Čile v Chile

Píšete vy…

Sotva se člověk „vzpamatoval“ z Rustikální Sicílie, objevila se pozvánka na další výlet, tentokrát až do dalekého Chile. V této reportáži se dozvíte, jak to všechno bylo a také si (na výslovné přání jednoho z účastníků) prosvištíme nějaká španělská slovíčka. Los organizadores jsou Rachad&Matesola, věru třaskavá to kombinace; účastníky zájezdu pak několik známých jmen food&IT bloggerské scény…

Toto foto z konce dne aneb Zátiší s prázdnými lahvemi je více než výmluvné. Ale začněme pěkně od začátku….

Je sobota ráno, vstávám, je tři čtvrtě na sedm (nezní vám to povědomě?). Opět vstávám v tuto šílenou hodinu, ale opět k tomu mám více než dobrý důvod. Čile si tedy rozhodně nepřipadám, ale zmátořím se a vyrážím do terénu s cílem koupit si něco k snídani a stavit se preventivně pro náplasti. Lékárna má ovšem zavřeno, takže za 1) se určitě nepořežu (stačila ostuda minule), za 2) někdo ty náplasti určitě bude mít s sebou. Těším se, že poznám další lidi, které znám zatím jen pod jejich přezdívkami.

V osm hodin mě vyzvedává seňor Rachad a vyrážíme na místo konání semináře. Po příjezdu nastává fáze připravovací, kdy je potřeba všechny suroviny a náčiní vměstnat do vymezených prostorů na zahrádce. Jak se sem vejde ještě celá parta lidí je zatím ve hvězdách, je však nasnadě, že u pracovního stolu se budeme muset střídat. Po deváté hodině přijíždí Matesola doprovázen Fandorem, vyzbrojen několika krabicemi chilského vína z vinařství Anakena a dostatečným množstvím skleniček (což bylo prozírvé, jednu se mi podařilo amozřejmě rozbít). Pomalu se začínají sjíždět všichni účastníci.

Son las diez, podemos empezar! Matesola za zvuků chilské hymny (díky, Kubo!) podává aperitiv – pisco, připravený s pomocí „vitacitu“ (Matesolo, kde se takový vitacit dá koupit:-)?!). Pouštíme se do přípravy ceviche, latinskoamerické speciality, která má mnoho obměn. V našem případě je to ceviche s čerstvým salmónem. Losos je smíchán s nakrájenou zeleninou, koriandrem a šťávou z limetek a směs se následně nechá uležet pokud možno v chladu. Trénujeme správné krájení zeleniny, někteří z nás už mají praxi ze Sicílie.

Beru si do parády koriandr a odtrhávám jednotlivé lístečky. Po pár minutách této činnosti Rachad lakonicky poznamenává, že tady se může koriandr rovnou nasekat vč. natě :-) Krájení se zatím obešlo bez újmy na prstech zúčastněných.

Začínáme s vinos blancos, nejprve lehčí osvěžující Sauvignon blanc a dále pak intenzivnější aromatický Viognier. Sommeliérský koutek disponuje i nezbytným chladicím zařízením.

Udělám malý skok v čase vpřed – vychlazené odleželé ceviche podáváme s bagetou a avokádovou salsou.

Zatímco se ceviche chladilo, začínáme připravovat další chody – empanadas, jehněčí antichucos a dvě salsy – pikantní a bylinkovu. Učíme se time management v kuchyni – aneb jak si rozvrhnout všechny kroky v přípravě a efektivně využít čas. Popravdě se toho dělalo souběžně tolik, že mám teď trochu problém to dát dohromady:-)

Na starý známý ufo gril (viz Rustikální Sicílie) dáváme vařit brambory a opéct zeleninu.

Ogrilovaná spařená zelenina se oloupe, přidá se chilli a česnek; vše se rozseká nadrobno, dochutí a pikantní salsa k antichucos je hotová. Nepoužité zbytky zeleniny jsou velmi fotogenické.

Nakrájené kousky kýty de cordero jsou napíchány na špejle, potřené olejem. Osoleny a opepřeny putují na gril. Každý si svůj špíz dochutí kořením, a pojídáme je s bagetou a salsou. Nejvyšší čas, tenemos habre. K jehněčímu se podává úúúžasný Pinot noir. 

Rachad připravuje kynuté těsto na empanadas a nás čeká výzva – příprava pražem. Následuje názorná instruktáž o přípravě a vykuchání ryby. Zájemci pak fasují po rybce a zkoušejí to sami. Zde jsem se natolik zabrala do běhání kolem stolu s foťákem (a s nebohou rybou v ruce, kterou jsem si fotila v různých úhlech), že když pak přišla řada na mě, mezitím jsem to skoro stihla zapomenout a byla jsem nucena klást hloupé otázky typu „a kdeže má ta ryba zadeček?“.

Rybí filety zbavené kůže se nakrájejí na drobné kousky, smícháme s fava boby a tomates – osolíme, opepříme a náplň do empanadas je připravena.

K empanadas děláme bylinkovou salsu, jejímž základem je culantro a perejil.

Empanadas byly pro mnohé kámen úrazu. Pokud se udělala placička z příliš tenkého těsta, na grilu pak nevydržela a náplň začala propadávat roštem:-)

Během práce je nutné dělat přestávky. Siesta na zahradě je příjemná, válíme se na sluníčku a sbíráme síly do další práce.

Někteří si fotí zátiší se sklenkou vína, jiní myjí nádobí…

Čas vrátit se do práce – čeká nás ještě lomo a dezert! K roštěné je potřeba připravit přílohu – krom již předem uvařených patatas ogrilujeme ještě kukuřici a lilek. Steaky z roštěné jsou patřičně ochuceny, rychle ogrilovány do stadia medium rare a následně se nechají „dojít“. Lomo se podává se zeleninou a česnekovou majonézou, coby víno Matesola zvolil intenzivní plné Carmenere.

El postre tvoří jednoduchá, ale výborná kombinace ovocných špízů s karamelem a zakysanou smetanou. Nejdříve se připravil karamel – rozpuštěný cukr ve spojení s pomerančovou šťávou vytvořil sladce pikantní kombinaci.

Ovocné špízy se ogrilují a podávají se zakysanou smetanou a karamelem. Při tom si můžeme trénovat „caramel art“ :-) Dezertní víno Late Harvest toto dílo korunuje…

A to je skoro všechno…vlastně ne tak docela! Seminář by nebyl takovým, jakým byl bez jeho skvělých organizátorů a účastníků, kteří společně vytvořili příjemnou, pohodovou atmosféru vyplněnou výborným jídlem, pitím a rozhovory. Následujících pár momentek je více než výmluvných….

A teď už je to opravdu všechno:-) Hasta la vista, amigos, doufám, že se opět setkáme!

Další čtení:

• Chilli v Chile
• Čile v Chile. Jo!

Cutie 12. května 2008

V rubrice Zápisky čtenářů

Témata: kurzy vaření, reportáž