Vyčuraná Poklička ;)
Tuhle svoji pokličku jsem vám musel odfotit. Stará, smaltovaná, ošlehaná krutou službou v Cuketkově kuchyni. I přes svůj vyšší věk a plné nasazení si zachovává „svojistú eleganciu noir“. Nedávno jsem ji odměnil „fičurkou“, která z ní udělala profešnl nepálivou pokličku – pokličku řady prstofriendly deluxe. Eh, zkrátka – strčte tam špunt! Nespálíte se ;D Nebojte, naštěstí ani tohle není můj nápad – opsáno zde!
Komentáře
Cuketko, nevím, nevím, ale osobně radši podobná „ucha“ raději beru do chňapek, k tomuto špuntovému udělátku musíš mít nepochybně sílu v těch dvou prstech, kterými musíš pokličku „naplocho na špuntu“ udržet a když poklička ještě sálá teplem, no, nic pro moje ruce:-))
Leda tedy s doporučením návštěvy 37. komnaty šaolinu-posilování konečků prstů:-))))
Jé, tak to mně vůbec nenapadlo – vážně! Ono i když to nevypadá tak ta poklička je malá a lehká, takže s tím nemám sebemenší problém. Ale je možný, že u větších a těžších pokjliček to může být problém ;)
Ale jinak ten korek bezvadně tepelně izoluje, čím větší macek se tam strčí, tím líp. Doporučuji ho tam vrazit hned po vyndání z lahve kdy se ještě neroztáhl a nevysušil!
Taky s tím nemám problém – děda vrazil špunt do ucha pokličky na chatě už před lety – těžko říct, kde to viděl, možná u Podlahy – a nepamatuji se, že by s tím kdokoli musel nějak zápasit…
Jo, vražte tam špunt, je jaro ;)
Já to vyzírala u baičky,leč to nepotřebuju páč jsem azbestová ;0)