdyz se slepice po pul roce volneho chovu a pristupu na zahradu a do domu zacala chovat jako pes (co byste chteli, ve spolecnosti dvou loveckych obru – lehala jim do pelechu, vyhazovala je od misky..), dostala dve kamosky objednane od mistniho specialisty na slepice…dosud je hrde ignoruje, asi se ji zdaji slabomyslne. Posledni k nam zdrhla od sousedu, kde se ji asi nelibilo – zrejme slysela o teplych vecerich a mazani hrebinku olejem – prevenci to proti mrazu…
Myslela jsem to v dobrém, ne jezdit sem, jen tak a začudit krajinu. Jsou třeba i vlaky, kolo… jakože jet na výlet a při té příležitosti nakoupit. Tak má tedy člověk z města jistotu původu surovin a nemusí řešit, kdo je překupník a kdo má sice domácí, ale stejně nechované v dobrých podmínkách. Ale možná si naivně myslím, že by to takhle mohlo fungovat. Větší aktivita- něco chci, tak pro to něco dělám. Možná ale lidé z města nechtějí v tomto směru vyvinout pražádnou aktivitu, ani vylézt z bran městských nechtějí, nepotřebují pobyt na čerstvém vzduchu v přírodě, jídlo za nima dorazí až do domu, to nejlepší, nejkvalitnější, bio a zároveň nepředražené s jistotou původu. Asi jsem fakt utopista, nebo ne? :D
↪ 25 karolinka: já myslím, že to tak může bez problému fungovat jako občasné „přilepšení“ a sám to takto dělám – když někde venku jsem a narazím na zajímavou nabídku třeba na ceduli na plotě, zastavím a pokud mám jak odvézt, tak i nakoupím. Moc si ale neumím představit, že bych takto řešil nákupy primárně. Leda bych tam měl třeba chatu, kam bych stejně jezdil (ostatně odmalička jsem zvyklý, že takto, pokud jsou, bereme vajíčka z jednoho statku ve vesnici, kde chatu máme).
↪ 25 karolinka: Karolinko, tuto "Možná ale lidé z města nechtějí v tomto směru vyvinout pražádnou aktivitu, ani vylézt z bran městských nechtějí, nepotřebují pobyt na čerstvém vzduchu v přírodě, jídlo za nima dorazí až do domu, to nejlepší, nejkvalitnější, bio a zároveň nepředražené s jistotou původu. " jsou jen kecy v kleci.
Výlety do přírody nemají nic společného s pravidelným ježděním pro potraviny k nějakému producentovi daleko od města.
Podstata věci zůstává stále stejná. Jezdit si pro jídlo vlakem je sice o něco elokogičtější, ale stále stejně nesmyslné, ani vlak není ekostopy prostý, ekonomicky to stále zůstává nesmyslné, spíš ještě horší, než autem.
Pokud je něco tak blízko, že je to pravidelně dostupné na kole, tak už nejde ani v pravém slova smyslu o venkov, ale městské okolí. A to je, jak jsem psala výš, snad jediné reálné.
Nesmyslnost takového systému by se dala ilustrovat pomocí kantovské morálky – „Jednej vždy tak, aby se maxima tvé vůle mohla stát principem všeobecného zákonodárství“ – tedy při zvažování správnosti vlastního konkrétního jednání si představit, zda by to bylo dobré, pokud by tak činili všichni.
Tady jasně nebylo – vyjíždění všech jednotlivců z měst pro veškerou potravu by zatížilo dopravu, silnice, krajinu, ovzduší atd. Bez ohledu na nějaké nimrání se v konkrétním zvoleném dopravním prostředku či motivaci k výletům (??).
Logické je naopak dopravu minimalizovat a vozit potravin co nejvíce najednou do města pro zásobení značného množství jednotlivců.
Ohledně vajec jsem poněkud schizofrenní. Náš soused má slepice. Kupuje většinou slepice z velkochovu, které už mají svůj zenit za sebou a utratili by je. Tím je zachrání, z olezlých ošklivých slepic jsou po měsíci normálně vypadající slepičky. Protože mu dávám skořápky a staré pečivo, čas od času nám donese jeho vajíčka, která normálně prodává, ale od nás nic nechce. Jenže ačkoliv je většinou krmí slepičky vlastnoručně vypěstovaným obilím, prostě lepší chuť mají ta vajíčka, která koupím v běžné obchodní síti. Jeho slepice prostě prožijí většinu života na dvoře, kde ale nemají přístup k čemukoliv zelenému, jsou krmeny jen obilím. Samozřejmě, uznávám přísloví o darovaném koni, ale nemůžu si pomoci, kupovaná vajíčka z klecového chovu prostě chutnají lépe.
Snad se časem dopracujeme k tomu, že sami pořídíme pár slepic, které budou mít svůj vlastní výběh a budou mít i dostatek trávy, takže budu moci srovnávat. Ale bohužel v případě souseda jsou jeho vajíčka chuťově opravdu horší, než běžně prodávaná vajíčka.
↪ 28 Anonymní: To se mi nějak nezdá, pochybuju, že by klecové slepice dostávaly zelené krmení, takže pokud tam takový rozdíl je, bude nejspíš něčím jiným. A proč, když už vejce ze supermarketu, nekoupíte aspoň podestýlkové „dvojky“? K ideálu mají podmínky slepic v těchto chovech daleko, ale pořád lepší, než klecovky.
To jsem ještě neslyšela, aby někdo nedával trávu slepicím…
Tedy u nás na vesnici se slepice často chovají zavřené ve výběhu bez přístupu k trávě, ale není problém jim každý den trávu natrhat a hodit.
↪ 30 la trucha: Taky si myslím, že se to tak běžně dělá. Když vypustíte slepice na trávník, tak ho zničí. Takže lidi normálně mají slepice v oploceném výběhu, kde žádná tráva není, jen hlína, aby jim nezničily zahradu, a každej den někde uškubnou kus trávy a těm slepicím to hodí. Nezdá se mi, že by někdo, kdo chová slepice a dokonce je krmí „vlastnoručně vypěstovaným obliím“, by jim neusekl ks trávy a nehodil jim to.
ad slípky a tráva :)
hned jsem si vzpomněl na geniální metodu chovu z Polyface farm (z knihy Michaella Pollana), kde je chovatel využívá jako velmi účinné hnojící zařízení:
http://vaaerialphoto.com/…le-shelters/
(finta je v tom, že se ty kurníky průběžně posunují, aby se tráva úplně nezlikvidovala, ale pohnojila. nasazuje je na pastvu v kombinaci s hovězím dobytkem, slepice jsou 4 dny po kravách, aby chytly líhnutí larev v kravincích.. no nebudu zabíhat do detailů, kdo chce, nastuduje si vše o metodách Joela Salatina a Polyface farm ;)
↪ 32 pan Cuketka: takhle to dělá naše babička s kachnama:-) má pro ně teda takový drátěný domeček a stěhuje je po celé zahradě od jara do podzimu(to padnou za vlast)
↪ 33 irresistible: jj, pojízdné kurníky, to je moje ;) mají k tomu na doplněk ještě dvě velké kurnik-šopy na kolech, tam ale slepice běhaj volně venku v určitém větším okruhu, tohle, pokud si dobře pamatuju, jsou kuřata na maso
↪ 32 pan Cuketka: No jo, na nějaký pastvině proč ne, ale na normální zahradě nikdo nechce šlapat v těch slepičích hovínkách. Ty krávy taky nikdo nepase na zahrádce uprostřed vsi.
A to jste se imho přesně dotkla toho, proč je tento článek tak důležitý a proč máme tak mnoho průmyslově zpracovávaných potravin atd.atd. ale na normální zahradě nikdo nechce šlapat v těch slepičích hovínkách To je přesně důvod proč jsem skeptická, že by se to mohlo vůbec obrátit k lepšímu.
↪ 36 Klara: Já si Kláro myslím, že to tak prostě je a bude. Vždyť to i tady v celé té diskusi je pěkně vidět. Lidi chtějí bydlet v Praze, hezky v pohodlí v bytě s centrálním vytápěním blízko u metra, vydělávat hodně peněz, chodit do dobrých restaurací, no a k úplnému štěstí by ještě potřebovali, aby jim do toho města nějaký venkovan vozil pěkná a dobrá domácí vajíčka, maso, mlíčko, atd. atd. Ale ona spousta lidí na venkově taky chce žít pohodlně, jezdit autem, chodit do restaurací a každý rok na dovolenou k moři, a to se moc neslučuje s každodenní starostí o zvířata a šlapáním v hovnech, takže ono těch přebytků, které by venkovani radostně vozili na prodej do Prahy, zas tolik nebude. Já bydlím na vesnici 50 km od Prahy a mám problém sehnat domácí vejce, lidi, kteří chovají slepice, tak ty vejce spotřebují sami nebo v širší rodině, když jim náhodou něco zbyde, není problém to prodat sousedovi ve vsi, a nemají žádný důvod to vozit někam na trh.
A šlapat ve slepičích hovínkách přitom taky nemusí, prostě ten kousek trávy useknou a těm slepicím to hodí do výběhu.
↪ 37 Ala: ale to je pořád dokola, uvažování od extrému k extrému ;)
jako by byl náš foodsystém založený na přebytkářích (hrozné slovo) na jedné straně (extrém, kdy si od někoho podáte pytlík s vejci přes plot) a produkci potravin v průmyslovém měřítku (druhý extrém, klecáky za dvě kačky v supermarketu). odkud se bere ta představa, že všichni (ve městě) toužíme po idealizovaném „domácím“ vejci ze zahrádky? debata je snad spíše o tom, že když v ČR potřebujeme na pokrytí naší spotřeby asi 10 miliónů nosnic, tak jak toho docílíme, když zároveň chceme:
nejsme ani první ani poslední, kdo to řeší a ze zkušeností z vyspělejších států víme, že se to dá zvládnout i jinak, než tím, že si každý do vnitrobloku činžovního pořídíme kurník (i když zrovna tohle je naprosto super cesta https://vimeo.com/8577712 a tenhle posun v uvažování a činění s tím úzce souvisí ;)
↪ 36 Klara: ad vaše skepse — já ji nemám (bláhový). když to budu měřit na sobě (což jistě s globální statistikou nehne ani o píď), tak za posledních, dejme tomu, pět let se moje zdroje vajíček (dostupných z města) opravdu obrovsky znásobily. dost zásadně se změnily i toky mých korunek, které jsem za vajíčka platím. když to převedu do slepičincové debaty — v mém okolí počet lidí, kteří chtěli mít se slepičinci co do činění, vzrostl. ;)
↪ 38 pan Cuketka: „debata je snad spíše o tom, že když v ČR potřebujeme na pokrytí naší spotřeby asi 10 miliónů nosnic, tak jak toho docílíme“
A jak toho tedy docílíme?
↪ 37 Ala: absolutní souhlas
↪ 38 pan Cuketka: .-) jasný, já vás chápu. Jsem skeptik z toho důvodu, že to podle mě není o vejcích nebo čemkoli jiném, je to o pohledu na svět jako celek. O těch přebytkářích mám naprosto stejný názor, to se shoduje i s tím, co píše Ala, na nich to stát jednoznačně nemůže. Pokud se bude zvětšovat potenciál větších statků se slušně chovanýma slepicema, paráda. Jen zajásám. Skeptik jsem proto, že to je strašně postavené na dotační politice a na tom, že v určitý moment většina volí kudy dál, aby bylo víc a zatím mám pocit, že vítězí hodně přechod na průmyslovější cestu. Až bude dostatek těch, kteří nechtějí rozvíjet a rozvíjet a vydělávat větší a větší peníze, ale postaví svůj velkostatek na únosné etice jak zvířat tak půdy a na pouze dostačujícím zisku, pak přestanu být tolik skeptická :)
↪ 40 Klara: tak to jo, ale to se pojďme bavit o nějaké vizi, která řeší urbanizaci, dělbu práce, globalizaci etc, ale to už nejni o vejcích… ;)
Skeptik jsem proto, že to je strašně postavené na dotační politice a na tom, že v určitý moment většina volí kudy dál, aby bylo víc a zatím mám pocit, že vítězí hodně přechod na průmyslovější cestu.
to já taky, průmyslová cesta má zelenou v přirozeném chování lidí, hodně i v zákonech od zemědělství až po potravinářství, navíc je leckdy a kupodivu občas i užitečná, vo tom žádná. já se ale pořád snažím držet optimistickou notu, protože ji alespoň v mém úzkém obzoru mám ověřenou, že funguje.
↪ 39 Ala: teď po mě chcete, abych tady vymajznul zemědělskou strategii pro vejce (a nejen pro ně) v ČR na příštích deset let ;) to neumím!!
vycházím z toho, že jsou země, které docela dobře spojují etiku chovu, vlastní zdroje, kvalitu i rozumnou cenu a daří se jim to udržet. máme jistotu, že „dobré“ a udržitelné způsoby chovu nejsou otázkou okrajových producentů, ale že mohou v klidu pokrýt většinu spotřeb v zemi. z toho bych vyšel v prvé řadě.
jako spotřebitel na to máme ale omezený vliv, můžu ale okamžitě a bez dlouhých debat:
logicky — co neprojde přes spotřebitele, nebude v našem systému jídla udržitelné.
↪ 41 pan Cuketka: no přesně, palec nahoru, jednou větou – imho se vše změní pouze přes jednotlivce. 1–3 je A až Zet. :-) Zbytek už pojede jako po másle :))
↪ 41 pan Cuketka: „máme jistotu, že „dobré“ a udržitelné způsoby chovu nejsou otázkou okrajových producentů, ale že mohou v klidu pokrýt většinu spotřeb v zemi. z toho bych vyšel v prvé řadě.“
Já bych si právě nebyla touhle jistotou tak jistá. Jasně že když si stanovíte takovýhle výchozí předpoklda jako pravdivý, tak vypadá všechno jednodušeji.
Nevím o tom, jestli existují země, kde „většina spotřeby je v klidu pokryta udržitelnými způsoby chovu“, ale pokud ano, je ještě otázka, jestli podmínky v těch zemích jsou srovnatelné s podmínkami ČR. Takové srovnání by bylo celkem zajímavé a pak by se z něj dalo vyjít při úvahách o tom, jak se třeba k tomu stavu z těch jiných zemí přiblížit.
↪ 43 Ala: ale jo, jsou :)
Švýcarsko vejce z volného výběhu nebo bio (tedy autmaticky výběh) přes 80% celé produkce (+zákaz klecových chovů několik let), UK cca 50% celé produkce. to už nejsou malá čísla a také to pro nás nejsou exotické země. rozdíly tam určitě budou (třeba u Švýcarksa jiný systém dotací), ale třeba UK mi přijde hodně blízká i v chování spotřebitelů. je to dobrá zpráva i z toho důvodu, že vejce 0 nebo 1 bývají vždy dražší, i přesto ale na takhle rozvinutých trzích nemají problém fungovat jako mainstream.
↪ 44 pan Cuketka: Díky za info. Jen pro upřesnění bych doplnila, že „produkce“ nemusí být totéž co „spotřeba“, takže je klidně možné, že podíl O a 1 na spotřebě v těch zemích může být i vyšší, pokud část téhle udržitelné produkce vyvážejí, nebo naopak může být nižší, pokud dovážejí klecáky. Do srovnatelnosti podmínek bych pak určitě zařadila i kupní sílu obyvatel, která má podle mě dost podstatný vliv na rozhodování lidí při nakupování.
↪ 44 pan Cuketka: já bych taky jen pro upřesnění. Bylo by to bezva, kdyby to bylo tak, jak to vypadá. Švýcaři mají k roku 2011 až 80 % produkci free range, ovšem dovoz do Švýcarska je přesně 50% spotřeby. Ovšem v tom nejsou započítané dovezené výrobky, které obsahují vejce. Neznám přesně cifru na vývoz. Jestli dobře počítám jako skeptik, tak v nejhorším případě mohou Švýcaři vyvézt produkci z výběhů, polovinu spotřeby přivézt, k tomu připočtem 20% jejich produkce, které nejsou 0 a 1 a jsme na 70% potenciálních bezvýběhovek místo 80% volného chovu . To jen, že papír snese vše :-) a skeptik ve mně. (samozřejmě jak píše Ala, možná je i varianta opačná, že si přivezou jen 0 a 1 a vyvezou jen své horší :-)
UK je na tom stejně, ta má těch 50% volných a 20% dovoz podle letošních čísel. Stejný výpočet.
↪ 46 Klara: díky, tak já to zkusim ještě doject, bez toho co za typy se dováží a vyváží to může být zkreslené na obě strany, že jo (obzvlašt u švýcarů ;)
dovoz z třetích zemí se do toho ale bude montovat pořád, leda že by se to zarazilo clem nebo regulací (což se děje, ale nebůplně).
↪ 47 pan Cuketka: Uvnitř Evropy se clem ani podobně nic nezarazí, je zde volný obchod, takže s klecáky se obchoduje přes hranice volně. Pokud vím, tak Británie hrozila zákazem dovozu klecáků, které budou porušovat to EU nařízení o větších klecích. Jestli to ale sktečně zakázali, to nevím, dost bych o tom pochybovala, protože by tím právě porušili pravidlo volného trhu mezi členy EU a mohli by za to dostat sankce, spíš myslím že to bylo jen takové bububu.
↪ 48 Ala: Volný obchod-nevolný obchod, od nového roku se „klecáky“ z neobohacených klecí vyvážet nemůžou, ani v rámci EU, natož z/do třetích zemí (vím to, zn. insider, od Nového roku se tu už řada těchhle případů řešila – ale jakože jsem nic neřekla, jo? – my nesmíme ani naznačovat). ;-)
↪ 49 aida: Aha, tak to jsem nevěděla, každopádně ale klecáky z větších klecí se můžou vozit volně a bez cla apod., zřejmě i do Švýcarska jako členské země EFTA?
↪ 50 Ala: Se Švýcarskem si nejsem jistá, nechci kecat, ale pokud jde o ty větší, tj. tzv. obohacené klece, problém by být neměl.
↪ 49 aida: Ještě k tomu „nesmí se vyvážet ani v rámci EU“ pro zajímavost citace z http://www.agris.cz z 26.2.2012, na kterou ve svém oficiálním dokumentu odkazuje i SZIF: „Státní veterinární správa zakázala prodej už statisíců polských vajec, které pocházejí od nosnic z nevyhovujících klecí. Mluvčí EK Fréderic Vincent řekl, že se zdá, že Češi jsou zatím jediní, kdo takto postupují.“
tady je docela pěkné shrnutí, jak které státy stíhají novou regulaci s obohacenými klecemi. pořád se to vyvíjí z měsíce na měsíce, ale obřích kverulantů (Španělsko, Francie) je pořád ještě dost:
http://www.thepoultrysite.com/reports/?…
ke statistikám import/export, zatím jsem nikde nenašel rozložený podle typu chovu, ve statistikách už je to slité. rozlišuje se na úrovni domácí produkce, což je na pytel:
http://www.thepoultrysite.com/reports/?…
(zkusím ale ještě dál pohledat)
BTW fakt by mě zajímalo, jestli u nás v obohacených klecích jede opravdu 100% domácí produkce, když tak děsně machrujeme na zbytek EU ;) nebo jestli je to jen na papíře a potajnu se to dodělává…
↪ 53 pan Cuketka: Hele, tak k té domácí by to mělo být tak, že je v ČR 80%, s tím, že tvrdí, že v těch domácích 20 se neprodukuje, produkce stojí a předělávají se. Ale vzhledem k tomu, že na vejcích se to nepozná, jen následnu kontrolou, jsem taky trochu skeptik :)
Přidám svůj zážitek z Kauflandu před pár dny. Jedu si tak s vozíkem od zeleniny k chlebu a najednou hlášení že se omlouvaj, že nejsou žádný vejce – říkám si doprčic, asi jim došly klecovky a lidi vykoupili i podestýlkový a bio, který normálně beru já, no aspoň zjistěj, že i ty se daj kupovat a přežít to. No a u příslušného regálu překvapení – papír, že se omlouvaj, že ŽÁDNÁ vejce nejsou kvůli nařízení EU, bla bla. a Pod tím paleta balíků klecovek po 30 ks za stovku, dva druhy podestýlkovejch po šesti za 24,– a bio (6 za 60, holt drahý, jako ve většině supermarketů a výběhový jedničky nedostupný, opět bohužel jako ve většině supermarketů).
A spousta lidí nadávajících, že nemaj to balení 10 nebo 12 klecovek po 2,50 za kus, co bylo v letáku…
Takže primární mi opravdu přijde působit na spotřebitele, aby za vejce nebyly automaticky považovaný jenom klecovky. Tohle půjde pomalu (ale myslím, že se to hýbe) a jakmile to tak bude, myslím že nejprve malí a potom i středně velcí chovatelé nebudou mít problém se tomuto posunu poptávky přizpůsobit – on nebude nijak náhlej, bude to (doufám) plynulej posun k lepšímu. Samozřejmě budou tam výkyvy, chovatelé budou určitě reagovat s nějakým zpožděním (což je přirozené) a tyhle výkyvy můžou pomoct zmírnit nadšenci s chovy pro sebe, kteří občas prodaj svý přebytky.
Dnes jsem objevila dobrý zdroj vajec jedniček a navíc jen nějakých sto metrů od baráku. Lahůdkářství v Kladenské, vejce S za 3,5 Kč, M za 4 Kč a L za 5 Kč. A já tam kolem toho leta chodím a pro oči nevidím…
Slepice travnik neznici, pokud to neni pidi travnik. Leta mame slepice na zahrade za mestem, maji svuj vybeh, pravda, tam moc travy nenechaly, ale jsou pravidelne vypousteny do cele zahrady (kazdy den, nez se nakrmi kralici a obstara zbytek), mimo sezonu jahod a salatu (oboji jsou schopne oklovat a ponicit) jsou venku porad. A travnik v pohode.
Otec kupuje slepice z „koncentraku“ (tedy ty tzv. vynesene slepice z velkochovu), dava jim krome zrni i zbytky kosti a masa, koneckoncu slepice je vsezrava. Kdybyste videli, jak miluji roztlucene kosti…
Vajicka jsou od nich moc dobra a zluta, jak jsem na to leta zvykla, porad jeste se leknu, kdyz rozklepnu vejce tady (chvili ziju mimo CR).
Jsem z vesnice a mám nějaké zkušenosti se slepicemi. Slepice časem svým trusem zlikviduje témě jakoukoliv zeleň. Prostě to spálí vysokým obsahem dusíkatých látek. Je to jako by jste postříkali kytku koncentrátem hnojiva. Ale původně se chovaly úplně navolno a tradičně si chodily po hospodářství všude, v kuchyni, po mlatě, za humnama, kde chtěly. Dobrá hospodyňka ale dává slepicím buď kopřivy anebo jiné zelené krmení, aby měla žluté žloutky. Ve velkochovu se to řeší minerálními přípravky. Krmit slepice jen zrním je dost kruté, jsou to všežravci a potřebují bohatou stravu, k tomu pokud možno písek a dost vody. S FT je to těžké. Kdo pojede daleko prodat vejce a dalších pár výpěstků? Cena za ujetý kilometr je jen v palivu okolo 2 korun. Kolik musíte mít slepic, aby jste tím trošku vynahradili ztrátu času finanční hodnotou? Opravdu si městští představují, že vidlák pojede do města prodat 500 vajec a pak se bude radovat z patnácti stovek, z těch dá 500 za benzín a parkovné a po příjezdu domů zpět do práce, kterou zameškal? Aby týdně prodal z extenzívního chovu 500 vajec, to je spousta slepic a krmení.To je lepší mít míň a prodat po sousedech a známých. Když zjara nesou, stejně je s nima problém a na vánoce nemá skoro nikdo. Ve městech budou mít asi dál smůlu a budou muset buď vzít své plechové miláčky a zajet si přímo na statek a mít jistotu, jak ten člověk chová a jak se stará anebo holt kupovat v Kauflandu rozmražený maso z Irska a zajídat to gutalaxem proti průjmu. Ale zas je to dost levný. Já si mezitím zajdu do špajzu a ukrojím si domácí klobásku, z masa bez éček a separátu, k tomu si dám dobré vínko od vinaře nebo slivovičku z našich švestek. Pec na chleba budu stavět na podzim, z toho v krámech už mě taky berou čerti.
↪ 58 jarek: Kdo pojede daleko prodat vejce a dalších pár výpěstků?
Já nevím, není to zodpovězeno třeba tady?
http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?…
Kde se vzala ta představa, že někdo z města trvá na osobní předávce vajíček od rozromilé babičky z malého dvorku, která se s nimi doplahočí do města? Respektive proč je automaticky vytvořené spojení alternativní způsoby chovu a mikrozemědělec, který to má jen jako přivýdělek?
Mimochodem ta cena vajec už dávno není á 1,5 Kč ;) jedničky na trzích loni s přehledem za cenu okolo 5 Kč
Já bych chtěla jen malou technickou. Jen jak vidím já vaše výpočty, ale možná to vidím blbě :-). Jarek píše o 500 vejcích á 3 Kč v jeho kalkulaci. I když je prdnem za 5,– jako jedničky, tak ho 500 vajec týdně neuživí. O tom není pochyb. To upřímně nezaplatí ani provoz těch slepic. S přirozenou kvokavostí a sezením vlastních kuřat nemůže počítat, protože pak by mu nenesly, má tedy v plánu je jednou za tři roky vyměnit. Zisk ze slepice jako masa nulový, protože musí nakoupit a omladit hejno. Dotace na slepice nejsou vůbec žádné. Pokud nemá např. pastviny a nelítá traktorem na nich, nedostane ani saps a LFA, přímý dotace na slepice žádné. Do roku 2014 stop stav dotací eko, jen platit kontrolu, ale bude bez dotací (pro nově začínající), došly prachy.
Takže 200 slepic ve volném výběhu na kšeft bez dotací, aby měl 500 vajec týdně a hodilo mu to dva a půl tisíce a živila se na tom rodina, to je utopie. Těch slepic musí být minimálně 400, aby vydělal 10000 hrubého zisku týdně. Z toho odečte 800 na jádro, sláma, desinfekce, obaly na vejce, razítka, nafta, el.
Proto já osobně stojím za tím co říká Jarek, že konkrétně u slepic je to nesrovnatelné s čímkoli jiným, protože díky absenci dotací, díky absenci vlastní reprodukce hejna při produkci vajec, díky absenci prodeje na maso jako u krav, kdy se stará kráva alespoň zpeněží, navíc se zaplatí telaty, navíc top-up na kus dobytka a navíc dotacemi na plochu a agro-envi, kdy zelenina, pokud člověk nestříká a má uzavřený okruh se zpeněžuje v eko až 25000 Kč na ha, tak slepice jsou chudinky na úplným okraji a podle mě bude největší produkce kvalitních vajec fakt hlavně doménou malochovů a drobnochovů.
Já tomu chci taky věřit, že veliká poptávka lidí po kvalitě přivede někoho k tomu, aby šel do chovu jedniček a eka, případně dvojek. Ale k výše uvedenému a politice, která se rýsuje od roku 14 jsem zase skeptik, navíc, když se i přiznáte k chovu slepic a jste v eko a nenecháte je v zájmovém chovu, přesto, že jich máte nahlášených 20 :-), vaše nahlášené ekoslepice jsou jedním ze tří hlavních důvodů, proč vás navštíví úkzus a spadnete do 5% tvrdé kontroly. Tak proto já to automaticky přisuzuji mikrozemědělcům, kteří pokryjí maximum kolem sebe těm, kteří budou chtít dobrá vejce, budou blízko a budou si je hledat a ti velcí, kteří jsou a vzniknou díky tomu dají najíst vejcemi městu. A přikláním se k tomu, že zásadní produkce vajec bez motivace bude strašně těžko přemístitelná do etických chovů a proto si myslím, že je lepší postupovat podporou poměrně rychlého nárůstu mikrochovů a vajec z nich, než čekat na někoho, kdo to vezme ve velkém.
↪ 60 Klara: jaj, ve výpočtu jsem se sekl. díky za opravu.
pořád mi ale nedocvakává v čem jste konkrétně skeptik?
vycházím z příkladů, které se tady prodávají a kde jde o produkci jedniček v chovu, který není myšlen jako přivýdělek ale jako hlavní činnost, která má uživit celou farmu. viz třeba paní Jalůvková a Štěpánovsko http://www.scuk.cz/…stepanovsko/ (nebo Němcovi) do čísel konkrétního prodeje jim nevidím, ani nevím kolik nosnic mají, ale evidentně je pro ně výhodné na trhy jezdit a mít tuhle cenu. (samozřejmě k tomu mají i drůběží maso)
tohle vaše Tak proto já to automaticky přisuzuji mikrozemědělcům, kteří pokryjí maximum kolem sebe těm, kteří budou chtít dobrá vejce, budou blízko a budou si je hledat a ti velcí, kteří jsou a vzniknou díky tomu dají najíst vejcemi městu. je naopak podle mě neudržitelná utopie. respektive vycházím z toho, že máte 70% populace ve městech a urbanizace se určitě časem ještě zvýší. teď je z domácích chovů v česku asi třetina vajec, ten zbytek musíme buď dovézt nebo je musí vyprodukovat někdo mimo domácí dvorek (třeba paní Jalůvková). ta třetina je i teď naprosto super číslo (a víme, že to bylo kdysi i víc), ale na ten zbytek podle mě teď nikdy nedosáhne.
a proto si myslím, že je lepší postupovat podporou poměrně rychlého nárůstu mikrochovů a vajec z nich
asi se ptám blbě — ale co je to podle vás ten mikrochov? bereme to jako udržitelnou produkci, která se sama uživí, má vejce 0 nebo 1 a ještě je schopna dodat vejce na trh (tím myslím, ne k sousedovi, ale třeba na městské trhy, do sítě coopů, do farmářské prodejny, do supermarketu)?
↪ 61 pan Cuketka: :) No jsem skeptik proto, že pro mě není důležitý, aby vzniklo deset farem, který uživí Prahu, ale aby Praha přišla na to, že je to nesmysl :)
↪ 62 Klara: teď se přiznám, že nerozumím, na co má ta Praha přijít. napovíte? :)
↪ 63 pan Cuketka: hele já o tom přemýšlím celý odpoledne a neumím na to odpovědět :-))
↪ 64 Klara: no. a jsme kde? doma! ;)
↪ 65 pan Cuketka: :-))) neeee, to si nerozumíme, já bych to uměla, ale neumím to takto v diskuzi, protože cokoli napíšu chce dovysvětlení, prostě to neumím napsat :-). No ale teda ve zkratce – jasně, jsou tací jako Němcovi, paní Jalůvková a určitě další. Já to mám jen o pocitech. Proč je tak veliký tlak na to, aby se zlikvidovali malí zemědělci v Polsku? Proč už není více paní Jalůvkových? Když je to tak trendy a je taková poptávka? Proč když máme kolem sebe pár rodin – jedna je právnička a teoretický fyzik, děti, slepice, uvažují o krávě, oba dělají svou práci. Druhá je zootechnička a teor. fyzik :-) – děti, slepice, kozy, on dělá svou práci. Proč jich je tak málo? Proč nejdou ti lidé, co chtějí přirozenou stravu touto cestou? Je to nepohodlné? Proč tedy uvažují tak, že tuto nepohodlnou práci bude dělat někdo jiný a bude za to chtít peníze jako hodnotu? atd. atd. To je jen o mě, nemám správné argumenty, jen tomu nevěřím, nevěřím jednoduše tomu, že se dá přirozeně nasytit město ve velkém. Já jen nevěřím, že kdo to má v hlavě, fakt v hlavě, že má jako základní hodnotu peníze a to je to, co jsem psala, že je potřeba si ve městě uvědomit. Že je to o konfliktu vizí. .-)
↪ 66 Klara: no tak konečně k jádru pudla ;)
Proč je tak veliký tlak na to, aby se zlikvidovali malí zemědělci v Polsku?
to netuším…
Proč už není více paní Jalůvkových? Když je to tak trendy a je taková poptávka?
co je trendy a jak velká je ta poptávka, že jo? opravdu omezeným mým pohledem bylo předloni v mém okolí podobných zdrojů vajíček cca 2, loni už cca 10, letos tipuju další nárůst. tj z mýho konce „Jalůvkových“ přibývá. proč jich není najednou milion? asi proto, že v minulosti byl větší problém propojit je s mojí poptávkou. opět z pohledu mého omezeného — předloni měl malý producent počet možností k tomu, jak dostat svá jajka ke mně X, loni Y, letos Z, přičemž platí že X < Y < Z. tj. sycení pražáka je rok od roku snadnější pro obě strany ;)) a to jsem si jistý, že jsme v česku teprve na začátku.
Proč nejdou ti lidé, co chtějí přirozenou stravu touto cestou? Je to nepohodlné? Proč tedy uvažují tak, že tuto nepohodlnou práci bude dělat někdo jiný a bude za to chtít peníze jako hodnotu?
dá se na tohle odpovědět jednoduše? nedá. asi to souvisí s tím, jak se celá lidská společnost dlouhodobě vyvíjela, ne? o tom, proč lidi opouštěli způsob života na vesnici se musely popsat stohy papíru. já si myslím, že to hodně souvisí s tím jaký komfort v civilizaci máme a na jakém ve společnosti panuje shoda ;) teď to máme tak, že současný způsob života a vymoženosti s ním spojené, stojí na tom, že většina lidí netráví většinu času tvorbou jídla. proč by to ale na druhou stranu mělo limitovat dostupnost dobrého jídla? hm?
konkrétně k tomu
Proč tedy uvažují tak, že tuto nepohodlnou práci bude dělat někdo jiný a bude za to chtít peníze jako hodnotu?
já v tom nevidím nic negativního. pro každého bude určitá práce vždy nepohodlná (nevýhodná, obtížná, nedostupná, nemožná), proto asi přirozeně funguje dělba práce a výměna ne? nemusí to být chování slepic, dosaďte libovolnou práci ;)
↪ 67 pan Cuketka: Nejprve, píšu proto, že mi to fakt v hlavě hučí:) Na jednu stranu jste neuvěřitelný vizionář a na druhou stranu s vámi pořád nesouhlasím, a protože jste vizionář a dává vám budoucnost většinou za pravdu, nedá mi to a musím o tom neustále přemýšlet, kde dělám teda chybu:-) a tak sorry, jdu ještě hlouběji
já v tom nevidím nic negativního. pro každého bude určitá práce vždy nepohodlná (nevýhodná, obtížná, nedostupná, nemožná), proto asi přirozeně funguje dělba práce a výměna ne?
Tady nesouhlas, protože ruce do hlíny každý zvládne strčit, na primitivní činnosti funguje jen nechci, ne nemůžu. Dělba práce má prakticky smysl po tu dobu, pokud většina vytváří hodnoty. A to jsem na tu dělbu moc hodná :) A tady je právě ten střet vizí, o kterém jsem mluvila. Lidé chtějí změnu, začínají chtít zdravé potraviny. No a teď jestli zase uděláme stejnou chybu a v podstatě se nic nezmění a sami lidi se ošálí a dál se budou krmit průmyslovými potravinami v jiném hávu, nebo skrze jejich nastalou potřebu, tím, že jednotlivci budou poukazovat na pouhé kosmetické změny, na to, že v situaci, ve které žijou je to neuskutečnitelný, tak se stane, že vzhledem ke své potřebě naplnění (někdo zdravé potraviny, někdo etika, někdo svoboda) přirozeně změní způsob života a myšlení a to je to, o co mi jde. Město je pro mě nepřirozená aglomerace a není možné jí uživit přirozenou produkcí. (mluvím o celku) Je pro mě prostě absolutní základ to, zda my jsme ti, kteří svět vytvářejí, nebo jsme ti, kdo jsou pouze jeho součástí. A tím nemyslím samo svět lidí, ale un block.
Zrovna slepice jsou krásný příklad toho, jak lidi vyjímají část z celku a jak bohatě stačí kosmetická úprava. To, jestli se slepice mačká v kleci, v hale nebo venku, pokud strava, sociální prostředí – přítomnost kohouta, velikost hejna, životní prostředí slepic se neřeší a následný dopad celýho chovu na ostatní okolí atd. a to se kromě bia neřeší ani v 1. ,ani v 2., je to pouze vytažení jedné věci. Jedné kosmetické úpravy.
A s tím, že se dá ve velkým vyprodukovat přirozená strava je podle mě stejná utopie, jako že se změní přístup lidí ke kvalitě života. Takže, když je to oboje stejně srovnatelná utopie, proč raděj netlačit na to, co pomůže víc celku v přirozenosti. A s tím logicky souvisí i následující:
současný způsob života a vymoženosti s ním spojené, stojí na tom, že většina lidí netráví většinu času tvorbou jídla. proč by to ale na druhou stranu mělo limitovat dostupnost dobrého jídla? hm?
Protože přirozené jídlo se nedá vyrobit průmyslově. To je oxymóron. Já s dovolením použiju váš příklad paní z fóra, co pěstují v rodinné farmě, kterou jste odpověděl Jarkovi. Je to přirozené jídlo nebo ne? Je to to, co považujeme už za velký posun, nebo je to kosmetická úprava vzhledem k dopadu k celku? Co tam vidíte vy? (mimochodem mají mé sympatie a jsou to evidentně dříči).
Já tam vidím 1) posun tam, že je to evidentně česká zelenina 2)ta zelenina je pěstovaná v přirozeném běhu roku a v hlíně 3) lze se podívat, kde se pěstuje – to je dle mého názoru posun jasný a neoddiskutovatelný. Pokud ale tím hospodářstvím argumentujete jako posun k přirozené stravě, z mého pohledu je to stále jen posun a záleží na tom, kam se to teď uhne. Protože umíte si představit, co je to ručně v pár lidech jedné rodiny, kde někdo ještě jezdí na trhy prodávat a věnuje se činnosti jako balení zeleniny atd. okopat komplet 10 ha zeleniny? Nepoužívají mulč, pole je čísté, bez kousku plevele – beru foto. Možná jsou takoví frajeři, že to jde přes mé chápání a fakt jsou na 10 ha mezi květáky s motyčkou- meziřádky chápu, traktor a plečka. Pak se skláním hluboce k zemi, ale zase nechápu, proč si za tu dřinu tedy nevezmou 250 000 na ekodotacích za zeleninu, když už by to tak dělali. Předpokládám tedy, že tam není 10 ha obděláno pouze mechanicky, ale za použití chemie. Co hnojení? Taková plocha + navíc obilí, myslíte, že to uhnojí pár ovcí , koz, slepice a jedna kráva? Nebo dřou do úmoru a nadělávají mraky kompostu? To je samo možné, já tomu nevěřím, je tam tedy nějaké umělé hnojení? A co osivo? Je to vše nehybridní? Je to přirozené nebo ne? A tam jsme u jádra pudla. Pro mě jsou frajeři, protože jsou přesně na hranici toho, kde se to podle mě dá ještě ustát fyzicky, zvládnout to a uživit velké množství lidí, za cenu toho, že tam je chemie jako vstup. Ale není to přirozené. Pokud je to pro vás žádoucí posun, tak to chápu, ale pokud je toto pro vás přirozené jídlo, beru to a stahuju se z diskuze, protože pak mluvíme jeden o koze a jeden o voze:) A to je ten moment, kdy jsem mluvila o tom, že si to musí měšták uvědomit – že těch, kteří půjdou za tuto hranici bude minimum.:)
↪ 68 Klara: jak nám ty komentáře pěkně nabobtnaly hezky do mini esejí, což? nechám si projít hlavou (protože je to milé), ale už nebudu hartusit zbraněma a další kolo nerozpoutám ;)
zatím, co tak koukám, se nejvíc asi lišíme ve vnímání určitě míry, co je ok, co už je moc, co je málo, co je přirozené a to si asi nijak nevysvětlíme. to jsou prostě odlišné světonázory :)
↪ 69 pan Cuketka: :-) díky. Eseje od slepic :)
↪ 70 Klara: Já jsem k Vaší eseji od začátku cítila sympatie a porozumění a taky jsem nevěděla jak se vyjádřit. Ale Vy jste to zvládla skvěle. Jsem z Brna, to je proti Praze prdelka, takže my tu máme v dosahu pár minut autem venkov, který nám odprodá přebytky, a taky tu máme v dosahu zemědělce z Jihu, kteří nám denně dováží na trh. A taky tu máme pana Čočku, který nám ve čtvrtek sváží z farem objednávky. Takže kdo má zájem a hledá, ten najde. Sohlasím s Vámi, že globálně nasytit město kvalitní surovinou nejde, ten nepoměr hladových měšťáků a udřených zemědělců je v neprospěch velkého města.
↪ 71 Vanda: jako ostravák musím prahu bránit — na venkov je to tu taky kousek autem a troufám si tvrdit, že pokud byste srovnávala možnosti jak se dostat k přebytkům nebo farmovým produktům, dostane brno i ostrava rozdílem tříd na prtel :) velikost sídla není vše! třeba lidi v ostravě si o možnostech v brně nebo v praze můžou nechat jenom zdát. podobně by hovořilo i spousta lidí z menších měst (třeba pardubice, kde mám zkušenost z první ruky — v srdci úrodného polabí, přesto město odstřihnuté od místních zdrojů).
a co se týče toho sycení — nesytí se město, ale konkrétní člověk. to, v jak velkém sídle bydlí, má podle mě mnohem menší vliv na to, z jakých zdrojů čerpá potraviny. to se v aktuální realitě rozhoduje někde jinde —začíná to u vtahu k jídlu, pak to jde k peněžence… etc. ;)
↪ 72 pan Cuketka: Konkrétní člověk který má zájem, si zdroj najde. Myslela jsem, že mluvíme globálně o zásobování měst kvalitní potravinou. Souhlasím s Klara, je naivní si myslet, že vylidněný venkov vyprodukuje pro měšťáky a venkovany dojíždějícími za prací do města objem potravin bez chemie a na dvorcích budou jen šťastné slepičky.
Já taky znám lidi z Pardubicka, jejich přebytky nikdo nechce, na ježdění na trh je to málo, v okolí si pár slepic a krávu chová lidí víc. Nakonec jsou rádi že prodají za prd Choceňské mlékárně. Podle mě je tu prostor pro logistiku a překupníka, ten ale bude mít zase problém na FT.
ještě k tématu, padlo dnes pěkně do cesty:
http://prazelenina.cz/
pokud ale můžu tipovat, bude urban gardening odsouzen jako stejné rozmarné zlo měšťaků á la farmářské trhy :)))
↪ 74 pan Cuketka: Dobrý nápad. Fandím jim. Jen jsem skeptik, před 20ti lety jsem něco podobného zažila a pak to vyšumělo. Přeto, tohle je krok správným směrem.
http://www.facebook.com/photo.php?…
↪ 74 pan Cuketka: Pobavila mě tam ta záhadná genderová (ne)korektnost :) – studovat zřejmě mohou jen muži, prodávat jen ženy, ale na mateřské a v důchodu je třeba člověky úzkostlivě pohlavně neoznačit :D
Jinak, myšlenka, hmm … praštěná (což zřejmě symbolizuje to „pra“ v názvu), ale proč ne :)
Rozhodně je fakt, že zahrádkářské kolonie, jako tradiční tuzemská forma městského užitkového zahradničení, po období útlumu a pustnutí znovuožívají a zaplňují se mladými lidmi ze sídlišť, nadšeně klučícími nálety na starých zahrádkách – to jsem zjistila při shánění vlastní zahrádky, při hledání jsem kontaktovala a byla prohlédnout několik kolonií a tenhle trend byl ve všech znát. Jo, a taky trend „méně plotů“ – komunitní kolonie mladých rodin.
(Já tedy, jako ohavný individualista, jsem si vybrala oplocenou zahrádku :D)
Mimochodem, mají tam skvěle zpracovaný osevní kalendář, už jsem zkontrolovala, na co jsem zapomněla – a vida, kopr mi chybí.