Hledat
Rustikální Sicílie
Podělím se s vámi o jednu akční sobotu. Bude to zabijácký text pro mě (na zplození) i pro vás (na strávení), ale vězte, že to stojí za to. Jeden den ve znamení Rustikální Sicílie…
Na začátku je jedno moje obludně brzké vstávání (6:50) a cesta přes celé město na Skalku. U výlezu mě čeká čilá spojka a arabsky mluvící po-šouk, který nás ihned láduje do svého bílého neoznačeného vozu značky Opl. Mírně zmaten a nachlazen se nechávám unášet kamsi za město.
Kolonizujeme nevinnou zahrádku rodinného domku pokrytou plastikovými autíčky. Sommeliér a hostitel vaří bylinkový čaj, hlavní lektor zametá podlahu. Společnými silami potom skládáme gril a kamuflujeme ping-pongový stůl jako obří bíle prostřenou tabuli. Ještě než mi stačí oschnout rosou promočené tenisky, přivalí se zbytek a my můžeme konečně bouchnout první flašku kurzu! Je deset hodin…
Vrháme se na přepravky plné surovin. Po zemi se kutálí ovoce i zelenina. Na zahradě se v místě umývání tvoří menší bažinka…
…a na ploše padesáti metrů čtverečních vzniká jedno velké chaotické mise en place.
Učíme se krájet jednotlivé druhy poživatin. Důraz je kladen na techniku a na minimum odpadu. Každý má svůj vlastní žabikuch s prkýnkem.
Náplasti se fasují extra… ;)
Jako první jde z deseti-chodového menu na řadu caponata. Je to tradiční sicilská zelenina z lilku, paprik, rajčat a cibule.
Děláme dvě verze. Ta první je pro vaření ve velkém. Zelenina se postupně frituje v oleji.
Vaříme na robustním plynovém hořáku s prapan-butanovou bombou.
Po okapání oleje a patřičné dávce očumování se všechna zelenina zkompletuje a ochutí. Je to zázrak. Věřte mi.
Na malé pánvičce si rychle zkoušíme i minutkovou verzi.
V té se všechno dělá na jeden zátah a ochucuje se přímo na pánvičce.
Správná caponata by ale měla být odleželá alespoň 24 hodin v ledničce. Textura i chutě se krásně propojí. Nechutnáte pak jen jednotlivé komponenty, ale harmonický celek.
K tomu grilovaná topinka z bílého chleba alias brusketa. O adici karcinogenů jsem se postaral osobně! ;)
O další předkrm se postaraly tyhle krásky z hlubin – tygří krevety. Absolutně čerstvé, líbezné a macaté jako menší pstroužci. Koho by to zajímalo – Black Tiger AAA farma Malajsie 10–15ks/lb.
Všechny ztratily hlavu, skelet i dorzální hovínkovou trubku. Krev na špejli není nutně rybího původu.
Dělali jsme je fritované ve velmi tekutém těstíčku zmačkaného bramboru, mouky a vody. Byla to dosti postmoderní opékačka. Každý si zafritoval a dokonce se to obešlo bez zranění.
Ke krevetám patřila naprosto bombózní omáčka k namáčení z granátové salsy s medem a s čili. Velký únik!
Předkrmy jsem párovali s bílými víny z vinařství Donnafugata. Lehčí a hravější Anthìlia, poté zadumaná a důmyslná La Fuga.
Dělali jsme tři saláty. Z prvního vidíte (viz výše) pouze kousky vařených mořských plodů. Byly v něm kapary, cibulka, vařený brambor a petrželka. Úžasně lehký byl jarní salátek z okurek, pomerančů a ředkviček. S mátou!!! ;)
Fůdstajlisticky mě dostaly do kolen tyto marinované olivy. Neposkvrněná krása. Bez komentáře… ;)
Stíháte ještě? Já vůbec! ;D
Nebojte, pomalu se už dostáváme k hlavnímu chodu. Nejprve je potřeba si k němu vyrobit přílohu – chlebový salát panzanella. Jeden z absolutních hitů celého semináře.
Kostičky brusketky, červená cibule a rajčata. Ochuceno oliváčem, bílým vinným octem a sekanou petrželí. Uáááá!
Hlavním chodem je tuňák po sicilsku – to jest stylově vyfintěný s tymiánem, kaparami, rozinkami, piniemi, čili, petrželí a česnekem.
V této fázi se už kurzisti povalovali různě po zahradě a odmítali grilovat. Každý se rozvaloval na sluníčku s plnou pusou a se sklenkou vína v ruce. Idylka.
Jen pan Lektor se otáčel a předvedl přípravu tuňáka na grilu i pro domácí úpravu na pánvičce. Servírovalo se právě s dokonale spárovanou panzanellou. Uáááá podruhé.
Čebrené bylo obět z Donnafugaty Sedàra z hroznů odrůdy Nero d'Avola. To, které vidíte na obrázku, bylo ale něco úplně jiného!!!
Je to naprosto bláznivé víno vinaře Franka Cornelissena – Munjebel Rosso. Hrozny dozrávají na svazích sopky Etny, zemědělství je „ultra-biologické“ a vinifikace je z časů dávno minulých. Lisuje se bosýma nohama, fermentace probíhá v 400 l terakotových nádobách a maceruje se až sedm měsíců, víno se nesíří! ;)
V projevu bylo divoké, nespoutané. Znalec dle ISO by určitě napočítal alespoň 4 – 5 vad vína. Já byl však u vytržení a jsem vděčný, že jsem mohl ochutnat! :)
Předtím, než se vrhneme na dezerty, ještě jeden mezichod – slávky s těstovinami.
Co dodat nádhera? Tím, jak jsem kolem dokola skákal na drátkách a cvakal mašinkou, jsem tenhle chod opomněl ochutnat (=sežrali mi ho ostatní účastnící kurzu). Styď se ó ty pomalá hlemýždí cuketó!!! :)
Dezerty se střílely ve třech salvách v rychlém sledu. O doprovod se postaralo podávané kafíčko a toskánské dezertní víno Vinsanto (Rocca delle Macie). Na prvním obrázku je jednoduchá ricotta caffe – silnou kávou ochucená ricotta s jahodou a piškotem.
Potom ještě jednodušší finta – na poloviny nakrájené hroznové víno s drobenkou z amaretto sušenek.
Konstruktivní báze sama o sobě. Otestovali jsem jen tak cvičně s vanilkovou zmrzlinou…
… ále hlavně se zabaglione!!! Klasická technika se za tepla šlehanými žloutky s cukrem a dezertním vínem!!! :)
Žloutky se rozmixují s cukrem do pěkně matné bílé „pěny“ (ta je ovšem nestabilní), přidá se dezertní víno a vše se za stálého šlehání „zafixuje“ ve vodní lázni.
Výsledkem je samet vhodný k pokrývání jakýchkoliv ovocných ploch. Třeba té hroznové drobenkové s jahodami! ;) Bylo to velkolepé finále.
Pak už jen loučení, umývání nádobí, dekonstrukce ping-pong stolu a uklízení. Účastnící se rozcházejí a nemluvný El Lekhtor odjíždí opět ve svém bílém Oplu.
Podtrženo sečteno – úspěch! Úvod do Sicílie, deset chodů, šest vín, základní i pokročilé kuchařské techniky a hlavně celý den labužnické zábavy v lehkém tempu. Cena 1500,– Kč! Uznejte sami, toto absolutně nemá konkurenci.
Poznámka: Autor článku se s autorem semináře zná a fandí mu. Ani přesto mi ale nedal sebemenší slevu – mrcha jedna! ;)
Reklama
Komentáře
Panu Pugetkovi velký cukét za nádhernou reportage.
Oceňuji a líbí se mi formát „one picture is worth a thousand words“ (jeden obrázek vydá za tisíc slov). Zejména akční momentky pod textem „přímo na pánvičce“ a později „hlemýždí cuketó“ mě přinutily k pozvednutí pomyslného klobouku.
Bravo!
Bylo to genialni, zážitkový highlight měsíce. Rachade, díky!
Panejo, tomu se rika jizda!
Nebyt teto nekrestanske ranni hodinky, utikam na zahradu, budim psa a zenu ho z boudy k pocitaci, at koukne, jak si ziji biglove v lepsich rodinach :)
I kdyz – asi by to byl risk, buhvi ceho by se ctyrnozec dotadoval tento vikend…
Akce, zda se, byti nadmiru vydarena!
Ta cena 1500,– to byla ta sleva!!:-))
Super, zatim jsem jen proletela fotky, jdu si dat snidani a procitat … ;)
Přečetla jsem si to těsně předtím, než jsem šla včera spát, což nebyl nejlepší nápad, teď jsem pro jistotu po snídani :-) Mr. C, skvělá reportage! Dnes či zítra snad dám dohromady svůj článek. Ještě jednou díky panu Lektorovi jakožto i dalším spoluúčastněným :-)!
Perfektni, snidani jsem si uzila dvojnasob ;) Dnes se chystam na vypravu za temi uzasnymi viny, abych potesila take sve pribuzne a pratele, tak snad budu uspesna!
Petina 8: Tak to přeji good luck:-)!
opět chutná nádhera; moc mne mrzí, že jsem tam nemohla pobýt a doufám, že to někdy vyjde!
Ač jsem po snídani, jdu ještě něco zakousnout, jelikož si tu nad těmi krásnými fotkami uslintávám ;-)
Nemám slov, poslintaná klávesnice. Panzanella vypadá úžasně (ale zas ta Rachadova červená cibule..)
Zdar vespolek přátelé,
tak jsem dnes zvědavě nakoukl na páně Cuketkův blog a co nevidí oko mé – slíbená reportáž z víkendové kulinářské jízdy je tu! No musím říci, že jsem tentokrát pohloupil – tohle musela být doopravdy paráda – alespoň podle článečku a super fotek. Rachade, jsi prostě formát – na příští akci se rozhodně hlásím. A panu Cuketkovi dík za prima reportáž se spoustou pěkných fotek hodných reportéra. Dotaz pro všechny – co chutnalo nejvíce?? Co slavilo největší úspěch?? Apropos, budou někdy (třeba v souku) k dispozici receptíky, že bych se nechal inspirovat až dojde na grilování na chatě?? A dotázek na cutie, že já tě holka viděl na fotce v apetitu z minulé akce:..??..:o))
Červená cibule je nejlepší!!!
Tedy, musel to být skvělý seminář! Nádherné fotky, anžto jsem dnes ještě nesnídala, musela jsem běžet rychle do kantýny a vyřešila to…achjo…sypaným chlebíčkem…
Panzanella mi malounko připomenula fatuš…
pardon, fattúš…jednak nemám arabskou klávesnici a druhak stejně nevím, jak se to arabsky píše.:-)))))
Ale tenhle salát miluju!
Pierro 12: Co chutnalo nejvíc mě se dozvíš v mé reportáži, která bude, ehmmm…dnes či zítra :-). A s tím Apetitem: možná ano, možná ne…:-)
Těžká závist! Proč jsem si to nechal utéct? No jo…
A skvělé fotky!
cutie ty šibalko jedna…:o)) fotilas taky v sobotu, anebo jsi měla práce dost s vařením?? A čí byl ten bíglík, který vám tak zdatně asistoval??
Neskutečný, budu celý den slintat.
Večer grilovačka, mmmm. :)
Pierro 17: Fotila, vařila, jedla a popíjela – příjemný multitasking:-) Bígl byl paní domácí.
Ahoj, všichni vespolek, ozývá se „zbytek“ ;-). Pro mě měla akce tři kulinární vrcholy: salát panzanella, omáčku na krevety (tak úžasnou, že bych si jí barbarsky polila i tuňáka, ale už nebyla) a amaretové sypání na ovocný salát (rozdrcené mandlové sušenky podšprajcnuté vanilkovým cukrem a zvlhčené několika chrsty mandlového likéru).
Co se týče alkoholu, jsem opravdová „vinná lama“, která si všude dává těžší barikované červené. Ale bílé La Fuga mi otevřelo oči a možná i novou cestu… Na intenzivním a trpkém Munjebelu se mi zase líbila představa, že podobné zcela přírodní víno se asi pilo ve starověku.
Na semináři se taky sešli fajn lidi (i s malou holčičkou a jedním úplně čerstvým mimim), vládla tam přátelská a uvolněná atmosféra. Rachad ho navíc pojal skutečně velkoryse, s množstvím chodů, skvělých surovin a spoustou rad, pracovních postupů, vtipů a fíglů. Velikánský chvalozpěv jemu i sommeliérovi Petrovi, ať žije medvídek náš :-D.
Rachade, bude i na souku nějaký ten příspěvek k sobotní akci?? Nebo nějaké ty receptíky??
Musím pochválit fotky!!! Taky jsem fotila, ale pan Cuketka je prostě jiná liga… :-)
Cutie a co chutnalo z těch deseti chodů nejlépe?? A co vínko??
Pierro 23: Počkej si na reportage ;-)
dobrá, počkám a nechám se překvapit…:o)
je dno er:
:)))) díky, je to komická disciplína, cuketování s aparátem. přidal jsem účastníkům kurzu další atrakci :) ale musíte uznat sám že necvakat takovou nádheru, to by nešlo. z nakláudaných oliv mám mžitky před očima ještě teď ,)
rachad:
!!!!! ;)))
tak děkuji teda nó :)
Všem zúčastněným hodně závidím. Bohužel jsem se z té akce musela omluvit a tušila jsem, že mne to bude mrzet. Teď vidím, jak moc :-( Ty fotky jsou úžasné včetně toho pejska…
Příště určitě přijedu!
Tak reportáž se povedla!
P.
Pierro:
co chutnalo nejvíce?? Co slavilo největší úspěch??
myslím, že ze stolu mizelo všechno děsně rychle. mě osobně nejvíce zasáhly ty nejjednodušší věci – caponata, panzanella, zabaglione a krevetky :) +samozřejmě super biologico víno ze sopky!
ad víno:
somíka Petra jsem skoro vynechal – všechno měl ukázkově připravené a zpracované, odlehčený výklad a hlavně dokonalé párování k jídlu (které jsem samozřejmě všichni pletli o 106)… uá. nebude to asi náhodou, že má angažmá v restauraci Aromi :)
Major Milčák:
u Munjebelu jsem měl podobný druh omámení… prostě cesta proti proudu času!!! :) fascinující!!! pořád na to víno musím myslet…
to bylo krásnééé, děkuju za zprostředkování tak úúžasného zážitku, klavesnice pomalu plave…a ten salátek s chlebem musím zkusit:-)
Tak si tak pročítám poctivě reportáž a slintám si do klávesnice. Varování na začátku mělo své opodstatnění. Též se připojuji s prosíkem o vystavení receptů buď zde, nebo na souku :) Takový super seminář je úžasný nápad. A ta cena je směšná v poměru toho jak jste se měli dobře :)
Gimly:
ohledně ceny – mám pocit že Michal i Petr na nás spíše prodělali kalhoty… :)
recepty přenechám rachadovi a jeho Souku, panzanella je tam už pěkně nastřelená (v podstatě jde o totéž) – http://www.souk.cz/?p=27
tak to ovšem… příště chci taky ;) vypadá to náramně!
Co dodat. Dobře mi tak…
Pane C., máte neuvěřitelně chutné fotky. Tak moc chutné, že se musím držet, abych je neseškrábala z monitoru…
Jéééžiši Kriste!!! Panebože na nebesích!!! Marjááá panno!!! Kristova noho!!! To je nádhera… nemám slov.
Něco mi kape na stůl a teď nevím, jestli to jsou sliny nebo slzy.
Nemohu si nepovšimmnout, že krom milého psíka reportage neobsahuje ani jednu tvář. Není třeba rozmazaných či rozpixelovaných oválů, jako se vidí on the telly.
Má vrozená zvědavost je zklamána. Na druhou stranu jsem docela rád – jako při čtení nějakého románu jeden si utvoří vlastní představy o hrdinech a hrdinkách – nač si je kazit realitou!
Některé receptíky půjdou na souk, jiné asi ne, něco je přeci jen lepší předvádět. Aby potom zase někdo nereklamoval recept že mu nefunguje :-)) Ale uznejte sami, kdybych všechno dával na souk, kdo by potom chodil na semináře!;-))
Rachade, chlape, až dojde na přítí kurzík, bude to také cca v tomto počtu?? Myslím že po tomhle fenomenálním úspěchu Tebe jako mistra kuchaře a somelliéra Petra tu bude o podobné akce velký zájem. Nechystáš pořadníky?? Pokud ano, předběžně se hlásím už teď. Podruhé si takovouhle akci už rozhodně nenechám ujít. Bude to nějaká exotika jak už jsi jednou sliboval??
1R:
touché ;) pár ksichtíků bylo odloveno (lektor tancující se smetákem, cuketka dloubající se v nose etc. to ale nikoho nezajímá), jsou ale mimo můj focus. už tak jsem cvakal příliš, neustálé foto-šmírování pak ruší i ostatní…
kvízová otázka:
kolikrát celkem se v tomto článku objeví psí slečna? spočítá někdo přesně? :)
Ostatně docela bych se pozastavil nad kurzy jako takovými – pořádá se jich v Praze spousta, různak tematicky zaměřených. Většinou jde ale o mnohem skromnější akce (rozhodně ne celodenní desetichodové povařeníčko), než byla ta mistra Rašadova a především cenově jsou tyto kurzy někde uplně jinde, tím myslím výrazně dražší. Máte někdo s nějakou akcí tohoto druhu zkušenost??
jj to je pravda … moje nenažranost se zase projevila :) Ale příští seminář si ohlídám … A co se týká reklamací receptů, tak jak dopadne výsledné snažení, za to si každý může sám. Pokaždé je to jiné jídlo, obzvláště pokud to člověk vaří už z ruky a není to chemie ala 1lžička soli rovná, přesně 100g mouky … apod.
Pan cuketka – psí princezna na nás z fotek kouká v celkem šest krát…:o)
Cuketka 39: Také bych řekla, že šestkrát…
Na sledování dalších akcí je tady souk kam přesídlily stránky Rozinek a mandlí. Jinak, přestěhoval jsem si kancelář na souk, abych nemusel pobíhat sem a tam. Cuketkovi už takhle vděčím za neuvěřitelnou mediální masáž :-))
Také bych řekla, že byl pejsula odfocen – odfocena 6×. A jednou na nás kouká krevetka. A ani jednou Mr. Cuketka.
Mám opravdu velký smutek, že mi tenhle seminář utek! Hlásím se dopředu na další. Do třetice to vyjít musí, no né?
;)
http://www.souk.cz/?p=28
ad kvízová otázka: jde o to, jestli psí slečna nebyla případně zakomponována do připravovaných jídel. Pokud vidíme psí slečnu a´la tuňák, pak se objeví pochopitelně vícekrát °-)
eeeeeeeeeee… eeee… aaaa asi a aaa eee.. to jeee tedy neco. Padam na kolena a klanim se kucharskym bohum :)
47: :-)) Mandarinko bramborová, you are a killer!
47:Obávám se, že bígl,byť mladý a dobře stavěný by jako tuňák neobstál…Když samozřejmě pominu jistý etický problém(že se jednalo o psa sommeliera):-)
To jsem netušil, že se psi dají vycvičit i na sommelierskou činnost!
Etický problém bych neřešila – když je hlad, musí přijít na řadu i pes sommeliera :-)
Tak mě napadá: jedí Arabové psy?
Mám dotaz na ty z vás, kteří navštívili malý saigon v malešicích – tedy vietnamskou tržnici. Dá s tam jít zcela bez omezení, anebo to tu funguje jako jakýsi velkoobchod a stánky s občerstvením jsou spíše doplňkovou záležitostí??
Pierro 53: V neděli jsem se v malém Vietnamu stavovala – opět vyhrál oblíbený Haihá. Jíst se dá zcela jistě bez omezení – resp. do omezení daným plným žaludkem :-)))
Pierro 53: Teď jsem si všimla, že ses ptal na malešickou tržnici, to jsem přehlédla – moje odpověď se týkala té v Písnici.
51: Aby nedošlo k omylu jako v případě jedné mladé ambiciozní dámy. To že její milý byl TV kuchař samozřejmě mělo oproti jejímu přesvědčení jen velmi malý vliv na její kulinární gramotnost, stejně jako kdyby strávila noc se strojvůdcem asi ráno nebude umět řídit vlak.:-) Takže ano ten nebohý psík samozřejmě nebyl nucen ochutnávat vína. Oni by mu ani nedali. Chovali se jako zvířata :-))) Arabové jako národ nikoliv, ale nemohu mluvit za jednotlivce nebo Berbery a ostatní národy převážně se hlásící k islámu.-) To víte když je hlad a prorok dříme…;-)
53. V Malešicích se samozřejmě dá jíst. Jsou tam asi tři malá bistra spíše pro místní a jedno větší pro „turisty“. V Písnici je ale jídlo nesrovnatelně lepší. Malešice mám skoro za rohem, přesto raději jedu přes celou Prahu do Písnice. Vyplatí se to.
Nadherna reportaz, take se pripojuji ke grarulacim. Slunecne jarni takova. Dekuji.
Moc mne zaujalo to sopecne vino a hlavne vsechno to kolem nej (hledala jsem jeste nejake info na jejich strankach), da se tu nekde nejak sehnat? a kdyz ne tu, tak kde? :)
kastanova:
všechno jídlo bylo z Cipa Gastro, vína zase z Aromi, na Munjebel zkuste http://www.aromi.cz/…z/index.html
(pokud se nepletu maloobchodní cena munjebel rosso je okolo 1500,– Kč?, nejsem si jist, každopádně tohle je ten price level…za sopku, za hlinšné nádoby a za bosé šlapání, paradox!!! ;))
54: Ahoj Cutie, a ve které tržnici jsi byla?? V malešické anebo v Písnici?? A copak je to ten tvůj Haihá???…:o))
Mr. Cuki: účastníte se akcičky čile v Chille??
Cutie já hlava nepozorná nečtu pořádně příspěvky – jasně, už je mi jasné ve které jsi byla. ptám se tedy pouze na jídlo a jak se tam vlastně dostanu??
Pierro:
do Čile nedorazím, účastním se jiné akce v Polsku ;)
Mr. Cuki: spanilá jízda za poznáním polské kuchyně??
62: Oblíbil sis Cutie viď, ty lišáku ;-) Mrkni sem, tam to všechnoo začalo :http://www.cuketka.cz/?…
Pierro 62: Dobré poledne přeji! Dostaneš se tam MHD – zastávka Sídliště Písnice. Jinak abych zde nepsala již několikrát řečené, tak odkazuji (stejně jako rachad) na původní Cuketkův článek: http://www.cuketka.cz/?… :-)
Cutie + rachad já si vás celkem oblíbil všechny…:o)) Jinak díky za radu i za odkaz. Docela mně láká podívat se tam. Já byl kdysi v těch malešicích, ale to jen jedna má známá sháněla pro dítě nějakou zimní bundu. A hlavně mne tenkrát nějak nenapadlo hledat stánky s jídlem. Žil jsem v mylném domnění, že čínská kuchyně se víceméně rovné té vietnamské. (alespoň tady v čechách..:o)) Uvidíme, ochutnám a doufám že to ve zdraví přežiju…
67: Cutie je vtipná a půvabná mladá dáma(bohužel zadaná:-() tak se nesmíš divit že si jí chováme jako v bavlnce! :-)))V Libuši vaří výborně, určitě neprohloupíš! Co se týká následků, spíš bych se bál klasického lahůdkářství, než vietnamské kuchyně.SAPA je malé město ve městě.
68: tak to já ji znám pouze z vidění. A samozřejmě odsud z blogu. Jestli je Cutie zadaná netuším a je mi to jedno, ale jinak je s ní fajn pokec…:o)) Nakonec být zadaný snad není nic tak hrozného…:o)) Já to celkem zvládám..:o) No ta Libuš mě docela láká. Je to taková exotika za pár babek a předpokládám zcela se vymykající unifikaci čínských bufetů a restaurací. A ať nemusím hned na souk, máte už místo kurzu??
68: yes Mr. Souk
sakra chlapci, snad by jste nežárlili…:o)))
71: Na tebe?Nikdy!:-))) Místo už je. A k mé velké radosti se mi dneska nahlásil desátý účatník!Huráááá!!
Fakt už máš plno??
73:jj To je zatím rekord. To určitě díky mediální masáži Apetitu a Mistra C. Reklama je reklama…
rachad 74: Jojo, reklama, o tom bych mohla něco vyprávět :-)))
74: A bude den polévky Gazpacho? :-)
76: Super nápad! A ohřejem si ho?:-)
77: Ne, ale podávat, jen jak ho servírovali Todhunterovi, když ho odstavili :-)
2 rachad: V mé jinak velmi oblíbené kavárně Spolek mi gazpacho poprvé opravdu přinesli ohřáté, ale mysleli to určitě dobře.;-)
P.S. Já Vám všem tak závidím, muselo to být opravdu bezvadné…
Jo a ad gazpacho – viděli jste Ženy na pokraji nervového zhroucení? ;-)
Nee.Ještě na to koukat v kině :-)))
80:O čem to je?
rachad 82: Natočil to španělský režisér Pedro Almodóvar, tento jeho film jsem neviděla, ale teď se mi úplně vybavil jeho poslední film Volver, kde hlavní hrdinka má několik zaměstnání, aby uživila rodinu a když hlídá sousedovi restauraci, který ji chce prodat, tak toho využije a týden vaří štábu filmařů, kteří se tam objeví. Almodóvarovy filmy jsou hodně „barevné“, scény z restaurace jsou úžasné – chutě a vůně z toho přímo sálají – krájení barevné zeleniny, máta do koktejlů, temperamentní a krásná Penelope Cruz připravující jídlo, plné stoly…
83: Óóóó, Penelope Cruz…Ach.
Rachade, viz. http://www.csfd.cz/…-de-nervios/
a to gazpacho tam hraje dost podstatnou roli. Lepší je ale ten film vidět než vyprávět. Vřele doporučuju.
85:Děkuji velmi pěkně.Většina fanoušků R.D. má gazpacho fixováno jinak, leč sehrálo také velmi významnou roli v životě jistého pana Rimmera…:-)Červení už vědí
…položím ti čokolády prostou, marmelády prostou otázku: Nedal by si někdo toast?:)
A jinak, je pejsek somíka Akka?
87: Přesně tak.Ale to je otázka která naprosto neodpovídá výši mého IQ!:-)
a teď ale, která ta otázka :)
89: Obě! Čekal bych nějakou otázku o původu sicilských obyvatel, jejich kultuře a náboženství…A palačinku?
jsem se chytla toho R.D., takže se omlouvám, že můj comment byl mimo kráter Etny :) a ještě mě tak napadá, že …vypadat jen o chloupek líp, tak mě zakážou! :)
91:A taky:Tady něco krásně voní…Moment!To jsem já!!
Nádhera!! Jakožto snaživce o vegetariánství mě uchvátil hlavně pohled na zabaglione. Ale vrtá mi hlavou – ta činnost, odbytá jednou holou větou: umývání nádobí. Připadá mi, že při tom množství chodů a účastníků muselo být nádobí neskutečně moc, jen z té představy mě jímá závrať:-)
Vpředu čtu, vzadu slyším…Zkrátka, nehorší ze všeho jsou trpaslíci:-D (náš rodinný večerníček:-)))
91,94:Já se strašně moc omlouvám panu C. že jsem tady rozjel vtipkování o Trpaslíkovi,ale to už je prostě taková moje posedlost.Ale už budu hodnej(Sektik a Terezka:Kdyžtak na souku, jo?;-))
93: Ono to nebylo tak hrozné jak se zdá. Průběžně jsme umývali talíře a používali je znovu, vydatně jsme zapojili myčku.Ale byl to maraton :-))
Rachad: já mám vako ..a nejsem líznatej
A nějakou chválu? Hm, někdy i pomáháte s prádlem tak, že obrátíte.. :-)